V letošním roce se v dresu trápících se Olejářů objevila již spousta hokejistů. Management vedený donedávna Peterem Chiarellim přivedl spousty nových tváří, leč po hříchu většinou takřka k nulovému užitku organizace, spíše mnohdy vzhledem k poměru zboží „cena – výkon“ spíše na škodu.
Peter Chiarelli již zmizel v nenávratnu ne příliš povedených Edmontonských dějin a jeho místo, zatím dočasně, zaujal Keith Gretzky, jeden z bratrů legendy legend, jak již jeho příjmení napovídá. Vedle očekávaného odchodu Cama Talbota provedl tento chlapík ještě jednu směnu, a sice svoje krátké a nepovedené účinkování v dresu Naftařů ukončil Ryan Spooner, jehož v sestavě Oilers nahradila staronová tvář Sam Gagner.
Sam Gagner se narodil 10. srpna 1989 v Londýně ve státě Ontario. Pozornost na sebe strhl již v dresu London Knights, kdy v sezoně 2006/2007 v základní části Ontario Hockey League nasbíral v 53 zápasech základní části úctyhodných 118 kanadských bodů (35+83), dalších 29 bodů pak přidal ve 22 zápasech vyřazovacích bojů. Svému týmu pomohl získat Hamilton Spectator Trophy pro vítěze základní části OHL, ve finále západní konference však byl nad síly Rytířů po obrovském boji tým Plymouth Whalers. Jeho spoluhráči v týmu byli např. Patrick Kane či Sergej Kosticyn, či gólman Steve Mason.
Na přelomu let 2006 – 2007 se rovněž zúčastnil juniorského světového šampionátu ve Švédsku, kde jako nejmladší hráč pomohl týmu Javorových listů k zisku třináctého titulu mistra světa. Mimochodem, v týmu se vedle hráčů jako Brad Marchand, Jonathan Toews, Kris Letang, Carey Price (MVP turnaje) sešel též s Krisem Russellem, který patřil tehdy k nejproduktivnějším bekům tohoto turnaje.
Každopádně Gagner patřil podle očekávání k nejvýše postaveným borcům vstupního draftu v roce 2007, kdy si jej nakonec jako šestého v prvním kole vybrali Edmonton Oilers. Nejvýše postaveným mužem byl v tomto roce Patrick Kane, před Jamesem van Riemsdykem a Kylem Turrisem. Z dalších jmen můžeme jmenovat na sedmém místě nejvýše postaveného Čecha Jakuba Voráčka, devátý Logan Couture třináctý Dán Lars Eller, o místo níže pak Kevin Shattenkirk, sedmnáctý nešťastný Alexei Cherepanov, či dvaadvacátý Max Pacioretty. Mimochodem „až“ na 43. místě v pořadí přišel na řadu P. K. Subban, výše než on se ocitl mj. třeba Michal Řepík. Jako poslední byl ve druhém kole z 61. pozice vybrán Wayne Simmonds o němž a Oilers se nedávno rovněž spekulovalo a neuvěřitelně až ze 129. místa bral Dallas Jamiho Benna (dvě místa výše mimochodem sáhli Naftaři po dnešním forwardovi Zvolenu Milanu Kytnárovi). Ve čtvrtém kole brali Naftaři ještě např. z 97. místa švédského šikulu Linuse Omarka. Za zmínku stojí jistě zajímavý fakt, že nedávno jeden z nejžádanějších mužů na trhu Jake Muzzin přišel na řadu jako 141! Výše stáli třeba vítkovický Ondřej Roman či pardubický Juraj Mikuš.
V září 2007 se pak Sam Gagner zúčastnil Super Series, kdy se v osmi zápasech (jako reminiscenci na rok 1972 a o tehdejší Světovou sérii) utkali juniorské týmy Kanady a Ruska. Kanaďané svého soupeře zdrtili 7 výhrami (jeden zápas skončil remízou), v týmu se sešel s takovými borci jako Drew Doughty, John Tavares, Kyle Turris, Claude Giroux a opět Brad Marchand. Kapitánem výběru Kanady nebyl nikdo jiný než Milan Lucic. Pro českého fanouška malá perlička, v týmu Kanady se vedle mnohých dalších představila rovněž dvojice Ty Wishart a Zach Hamill, kteří ochutnali v dresech Dynama Pardubice, resp. Dukla Jihlava i naši extraligu.
