Vážení čtenáři a naši fanoušci. Ještě než se dáte do čtení, předem se Vám omlouvám za několik negativních řádků, které tento článek také obsahuje, ale musel jsem, nemůžu si už pomoct. Není všechno jen růžové…
Před deseti dny, tedy před zápasem s Los Angeles měl Edmonton v nohách porážku od Seattlu a psal jsem tady o tom, že Oilers ještě ani jednou v této sezóně neprohráli dvakrát za sebou a sami hráči na toto vehementně poukazovali. Ovšem to se ještě nic nedělo. Nyní už je těch proher šest a teď už to pomalu přestává být legrace.
Co se to v Edmontonu děje? Musíme si říci jednu věc, téměř ve všech zápasech Oilers nebyli horším týmem. Šance si sice vytváříme a tlak na soupeře uděláme, ale v defenzivě je hodně zbytečných chyb. Hodně gólů do naší sítě padlo zejména ze situací, kdy soupeř skóruje nepokrytým hráčem. Toto se nám stává prakticky každý zápas a to se prostě stávat nesmí! Hráči jsou ledabyle pokrytí, a když už se ocitnou samotní před brankářem, už je to pro nás zlé. Hlavně proto, že naši brankáři nás nepodrží a pouští laciné góly. Zejména Koskinen už mi opravdu hraje na nervy, protože on je schopen v zápase vytáhnout několik zákroků opravdu těžkého kalibru, ale zároveň pustí laciné góly, za které by se styděl i brankář v žákovské kategorii.
Neříkám, že za onu sérii proher může primárně Koskinen, ale má na tom rozhodně velký podíl. A smutné je to, že na to Ken Holland stále nijak nereaguje. Vždyť si vezměte, že před sezónou se Holland Koskinena snažil všelijak zbavit, ale bez úspěchu. Zároveň se pokoušel sehnat novou jedničku, která by na několik let Edmontonu přinesla do branky jistotu. Ani to se nepovedlo. A tak byl až těsně před začátkem sezóny nakonec z nouze podepsán opět veterán Smith, nad kterým se snášela i možnost ukončení kariéry. Ke Smithovi ale nikdo, prostě jen sázka na něj. To se nám samozřejmě vymstilo ještě dříve, než kdekdo očekával, protože Smith odchytal pouhé tři zápasy, zranil se a od té doby je stále na marodce. Tippett velmi dlouho váhal i s nasazením mladého Stuarta Skinnera a vše opět slíznul Koskinen, se kterým se původně nepočítalo. Tak sakra, co to je ale za trapnou strategii? Průlomovou sezónu vsadit nakonec na gólmana, se kterým se vůbec, ale opravdu vůbec nepočítalo?! Koskinen si zpočátku vedl dobře, i když měl občas výkyvy, v útoku jsme předtím problém nikdy neměli a dokázali jsme vyhrávat i ztracené zápasy. Nyní tomu ale už tak není.
Skinner ukázal, že má ještě hodně co zlepšovat, o tom se asi nejde přít, ale důvěry evidentně příliš stejně nemá a až se uzdraví Smith, Skinner bude nejspíš zase jen tím třetím vzadu. Já bych právě Skinnera nechal co nejvíc chytat, otrkat se musí a nejde ho shazovat po jediném zápase, který se mu nepovede. Toto ale Tippett (ne)umí. On své hráče nedokáže v rozhodující okamžik podržet a to vidím jako zásadní chybu. Ostatně Tippett toto ukázal i s hráči v poli. Z Russella se stal během velké marodky v obraně tahoun a jeden z lídrů týmu a byl ho plný led. Jakmile se ale vrátili „ti co to mají předplacené“, Russell putoval zpět do třetí dvojice, dostával zase málo prostoru a dokonce měl i podíl na některých zbytečně obdržených gólech. Já samozřejmě chápu, že je v týmu nějaká hierarchie, ale v takovýto moment poslat svého nejlepšího obránce z 22 minut na 12 minut?! Russell se nakonec zranil a bude delší dobu mimo hru.
Dále se všude psalo a i já jsem o tom zde psal, že Lagesson odehrál nejlepší zápas (v Seattlu), co jsme od něj viděli. Tippettova reakce? Šup na tribunu! Tyler Benson zrovna tak. Říkáte si, super výkon a vidíte, že zdaleka nejste sami, kdo to viděl. Tippett ale ne. Sceviour začal pravidelně hrát, až když jsem začal na všech možných diskuzích a profilech zámořských novinářů číst, jak je možné, že takový hráč stále rotuje sestavou, když je lepší než dvě třetiny kádru? Ostatně něco podobného jsme si říkali tehdy také. A od té doby hraje. Takový Derek Ryan ale hraje pořád, ačkoliv mi přijde suverénně nejhorším hráčem týmu a opravdu nechápu, proč stále hraje.
