V den, kdy se v USA ujímá vlády nový prezident, v Torontu budou Maple Leafs hostit Edmonton Oilers. Opět to bude dvojzápas a opět ob den. Než se přesunu k samotnému Preview zápasu s Leafs, nejdříve se ohlédneme za tím, co se dosud stalo. Čtyři zápasy, tři prohry. Taková je vizitka Edmontonu na začátku sezony 2020/21. Je to samozřejmě začátek, ale prst musíme varovně zdvihnout a říct si, jestli se jedná jen o náhodu, nebo je v týmu něco špatně.
Fakt je jeden. Od přerušení soutěže v březnu 2020 se pět měsíců nehrálo. Pak play off, které bylo zpatlané od stolu. Play off, které nemělo se základní částí už pranic společného a také to tak vypadalo. Forma týmů, kterou měly před tolika měsíci, byla tatam a hrálo se v podstatě úplně něco jiného. Pro Oilers to znamenalo čtyři zápasy s Blackhawks a zase pauza. A opět téměř pět měsíců. Pak přišel kemp, který trval jen pár dní a to bez jediného odehraného zápasu a hurá do akce. Dostali jsme nové soupeře a novou výzvu. Zatím je to ale křeč a v týmu je buď něco špatně, nebo jde jen o pozdější aklimatizaci… Oilers nejsou jediní, kteří se zatím s výše uvedenými nepříznivými vlivy nedokázali popasovat. Blackhawks mají zatím dokonce na kontě jediný bod, protože ze čtyř zápasů všechny prohráli a včera dokázali uhrát na Floridě alespoň bod. Také v Chicagu mají problémy s brankáři, ale tam se žádná překvapivá nepředloženost nestala, ale byla to evidentně jejich strategie vsadit na dvojici Subban – Delia. Subban ale vybouchl v prvním zápase a Delia v dalších dvou. Včera dokonce už chytal třetí brankář – Fin Kevin Lankinen v NHL debutoval. Stejně ale inkasoval pět gólů tak jako jeho kolegové předtím. Blackhawks tak během čtyř zápasů vyměnili tři brankáře a inkasovali dvacet gólů! Tři prohry ze tří mají LA Kings. Ze čtyř zápasů mají tři prohry kromě Oilers i Canucks, se kterými se také počítalo jako s jedním z favoritů Severní divize. A také Sabres a Blue Jackets. Dvě prohry ze tří zápasů mají Senators, Bruins, Rangers, Sharks, Ducks a Coyotes. Bez prohry jsou stále ještě čtyři týmy. Golden Knights mají tři výhry a Lightning a Panthers po dvou. Dallas Stars jako jediný tým do hry ještě nezasáhl, tak ani nemohl prohrát… Také řešení 🙂
Jistě, možná si něco jenom namlouvám a situace je vážnější. To se ale teprve ukáže, jak na tom opravdu jsme. Zatím můžeme rekapitulovat s tím, co tu máme. A co tu máme? Máme tu tým, který tápe. Hraje jak stádo slonů, bez lehkosti, která nás zdobila a která by nás vzhledem k typologii našeho hráčského kádru zdobit měla i nadále. Jenže nezdobí. Co se stalo? Máme odehrány čtyři zápasy. První dvojice zápasů s Vancouverem jen napověděla možné nedostatky. A to hlavně otázku brankoviště. Pro Mikea Smithe sezona skončila dříve, než začala a není jisté, za jak dlouho se vůbec vrátí. A že se budeme muset spoléhat jen a pouze na Mikka Koskinena, to nevěstilo nic dobrého. A opravdu, první zápas jsme od Canucks dostali pětigólový příděl, ačkoliv zápas nebyl moc jednoznačný a byl spíše vyrovnaný. Na začátek ale prohra 3:5. V odvetě Oilers vrátili Canucks vše i s úroky a zdálo se, že to bude v klidu. Hvězdy úřadovaly, McDavid zaznamenal hattrick a ještě přidal asistenci, Nugent-Hopkins 2+1 a Draisaitl 0+4. Výhra 5:2 a vypadalo to dobře.
