Tak a je tu třetí zápas s Torontem. Asi dobře že tak už, protože zatím je to bída a nejde nám to na ně. Po první prohře 0:4 Edmonton prohrál i druhý zápas a sice 0:3. Zde byl ale oproti prvnímu zápasu jistý progres a nedá se říci, že Edmonton by byl horší, spíš naopak. Toronto ale o výsledku zápasu rozhodlo již v první třetině, kdy padly všechny tři góly.
Tady bych se zastavil u druhého gólu, kterým Toronto vlastně rozhodlo zápas. Na můj vkus byl moc laciný a toto by měl Koskinen prostě chytat. Třetí gól si dal Nurse sám po nešťastné teči, takže to bylo 0:3. Koskinen inkasoval 3 góly z pouhých 10 střel a dále již šanci nedostal. Od druhé třetiny ho v brance vystřídal Mike Smith, který má vynikající formu a po zbytek zápasu nepustil už žádný gól. S Vancouverem jsme takto nepříznivé skóre nedávno otočili, ale Toronto je evidentně na jiné úrovni než Vancouver a také nám to na ně prostě nelepí. No nic, musíme jít dál a na tyto dva zápasy zapomenout. A také něco změnit?
Ano, tohle přesně si trenéři řekli. Na včerejším tréninku na ledě chyběl Dominik Kahun z blíže nespecifikovaných zdravotních důvodů. A tak se trenéři rozhodli pro rázný krok. K reunionu loni fantastické “Dry formation“ Nugent-Hopkins – Draisaitl – Yamamoto. Co to znamená? Je to jasný signál k tomu, že trenéři chtějí poslední dobou nevýrazného Draisaitla vrátit zpět do hry a dostat ho do loňské formy, kdy se se 110 body v 71 zápasech stal nejproduktivnějším hráčem a získal tak Art Ross Trophy. Ano, letos dokázal ve 24 zápasech zaznamenat skvělých 10+24. Ale ruku na srdce, myslíte že se mu opravdu daří jak by chtěl a jak by chtěli všichni? Draisaitl hraje jinak než loni, jakoby těžkopádněji. V jeho hře není lehkost, většinou to tahá sám a pokouší se sám tvořit hru. Na takovouto hru je ale asi spíš uzpůsoben styl McDavida, než Draisaitla.
Draisaitl k sobě potřebuje nejen někoho, kdo bude zakončovat jeho nápady, ale hlavně naopak, toho kdo bude také něco připravovat pro Draisaitla, protože on je skvělý střelec! Dominik Kahun je ale určitě šikovný hráč a možná, že to v něm je, i když se rozjíždí opravdu velice pomalu. ALE, poslední zápasy – ačkoliv neberu ty dva s Torontem, které se nám prostě nepovedly – ukazovaly, že Draisaitlova formace i s Kahunem se přecejen začíná sehrávat a já bych jí takto ještě chvíli nechal. Ale pokud se Kahun (nejspíš) zranil, chápu, že se to nabízí.
Po oněch dvou zápasech bez jediného vstřeleného gólu, které to také evidentně rozčísly, přecejen dojde na to, co loni fungovalo a sice na návrat Nugenta-Hopkinse na místo činu. Dle reakcí na sociálních sítích i různých fórech je jasné, že většina fanoušků je tomuto kroku velmi nakloněna a každý se na to těší jako prase na drbání. Ostatně po tomto kroku všichni volají už pěkně dlouho, co si budeme… Draisaitlovo trápení se totiž nedá přehlédnout. Dry formace se dala dohromady více než před rokem – během ledna 2020 a od té doby naprosto ovládli celou ligu. Jen za únor 2020 dokázalo trio Nugent-Hopkins, Draisaitl a Yamamoto dohromady vyprodukovat 53 bodů! Leon Draisaitl po včerejším tréninku k obnovení spolupráce řekl: „V loňském roce jsme měli úspěch. Rádi spolu hrajeme a užíváme si to. Opět hledáme vzkříšení té chemie. Už nějakou dobu jsme spolu nehráli, takže budeme potřebovat trochu času na to, abychom to znovu dokázali, ale doufejme, že to bude rychlé a bude to hned.“
No, pokud takto Draisaitl mluví, nejspíš to nebude jen na jeden zápas a jako záskok za Kahuna, protože o tom jistě mluvili s trenéry. Takže Dry formation je zpět. Má to ale i druhou stranu mince, kterou by jsme neměli přehlížet. Co bude s McDavidem??? Jak jsem tvrdil, že bych ještě dal vedle Draisaitla šanci Kahunovi, souvisí to i s tím, že i když se vlastně někde uvnitř na opětovný reunion Dry formation také fakt moc těším, tak zase nerad bych viděl zpruzelého McDavida. A to právě v době, kdy si McDavid s Nugentem-Hopkinsem opravdu skvěle sedli. Ostatně i McDavid se k tomuto tématu nedávno vyjadřoval, že s Nugentem-Hopkinsem hraje opravdu velmi rád.
