Stanley Cup, zapracování mladých hráčů do hlavního týmu, dosažení play-off. Každý tým má na startu nové sezony pochopitelně jiné priority, podle toho v jaké situaci se zrovna nachází. V následujících řádcích se pokusím rozepsat o tom, na jaké věci by se letos měli zaměřit právě v Edmontonu.
Loňská sezona musela vlít nejednomu fanouškovi Oilers novou krev do žil. Po předešlých sezonách, které se v klidu mohou označovat za zpackané, konečně přišlo zlepšení završené vytouženým play-off. Tým, ve kterém se nachází duo McDavid – Draisaitl je mnohdy automaticky pasováno do role, kdy by mělo útočit na mety nejvyšší. Z předchozích sezon, ale už víme, že to takto nefunguje. Dva hráči, i když vysoce nadstandardní, nejsou zárukou úspěchu. My, jakožto fanoušci Oilers, o tom víme své.
I přesto, že jsme v létě kádr, dle mého názoru posílili, stále si nemyslím, že bychom byli jedni z největších adeptů na Stanley Cup. K tomu nám ještě zřejmě pár drobností chybí, nicméně role černého koně by nám sedět mohla. Tato zkrácená sezona by mohla být dobrou přípravou na opravdový útok na nejcennější hokejovou trofej. Proto vidím letos úspěch v něčem jiném než je Stanley Cup.
- UDRŽET KVALITU SPECIÁLNÍCH FORMACÍ
Jedním z klíčů proto, aby byla sezona úspěšná, budou dobře fungující speciální formace. Nedá se úplně očekávat, že bychom udrželi tak dobrá čísla jako v uplynulém ročníku. Ty byly totiž opravdu mimořádná. Co se týče oslabení, tak tam jsme se loni s úspěšností 84,4% umístili na 2. místě celé NHL. Osobně jsem zvědav, co s tím udělá absence Sheahana, který odvedl v této herní situaci moře práce. Tippett do oslabení relativně často nasazoval Leona s Connorem, což mi nepřijde úplně jako šťastné řešení. Na oslabení máme v týmu přeci jiné borce, nehledě na to, že kromě zranění hrozí i to, že dva svoje nejlepší hráče utavíme pro závěr sezony respektive play-off.
Jestli jsem chválil loňské oslabení, tak co teprve přesilovky. Úspěšnost využití, 29,5%. Wow. Oilers loni tímto počinem zbourali řadu rekordů. Bude to ovšem fungovat i letos? Jsem toho názoru, že ano. Minimálně 20% úspěšnost bychom si udržet měli. Vysokou úspěšnost by nám opět mělo zajistit první přesilovkové komando v čele s McDavidem a Draisaitlem. Podle posledních tréninků to vypadá, že by přesilovka mohla hrát ve složení: Draisaitl – McDavid – Yamamoto – Nugetka – Barrie. Lze předpokládat, že stejně jako loni často stráví tato formace v rámci přesilovky celé dvě minuty, tudíž 2. přesilovková formace bude spíše do počtu. K tomu snad už jen dodám, že s příchodem Barrieho, který v přesilovce nahradí Klefboma, by měla údernost přesilovek ještě stoupnout.
Pokud budeme chtít letos pomýšlet na play-off, budeme se muset stejně jako loni spolehnout právě na fungující speciální formace. Zde věřím, že by se to mělo povést. To, zda mé predikce nejsou liché, ukáže však až samotná sezona.
2. ZABUDOVÁNÍ GÓLMANA
Letos se Hollandovi off-season povedla téměř na jedničku. Téměř. Jediné, co chybělo ke spokojenosti byl příchod kvalitního gólmana. To se však nepovedlo a Tippett se musí spokojit se stejnou gólmanskou dvojicí jako loni, tedy Smith – Koskinen. Rád bych se mýlil, ale oba gólmani mají při vší úctě to nejlepší už za sebou. Ano, máme sice vyrovnanou brankářskou dvojici, nicméně nemáme gólmana, který by patřil mezi elitu v NHL. Výkony této dvojice byly v loňském ročníku často jako na houpačce. Gólmani. Pro mě hlavní důvod, proč stále nemůžeme pomýšlet na Stanley Cup. Pokud máme patřit mezi největší favority, musí se v tomto ohledu něco zásadního stát.
Mike Smith není v tomto ohledu problém. Zkušený gólman s odpovídající smlouvou, který by mohl být mentorem pro nového, mladšího gólmana. Pak je tu ale přeplacený Mikko Koskinen, který bude ještě 2 sezony pobírat plat 4,5 milionu dolarů, což absolutně neodpovídá jeho výkonnosti. A já se ptám, proč v naší situaci, kdy se držíme těsně pod platovým stropem nedáme konečně příležitost jednomu z našich prospektů. Nejvíce se nabízí již 22letý Stuart Skinner, který patří mezi velké talenty. Nepamatuji, kdy naposledy dostal v brankovišti Oilers šanci nějaký z našich talentů, přitom jich v záloze nemáme málo. Raději vždy sáhneme po nějakém zkušeném gólmanovi co je již za zenitem, což podle mě není ta správná cesta. Pokud nemáme možnost přivést brankáře typu Lehnera či Markströma, pojďme dát raději šanci jednomu z našich prospektů. Může se nám to pak vrátit v podobě nového Harta či Binningtona. Nerad bych se rouhal, ale možná tomu přispívá to, že se naši stabilní gólmani drží dlouhodobě zdravotně v pořádku a tým se tak neocitl v krizi, čímž by byl vlastně donucen jednoho z mladíků nasadit.