Pak ale přišlo vystřízlivění v podobě dvojzápasu s Montrealem. V neděli Oilers dostali nakládačku 1:5 po špatném výkonu. Zmar v tomto zápase demonstroval vlastní gól Ethana Beara na 3:0, který jakoby všechno zlomil. Od té doby jakoby už nefungovalo nic. A úterní odveta? To už byla vysloveně katastrofa. Nebojím se napsat, že pondělní výkon s Habs byl až ostudný. Střely na branku, bojovnost, nasazení, rychlost, tam nebylo nic, i když stav 1:3 nevypadá tak hrozivě jaké to ve skutečnosti bylo. To ale jen proto, že ani Habs nepředvedli nic světoborného a to ani v jednom zápase. Začněme defenzivou. Ve všech čtyřech zápasech v brance nastoupil Mikko Koskinen. Pokaždé na něj šlo přes 30 střel, ve druhém zápase s Canucks, který jsme paradoxně vyhráli 5:2, vyslali Canucks na Koskinena 40 střel! Na něj to asi nemůžeme házet, protože dělá co je v jeho silách. Že ty síly nestačí na špičku ligy, to už je věc jiná, to už víme dlouho. Koskinen prostě není brankář, na kterém bychom měli stavět cestu za úspěchem a už vůbec ne, pokud bude veškerá zodpovědnost jen na něm. Je to asi dobrý brankář do zálohy, jako dvojka. Zranění Mikea Smithe samozřejmě nemohl nikdo předvídat, ale ruku na srdce, ani Smith již není top gólman a předsezonní vyjednávání ohledně brankářské otázky se prostě Kenu Hollandovi nepovedlo. Ale to už bych opakoval to, co jsem psal v jiných článcích.
Prostě, Koskinen dělá to, na co stačí a jemu nelze snahu vyčítat, dělá prostě své maximum. Naši obránci mu ale bohužel moc nepomáhají. Ve čtyřech dosavadních zápasech dostali šanci všichni obránci zapsaní na soupisku, jen s výjimkou Evana Boucharda. Světlé výjimky vidím u Tysona Barrieho, který ukazuje, že by mohl naplnit potenciál, který od něj čekáme. Od modré se snaží často střílet, má kvalitní rozehrávku a je vidět, že zapracoval i na defenzivě, kde to u něj občas skřípalo. Že ani on se nevyvaroval některých chyb, je nasnadě s výkonem celého týmu, ale jinak bych jeho přínos hodnotil kladně. Dobře naskočil i nově příchozí Slater Koekkoek. Spíše se s ním počítalo na farmu, ale je vidět, že trenéři dobře věděli, proč mu dali šanci od prvního zápasu, protože Koekkoek zatím vše zvládá dobře. Na poměry některých jiných obránců hraje rychleji a má i kvalitní rozehrávku. Dokonce již skóroval, když vstřelil náš jediný gól do sítě Montrealu v prvním vzájemném zápase. A to je z toho jádra, které nastoupilo od začátku vlastně všechno.
V úterý pouze na tribuně zůstalo mladé duo Caleb Jones – Ethan Bear. Místo nich dostali šanci Kris Russell s Williamem Lagessonem. Přínos Russella byl vidět na první pohled. Zklidnil hru, kvalitně rozehrával, tzv žral led, tak jak to prostě umí. I přístup Russella vidím jako pozitivní věc. Měl by zůstat v sestavě a nevymýšlet s ním nesmysly. Ethan Bear, který se již napevno zapracoval do sestavy Oilers od začátku sezony hoří. Špatná rozehrávka, malý důraz, často chybuje. Caleb Jones rovněž vypadal velmi nervózně. Vlastně poprvé naskakoval do sezony s tím, že je členem základní sestavy. Možná to na něj nepříznivě zapůsobilo, nevím. Byla by škoda, kdyby se ale nechal nějak výrazněji rozhodit, protože právě Jones by měl být jedním z našich základních stavebních kamenů do budoucna.
