Zdá se, že protrápený prosinec je zapomenut a v od Nového roku jakoby vyjelo na led úplně jiné mužstvo. Naftaři totiž v lednu získali devět z deseti možných bodů, z toho sedm venku, a to na tomto pěti zápasovém výletu po kluzištích soupeřů číhala tak favorizovaná mužstva jako Toronto, či vynikající Boston. Přesto je dnešní zápas výjimečný, byť se naposledy hrálo na posvátné půdě Bell Centre v Montrealu. Dnes nás totiž od 4:00 SEČ čeká pro obě mužstva zápas zápasů, bitva o Albertu. Pro Naftaře motivaci zvětšená ještě o fakt, že v posledním zápase roku 2019 schytali od svého věčného rivala v domácím prostředí debakl 1:5.
A jako by tento zcela po všech stránkách nepovedený zápas byl tím impulsem, který donutil Edmonton k absolutnímu restartu všeho. Najednou je zde zpět konsolidované, soustředěné a bojovné mužstvo tak, jak si jej pamatujeme ze skvělého startu do letošního ročníku NHL. A aby měl dnešní zápas ještě větší říz je nutno poznamenat, že v tabulce Západní konference jsou Oilers momentálně šestí, Flames sedmí, obě mužstva nastřádala shodně 53 bodů a odehrála rovněž stejný počet zápasů (46). v derby údajně nikdy nevyhrává favorit, ale při současné vyrovnanosti obou týmů není zcela jasné, kdo by jím měl vlastně být? Nepomůže nám ani pohled na aktuální formu, neboť v lednu jsou na tom téměř jako jeden z osmnáct a druhý bez dvou za dvacet. Oilers mají sice ve shodném počtu utkání o bod víc, ovšem Calgary zase drží o zápas delší sérii výher. A zdá se, že i výkonnostně se obě mužstva zvedla. Takže by tím elementem při hledání favorita mělo být domácí prostředí? Vloni měli oba týmy bilanci 2-2, doma pak 1-1. Tak snad ten jeden jediný letošní soutěžní zápas, jenž 28. prosince Plameny jasně vyhráli. Pak by dnes měl vyhrát Edmonton a věřme, že tomu tak bude! 🙂
Realita dnešních dnů je taková, že sice Naftaři do toho šlápli, daří se jim, bodují. Ovšem při pohledu na tabulku zjistíme, že tím pouze drží své akcie nahoře, ovšem rozhodnuto není nikde nic. A zdá se, že po patovém prosinci udrží v patové situaci vývoj boje o postup do jarních vyřazovacích bodů i období do utkání hvězd v St. Louise. A toto je jev zcela nebývalý. Byť se zdá, že Ducks a Kings trochu ztrácejí dech, stále je reálně ve hře o postup zbylých 13 týmů, tedy o 5 více, než jich pavouk play off pojme. I proto by se dva body dnes velmi hodili, nejen, že by Olejáři odskočili svým arcirivalům, ale v noci mezi sebou bojují v přímých bojích Stars a Sharks, Vancouver má na programu o víkendu zápasy dva a hrají i další, tudíž tabulka bude v pondělí ráno opět vypadat trochu jinak než dnes.
Vedle aktuální formy a postů v tabulce mají oba týmy v poslední době ještě jeden společný rys. V obou táborech jakoby se začal přesouvat post jedničky mezi gólmany. U Naftařů se zdálo, že má v poslední době navrch Mikko Koskinen, a to až do té doby, než v Buffalu dostal po delší době šanci veterán Mike Smith. Zápas se Sabres sice Naftaři ztratili, a Koskinen měl v kapse výhru proti Rangers, ovšem kanadský dlouhán Dava Tippeta, přesvědčil svým výkonem natolik, že dostal šanci i v dalším zápase s Bostonem a nyní jsou z toho tři výhry v řadě. Všichni fanoušci z obou táborů dobře vědí, že Mike Smith byl v předchozích dvou letech oporu právě Flames. Ti jej však uvolnili, neboť na post jedničky deklarovali perspektivnější, českou gólmanskou kometu loňské sezóny Davida Ritticha. Tomu přivedli jako zálohu Cama Talbota, se kterým paradoxně přestal počítat management Naftařů a před konce loňského ročníku jej vyměnil do Flyers. Rittich sice začal v říjnu dobře, ovšem Calgary jako celku se stejně jako vloni tolik nedařilo. A jakoby s nevyrovnanými výkony svých spoluhráčů sklouzl i český reprezentant. Talbot tak začal dostávat více a více příležitostí, poslední dva zápasy a výhry v nich vychytal právě on, pokaždé inkasoval jen jedinkrát a úspěšnost zákroků udržel vysoko na 96%. Inu, není to trochu hokejové ironie? V posledním vzájemném zápase se na ledě protrápili oba Naftaři s maskou (startoval však Koskinen), na druhé straně chytal výborně Rittich. Dnes se dá očekávat souboj dvou nechtěných, týden se s týdnem sešel a vše je jinak, Smith vs. Talbot.