Otázka gólmanů pro mě tedy letos bude daleko zásadnější, než by se mohlo na první pohled zdát. Minimálně s výhledem do dalších sezon. Vzhledem k posledním několika letem si však bohužel nemyslím, že by se odehrálo něco zásadního.
3. SECONDARY SCORING
V loňské sezoně nám tato věc docela haprovala. Nejvíce pak na začátku sezony, kdy se neprosazoval snad nikdo jiný, než Leon s Connorem. V průběhu ročníku se to sice trochu zlepšilo, ale ke spokojenosti to mělo určitě daleko. V dnešní NHL nejde spoléhat na to, že vám celou sezonu odehraje pouze jedna formace. Během sezony vždy přijde pokles formy, či zranění a je potřeba, aby za to v tu chvíli vzali právě hráči druhého sledu. Myslím, že v tomto směru odvedl Holland v létě výbornou práci. Především díky příchodům Turrise, Kahuna a návratu Puljujärviho se rapidně zvýšila hloubka kádru a zároveň počet hráčů, kteří mají potenciál gólově pomoci první a druhé formaci. Věřím, že i hráči jako Ennis, Chiasson nebo Archibald dokáží odlehčit největším hvězdám našeho týmu.
4. ZAPRACOVÁNÍ MLADÝCH OBRÁNCŮ
Jak jsme se v mnoha loňských ročnících přesvědčili, bez výborných obránců to tým i se sebelepším útokem daleko nedotáhne. Aniž bych chtěl někoho urazit, v Edmontonu jsme doteď neměli elitního beka. Klefbom to bohužel i díky řadě zdravotním komplikacím nedokázal opakovaně potvrzovat. Pevně doufám, že oním elitním bekem, na kterém by to mělo letos stát bude Tyson Barrie, potenciál na to určitě má. Bear, Bouchard, Broberg, Jones. To jsou naši nejtalentovanější obránci, se kterými je potřeba hodně pracovat a pomoci jim v jejich vývoji. Potenciál je v nich ohromný, a pokud by šlo vše podle plánu, během 2-3 let bychom díky nim mohli mít jednu z nejlepších obran v lize. Je pravda, že Bear už se loni dokázal prosadit i v prvním týmu, nicméně stále má na čem pracovat, a to především v obranné fázi. Nyní čeká stejný krok i ostatní mladíky, vyjma Broberga, který odehraje sezonu ve své domovině. Po skončení sezony ve Švédsku by se měl připojit k Oilers.
5. PODEPSAT HOPKINSE
Upřímně jsem docela překvapen, že tohle Holland nedotáhl už před startem této sezony. Ano Ryan Nugent-Hopkins je trochu ve stínu hvězd McDavida s Draisaitlem, nicméně jeho vliv na hru týmu je značný. Je to hráč, který je na můj vkus dost nedoceněný, vzhledem k tomu, co všechno pro svůj tým odvádí. Nugetka dokáže hrát stejně kvalitně jak na centru, tak na pozici levého křídla. Z Ryana se během několika let v NHL stal skvělý univerzál, který by odehrál skvělý zápas snad i na pozici obránce. To, že nezapomněl být i bodově produktivní, nám ukázal hlavně v druhé části loňské sezony, kdy ho Tippett postavil do formace s Yamamotem a Draisaitlem. Tahle spolupráce fungovala opravdu znamenitě. Kdyby se dohrála základní část, s velkou pravděpodobností by si vylepšil své bodové maximum, které nyní činí 69 bodů. Je dost možné, že se mu i nadcházející sezona povede, což by znamenalo i malou nepříjemnost v tom smyslu, že se nám jeho další smlouva třeba o několik milionů prodraží. Podle mě, měl být hráč jeho typu podepsaný s dostatečným předstihem a v klidu, stejně jako to bylo u McDavida a Draisaitla. Zároveň si ale nemyslím, že by chtěl hráč s číslem 93 mermomocí utíkat jinam, jen kvůli několika dolarům, nicméně nikdy neříkej nikdy.
Jak bylo již napsáno v úvodu, sezona se dá považovat za úspěšnou, aniž byste vyhráli Stanley Cup. Pro mě osobně je podstatných především těchto 5 bodů. Byl bych rád, kdyby se aspoň některé z nich proměnily v realitu. A co vy, na co by se měli u Oilers zaměřit podle vás?