Co je katastrofa, to je dvojice Adam Larsson a Darnell Nurse. V otázce těchto dvou “borců“ panuje v naší redakci jednoznačná shoda. Nemají tam prostě co dělat a to už hodně dlouho. Proč ještě hraje Nurse, to je do nebe volající. Nebo spíš do pekla? Zřejmě kvůli smlouvě nebo neumím si to jinak vysvětlit. Nurse hraje laxně, podpora útoku téměř nulová, rozehrávka špatná. A trvá to už opravdu moc dlouho. A ještě více je pro mě nepochopitelné, že má zdaleka největší ice-time. Se svými průměrnými 23:50 na zápas tráví na ledě téměř o minutu delší čas než druhý Nugent-Hopkins a o půl druhé minuty než McDavid. Nevím, nechápu to. Adam Larsson, ten zase “vyniká“ zejména svojí těžkopádností. Hru zpomaluje a je příliš statický. Oba, jak Nurse tak Larsson jsou ještě k tomu zástupci kapitána. Řešení? V této fázi sezony se asi v Edmontonu těžko budou dělat nějaké trejdy, na to je Holland příliš konzervativní. Že to ale jde, to ukázali včera Bill Guerin s Joe Sakicem. Tyto dvě bývalé hráčské legendy a nyní generální manažeři Minnesoty a Colorada v noci na dnešek upekli zajímavý trejd, když si vyměnili obránce Grega Pateryna a Iana Colea. Tady je to jasné. Colorado potřebuje zpevnit defenzivu a Pateryn je na toto ideální. Cole je zase ofenzivní obránce, který se hodí Minnesotě. Super trejd prostě.
A i v Edmontonu je prostě už na čase přestat jednat v rukavičkách. Tippett by měl jít cestou Joela Quennevilla, který před pár dny pobouřil internet tím, že chtěl Keithu Yandlemu “údajně“přerušit úctyhodnou sérii 867 zápasů v řadě bez přerušení. Yandle má přitom roční příjem 6 350 000 dolarů. Jednání v rukavičkách? Kdeže. Prostě ho tam nevidím, tak hrát nebude. Podle médií Yandle neměl dobré výkony v kempu. Ono k tomu nakonec nedošlo a Yandle na to odpověděl gólem. Ale rozumíte mi, takhle by to mělo být. Larsson s Nursem hlavně nepředvádějí dobré výkony již delší dobu a stane se, aby si na tribunu sedl některý z nich? Vždycky to zasáhne někoho, kdo se nemůže “tak urazit“, nebo já nevím už jak to nazvat. Řešení bych viděl v to nechat hrát mladé kluky, a buď to půjde, nebo ne, ale teď již nemáme co ztratit. Jones by asi měl hrát, Boucharda asi musíme zkusit a co, tak zkusme stáhnout i Broberga, třeba to vyjde. Ale to je jen přání, nemyslím si, že by to teď někdo udělal. Anebo – na waiveru je právě Julius Honka, talentovaný bek Dallasu, čtrnáctka draftu 2014, který ale dosud nedostal moc šancí.
Další věcí je ofenziva. I zde je to těžkopádné. Na hlavních hvězdách je vidět frustrace. Kapitán McDavid vypadá otráveně, jakoby ho to ani nebavilo. Přitom po tak dlouhé přestávce museli mít hráči na hokej hlad! Ale aby se na ledě ploužili jako mrtvoly a člověk se musel dívat na jejich otrávené obličeje? Po čtyřech odehraných zápasech??? No to snad ne! Již jsme se o tom bavili s kolegy, že tým možná postrádá nějakého vůdce. Všimli jste si někdy, že by McDavid nebo Draisaitl nějak burcovali svůj tým? Možná jim křivdím, ale já ne prostě. Oba jsou geniální hráči, ale nejsou asi těmi, kteří dokážou tým vést z kapitánského můstku. Connor McDavid to má navíc ještě těžké z důvodu, že se stále nedaří k němu nalézt vhodné spoluhráče. A i když je to geniální hráč, nejspíš prostě psychicky není na takové úrovni, aby se s tím dokázal vypořádat, protože vždycky když tým zabředne do nějaké žumpy, McDavid se vždycky sveze s ním. Asi ale není jednoduché hrát v Edmontonu.
Jinak je to špatné, v útoku nevidím nic, tam se mi nelíbí hra snad ani jediného hráče. Zack Kassian se plácá v první McDavidově formaci a nedaří se mu a McDavid to určitě cítí. Druhá formace, závislá na Draisaitlovi je nevýrazná, protože sám Draisaitl hraje těžkopádně, na jeho hru se nedívá dobře. Yamamoto vypadá přemotivovaně. Čekám, kdy udělá na ledě nějakou hloupost. Kahun, od kterého se hodně očekávalo, vlastně jen logicky zabředl do šedě se svými spoluhráči. Jesse Puljujarvi ještě neukázal vůbec nic. Bojovník Josh Archibald je prakticky neviditelný. Špatná slova asi ale nakonec nemám pro Kylea Turrise, který se evidentně snaží a mohl by být posilou. Úsměv na rtech mi v pondělí vykouzlil alespoň Devin Shore, který dal krásný gól v oslabení po dobrém napadání soupeře. Jinak nic.