Od sezóny 2007/8 naskočil Sam Gagner v dresu Edmontonu Oilers jako nejmladší hráč sezony do neslavnější ligy světa, na kolbiště NHL. Svůj první gól vstřelil symbolicky dne 20. října 2007 do sítě odvěkých rivalů z Calgary. Nastupoval v tzv. „Kid Line“ společně s Andrew Coglianem a švédským centrem Robertem Nilssonem. Není divu, že se dostal rovněž do NHL YoungStars Game v Atlantě. Ve své první sezoně se uvedl skvěle, kdy v 79 zápasech nasbíral 49 bodů (13+36)., ovšem -21. Stal se sedmým nejlepším nováčkem sezóny (pořadí prvních pěti bylo Patrick Kane, Nicklas Backström, Jontahan Toews, Carey Price a Peter Mueller, dnes hvězda extraligy v dresu Komety Brno). Po sezoně, která v klubu končila neúspěchem, se dostal do nominace Týmu Kanada na domácí seniorský světový šampionát v Halifaxu a Quebecu, který končil pro domácí nešťastnou prohrou v prodloužení ve finálovém zápase s Ruskem, kdy Ilja Kovalčuk potrestal nešťastné vyloučení tehdy hvězdného Ricka Nashe.
Jeho výkonnost se však nezvedala, začala spíše stagnovat a přes hranici 50 bodů se nedokázal dostat. A jeho osobní rozvoj tak nějak úzce korespondoval s tehdejším rozpoložením organizace Edmontonu Oilers, kdy tým marně usiloval o průlom a postup alespoň do prvního kola play off. Během výluky soutěže na začátku sezony 2012/2013 nastupoval v mezinárodní EBEL lize za rakouský Klagenfurt Athletic Sports Club, a mezi svátky si připsal vítězství s nabitým Týmem Kanada na tradičním Spenglerově poháru v Davosu. Stav stagnace a celková nespokojenost s výkony týmu nakonec resultovali ve výměnu Gagnera v červnu 2014 k Bolts za Teddyho Purcella. Na Floridě se však vůbec neohřál a v rámci dalšího obchodu putoval k týmu Arizona Coyotes, kde odehrál následující sezonu, v podstatě v podobných intencích a výkonech, jaké předváděl v Albertě. U Kojotů opustil na čas rovněž místo centra a nastupoval na pravém křídle vedle Martina Hanzala, s nímž si po hokejové stránce poměrně slušně rozuměl. Mimochodem 23. prosince 2014 si připsal dva góly a dvě asistence ve vítězném zápase 5:1 v Rexall Place v Edmontonu v zápase proti svému bývalému týmu.
V následující sezoně však přišel rychlý ústup ze slávy. Stal se součástí spekulativní výměny za kontrakt dlouhodobě zraněného Chrise Prongera a putoval na východ do Philadelphia Flyers. Trochu nešetrně se v rámci tohoto trejdu vyjádřil generální manažer Coyotes Don Maloney, že: „Gagner nemůže hrát centra na úrovni NHL“. Každopádně u Letců zažil katastrofální sezonu, v 53 zápasech nasbíral pouhých 16 bodů (8+8) a poprvé v kariéře ozkoušel rovněž prostředí farmářského týmu v AHL, když nastoupil v několika zápasech za Lehigh Valley Phantoms. Nebylo tak divu, že po sezoně o jeho služby nebyl u Flyers další zájem. Alespoň si v dresu Philadelphie poprvé v kariéře vyzkoušel zápasy v bojích play off.
Nabídka přišla z Columbusu, kde podepsal 1. srpna 2016 jednoroční kontrakt. A nutno podotknout, že ke spokojenosti obou stran. Blue Jackets zažili patrně nejlepší sezonu ve své historii a do play off postupovali s jistými ambicemi, které však záhy utnul až nečekaně rychle Pittsburgh. Každopádně Sam Gagner si připsal osobní bodové maximum, když nasbíral 50 bodů (18+32) a vzhledem k výši svojí smlouvy odváděl svému chlebodárci nadstandardní služby.
Asi i pod dojmem toho se pro následující 3 roky upsal Vancouveru za nesrovnatelně lepších finančních podmínek. Ovšem v sezoně 2017/2018 přišel další útlum (pouhých 31 bodů). V sezoně letošní dokonce nezískal ani stálé místo v základní sestavě Kosatek a více zápasů sehrál za záložní Toronto Marlies. Je tak jasné, že v nových plánech v rámci přestavby mužstva z Pacifického pobřeží s Gagnerem příliš napočítali, vždyť v letošní sezoně odehrál v NHL 7 zápasů s bilancí 1+2.
Přesto ve svých 29 letech stále nepatří do starého železa a věřme, že v Edmontonu svoji kariéru opět nastartuje. Když to vezmeme do důsledku, jeho úkolem je nahradit Jordana Eberleho, neboť momentálně ze spleti všech možných výměn je to právě on, kdo je místo něj dnes u Oilers. Když Sam Gagner nastoupil v New Yorku ve své obnovené premiéře v dresu Naftařů, byl to jeho 482 start v dresu Edmontonu, s bilancí 101+194. Je tak třetím nejproduktivnějším Olejářem v současném kádru po dvojici Ryan Nugent-Hopkins a Connor McDavid. Je tedy na co navazovat. Celkově odehrál Gagner v NHL 778 zápasů v nichž nasbíral 434 bodů (153+281), ovšem -111.
Vítej zpět v Oil Country Same a hodně štěstí!