Tak to vidíte. Takže když Nugenta-Hopkinse přesunete k jednomu, oslabíte zase druhého. A považte, že to se tu celou dobu bavíme o hráči, kterému za pár měsíců skončí smlouva. Co budou Draisaitl s McDavidem dělat, pokud Nugent-Hopkins bude vyměněn nebo zkusí trh s volnými hráči? To ani nechci domýšlet a snad to dobře dopadne. 🙂 Ken Holland i trenérský tým ale o tom velmi dobře vědí a snad nedojde k nějakému nepředloženému nesmyslu.
Zpět k McDavidovi. Ten tedy o svého parťáka přišel, ale tentokrát by ho to nemuselo tak bolet jako loni, kdy se Nugent-Hopkins k Draisaitlovi také přesouval od něj. Tehdy ale McDavid zůstal sám jako kůl v plotě jen s věrným psem ochranářem Kassianem za zády. Ten je nyní ale zraněný a to na dlouho. Ale jak jsem psal, tentokrát by ho to bolet zase až tak nemuselo, protože McDavid mezitím našel dalšího kvalitního parťáka v Jessem Puljujarvim, který zdá se svoji šanci konečně chytil za pačesy a vedle McDavida hraje dobře. Proto by ztráta Nugenta-Hopkinse nemusela být pro McDavida tak fatální. A navíc jak jsem již zmínil, McDavid je zcela jiný hráč než Draisaitl, který k sobě prostě daleko víc potřebuje šikovného hráče, kdežto McDavid sám někdy vyjde za dva když to trochu zlehčím. 🙂 Takže asi jo no…
Na včerejším tréninku se k McDavidovi s Puljujarvim připojil jako třetí James Neal. Ten poslední čtyři zápasy s Vancouverem a Torontem strávil v pozici zdravého náhradníka. Předtím ale hrál na křídle vedle Gaetana Haase a Alexe Chiassona a tato spolupráce se nejevila vůbec špatně a Neal se mi tam zamlouval. James Neal v loňské sezoně v 55 zápasech vstřelil 19 gólů, letos zatím v 11 zápasech 2 góly. Tak uvidíme co předvede vedle McDavida. Střílet góly i vytvářet šance umí, jeho slabina je ale v defenzivě, kde to není nic moc a po více než osmi stovkách zápasů v NHL asi již starého psa těžko učit novým kouskům. Trenéru Tippettovi ale asi právě toto moc nevoní když Neal je i přes své nesporné ofenzivní kvality stále na hraně sestavy. A abych pravdu řekl, ani mě se Nealova práce dozadu moc nezamlouvá. Pokud ale chce hrát, musí to tedy kompenzovat jinak, tak to prostě je. Alex Chiasson dnes nenastoupí a jeho místo v první přesilovkové formaci podle tréninku také zaujme právě James Neal. Ten se tam ale stejně pravidelně objevuje – pokud je nominován k zápasu.
Alex Chiasson dnes hrát tedy nebude. Byl totiž suspendován na jeden zápas za krosček do obličeje Jimmyho Veseyho z Toronta. Toto se stalo na konci minulého zápasu, kde bylo vidět, že Vesey Chiassonovi něco říká a ten ho hned nabírá hokejkou do obličeje. Ošklivý moment, o tom není žádná diskuze. Ale podle Chiassonovy reakce asi to, co mu Vesey řekl nebylo moc hezké.
Chiasson od rozhodčího dostal trest 5+10 minut a od vedení ligy na základě podmínek kolektivní smlouvy pokutu více než 18 500 dolarů, která poputuje do fondu nouzové pomoci hráčům. Chiasson se ale včerejšího tréninku zúčastnil klasicky na křídle své čtvrté formace s Gaetanem Haasem a Patrickem Russellem. Plné tréninkové zatížení již dostávají po zranění i Kyle Turris s Williamem Lagessonem.
Dnes bude v brance Edmontonu Mike Smith, jehož start je již potvrzen. Smith má dosud průměr zásahů 0.938%, což je zatím hodně zajímavé. Mikko Koskinen je oproti tomu pod hranicí 900, konkrétně 0.897%.
Oilers jsou nejlepší v NHL co se týče vstřelených golů v první třetině. Těch vstřelili 29 z celkových 79. Ty zatím stále stačí na druhé místo ligy ve vstřelených gólech. První je Toronto s 81 góly. Edmonton je v lize též nejlepší v počtu využitých přesilovek na domácích stadionech. Těch je zatím 14.
