Fandit Oilers nebylo nikdy jednoduché. Pomineme-li zlatá osmdesátá léta, které většina z nás aktivně nezažila, tak fanoušci tohoto kanadského klubu téměř vždy žili v nejistotě a strachu z očekávání dnů příštích. Odchody hráčských legend, hrozící stěhování klubu do jiného města nebo výsměch za dlouhodobě špatné nakládání s jedničkami draftu. Opravdu toho nebylo zrovna málo. Letošní sezona je ovšem extrémní snad úplně ve všem. Nade vše ční výkonnostní a výsledkové turbulence nyní také a angažování krále všech hokejových hříšníků  Evandera Kanea. Horší je snad už jen fandit Montrealu – klubu, který loni bojoval ve finále Stanley Cupu a letos mu naopak patří úplně poslední příčka v celé NHL. A právě na vzájemný souboj těchto dvou kanadských bizárů se dnes můžeme těšit.

Chtě nechtě podpis Evandera Kanea je největších událostí posledních dnů, tudíž je nezbytné se jí trochu věnovat. Kdo sleduje naše informační kanály a pravidelně čte preview i ostatní články na našich webových stránkách tak ví, že naše redakce a zejména autor těchto řádků neskáče z přítomnosti bývalého útočníka Atlanty, Winnipegu, Buffala nebo San Jose radostí do stropu. Pokud Kane zapadne do kabiny, bude střílet góly a svou rolí špičkového power forvarda pozvedne hru Oilers na lepší úroveň, neřeknu na jeho adresu ani popel. Budu ho ctít a budu k němu chovat respekt jako ke každému jinému hráči, který kdy přes hlavu oblékl ten nádherný modro oranžový dres s ropnou kapkou.

O tom, co Oilers přinese angažmá Evandera Kanea, můžeme zatím pouze spekulovat.

Ovšem aniž bych chtěl nebo dokonce mohl soudit, nebudu k němu chovat respekt a úctu jako k člověku. A to se pravděpodobně nezmění ani, kdyby nastřílel ve zbytku sezony 100 gólů a dovedl Oilers až k zisku Stanley Cupu. Na to má každý z nás fanoušků právo. Takže milý Evandere Kane, dávám ti tolik vzývanou druhou šanci na ledě, ať se ti mezi mantinely daří, ať se ti v Edmontonu líbí, ale neměj mi za zlé, že tě asi už nikdy nebudu mít rád. A co ke svému novému angažmá řekl samotný Kane? „Jsem nadšený, že jsem Oiler. Hrát se dvěma nejlepšími hráči na světě bude skvělé. Navíc je zde parta kluků, kteří evidentně tvrdě pracovali a dostali se do skvělé pozice, aby se mohli poprat o postup do vyřazovacích bojů. Jsem nadšený, že se tady k tomu mohu přidat.“

Nugent – Hopkins by se mohl přesunout na pozici tolik potřebného třetího centra Oilers.

Přítomnost rodáka z Vancouveru sebou přináší určité množství rizik, etických dilemat ale jeho přínos na ledě může být pro partu kolem Draisaitla a McDavida opravdu velký. Přivádí nás to tedy k zásadní téměř shakespearovské otázce a sice „kam s ním?“ Je notoricky známou pravdou, že hlavní bolavá místa edmontonské soupisky jsou především na postu brankáře, dále absence zkušeného defenzivního zadáka a v neposlední řadě chybějící kvalitní centr do třetí útočné formace.  Přestože Kane není lékem ani na jednu z těchto bolístek, jeho začlenění do sestavy může potenciálně i tak týmu výrazně pomoci. Umístění Kanea do jednoho ze dvou prvních útoků vedle McDavida nebo Draisaitla dává totiž Tippettovi možnost využít Ryana Nugenta – Hopkinse jako tolik potřebného třetího centra.

Jak už jsem psal ve svém minulém preview, ještě ani jednou v této sezoně jsme neviděli variantu, kde by McDavid, Draisaitl a Nugent – Hopkins hráli na centru jednotlivých formací. Draisiatl s Nugentem – Hopkinsem vždy alternovali jako křídla v jedné ze dvou elitních formací.  Server Oilersnation.com přinesl predikci, jak by v utkání proti Montrealu mohly útočné vozby Oilers vypadat. Kane by se společně s Yamamotem postavil na křídlo k McDavidovi, Draisaitl by měl po svém boku ve druhé formaci Foegela a Puljujärviho a Ryan Nugent – Hopkins by tvořil centra třetí formace, kde by hrál společně s Hymanem a Kassianem. Uvidíme jakou sestavu tedy nakonec Tippett vyšle na led v Bell Centru. Tahle varianta by ale nemusela být vůbec špatná.

