V této fázi sezony už jde veškerá legrace stranou. Základní část se nenápadně přehoupla do své druhé poloviny a každý získaný bod může v konečném zúčtování hrát výraznou roli. A že se nejedná o pouhou frázi, dokázal už minulý zápas Oilers proti Flames. Zatímco Plameny se po výhře vyšvihly do čela Pacifické divize, Oilers se poroučeli na pozici druhé divoké karty. A to je rozdíl mezi oběma mužstvy pouhé dva body! Ano, přesně ty dva body, o které se v neděli nad ránem hrálo.
Edmonton čekají do přestávky pro All Star Game už jen dva zápasy a oba extrémně důležité. V tom prvním se utkají ve středu od 3:00 SEČ s Predators a v sobotu od 21:00 SEČ změří síly s Arizonou. Oba duely sehrají svěřenci Dave Tippetta na domácím ledě a v obou půjde doslova o 4 body, dost možná však o daleko víc. Predátoři se aktuálně nachází na 10. místě Západní konference a na poslední divokou kartu, kterou drží právě jejich dnešní soupeř z Edmontonu, ztrácí 4 body. Nutno podotknout, že oproti Olejářům mají hokejisté z Music City k dobru hned 3 zápasy. Jistě začínáte chápat, o co vše dnes půjde. Oba soupeři se v této sezoně potkávají poprvé. Další vzájemné duely jsou na programu 8. února (znovu se bude hrát v Rogers Place) a 2. března v Nashvillu.
Edmonton zasáhla už v předstihu jedna velmi špatná zpráva. Útočník Zack Kassian vyfasoval za své počínání v derby s Calgary Flames od disciplinární komise dvou zápasovou stopku. Znamená to tedy, že v obou zmíněných utkáních do přestávky bude svému celku chybět. Kassian je přesně tím typem hráče, který se dokáže soupeřům dostat pod kůži a jehož přínos dokáže častokrát naprosto změnit vývoj zápasů. To se stalo i na ledě ve Scotiabank Saddledome, kde to ovšem mělo na Oilers spíše negativní dopad. Kassian po dvou nevybíravých, ovšem čistých hitech od domácího útočníka Tkachuka, neudržel nervy na uzdě a svého soka skolil v dosti jednostranném pěstním souboji. Následnou čtyřminutovou přesilovku dokázali Flames přetavit v branku na 4:3, která se nakonec ukázala jako vítězná. Osobně s rozhodnutím vedení soutěže naprosto nesouhlasím, protože tyto situace do hokeje zkrátka patří. Rodák z Windsoru si odpykal dvojnásobný trest ve hře plus deset minut osobního volna a tím to celé mělo skončit. Každopádně Kassian je ze hry a to je nyní pro Oilers stěžejní. Mimochodem edmontonské levé křídlo se do zápasového rytmu vrátí v utkání….ehm s Calgary, které je na programu 29. ledna.
Oilers se vrací na domácí půdu po pětizápasovém tripu, během kterého dokázali hned třikrát zvítězit. A nebyly to výhry ledajaké. McDavid a spol. dokázali postupně triumfovat v Bostonu, v Torontu a v Montrealu. „Vezeme domů sedm z deseti možných bodů,“ řekl kapitán Olejářů Connor McDavid. „Nyní máme dobrou šanci jít a získat další čtyři důležité body před přestávkou na All Star Game.“ McDavid a Leon Draisiatl vedou aktuálně kanadské bodování NHL a stali se prvními spoluhráči od dob Maria Lemieuxe a Jaromíra Jágra ze sezony 1996/1997, kteří dosáhli 70 a více kanadských bodů ve 47 a méně utkáních. Edmonton má dosud na domácím ledě v letošní sezoně bilanci 10-8-3 a zatím se Olejářům více daří spíše na kluzištích soupeřů. Rogers Place a tisíce natěšených fanoušků jako by Olejářům nepříjemně svazovaly ruce. A Nashville není zrovna ideálním soupeřem k tomu, aby se tento trend změnil. Z posledních 16 pokusů dokázali Predátory edmontonští na svém ledě porazit pouze dvakrát.