Z HISTORICKÉHO OKÉNKA:
Dnes je to přesně 31 let, kdy tehdejší kapitán Edmontonu Mark Messier čtyřmi góly sestřelil Philadelphii při výhře 5:3. Edmonton na konci této sezony 1989/90 slavil svůj pátý a poslední Stanley Cup. Bylo to poprvé bez Wayna Gretzkyho a tým vedený z pozice kapitána právě Messierem dokázal, že Gretzky nebyl hlavním faktorem, kdo dělal tenhle tým. Gretzky byl určitě jedním z hlavních faktorů, ale ne hlavním. Tím byla ta fantastická parta v čele s Messierem, Andersonem, Lowem, Kurrim a dalšími. Na lavičce Edmontonu stál tento rok poprvé v roli hlavního trenéra před dvěma měsíci zesnulý legendární trenér John Muckler, zatímco Glen Sather zůstal šéfovat z pozice generálního manažera.
Mark Messier, o kterém je tu hlavní řeč skončil v kanadském bodování ligy na druhém místě se 129 body, o 13 bodů za Waynem Gretzkym, hrajícího již druhým rokem v Los Angeles. Kings byli v semifinále konference vyřazeni 4:0 kým jiným než Edmontonem. Jo, život je někdy hořký… 🙂 Mark Messier na konci sezony získal ještě dvě individuální trofeje a sice Hart Trophy a Lester B.Pearson Award (nyní Ted Lindsay Award – udělovaná nejužitečnějšímu hráči z pohledu samotných hráčů NHL). Mimochodem obě trofeje loni získal Leon Draisaitl.
Ještě takový pavlačový drb a námět k disluzi. Pokud tuto informaci ještě nevíte, tak Canadiens včera propustili trenéra brankářů Stéphana Waitea. Toho nahradil bývalý slavný brankář Sean Burke, který mimochodem po dlouhých 7 let dělal ve Phoenixu / Arizoně asistenta – trenéra brankářů trenérům Tippettovi a Playfairovi, kteří dnes stojí na lavičce Edmontonu. Burke poslední roky působil v organizaci Montrealu jako skaut a u brankářů jako konzultant. Proč to píšu… Dnes jsem na Twitteru zaznamenal na toto téma zajímavé komentáře ve smyslu, že Edmonton by měl něco podobného napodobit. Jsou tam komentáře týkající se například Dubnyka nebo Talbota a jejich špatné výkonnosti v Edmontonu a v jiných klubech naopak podávající dobré výkony.
My v redakci jsme na toto téma už zavedli řeč mockrát během několika let zpět a možná, že na tom něco je. Nebo co myslíte vy? Může na tom být něco pravdy a můžou trenéři gólmanů Edmontonu Dustin Schwartz a Sylvain Rodrigue (oba s minimálními zkušenostmi z profesionálních lig) nebo již propuštěný Fréderic Chabot nést hlavní podíl viny na nekvalitní práci s gólmany v Edmontonu? Každopádně včera propuštěný Waite byl dříve i u Chicaga Blackhawks a to u triumfu dvou Stanley Cupů. Takže byl i u zrodu kariéry Coreyho Crawforda, který byl jedním z hlavních faktorů zisku titulu v roce 2012/13, tedy druhého Stanley Cupu v této éře. Tady byl asi faktor vyhazovu jinde…
Zpět k dnešku. Na co si budou muset oproti předchozím dvoum zápasům dát hráči Oilers pozor, to je navrátivší se nejlepší střelec ligy Auston Matthews, který se vrací do akce po dvou vynechaných zápasech. To je co… Zvládli nás takhle vygumovat i bez něj a dnes na nás vyjedou v plné parádě i s ním v sestavě. Čistá konta si při absenci jedničky Frederika Andersena spravedlivě rozdělili oba náhradní brankáři Jack Campbell s Michaelem Hutchinsonem. Zajímavé ale je, že Cambell, který se do sobotního zápasu vrátil po dlouhé absenci způsobené zraněním, odchytal zápas s Edmontonem, připsal si shutout a na pondělním tréninku i večerním zápase opět chyběl s blíže nespecifikovaným zraněním a ani dnes nebude trenérovi Sheldonu Keefeovi k dispozici . Jako jednička v pondělí při Campbellově absenci pak chytal Hutchinson a jako náhradníka mělo Toronto na lavičce 22 letého Američana Josepha Wolla, který v NHL ještě nechytal a který letos chytá teprve první sezonu v AHL. Dnes se ale do akce vrací jednička týmu Frederik Andersen, jehož start je potvrzen.
Zápas v Rogers Aréně v Edmontonu začíná ve 2:00 SEČ.