Dylan Holloway se poprvé zapsal v AHL mezi střelce.

V minulém preview jsem se zmiňoval o debutu mladého útočníka Dylana Hollowaye v AHL v dresu Bakersfield Condors. V noci z pátku na sobotu se calgarský rodák poprvé zapsal mezi střelce Kondorů, když dopomohl jednou brankou k vítězství Bakersfieldu nad Tucsonem 5:4. Holloway se trefil v první třetině utkání, když poslal svůj celek do vedení 2:1. Po čtyřech zápasech v AHL tak má Holloway bilanci 1+3 a na jeho adresu jdou velmi pozitivní hodnocení. Pokud má někdo v současné době opravdu blízko proniknout do sestavy Oilers, měl by to být právě Holloway. Když se ještě letmo pozastavím u Bakersfieldu, tak je dobré vědět, že Kondoři si na své konto připsali z poslední 9 zápasů 8 výher a v tabulce Pacifické divize se po špatném vstupu do soutěže posunuli již na třetí příčku se ziskem 38 bodů ve 31 utkáních.

Condors se začíná v AHL aktuálně velmi dařit.

Oilers nyní zahajují třízápasový trip po stadionech soupeřů. Po obrovském výsledkovém propadu, který Edmonton v průběhu prosince a ledna postihl, se Naftaři pomalu škrábou zpět na dohled postupových příček. Jinými slovy – poslední tři zápasy byly v podání McDavida s pol. vítězné a skoro to vypadá, že by mohli Oilers zahájit novou vítěznou šňůru. Svůj vzestup budou ovšem nuceni potvrdit už dnes v Montrealu a i přes tristní postavení svého dnešního soupeře v tabulce to nebude jednoduchý úkol. Canadiens po sérii čtyř porážek v řadě dokázali naposledy na svém ledě porazit Anaheim 5:4, což byla teprve jejich osmá výhra ze 42 zápasů v letošní sezoně.

U loňského finalisty Stanley Cupu je letos špatně téměř úplně všechno. Klub nemohl od začátku sezony počítat se službami své hlavní hvězdy brankáře Careyho Price, který vyměnil šatnu Canadiens za odvykací kliniku, kde se pokoušel zbavit závislosti na užívání návykových látek. Když už to vypadlo, že by se mohl vrátit do sestavy, postihlo jej pro změnu zranění fyzického charakteru – problémy s meniskem. V polovině ledna kolovaly internetem zprávy, že rekonvalescence si vyžádá 6 – 8 týdnů. Montreal se tak aktuálně musí mezi třemi tyčemi spoléhat na služby Jakea Allena a  Sama Montembeaulta.

Carey Price letos Montrealu citelně schází.

Zatímco Oilers se marodka postupně vyprazdňuje a aktuálně mimo hru zůstávají kromě dlouhodobě zraněných hráčů pouze obránce Tysone Barrie a brankář Mike Smith, Montreal sužují zranění a covidové absence téměř celou sezonu a nejinak je tomu ani před dnešním vzájemným soubojem. Canadiens mají momentálně mimo hru Christiana Dvoraka (otřes mozku), Jonathana Drouina (zranění v horní částí těla), Joela Armiu (protokol COVID-19), Cole Caufielda (protokol COVID-19), Jakea Allena (zranění ve spodní části těla), Brendana Gallaghera (zranění ve spodní části těla), Mathieu Perreaulta (zranění ve spodní části těla), Paula Byrona (protokol COVID-19), již zmíněného Careyho Price (utržený meniskus) a konečně Joela Edmundsona (protokol COVID-19). Dobrou zprávou pro fanoušky Habs je, že Armia a Caufield by se přece jen v dnešním utkání mohli v sestavě objevit. Při troše štěstí by mohli do zápasu nastoupit i Byron s Gallagherem, kteří měli na pátečním tréninku bezkontaktní dresy a o jejich osudu bude rozhodnuto až těsně před utkáním.

Logo Canadiens můžeme v Montrealu spatřit snad úplně všude.

O tom, že Kanaďané hokej milují, není třeba pochybovat. Ovšem pokud budeme zcela upřímní, tak Montreal je asi bez debat opravdu hlavním městem hokejového světa. Ostatně kde jinde by jinak bylo možné vytvořit vysokoškolský kurz, který představuje vztah k hokejovému týmu Canadiens jako náboženství. Server Lidovky.cz přinesl v roce 2009 na toto téma velmi zajímavý článek, jeho autorkou byla novinářka Ivana Paulová. Švýcarský profesor teologie Olivier Bauer totiž začal podle zmíněného textu vyučovat na montrealské univerzitě předmět Religion of the Canadiens (Canadiens jako náboženství). Když několik let před tím do Montrealu přijel, zaujalo ho prý, jakou podobnost má vztah lidí k místnímu klubu jako k náboženství.