No, to by bylo. Tímto se omlouvám těm, které to možná pohoršilo, ale musel jsem si už ulevit, ačkoliv já sám stále patřím mezi ty, kteří říkají, že bude zase lépe, protože herně na tom nejsme zdaleka tak špatně, jak vypovídají naše výsledky. Ale čím jsem si naprosto jistý, je to, že potřebujeme změnu hlavního trenéra, protože s Tippettem jsem nespokojený dlouhodobě a nemá na tom vliv, jestli jsme první nebo desátí. Tippett má ale nyní štěstí v neštěstí. Nakazil se totiž covidem a tak tým nyní vede duo Jim Playfair a Glen Gulutzan. A tak i kdyby série proher nedejbože pokračovala, Tippett je z obliga. Jinak mu ale samozřejmě přeju rychlé uzdravení, nejsem hyena. Já jen chci na lavičce většího rváče než je on.
Trenér Glen Gulutzan, který byl v minulosti hlavním trenérem v Dallasu a Calgary nyní odpovídá na otázky. Například na tu, jak přerušit sérii šesti proher v řadě? “To je otázka za milion“ říká Gulutzan. “Cítím frustraci, hněv, ale také hodně víry. V té partě je víra.“ Otázky padly také na to, o čem jsme psali minulý týden a sice, že Edmonton je sice nejlepším týmem na využití přesilovek v lize (a stále to tak je – 31%), ale ve hře pět na pět je to zoufalství. Podíl 0,81% gólu při vyrovnané hře v lize stačí na 26 místo mezi týmy. Nyní je u slova opět Gulutzan: “To klade důraz na naši hru pět na pět. Dobré na tom je to, že nás to přinutilo více trénovat a zlepšovat se ve hře pět proti pěti, protože naše přesilovky to předtím maskovaly. Nutí nás to zlepšovat se právě v této oblasti, ve které se zlepšit potřebujeme, pokud chceme nějaký dlouhodobý úspěch.“
Nyní máme tedy šest proher v řadě. Sedm zápasů za sebou jsme naposledy prohráli během února roku 2016. Dvě z těchto proher ale byly až v prodloužení, kdežto nyní jsme všechny zápasy prohráli v základní hrací době. Další série, kdy Edmonton prohrál sedmkrát po sobě byla v prosinci roku 2009. Nechceme se doufám sami překonávat v takovýchto hrůzných rekordech.
Co se děje v Edmontonu. Zach Hyman se těšil na zápas se svým bývalým týmem, ale zápas s Torontem vynechal kvůli zranění ramene. Hyman prý dnes podstoupil magnetickou rezonanci ramene a prý se cítí dobře, ale zatím to není záruka toho, že je rameno v pořádku, tak budeme doufat, že nepůjde o nic vážného. Mimo jsou dále Russell, Koekkoek a Smith. Poslední dva jmenovaní ale již s týmem trénují a jejich návrat se blíží. Duncan Keith nastoupil po osmizápasové absenci již v minulém zápase proti Torontu, a zaznamenal 5 střel na branku a také 2 minusové body. Když jsem u minusů. Také jste si všimli, jak často figuruje u obdržené branky naše elitní obranná dvojice Nurse – Bouchard? Jistě, stráví na ledě nejvíc času, tak je to logické, jenže jejich defenzivní hra je v této tristní sérii opravdu žalostná. Možná že by stálo za to to trochu proházet? Oba hrají na můj vkus až příliš ofenzivně a evidentně se nám to nevyplácí.