Nashville má ze svých posledních 5 zápasů shodnou bilanci jako Edmonton, tedy 3-1-1. V posledním velmi důležitém utkání vyhráli na ledě Winnipegu Jets fotbalovým skóre 1:0 (v brance stál Juuse Saros) a díky tomuto výsledku se Preds přiblížili na dostřel postupovým příčkám. Predátoři se v dosavadním průběhu sezony nepohybují ve vodách, kde je odborníci i fanoušci očekávali a tak se klubové vedení rozhodlo k ráznému kroku a propustilo dlouholetého hlavního trenéra Petera Laviolleta. Jeho nástupcem se téměř obratem stal ještě donedávna kouč New Jersey Devils John Hynes. „Nejdůležitější věcí jsou hráči v týmu, tito kluci jsou velmi dobří hráči a velmi chytří hráči,“ řekl v rámci své inaugurace Hynes. Hned v prvním zápase pod novým trenérem ještě Predators padli 2:6 na domácím ledě s Bostonem, pak ale následovaly dvě výhry v Chicagu a ve Winnipegu. Zejména duel v Chicagu se zapsal zlatým písmem nejen do klubové kroniky ale i do análů ligových. Finský brankář Pekka Rinne se stal totiž celkově dvanáctým brankářem v historii NHL, kterému se podařilo zapsat mezi gólové střelce. Zajímavé je, že v poměrně krátké historii klubu z Nashvillu nebyl prvním maskovaným mužem, kterému se tento kousek podařil. Prvním byl totiž Chris Mason v dubnu roku 2006. Jeho zásah má ovšem o poznání menší váhu, protože gól si tehdy nešťastně vstřelil do vlastní branky útočník Geoff Sanderson z Phoenixu a Mason byl pouze posledním hráčem Nashvillu, který se kotouče dotkl. Další perličkou je, že posledním skórujícím gólmanem byl dosud Mike Smith, kterému se tento kousek podařil 19. října 2013. Smith by se dnes měl paradoxně představit v brance Oilers a pokud bude na druhé straně kluziště stát Rinne, bude se jednat o souboj dvou naposledy skórujících gólmanů v NHL. I takové příběhy píše neslavnější hokejová soutěž planety.
Zajímavosti:
Obránci Predators už v letošní sezóně vykázali dohromady 116 kanadských bodů, což je celkově čtvrtá nejlepší ligová bilance. Vyniká zejména švýcarský reprezentant Roman Josi, který stihl posbírat už 46 bodů. Zadáci Oilers jsou na tom podstatně hůře. K dnešnímu dni svému týmu přispěli pouhými 82 kanadskými body.
Edmonton má od sezony 2014/2015 s Nashvillem bilanci 1-11-3. S žádným jiným týmem nemají Olejáři v posledních letech tak děsivou statistiku vzájemných zápasů.
Již zmíněného Romana Josiho dělí pouhých 6 kanadských bodů od dosažení mety 400 bodů v NHL. Stane se tak druhým obráncem v historii Predators, kterému se podobný kousek podaří.
Connora McDavida naopak dělí 6 kanadských bodů od historického 9. místa klubového bodování, které zatím drží Shawn Horcoff se 447 body.
Edmonton má na marodce pouze obránce Matta Benninga, jenž se neustále zotavuje z otřesu mozku. Původně to vypadalo, že by se mohl na ledě objevit už během venkovního tripu, ovšem poslední zprávy hovoří o tom, že do hry naskočí až po přestávce k All Star Game. Predators budou pro dnešní duel postrádat Coltona Sissonse, Ryana Ellise a Danteho Fabbra.
Závěrem mého preview nemohu nenavázat na tradici a při příležitosti utkání s Nashvillem přidám opět něco zajímavého o country music. Tento hudební žánr je v USA i v Kanadě velmi oblíbený a zejména v kolébce ledního sportu je úzce spjat právě s hokejem. Vezměme si jen populární skladbu „The Hockey Song“ od kanadského hudebníka Toma Connorse. První vydání této písně spatřilo světlo světa v roce 1973. Hrála se od roku 1992 pravidelně při zápasech Ottawy Senators a když jí tehdejší trenér Toronta Pat Burns slyšel, vymohl si, aby se song hrál rovněž při utkáních Maple Leafs. V dnešní době už tato píseň patří ke koloritu téměř všech hokejových arén v NHL. Hojně byla reprodukována početným kanadským fanouškům například i při zápasech nedávno skončeného mistrovství světa juniorů v Ostravě. Zajímavostí je, že „The Hockey Song“ je velmi populární například i na stadionu účastníka KHL Dinama Riga.
Verše písně jsou rozděleny do jednotlivých slok tak, že každá vlastně popisuje jednotlivé části hry hokejového zápasu. Píseň se dočkala spousty nových verzí a předělávek, hodně známá je například její punková úprava od kapely Hanson Brothers. 27. října 2018 byla píseň uvedena do síně slávy kanadských hudebních skladatelů, a to na slavnostním ceremoniálu, jenž byl součástí utkání mezi Torontem Maple Leafs a Winnipegem Jets.
Věděli jste například, že když Petr Klíma přišel coby československý emigrant poprvé do kabiny Oilers, řekl po pár narážkách na svůj původ jeho novým spoluhráčům, ať si tu svou country strčí do patřičných míst a že jsou všichni stejně sedláci? A představte si, že autoři jedné psychologické studie zkoumali 379 Američanů ve věku od 18 do 65 let podle jejich hudebního vkusu. V součtu z práce vyplynulo zjištění, že projevy patologického chování souvisí ve větší míře nikoliv s posluchači metalu, hip-hopu/rapu či punku, ale právě s posluchači konzervativnějších žánrů jako je gospel nebo country. Čili by se s jistou mírou nadsázky dalo konstatovat, že country poslouchá více nepřizpůsobivých lidí než například rap. Copak si asi v kabině pustil po utkání s Flames Zack Kassian?
