Když pomineme čtyřleté období vlády Cama Talbota, tak lze konstatovat, že poslední stabilní a výraznou gólmanskou jedničkou byl v barvách Oilers Dwayne Roloson. A to už bychom se ve vzpomínání dostávali, vyjádřeno roky k číslu deset plus. Pokud se o Philadelphii před raketovým progresem Cartera Harta mluvilo jako o pohřebišti brankářů, tak Edmonton momentálně nemá k tomuto označení také příliš daleko. Zopakujte si se mnou: Bryzgalov, Brossoit, Bunz, Bachman, LaBarbera, Dubnyk, Danis, Khabibulin, Fasth, Gustavsson, Montoya, Koskinen, Nilsson, Scrivens, Stolarz, Talbot, Smith – všichni tihle gólmani se za posledních 10 let protočili v brankovišti Oilers. Nikdo z nich se nedokázal, až na zmíněného Talbota, stát byť na pár sezon stabilní jedničkou Naftařů a zajistit tak svému celku na tomto postu klid a dlouhodobější jistotu. Po nečekaně rychlém vypadnutí v předkole letošního play off se téma obsazení postu brankářské jedničky opět rozvířilo a v posledních týdnech nabírá na obrátkách.
Jak už bylo několikrát řečeno a napsáno – Koskinen ani Smith nebyli v sérii proti Blackhawks těmi oporami, které tým kolem superhvězd Draisaitla a McDavida v těžkých vyřazovacích bojích potřeboval, aby mohl reálně pomýšlet na úspěch. V základní části oba brankáři patřili k ligovému průměru až mírnému nadprůměru, ale pokud chce tým NHL pomýšlet na dlouhodobější úspěchy, musí mít zkrátka mezi třemi tyčemi gólmana nadprůměrného se stabilní výkonností. A takového Oilers zkrátka momentálně nevlastní. Pochopitelně má tým generálního manažera Kena Hollanda v záloze poměrně vysoko draftované a nadějné mladíky Stuarta Skinnera a Oliviera Rodrigua. Je otázkou, zda je alespoň jeden z nich už nyní připraven na to, stát se prvním brankářem NHL. Za mě si myslím, že zatím rozhodně ne. Na druhou stranu by především Skinnerovi role dvojky připadnout brzy měla, aby mohl rodák z Edmontonu nadále pokračovat ve svém hokejovém růstu. Rodrigue by mohl v dohledné době převzít pozici jasné jedničky na farmě v Bakersfieldu. Ale zpět k postu prvního gólmana.
Miku Smithovi skončí s posledním vhazováním této sezony smlouva a i přesto, že se Holland v médiích vyjádřil, že by si dokázal představit mít ho dál ve své stáji, je jasné, že by to byl pravděpodobně až plán B, možná spíše C nebo D. Mike Smith je můj oblíbený gólman, líbí se mi vášeň, s jakou ke hře přistupuje a musí být také výborným parťákem do kabiny. Jeho výkonnost má však poslední sezony spíše klesající tendenci a úměrně k jeho věku se nedá počítat s tím, že by tato křivka z ničeho nic nabrala stoupající tendenci. Koskinen je se svým cap hitem ve výši 4,5 milionů dolarů za rok prakticky nevyměnitelný (pozdravuji pana Chiarelliho). Tahle smlouva mu bude platit ještě dvě sezony. Zdá se tedy, že karty jsou rozdány poměrně jasně – do příštího ročníku vstoupit s dvojicí Koskinen + nový maskovaný muž. Osobně si totiž myslím, že vytáhlý Fin je přesně tím typem brankáře, který nemůže mít za svými zády klasického náhradníka bez větších ambicí. Jakmile se totiž rodák z Vantaa posunul na post prvního brankáře, jeho čísla i výkony se zhoršovaly. Jako by potřeboval, aby mu někdo neustále dýchal na záda a nutil ho, být ve střehu. A kdo by se oním novým mužem v brance Naftařů a Koskinenovým konkurentem mohl stát? Různé alternativy, které se nabízejí, si podrobněji probereme v rámci tohoto mého článku.