Na covidové listině jsou kromě trenéra Tippetta ještě Ryan McLeod a ode dneška nově i Devin Shore, což je vlastně nejnovější zprávou z tábora Oilers. Shore tak za Edmonton po návratu ze zranění odehrál pouhé čtyři zápasy. V návaznosti na toto a také na Hymanovo zranění byl z Bakersfieldu povolán Brendan Perlini, který má tím pádem zajištěno místo v sestavě na dnešní večer, protože nikdo jiný již nezbývá. No a je tím pádem na čase povolat někoho dalšího, to se nedá svítit. Perlini za Condors stihl odehrát pouhé dva zápasy, ale hned v tom prvním proti Coloradu Eagles (farma Avs), který Condors prohráli 2:7, Perlini vstřelil oba góly Condors. Jak jinak… Perlini je rozený střelec a dokázal to i v přípravě. Ale jak má střílet góly, když je na ledě ve čtvrté formaci a má ice-time 4 minuty? Ve čtvrté formaci mají hráči za úkol úplně jiné věci a nehodí se tam plejeři jako Perlini nebo Benson. Tito hráči jsou chytří, techničtí a buď je tedy v týmu chci, anebo ne. A když už je chci, proč jim tedy nedám šanci a cpu pořád do prvního útoku Kassiana atd? Nahraditelní jsou evidentně i Puljujarvi s Yamamotem. Proč je tam Tippett nezkusí, když je neustále drží v prvním týmu nebo se pohybují na hraně? Ve čtvrté lajně klidně může hrát i Adam Cracknell nebo Seth Griffith a možná tam udělají lepší práci, protože se na to víc hodí, ale Perlini s Bensonem??? Nevím, možná se pletu, ale takhle to vidím…
Zmínil jsem Kailera Yamamota. Pokud ho nesledujete detailněji, tak vězte, že Yamamoto v posledních šesti zápasech nejen že nebodoval, to není u našich hráčů v takové sérii zas až takové přkvapení, ale on ani jednou nevystřelil na branku!!! Ve druhé formaci? Proč se to tedy trochu nepřehází?
V zápase s Torontem hrál Warren Foegele křídlo v první formaci a zaznamenal 4 střely. Colton Sceviour vstřelil proti Lefs svůj první gól za Edmonton, ale představoval si takový zápas asi úplně jinak. Sceviour jinak v 18 zápasech zaznamenal 1+1, ale na ledě má jiné úkoly. Sceviour se mi zatím paradoxně jeví jako jedna z nejlepších posil, i když byl v Edmontonu jen na zkoušce a Holland podepisoval jen jako provizorium.
Trochu paběrkují i Draisaitl s McDavidem. Prvně jmenovaný v posledních pěti zápasech zaznamenal 2 góly, druhý jmenovaný 3 asistence. Však také již ztratili své vedoucí místo v kanadském bodování ligy, kde je přeskočil Alex Ovečkin se 46 body. 29 a 97 mají o bod méně. Co se týče brankářů a beru v ohled asi nejvíc vypovídající statistiku – úspěšnost zásahů, tak zde má Mike Smith .920%, ale odchytal jen tři zápasy. Stuart Skinner .918%, Mikko Koskinen .902% a v tomto ohledu je v NHL až na 59 místě mezi všemi brankáři, kteří letos v lize nastoupili.
Dnes je v brance Edmontonu potvrzen start Stuarta Skinnera.
Náš dnešní soupeř Columbus Blue Jackets letos nepředvádí žádné zázraky, ale začali určitě lépe, než jak hrají nyní. Z posledních devíti zápasů dokázali Modrokabátníci vyhrát pouze dvakrát proti San Jose a Seattlu a pokaždé po divoké přestřelce. V oněch devíti zápasech také obdrželi 37 gólů, což není moc lichotivé. Na kom jiném bychom se už tedy chtěli chytit, než na právě na Blue Jackets???
Ti po loňské sezóně již neprodloužili kontrakt s trenérem Johnem Tortorellou, který zde navzdory předpokladům vydržel dlouhých šest let. Že se Tortorellův konec v Ohiu blíží, naznačovaly údajné zhoršující se vztahy s hráči i s manažerem Kekalainenem. Nepostoupení do play off pak nakonec rozhodlo o jeho osudu definitivně. Tortorellova štace v Columbusu byla ale celkem úspěšná. V rvní sezóně tým do play off nepostoupil, ale to Tortorella pouze přebíral tým po odvolaném Toddu Richardsovi. Torts se poté dokázal s klubem čtyřikrát probojovat do play off, ačkoliv tým neměl moc zvučná jména a Tortsovi se podařilo Jackets semknout a udělat z nich tým bojovníků. Jeho kontroverzní výbušná povaha ale na sebe nenechala dlouho čekat a vše vygradovalo v odchod jednoho z hráčů, na kterém měl dlouhá léta tento tým stavět. Pierre –Luc Dubois Tortorellou doslova válčil a nakonec byl vyměněn do Winnipegu za Laineho, který zase válčil s trenérem Mauricem. Jenže jestli někdo čekal uklidnění situace, mýlil se, protože Patrik Laine se rozhádal i v novém působišti a Tortorella ho neváhal ani posadit na lavičku a nechat ho čekat. Ale Tortorella je pryč.
Novým trenérem Columbusu se stal dosavadní dlouholetý Tortorellův i Richardsův asistent Brad Larsen, který tu působí již od roku 2014. Nejproduktivnějším hráčem týmu je Oliver Bjorkstrand s 23 body. Druhý je Jakub Voráček s 22 body za 1+21. Voráček sem byl vyměněn z Philadelphie za Cama Atkinsona a vrátil se tak do svého původního klubu, který ho v roce 2007 draftoval v prvním kole ze sedmého místa a za který před přesunem právě do Phily odehrál první tři sezóny v NHL. Pokud zde Voráček dohraje kariéru, uzavře zde tak svůj zámořský kruh.