Jinak poslední zápas v Montrealu konečně vyšel Adamu Larssonovi. Sice se ve hře nevyvaroval několika pozičních chyb, ovšem působil jistě a zejména jeho hity byly mezi mantinely hodně cítit. Vůbec celá obrana působila v posledních zápasech hodně jistě, a to i v Torontu, kde sice 4x inkasovala, ovšem dostat čtyři góly od tak v poslední době skvěle střelecky disponovaných Maple Leafs není ostuda, a to obzvlášť tehdy, když sami dáte kousků šest. V ofenzivě se zdá, že si vše konečně tak nějak dobře sedlo. Snad jen Leon Draisaitl trochu úpí při rozdělení od Connora McDavida. Je stále velmi užitečný v přesilovkách, i oslabeních, ale ve hře pět na pět mu jeho kanadský super parťák zjevně hodně chybí. I tak ale stále drží druhé místo v tabulce produktivity NHL za svým kapitánem. Ten totiž jako první hokejista této sezóny prolomil hranici 70 kanadských bodů (24+46, ovšem stále ještě -3). Každopádně se zdá, že i letos by mohli být mezi Naftaři dva 100 bodoví borci. Určitě hřeje rovněž trvalý vzestup formy Ryana Nugenta-Hopkinse, a výborné výkony dua Sheahan – Archibald. Když k tomu přidáme, že se v prvním týmu chytil Kailer Yamamoto, sestava by mohla vydržet nějaký čas stabilní, což bude jednoznačně kuprospěchu věci. Jediné nejisté místo je tak při zranění Matta Benninga pozice šestého beka. Zde hrál naposledy Caleb Jones a rozhodně nepřesvědčil.
Nejproduktivnějším mužem v táboře Flames je zatím Matthew Tkachuk (15+23), tradiční tahoun Johnny Gaudreau (12+24) totiž za svými loňskými bodovými hody letos výrazně zaostává a jestli mu vloni magická stovka unikla o jediný bod, letos se ji patrně nedočká opět. Každopádně letos Flames na ledě jednoznačný lídr z hlediska produktivity chybí, a si i proto nehrají o úplnou špici jako vloni, ale o holé přežití. Ti nejlepší totiž vedle vyrovnaného kádru mají i skvělé lídry. Zde se tak poprvé letos Flames a Oilers liší. Uvidíme, jestli jedni, či druzí nebo oba uspějí v řešení tohoto problému. Oba jsou na dobré cestě, ale… Naftaři potřebují vedle skvělých lídrů podržet i vyrovnanost a příspěvek těch ostatních, Flames by přeci jen potřebovali, aby bodový přísun jejich útočných hvězd byl řádově o trochu vyšší.
Když jsem srovnávali gólmany, máme tu ještě jeden neurologický bod z léta, transfer v rámci oběma týmy Milan Lucic – James Neal. V začátku sezóny se zdálo, že na této směně jednoznačně vydělali Naftaři, ovšem dnes už to tak jednoznačně nepůsobí. Obzvlášť pokud přihlédneme k faktu, že Lucice si do týmu nepořizujete kvůli trhání bodových rekordů, ale kvůli zcela jiným věcem, které ale k hokeji nedílně patří a bez nichž nikdo uspět nemůže. Už teď je jednatřicetiletý rodák z Vancouveru na 10 bodech (4+6) a velmi slušné statistice -1, navíc se zdá, že jeho výkonnost jde nahoru. Naproti tomu James Neal nastřádal skvělých 27 bodů z nichž je 19 za góly. Má však na svém kontě rovněž -22. Jeho přínos je jednoznačně díky přesilovkám, při hře 5 proti 5 je jeho přínos zanedbatelný, a to i ve chvíli, kdy hraje vedle McDavida. Neal se již teď oproti loňsku překonal, Lucic to patrně do konce sezóny zvládne rovněž. Ale i díky stoupající vlastní formě a výměně Michaela Frolíka do Sabres jeho role bude na ledě bude spíše stoupat, to u Jamese Neala to může být např. kvůli stoupající formě Nugenta-Hopkinse, či výborných výkonů Yamamota, a dalších přesně naopak. Uvidíme, jak tomu bude dál.
Connor McDavid zažil 17 bitev o Albertu v nichž vsítil 12 branek a získal 18 kanadských bodů, přidá dnes další? Oba týmy jdou do dnešního veledůležitého boje téměř kompletní.