Nedávná anketa Cult of Hockey na Twitteru ukázala, že i samotní fanoušci vidí gólmanský post Oilers jako velký problém, který je nutné akutně řešit. Téměř 65 % dotazovaných respondentů uvedlo, že by si ponechali Koskinena a k němu přivedli nového brankáře. Pro zachování současné brankářské dvojice Smith x Koskinen se naproti tomu vyslovilo pouze 7 % hlasujících. 25 % oslovených by nejraději nahradilo oba dva současné gólmany Oilers. Edmonton zkrátka nutně potřebuje na tomto důležitém postu výrazně posílit a zároveň zvýšit konkurenci. Například Montreal Canadiens i přesto, že mají mezi třemi tyčemi hvězdu v podobě Careyho Price, získali nedávno výměnou dalšího velmi kvalitního brankáře Jake Allena ze St. Louis. Pro Edmonton se nabízejí dvě tradiční varianty, jak ke kvalitnímu brankáři přijít – výměna nebo podpis volného agenta. A toto léto (tedy spíše podzim) by mělo být na trhu spousta dobrých gólmanů k mání.
Podpis volného hráče
Po skončení sezony se budou na seznamu nechráněných volných hráčů (UFA) nacházet mimo jiné tito brankáři: Anton Khudobin, Thomas Greiss, Aaron Dell, Braden Holtby, Robin Lehner, Cam Talbot, Jacob Markström, Corey Crawford a Jimmy Howard. Pokud bychom se drželi toho, že se Holland zaměří právě na trh s volnými hráči, budou jeho nejpravděpodobnějšími terči Anton Khudobin, Aaron Dell nebo Thomas Greiss. Všichni tři jmenovaní gólmani už ukázali, že práci v NHL zvládají velmi dobře a s Koskinenem by mohl kterýkoliv z nich vytvořit kvalitní a vyrovnanou dvojici. Lehner a Holtby budou zřejmě nad finanční možnosti Oilers a Talbot, Markström a Crawford se možná na trh s volnými hráči ani nedostanou, protože podepíší nové smlouvy se svými dosavadními zaměstnavateli. Jimmyho Howarda sice Holland dobře zná ze svého předchozího působiště v Hockeytown, ale nemyslím si, že právě tento veterán by byl vhodným řešením. To by si Oilers mohli rovnou plácnout se Smithem a vyšlo by to nastejno.
Trejd
V nadcházející sezoně se nebude navyšovat platový strop a tak jsou všechny kluby nuceny přehodnocovat své finanční možnosti. Díky této skutečnosti by se mohla uskutečnit řada zajímavých výměn. V hledáčku Edmontonu se údajně objevil brankář Pittsburghu Penguins Matt Murray a v této souvislosti prý dokonce proběhlo už několik rozhovorů mezi oběma kluby. Tučňáci si nebudou moci dovolit ponechat v kádru oba své dosavadní gólmany, neboť oběma končí smlouvy a zejména Tristan Jarry půjde díky svým výkonům z posledního ročníku s platem logicky výrazně nahoru. Naopak Murray v posledních dvou sezonách tak úplně nepřesvědčil a jeho čísla byla slušně řečeno nevyrovnaná a spíše průměrná. Jak klubu, tak i hráči samotnému by výměna mohla pomoci. Generální manažer Tučňáků Jim Rutherford podle několika spekulací pošilhává po edmontonském výběru v prvním kole letošního draftu (celková 14. pozice), neboť svůj pick (15.) obětoval Torontu za Kasperiho Kapanena. Zajímavým obchodním artiklem by mohl pro Tučňáky být i zlobivý talent Jesse Puljujärvi. Myslím si, že pokud by Oilers získali brankáře v rámci nějakého trejdu, tak Murray je nepravděpodobnější variantou. Smysl by totiž tahle výměna měla pro oba kluby a dvojnásobný vítěz Stanley Cupu by díky posledním zpackaným sezonám nemusel být pro Oilers ani příliš drahým řešením. V minulých týdnech se spekulovalo rovněž o příchodu Dána Frederika Andersena z Toronta, ale ten je údajně již jednou nohou v Carolině, která asi definitivně zlomila hůl nad Petrem Mrázkem. Černým koněm v celé téhle zápletce by mohl být také Darcy Kuemper z Arizony. Jeho klub se nedávno v médiích vyjádřil, že nikdo ze soupisky Kojotů není nedotknutelný a vyměněn by mohl být prakticky kdokoliv, tedy i brankářská hvězda posledního ročníku. Tomu ale příliš nevěřím a myslím si, že Kuemper v pouštním klubu nakonec zůstane a změny u Coyotes nebudou tak horké, jako se jeví hlavy jejich nových hispánských majitelů.
Uvidíme, jak se celá situace nakonec vyvine. Ani Ken Holland nemá pod platovým stropem příliš prostoru k manévrování, a tak to bude chtít opravdu velkou špetku manažerského kumštu. Byla by ovšem škoda možnost získat nového (a doufejme, že co možná nejlepšího) gólmana promrhat, obzvlášť když bude nadcházející posezónní období k tomuto kroku tak příznivým.