V brance je jasnou jedničkou Lotyš Elvis Merzlikins, který se měl původně střídat s Finem Joonasem Korpisalem, ale Merzlikins je lepší rozdílem třídy a tak zde není o čem. O Korpisalovi se před sezónou přemýšlelo i v souvislosti s Edmontonem, ale tragická smrt mladého brankáře a Merzlikinsova krajana Matisse Kivleniekse zhatila plány na lotyšské duo v brance Columbusu. Merzlikins je s úspěšností zásahů .913% a 11 výhrami z 18 zápasů mezi těmi lepšími v lize, i když si to pokazil právě v posledních střetnutích, kdy odchytal všech pět posledních zápasů, ve kterých inkasoval osmnáctkrát.
Columbus je nyní na pětizápasovém tripu, přičemž ten v Calgary naplánovaný na sobotu byl kvůli covidu v týmu Calgary zrušen. Columbus tak po Seattlu (výhra 5:4) a Vancouveru (prohra 3:4 – Columbus ale vedl 3:0) čeká dnes už jen Edmonton a poté až za čtyři dny Buffalo. Z toho důvodu jsem předpokládal, že dnes by po dlouhé době mohl dostat šanci Korpisalo. Ten měl v nedávných dnech problémy s covidem a místo něj byl do prvního týmu poprvé povolán talentovaný Rus Daniil Tarasov, který si sice výhru nepřipsal, ale v necelých třech zápasech svůj potenciál rozhodně ukázal.
Dnes je ale v brance Columbusu opět potvrzena jednička Elvis Merzlikins.
Mimo hru je stále Laine, který nehraje již měsíc a půl z důvodu zranění a údajně jsou do toho zapleteny i nějaké osobní nespecifikované důvody. Laine ale na tripu s týmem je a i když dnes v Edmontonu nenastoupí, což už je potvrzeno, může se tak stát v pondělí v Buffalu. Zranění jsou dále Boqvist, Kukan a Gerbe.
Černé zlato, ale každé jinak. Tak se dá s nadsázkou spojit Edmonton s Columbusem. Zatímco v Edmontonu mají kromě těžby plynu a diamantů jako jednu z hlavních průmyslových činností těžbu černého zlata, čili ropy, v Columbusu mají také svoje černé zlato, ale oni s ním rovnou zapíjejí svoji svačinu nebo si ho dávají k obědu. :o) Myslím tím samozřejmě slavnou Royal Crown Colu nebo jinak RC Colu, kterou lékárník Claud A. Hatcher začal vyrábět ve svém obchodě s potravinami ve městě Columbus v roce 1905. Stalo se tak na popud hádky Hatchera s místní prodejní pobočkou firmy Coca-Cola, se kterou se Hatcher dostal do konfliktu kvůli penězům – jak jinak. Lékárník se proto rozhodl vyrábět vlastní nápoje na kokakolové bázi a dnes je RC Cola třetím nejoblíbenějším kolovým nápojem na světě po Coca-Cole a Pepsi. V ČR ji vyrábí firma Kofola, která vlastní licenci pro výrobu. Tolik Royal Crown Cola, původně z Columbusu. Snad nám zítra po jejím vypití nebude chutnat hořce, to totiž nebyl lékárníkův záměr…
Edmonton se s Columbusem naposledy utkal v březnu 2020, kdy vyhrál Edmonton 4:1, ale Columbus dokázal na Koskinena vyslat jednou tolik střel než soupeř. I když to brzy bude téměř dva roky zpět, je tento zápas jedním z posledních, kdy do soutěžního zápasu nastoupil Oscar Klefbom, poté pak hrál ještě dvakrát a šlus. Edmontonu se v posledních vzájemných zápasech celkem dařilo, protože vyhrál čtyřikrát za sebou a ty výsledky byly téměř stejné. Poslední tři střetnutí vždy skončily na chlup stejným výsledkem 4:1 a ten čtvrtý 4:0. Takže podle tohoto předpokladu by jsme dnes opravdu měli v klidu vyhrát. :o)
Jinak určitě jste zaregistrovali současné odpadávání hráčů i celých týmů kvůli covidu. Takže si užívejme NHL dokud to jde a doufejme, že nedojde k tomu, že bude zase vystavena úplná stopka. To by byl teprve funus…
Poslední domácí zápas v sérii v Rogers Aréně v Edmontonu začíná ve 3:00 SEČ.