Nejde si nevšimnout jedné věci. Na různých fórech a fanouškovských stránkách se to nebývale hemží komentářem volající po reunionu formace Nugent-Hopkins – Draisaitl – Yamamoto. Nevím, chápu, že Tippett chce zkusit Draisaitlovu souhru s Kahunem a McDavid by se asi už opravdu sesypal kdybychom mu vzali i Nugetu, ale je to zajímavý názor jestli právě tato formace by nám dokázala vrátit vítr plachet.
No, je těžké být fanouškem Edmontonu, to ostatně známe moc dobře. A pro nás, co na zápasy pravidelně vstáváme nebo vůbec nejdeme spát, je to ještě hůř stravitelné. Ale jak říkám – TOTO HODNOCENÍ JE JEN ZA ČTYŘI ODEHRANÉ ZÁPASY! Možná, že nakonec nabude tak špatně a zvedneme se a dokážeme se nahecovat. Možná, že jsme prostě jen nezachytili start soutěže a máme pomalý rozjezd. I to jsme ostatně již v minulosti zažili. Doufám, že se zvedneme a ještě ukážeme, co v nás je, potenciál na to máme.
Takže dnes nás čeká v pořadí třetí soupeř, Toronto Maple Leafs. Ti se zatím pohybují na špičce ligy s 6 body. Ze čtyř zápasů dosud vyhráli tři, když porazili Montreal, Winnipeg a Ottawu, se kterou i utrpěli zatím jedinou porážku. Na špičce, tentokrát produktivity je i duo John Tavares a Mitch Marner, shodně s 6 body (3+3). Jak jsem tipoval v předsezonní prognóze, cesta přes Maple Leafs by mohla jít přes jejich brankáře, kde vidím jejich největší slabinu. Frederik Andersen s Jackem Campbellem totiž nejsou neprostupným duem. Tato dvojice tatím obdržela 12 gólů, ale nešlo na ně zase tolik střel. Oba mají procentuální úspěšnost zásahů pod 0.9. Mikko Koskinen má dokonce, i přes 15 inkasovaných gólů toto číslo lepší než Andersen i Campbell. A to je na vše sám.
Krátce se vrátím ke změnám, které se v Torontu před sezonou udály. Odešlo pár zvučných jmen jako Andreas Johnsson a Kasperi Kapanen. V defenzivě se rozloučili s duem Tyson Barrie a Cody Ceci. Barrie bude mít asi o motivaci postaráno. Jako posily v Torontu přivítali útočníky Wayna Simmondse a Jimmyho Veseyho nebo už téměř legendárního Joe Thorntona. Do obrany posílili o v Evropě vynikajícího Mikko Lehtonena a dále zkušené Zacha Bogosiana a T.J. Brodieho. V brance dokonce kromě Andersena s Campbellem podepsali ještě dva další gólmany Michaela Hutchinsona, který se do Toronta vrátil po krátké anabázi v Coloradu a ze San Jose také Aarona Della. Ten se v Torontu nakonec dlouho neohřál, protože převčírem byl stáhnut z waiveru New Jersey. O příchodu Aarona Della se spekulovalo i v souvislosti s Edmontonem, ale nakonec to nedopadlo a Devils tak během krátké doby na waiveru ulovili již druhého brankáře po Ericu Comriem. Je zajímavé, jak kartami zamíchal Corey Crawford, který ukončil kariéru. Nejdřív Devils reagovali na nepříznivou situaci stažením Comrieho, kterého si chtěli Winnipeg Jets pouze umístit na taxi squad. Jets poté na tuto kulišárnu reagovali stažením Antona Forberga, kterého tam po jediném dni umístili Carolina Hurricanes, než ho doslova ukradli Edmontonu, který Forberga rovněž na waiver umístil kvůli umístění na taxi squad. Edmonton na to reagoval stažením Troye Grosenicka, kterého na waiver pro změnu umístili LA Kings. Náhle se ale na waiveru ocitl i Aaron Dell a začalo se opět hovořit o tom, že Oilers by jako po druhém brankáři sáhli po Dellovi, který má přecejen daleko více zkušeností než dvojice Skinner – Grosenick. Ale do tohoto děje nakonec opět zasáhli Devils, které napadlo evidentně to samé. Ještě k tomu dodám, že Holland do toho ještě nabídl angažmá Jimmymu Howardovi, kterého zná důvěrně z Detroitu. Howard byl stále bez angažmá, ale na nabídku být v Edmontonu “nosičem vody“odpověděl NE a raději ukončil kariéru.