Uctívat barvy Canadiens je přirovnáváno k náboženství.

„Je jasné, že Canadiens jsou tady jistým druhem víry. Pro mě bylo neuvěřitelné vidět, že v Montrealu je hokejový dres svatý, vyprávěl Bauer. „Byla to pro mě duchovní inspirace,“ pověděl o své myšlence vytvořit tento specifický kurz. Ve své tezi se Bauer mimo jiné opírá o přezdívky, které fanoušci svým sportovním idolů, dali. Slavný gólman Patrick Roy byl pro montrealské publikum vždy Svatý Patrick, Le Blond Demon (Blonďatý démon) zase říkali legendárnímu útočníkovi Guyi Lafleurovi a současná největší hvězda týmu Carey Price je pro ně zase Jesus Price.

Buaer dokonce prý od místních lidí často slýchával příběhy o duchách slavných hráčů, kteří stále bloudí nejen v bývalé hale Forum, ale i v novém stánku Bell Centre. „Canadiens jsou důkazem, že Montreal může vyhrát nad New Yorkem, Bostonem nebo Torontem v bitvě o hlavní hokejové město světa,“ poznamenal Bauer s tím, že právě tenhle klub je velkou montrealskou pýchou. „Všichni tady hrají hokej, všichni se o něm baví a ten, kdo o něm nic neví, se tady musí cítit velmi osaměle,“ řekl jeden z Bauerových studentů Mathieu Roy. „Třeba v Calgary je hokej jen zábava, tady je to něco mnohem víc,“ dodal Roy. Ano v Calgary už hokej někdy není ani zábava – poznámka autora.

Své si v Montrealu odkroutil i český útočník Martin Ručinský.

Například český útočník Martin Ručinský v jednom z rozhovorů vzpomínal na své působení v Montrealu takto: „Přijdete na stadion a najednou na vás všechno dolehne, tradice, historie, velikost a všichni ti ohromní hráči, co za Montreal dříve nastupovali. Vždyť tenhle tým vyhrál 24 Stanley Cupů, to je úžasné číslo. Nová hala Bell Centre je krásná, moderní. Všechno je tam nové. Ale stará Forum? Měla kouzlo, ze zdí úplně sálala atmosféra. Byla to úžasná stavba. Montreal má asi tři miliony obyvatel a úplně v klidu se dá říct, že tam žijí i tři miliony hokejových trenérů. Každý rozebírá poslední zápas. Koupíte si noviny a prvních deset stran je jenom o hokeji. Nic jiného nemá šanci se tam dostat. Je to jejich náboženství. Canadiens jsou poklad.“

Edmonton a Montreal se spolu letos utkají vůbec poprvé. V loňské sezoně, kdy byla v NHL vytvořena speciální Kanadská divize, se spolu oba soupeři popasovali celkem devětkrát s vyrovnanou bilancí 4-4-1. Oilers se letos proti soupeřům z Východní konference vůbec nedaří, z 16 pokusů dokázali zvítězit pouze čtyřikrát. Svěřencům Davea Tippetta se v poslední době příliš nevede ani v přesilových hrách, které ještě nedávno patřily k výkladním skříním celku z Alberty. V současnosti už Olejáře v úspěšnosti využití početních výhod přeskočili hokejisté Toronta.

Connor McDavid se už nyní dostává mezi největší hvězdy historie Oilers.

Leon Draisaitl už nevstřelil přesilovkový gól ve 14 zápasech v řadě. Na stadionech soupeřů se letos poměrně daří Connoru McDavidovi, který v 19 venkovních utkáních zaznamenal 29 kanadských bodů. Se 17 góly je v tomto hodnocení druhý za Andrewem Mangiapanem z Calgary. Kapitán Oilers v utkání s Nashvillem překonal na šesté příčce nejproduktivnějších Olejářů všech dob Ryana Smythe. McDavid nyní ztrácí na pátého Paula Coffeyho 37 bodů. A pak už zbývají jen čtyři největší – Glenn Anderson, Mark Messier, Jari Kurri a Wayne Gretzky.

Utkání v hokejové Mekce mezi Oilers a Canadiens začíná v neděli v 1:00 SEČ.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *