Oilers pokračují v dlouhé sérii domácích utkání a poprvé v sezoně budou čelit v kanadsrontu Maple Leafs. Prosincová bilance svěřenců DaveaTippetta je zatím hrůzostrašná. V 6 zápasech se Edmonton radoval z jediné výhry a pětkrát odcházel z ledu poražen. Zápasy s Torontem bývají vždy velmi vyhecované. Spousta lidí z celé Kanady fandí ještě z dob klubů „Original Six“ Maple Leafs nebo Canadiens a co na tom, že tito lidé žijí v Calgary, Winnipegu nebo v Edmontonu. Jejich srdce patří už od pradávna „starým firmám“. Je proto téměř jisté, že i dnes bude v Rogers Place k vidění spousta modrých dresů s javorovým listem na hrudi.
Pokud by měl být dnešní zápas pro někoho speciální, tak jednoznačně pro útočníka Oilers Zacha Hymana. Představte si, že žijete téměř celý svůj život v jednom městě a jak v tom městě vyrůstáte, máte před sebou jeden jediný cíl. Něco, o čem sníte od dětství až do dospělosti. Na ničem jiném nezáleží. Prodíráte se klikatou cestou na vrchol a nikdy neztratíte víru v to, že svého snu dosáhnete. A najednou se to, v co věříte, stane realitou. Už to není něco, co vás udržovalo vzhůru v noci a co vás motivovalo během dne. Už to není fikce, ale skutečnost. Těmito vzletnými slovy popisuje Gene Principe na oficiálním webu Oilers chvíli, kdy si Zach Hyman splnil svůj dětský sen a stal se členem Toronto MapleLeafs. Nyní už je ale všechno jinak. Během léta se Hyman stal nejzvučnější posilou Edmontonu.
Generální manažer Naftařů Ken Holland potřeboval do svého týmu někoho, kdo v útoku trochu odlehčí McDavidovi s Draisaitlem a zároveň někoho, kde se nebojí chodit do míst, kde hokej bolí. Velké plus spatřoval Holland také v Hymanových zkušenostech z vyřazovacích bojů. Nová posila z Toronta zatím nastřílela v novém dresu ve 26 utkáních 11 branek a zejména první polovina z této zápasové porce se mu vydařila na jedničku. Fanoušci Naftařů byli u vytržení a shodovali se, že Hyman je přesně tím typem hokejisty, který jejich týmu dlouhá léta citelně scházel. Nejednou padlo srovnání s někdejším kapitánem a srdcařem Oilers Ryanem Smythem. Pohádka ovšem nemusí mít pro tentokrát šťastný konec.Hyman se v předchozím utkání proti Carolině zranil a tak není vůbec jisté, zda dnes proti svému bývalému chlebodárci nastoupí. Zatím je jeho injury status veden jako „day to day“. Vše zapříčinila srážka s Bradym Skjeiem ve třetí třetině zmíněného zápasu s Hurikány. Hyman opustil led s bolavým pravým ramenem a do hry již nezasáhl. V pondělí chyběl na tréninku a trenér Tippett jeho zranění nijak blíže nespecifikoval. „S jeho ramenem to vypadá nadějněji, než jsme si původně mysleli. Na zápas s Torontem zatím není vyškrtnutý ze sestavy, ale dnes raději vynechal trénink,“ řekl Tippett.
Co se Zacha Hymana týče, musím zmínit ještě jednu zajímavou věc, týkající se tohoto útočníka Oilers. Hyman je totiž více než hokejistou, ve volném čase píše knihy pro nejmenší čtenáře. Jeho dospíváním se kromě hraní hokeje proplétala i další vášeň, které Hyman zprvu nepřikládal velký význam. V sedmé třídě ovšem napsal krátkou povídku a vyhrál s ní literární soutěž. Povídka se posléze stala základem pro jednu z jeho knih. Mezi jeho literární výtvory patří například knihy Hocke Hero a The Bambino and Me se sportovní tématikou nebo ryze nesportovní knížka pro děti s názvem TheMagician’s Secret. „Od psaní jsem moc nečekal. Nesnažil jsem se stát spisovatelem, ale je to moje velká vášeň,“řekl před několika lety kanadským žurnalistůmHyman.Svá díla dětem i předčítá.„Píšu pro děti moc rád, protože si vzpomínám na to, jak jsem jako malý kluk takové knížky moc rád četl a s nadšením jsem si prohlížel obrázky. Je úžasné, když čtěte před dětmi a vidíte jejich rozzářené tváře,“ usmívá se.„To je pro mě důvod, proč něco takového psát,“ dodal před několika lety v rozhovoru pro NHL.com.
Oilers aktuálně procházejí nepříliš ideálním obdobím a po parádním vstupu do sezony momentálně skousávají hořkou sérií 5 porážek v řadě. Z přetahované o lídra celé NHL se najednou stává boj o holý život na pomezí postupu do play off. Realita je nyní pro namlsané fanoušky Naftařů více než krutá. Osobně se nemohu zbavit dojmu, že můžeme tým doplňovat nebo obměňovat jak chceme, ale dokud bude stát na střídačce trenér Tippett, maximálního potenciálu nebude nikdy dosaženo. Bývalý úspěšný lodivod Arizony na mě působí dojmem, že nerad vybočuje ze svých stereotypů a jeho styl koučování postrádá jakoukoliv flexibilitu. Tippett má zkrátka svůj plán, své oblíbené hráče a přes to nejede vlak. Moderní hokej se ovšem takhle dávno dělat nedá. V základní části to ještě vycházet může, ale play off poté veškerou tuto neschopnost reagovat na vývoj situace ukáže v plné nahotě. Jediným záložním plánem, který má rodák z Moosominu v rukávu je spojení McDavida s Draisaitlem do jednoho útoku, když se týmu nedaří. No a nyní, když Edmonton v posledních 4 zápasech na domácím ledě vsítil pouhých 5 gólů a hvězdám se bodově tak úplně nedaří, se najednou neví, co by mohlo tým probudit.
Ano, můžeme si říci, že herně to není zlé, šance jsou, nemáme štěstí. Ale já už tohle poslouchat nechci. Edmonton si nemůže dovolit žádnou další zpackanou sezonu. Tippett už nemá týmu co nabídnout a nemá energii ani schopnosti na to, aby partu kolem dvou světových superhvězd posunul zase o krok blíž k vytouženému cíli. V týmu není patrná žádná koncepce, žádná dlouhodobě budovaná struktura. Pouze trenérova oblíbená metoda – pokus omyl. Velký podíl vstřelených branek zajišťovaly skvěle zvládnuté přesilové hry, ovšem hra 5 na 5 je průměrná až podprůměrná. Z celkových 90 dosažených branek v letošní sezoně jich při hře 5 na 5 Oilers vstřelili pouze 50. To je řadí až na 19. příčku v celé lize. Tým navíc dostává spoustu laciných gólů po hrubých chybách v defenzivě. Bohužel se nemohu zbavit dojmu, že teprve současné postavení v tabulce ukazuje reálnou sílu Oilers.
Dalším problémem je brankoviště. Koskinen není špatný brankář, ale jeho výkonnost a psychická odolnost jsou značně omezené. Jinými slovy nadstandartní náhradník, který dlouhou dobu jedničkou být zkrátka nemůže. Mike Smith ve svém věku bohužel musí čelit častým zraněním a těžko předpokládat, že by se mohl letos dostat do podobné formy jako v loňské sezoně. Nováček Stuart Skinner ukázal, že v budoucnu může být spolehlivou jedničkou Oilers, dejme mu ještě rok nebo dva a budeme se tetelit blahem. Ale chce to čas. Nyní je na waiveru Anton Khudobin z Dallasu, hrdina rok a čtvrt starého tažení Stars do finále Stanley Cupu. Pětatřicetiletý veterán za Dallas letos odchytal pouhých 7 zápasů a po čase doplatil na přetlak v brankovišti texaského klubu. Zatímco Ben Bishop ukončil před několika dny ze zdravotních důvodů kariéru, konkurence Holtbyho a Oettingera vystavila pro kazašského gólmana stopku. Pokud si jej z waiveru nikdo nestáhne, bude nastupovat v AHL. Za mě bych do toho šel, protože čekat na řešení brankoviště až na trade deadline by nás také mohlo stát sezonu. Khudobin pobírá plat ve výši 3,3 milionu dolarů. Tady už by musel kvůli platovému stropu kouzlit Holland.
V pondělí byli konečně v plném tréninku obránci Duncan Keith, Slater Koekkoek i brankář Mike Smith a všichni se blíží k bodu, kdy budou moci nastoupit do ostrého zápasu. Smith zatím zůstává na injury listu jako „day to day“, Keith s Koekkoekem by mohli naskočit již dnes proti Torontu nebo v dalším mači s Columbusem. „Duncan Keith měl dnes svůj první kompletní trénink, a pokud to půjde dobře, mohl by být zítra večer k dispozici,“poznamenal k aktuální situaci trenér.
Toronto ve svém posledním zápase dokázalo na domácím ledě porazit s uzdraveným Petrem Mrázkem v brance Chicago 5:4. V posledních 10 zápasech mají MapleLeafs skvělou bilanci 7 výher a pouhých 2 porážek v normální hrací době. Toronto po zlepšených výkonech momentálně se ziskem 40 bodů atakuje špičku ligové tabulky. Stejně bodů ještě posbírala Florida a také Washington. V Atlantické divizi patří Torontu průběžná druhá příčka právě za Panthers. Klubové kanadské bodování ovládá trojice Auston Mathews (31 bodů), John Tavares (31 bodů) a William Nylander (30 bodů). Nejlepším střelcem mužstva je s 18 brankami Matthews. Při zmíněném zranění českého brankáře Petra Mrázka zcela ovládl torontské brankoviště Jack Campbell, který si v 21 startech připsal 14 vítězných zápasů, průměr inkasovaných gólů na utkání 1,99 a úspěšnost zásahů 93,5 %.
Dnešní zápas bude také soubojem dvou týmů s nejlepší přesilovou hrou v NHL. Oilers stále ještě patří v této dovednosti první místo (úspěšnost využití 31,7 %), ovšem z posledních 12 početních výhod přetavili Naftaři v dosaženou branku pouhé dvě. Torontu patří druhá příčka s procentuálním využitím 30,5 %.
Edmonton v uplynulých zápasech neuvěřitelně decimují brankové vstupy do jednotlivých utkání. Malá kvízová otázka – víte, kdy Naftaři naposledy vstřelili první branku v utkání? Ano, bylo to v posledním vítězném utkání proti Penguins. Od té doby byl vždy od začátku na koni soupeř. Pro zápas s Torontem to není vůbec dobré zjištění, protože statistika říká, že pokud Maple Leafs po dvou třetinách vedou, vždy dotáhnou zápas do vítězného konce. Letos se tak stalo již patnáctkrát.
O zraněných a uzdravujících se hráčích Oilers byla již řeč, doplním ještě, že do stavu zraněných přibyl po utkání s Bruins obránce Kris Russell. Toronto nemůže do dnešního zápasu počítat s Travisem Dermottem, s Rasmusem Sandinem, s Mitchem Marnerem, s Ianem Scottem a s Ilyou Mikheyevem.
Na závěr ještě jedna zajímavost. Včera byla oznámena konečná nominace Kanady na blížící se juniorský šampionát, který se odehraje mezi 26. prosincem 2021 a 5. lednem 2022 v Edmontonu a v Red Deeru. Důvodem, proč se o tom zmiňuji je fakt, že do konečné nominace se dostal útočník Xavier Bourgault. Tohoto hokejistu letos Oilers draftovali jako svou jedničku z celkového 22. místa. Quebecký rodák momentálně hájí již třetím rokem barvy klubu Shawinigan Cataractes v QMJHL a zatím se mu zde daří náramně. V dosud odehraných 24 zápasech nasázel do soupeřových sítí 22 gólů, ke kterým přidal ještě 20 asistencí. V ligovém bodování mu zatím patří průběžná pátá příčka, mezi střelci je na druhém místě. Zajímavostí je, že Bourgault je v klubové historii teprve pátým hokejistou, kterého Oilers zvolili na první příčce z QMJHL. Před ním to byli v roce 1979 Kevin Lowe, v roce 1988 Frankie Leroux, v roce 2001 Aleš Hemský a v roce 2003 Marc Pouliot.
Podle vyjádření oddělení skautingu Oilers jde o velmi dobrého útočníka s vynikajícím herním viděním a s dovednostmi na vysoké úrovni. Vedoucí amatérského skautingu OilersTylerWright o něm během draftu řekl: „Může hrát s elitními hráči a toto zjištění pro nás bylo velmi atraktivní. Jeho tréninková morálka je doslova bezchybná a udělal na nás dojem i mimo led. Rozhovor s ním byl velmi působivý.“Bourgault, jehož matka provozuje vlastní kadeřnictví a otec pracuje v továrně na automobily Ford, dovede hrát jako většina juniorů na dvou pozicích v útoku. „Začínal jsem jako centr, ale posledních pár let hraji pravé křídlo. Považuji se za dobrého tvůrce hry a dokážu ze svých spoluhráčů dělat lepší hokejisty,“ prozradil mladík, který v říjnu oslavil devatenácté narozeniny. Nechme se tedy překvapit, jak se mu bude dařit na mezinárodní úrovni v porovnání s dalšími světovými talenty. Dodám ještě, že Kanadu čeká ve skupině Finsko, Německo, Česká republika a Rakousko.
Úvodní buly utkání bude v Rogers Place vhozeno ve 3:00 SEČ
