Po vítězném utkání v St. Louis se McDavid a spol. přesouvají na sever do kanadské provincie Manitoba, aby zde završili svůj pětizápasový venkovní trip duelem proti Winnipegu Jets. Ano, proti týmu, který Naftařům způsobil překvapivě brzké vyřazení z loňského play off, kdy smetl Edmonton v prvním kole 4:0 na zápasy. O motivaci ze strany Oilers tedy nemůže být pochyb a my se tak můžeme těšit na další ostrou hokejovou bitvu dvou tradičních kanadských rivalů.
Winnipeg má za sebou dva vítězné domácí zápasy nad San Jose a Los Angeles, před utkáním s Edmontonem měli hráči Jets v ligovém rozpisu dva dny volna. Zápasem s Oilers současně Winnipeg zakončí sérii sedmi po sobě jdoucích domácích zápasů. Zajímavostí je, že během následujících čtyř dnů sehrají Tryskáči hned tři utkání a jedním z nich bude pozítří odveta v edmontonské Rogers Place. Na pondělním tréninku Winnipegu bylo cítit znatelné tempo, což bylo nepochybně zapříčiněno také blížícím se utkáním s dosavadním lídrem Západní konference. Pro Jets jde vlastně o vůbec první měření sil s jiným kanadským klubem v této sezoně. „Bude to vzrušující, Oilers jsou v laufu. Ti kluci hrají opravdu skvěle a bude dobré otestovat naše schopnosti právě proti nim. Zítra to bude zábavná hra,“ řekl k blížícímu se zápasu útočník Tryskáčů Mark Scheifele. Na jeho odhodlání nemění nic ani skutečnost, že v základní části Oilers zvítězili v posledních šesti vzájemných duelech. Nesmíme ovšem zapomenout, že naopak Jets jsou týmem, který dokázal v prvních dvou utkáních posledního play off absolutně vynulovat jak Connora McDavida, tak Leona Draisaitla. V kontextu současných událostí věc skoro nevídaná.
Edmontonští by si měli dát v úvodu třetin pozor zejména na Pierra – Luca Duboise, který zatím v aktuálním ročníku nasázel soupeřům 8 branek, a hned 5 z nich přišlo v prvních pěti minutách daných třetin. Nejlepším střelcem mužstva z manitobských prérií je Kyle Connor, který se ve 14 odehraných zápasech trefil už jedenáctkrát. V kanadském bodování NHL mu patří s 19 body průběžné šesté místo. Hned sedm různých hráčů dokázalo v dresu Winnipegu vsítit alespoň jednu vítěznou branku svého mužstva. V žádném jiném klubu NHL momentálně více takových střelců nenajdeme.
Faktorem X, který by mohl rozhodnout dnešní zápas, je hra speciálních formací. Zatímco přesilová hra Edmontonu je bezkonkurenčně nejlepší v celé NHL, Winnipeg má naopak napříč celou ligou nejhorší hru v oslabení. Pokud se hokejisté Jets nevyvarují nečistých zákroků, mohla by být pro Oilers hra v početní výhodě klíčem k úspěchu a k exportu bodů z tohoto kanadského derby. A upřímně pochybuji, že bychom zrovna v dnešní konfrontaci nebyli svědky tvrdého hokeje s tradiční nálepkou „good old hockey game“. Obzvlášť, když by domácí Jets měli do utkání nastoupit ve svých alternativních dresech, odkazujících na minulost původních Tryskáčů z Winnipegu (současná Arizona Coyotes). „Bude to test pro náš defenzivní systém a uvidíme, co jim na ledě dovolíme,“ řekl k dnešnímu utkání hlavní trenér Jets Paul Maurice. „Jejich hra je opravdu nesmírně dynamická a rychlá, takže my budeme muset být zkrátka na klíčových místech ledové plochy vždy o krok před nimi.“ Celkově mají Jets hodně bodových příspěvků od svých zadáků. Dohromady 28,2 % z celkového počtu kanadských bodů mužstva pochází z obranných řad (celkově osmé místo v NHL). V loňské sezoně se beci Tryskáčů podíleli na kanadském bodování svého týmu pouze z 17,5 %, což bylo v celé lize nejhorší číslo.
Kapitán Oilers Connor McDavid dosáhl v utkání proti St. Louis Blues hranice 600 kanadských bodů ve své kariéře. Na tuto metu spotřeboval 421 utkání. Pouze pěti hráčům v historii NHL se dosažení uvedeného milníku povedlo rychleji než rodákovi z Richmond Hill. Wayne Gretzky dosáhl hranice 600 kanadských bodů v dnes již těžko uvěřitelných 274 utkáních. To je bez debat výkon vymykající se veškerým pozemským měřítkům. Mario Lemieux k tomu potřeboval 323 zápasů, Peter Šťastný 394 utkání, Mike Bossy rovných 400 zápasů a další Olejář Jari Kurri 419 zápasů. Opravdu vybraná společnost, co říkáte? McDavid za sebou nechal taková jména jako Sidney Crosby, Bryan Trottier nebo Eric Lindros. Pojďme se ovšem podívat ještě na jednu velmi zajímavou statistiku, a sice kolik utkání potřeboval Connor McDavid k dosažení jednotlivých stovek kanadských bodů. Počítejte se mnou – na svou první stovku dosáhl za 92 zápasů, k druhé stovce potřeboval o 10 utkání méně, třetí stovku zaknihoval během 68 duelů, čtvrtou za 67 zápasů, na pátou potřeboval odehrát 64 utkání a tu poslední šestou stovku stihl posbírat během rekordních 53 her. Je tedy patrné, že současný nejlepší hokejista planety se každým rokem posouvá dál a pravděpodobně se nyní nachází na prahu svého výkonnostního vrcholu. To je už poměrně dobrý důvod k tomu, abychom konečně uvěřili, že právě on je tím vyvoleným, kdo vrátí do města šampionů vytoužený Stanley cup. Obzvlášť má-li po svém boku současného lídra ligového bodování a ve vynikající formě hrajícího Leona Draisaitla.
Od sezony 2019/20 získal Connor McDavid 229 bodů, Leon Draisaitl 225 bodů, až na třetím místě je s poměrně velkým odstupem bostonský Brad Marchand se ziskem 175 kanadských bodů. Další jména v top 10 tvoří Nathan MacKinnon a Artemi Panarin (168 bodů), Patrick Kane (165 bodů), Auston Matthews (158 bodů), David Pastrňák (156 bodů), Jonathan Huberdeau (153 bodů) a konečně Mitch Marner (148 bodů).
Od začátku sezóny 2019/2020 je Leon Draisaitl druhý v NHL v počtu gólů s 89 zářezy na pažbě za prvním Matthewsem (94 gólů). Matthews vyslal za toto období na branky soupeřů 568 střel, zatímco Draisaitl „pouhých“ 433 střel. Třetím v řadě je Alexander Ovechkin s 84 brankami a 558 střelami. Draisaitl má úspěšnost střelby 20,6 %, Matthewsova střelecká úspěšnost činí 16,6 % a Ovechkinova 15,1 %. Sečteno a podtrženo – v gólech má Draisaitl k těmto elitním střelcům hodně blízko, ale v asistencích je naprosto drtí. Má jich na svém kontě 136, zatímco Matthews 64 a Ovečkin 51.
Aktuální ročník začal Leon Draisaitl doslova bláznivě, když nasbíral 31 kanadských bodů ve 14 zápasech. Pro představu – jen 114 hráčů mělo za celou loňskou sezónu více než 31 kanadských bodů, a pouze 64 hráčů dokázalo za celý ročník získat více než 40 kanadských bodů.
Draisaitl má v této sezóně na kontě již osm zápasů, v kterých dokázal nasbírat tři a více kanadských bodů. Nejvíce takových zápasů zapsal do statistik v sezoně 2000/2001 kapitán Colorada Avalanche Joe Sakic, který jich měl na svém kontě celkem 19. Connor McDavid jich měl v minulé sezóně 18 v pouhých 56 zápasech a pokud by vydržel v nastoleném tempu po celou klasickou sezonu, čítající 82 zápasů, měl by jich na svém kontě celkem 26, což by bylo nejvíce od jakéhokoli hráče, který se nejmenoval Wayne Gretzky nebo Mario Lemieux. Doslova impozantní.
Hlavního trenéra Dave Tippetta učarovala především Draisaitlova všestrannost. „Je v něm neuvěřitelná útočná síla. Když hraje na centru své formace, je silný na vhazování a skvěle tvoří hru, ale když ho dáte do páru s Connorem, mění se ve vteřině v gólového zabijáka,“ řekl na jeho adresu Tippett. „Je úžasné, že má schopnost hrát ve hře různé role. Dělá to z něj všestranného a špičkového hráče.“
V letošní sezoně je ovšem velmi zajímavé sledovat nejen útočné vozby Naftařů, ale poněkud nezvykle i jejich brankoviště. Trenérský štáb Oilers původně počítal s tím, že maskovaným mužem číslo jedna bude minimálně na startu nové sezony 39letý Mike Smith a zálohu mu bude dělat „nechtěný“ 33letý Mikko Koskinen. Stará pravda ale říká, že člověk míní a hokejový pán bůh mění, a tak se stalo, že po dobu Smithova zranění převzal zápasové otěže vytáhlý Fin a ve svých dlaních je zatím svírá až nečekaně pevně.
Dnes jsou tomu právě 4 týdny, co je Mike Smith mimo hru. Mezitím se o brankoviště Oilers pečlivě stará zmíněný Koskinen s pomocí mladíka Stuarta Skinnera, který si zatím připsal 2 starty. Ač osobně nepatřím mezi velké Koskinenovi příznivce a i nadále zastávám názor, že on není tím brankářem, který by mohl Oilers dovést až na vrchol, musím uznat, že ve většině dosavadních utkání byl naprosto skvělý. A skvělá jsou zatím i jeho čísla, která za ofenzivně laděnou mašinou z Alberty vykazuje. Nejpůsobivější statistikou je bezpochyby počet výher, v které své dosavadní starty dokázal přetavit. V kleci Edmontonu nastoupil jako startér desetkrát a devětkrát se jeho tým radoval z výhry. V této statistice mu patří první příčka v celé NHL. A ruku na srdce, k čemu jsou gólmanovi skvělé průměry a úspěšnosti zásahů, když jeho tým nevyhrává? Tohle je ta zásadní dovednost, o kterou v rámci brankářského řemesla jde.
Musíme si zvykat, že současný Edmonton není už „pouze“ McDavid a Draisaitl, ale i Koskinen. Chytat za takto útočně hrajícím týmem, není pro brankáře nikdy jednoduché. Nemusí mít nutně nejlepší čísla, ale musí přijít ve správný čas s velkými zákroky, přesně tak, jako to Koskinen předváděl například v posledním duelu s Blues. Ti měli podle zápasových statistik až 16 vyložených šancí a Koskinen tak pro svůj tým i přes 4 inkasované góly doslova ukradl zápas. Je veřejným tajemstvím, že bývalý brankář Petrohradu bojuje o nominaci do finského olympijského týmu, ale dle svých slov jsou zatím Oilers jediným týmem, který má momentálně v hlavě a na hokejovou slávu pod pěti kruhy zatím nemyslí. K současné pohodě mu přispěla určitě i skutečnost, že po turbulentní covidové sezoně má v Edmontonu konečně zpět svou rodinu a může zase sdílet úspěch se svými blízkými. I podle zpráv od Dominika Kahuna, který s Koskinenem sdílel loni kabinu Oilers, je finský čahoun velice srdečný, pohodový a hodný člověk. Nezbývá než doufat, že se nebude opakovat situace z minulé sezony a velká porce zápasů nebude Koskinenovi postupem času spíše ubližovat. Dnes by se měl znovu postavit do branky a zaútočit tak na svou desátou vychytanou výhru v sezoně. V brance Winnipegu je potvrzen start jedničky Connora Hellebuycka.
Co se týká zranění, tak na straně Oilers jsou pro dnešní zápas mimo hru Devin Shore a Mike Smith, dres Jets tentokrát neobléknou Paul Stastny, Dylan Samberg a Bryan Little.
Úvodní buly utkání bude vhozeno ve 2:00 SEČ