Takže v Edmontonu káru dál potáhne Mikko Koskinen, jako dvojka nejspíše Stuart Skinner, který už ale měl dávno dostat šanci. Je zvláštní, že Tippett nedá Koskinenovi volno, protože dřív nebo později to stejně bude muset udělat a oddalovat to je asi zbytečné. Asi by k tomu mělo dojít již v tomto dvojzápase, jinak už nechápu nic. A také to vůbec nemusí být Stuart Skinner, ale rovnou Grosenick, který by nakonec nemusel být tak špatnou posilou. V NHL chytal ve dvou zápasech již před šesti lety v sezoně 2014/15. Obdržel pouze 3 góly a úspěšnost zásahů zde měl 0.948. V AHL má za 7 sezon úspěšnost 0.912. V sezoně 2016/17 byl Grosenick vyhlášen nejlepším brankářem AHL a účastnil se All-Star Game AHL. To také nevyhrává kdejaký halama, i když je to “jen“ AHL. Za mě by Grosenick šanci dostat měl, a třeba nám ještě ukáže, že není špatný brankář a jenom měl v San Jose prostě smůlu na své soupeře o místo na slunci. Grosenick je ale zatím stále mimo tým a tak k brankářům ještě dodám, že na taxi squad byl včera dopsán i další brankář Dylan Wells. Takže se tak připojuje ke svému kolegovi Olivieru Rodriguemu, který tam již pár dní je.
V brance Edmontonu v prvním zápase je opět potvrzen Mikko Koskinen, který tak nastoupí v pátém zápase v řadě a je v NHL v tomto výjimkou. Takže uvidíme pozítří, jestli opravdu dostane šanci i někdo jiný. V brance Leafs byl v prvním zápase již potvrzen start jedničky Frederika Andersena. Co se týče sestavy Oilers, tak na ranním tréninku hrál Ethan Bear opět dvojici s Darnellem Nursem, takže by se měl vrátit zpět do sestavy. Rozcvičku na tréninku vedl symbolicky Tyson Barrie, který to v Torontu důvěrně zná. Barrie nastoupil ve dvojici opět s Krisem Russellem, takže mé přání bylo vyslyšeno. 🙂 Adam Larsson nastoupí se Slaterem Koekkoekem, takže je jasné, že černý Petr zbyl na Caleba Jonese a Williama Lagessona. Složení útoků zůstává beze změn, což mě trošku znepokojuje 🙂
Jen na tribuně tak kromě Jonese a Lagessona zůstává ještě Tyler Ennis. Na taxi squadu jsou kromě obou již zmiňovaných mladých brankářů ještě Jujhar Khaira, Alan Quine, Patrick Russell a Evan Bouchard. Kdo bude v dnešním zápase chybět? Toronto je až na mladého útočníka Nicka Robertsona kompletní, Edmontonu bude scházet stále stejná čtveřice Mike Smith, James Neal, Gaetan Haas a Oscar Klefbom. Mladý Ryan McLeod, u kterého se čekal jeho debut již v předchozích zápasech, si bude muset ještě počkat, protože byl poslán do Bakersfieldu.
Jak vypadají vzájemné zápasy? Oilers vyhráli v posledním střetnutí, které se odehrálo více než před rokem – 7.1.2020. Zápas skončil 6:4 a branky Oilers zaznamenali Klefbom, Nurse, Yamamoto, Chiasson, Draisaitl a McDavid. Předtím hned sedmkrát za sebou vyhráli Maple Leafs až do roku 2016.
Jak to bude vypadat dnes? Budeme pokračovat ve zmaru, nebo se zvedneme a dokážeme se konečně nastartovat?
Zápas v Air Canada Center v Torontu začíná v 1:05 SEČ a přímým přenosem ho mimo jiné vysílá i Nova Sport 1. Pro Edmonton půjde o první venkovní zápas. Doufejme, že právě on to zlomí a že předvedeme dobrý výkon.
