Oilers se vrací na vlastní led po maximálně úspěšném třízápasovém tripu po stadionech soupeřů. Všechna tři utkání Olejáři vyhráli a domů si tak z cest vezou 6 bodů. Toto preview je vlastně tak trochu speciální, protože kdy se může jakémukoliv členovi naší redakce poštěstit, že píše o klubu NHL, který před pár týdny viděl v akci na vlastní oči. Řeč je samozřejmě o Nashvillu, který zahajoval sezonu v rámci Global Series v pražské O2 Areně. Ale k tomu se také dostaneme.
Vezmeme to ovšem hezky popořádku. Nejdříve se totiž musím vrátit k úspěšné Bitvě o Albertu, v které jsme Flames vrátili porážku z první konfrontace na edmontonském ledě. Přestože Edmonton v ostře sledované bitvě prohrával po 40 minutách hry 1:2, radoval se nakonec z výhry 3:2. Ve třetí části hry vstřelil vyrovnávací branku Connor McDavid a kapitán hostů připravil rovněž vítěznou branku pro Zacha Hymana. I když připravil je dost nepřesný výraz. McDavid gól zkrátka vstřelil o Hymanovu brusli.
„Nelíbí se vám prohrávat v zápase a neustále dotahovat, ale myslím, že jsme tým, který tyto situace zatím docela dobře zvládá,“ řekl po utkání dvougólový střelec Hyman. „Máme dostatek dovedností a schopnost dávat góly, v tomhle si hodně věříme. Myslím, že nás neodradí náskok soupeře. Neradi jsme dole, ale když jsme dole, máme v mužstvu hodně víry, že se můžeme do utkání vrátit a zápas vyhrát.“
Connor McDavid si nakonec z utkání odnesl do statistik zápis 1 + 2 a upevnil si první příčku v kanadském bodování NHL. Premiérový bod za asistenci si na své konto připsal mladý forvard Dylan Holloway.
Pokud bychom ale měli hovořit o největší hvězdě Edmontonu, museli bychom jí hledat mezi třemi tyčemi. Stuart Skinner totiž podal další parádní výkon, když zastavil 40 střel Calgary a inkasoval pouze dvakrát. To on dal svému mužstvu šanci na výhru. Skinner vede ligové statistiky, co se týká procentuální úspěšnosti zákroků (95,5 %). Letos na jeho branku zatím mířilo 134 střel soupeřů a 128 jich dokázal zastavit.
„Vím, že Bitva o Albertu je něco speciálního, obrovského,“ řekl na pozápasové tiskové konferenci Skinner. „V tomto zápase jdou proti sobě dva skvělé týmy a vy moc dobře víte, co je ve hře, protože jsem tady vyrůstal a žil právě pro tyhle okamžiky,“ narážel Skinner na skutečnost, že se narodil a vyrůstal v Edmontonu.
V kontextu předešlých vzájemných utkání mezi Edmontonem a Calgary se první bezbranková třetina vymykala všem zaběhnutým pořádkům. V posledních 7 zápasech těchto dvou rivalů totiž padlo dohromady 62 gólů. Neznamená to ovšem, že nebyly k vidění velké šance. Asi tou největší ze strany Oilers bylo břevno po krásné střele zápěstím Ryana Nugenta – Hopkinse. V přesilovce měl další velkou šanci Hyman, Markströmovi opět pomohla branková konstrukce.
První branka zápasu padla tedy až ve druhé třetině při přesilovce Edmontonu, ale tím, kdo skóroval, byli paradoxně hokejisté Flames. V oslabení se trefil skvěle hrající Mikael Backlund. Oilers ale vyrukovali s odpovědí velmi brzy. Onu zprvu nešťastnou přesilovou hru totiž dokázali o půl minuty později přetavit ve vyrovnávací branku. Trefil se Hyman. Ještě před koncem druhé třetiny si domácí vzali vedení zpátky. Milan Lucic vybojoval za brankou Stuarta Skinnera puk, zkušeně si počkal a poté chytrou přihrávkou našel mezi kruhy úplně volného Bretta Ritchieho, který podruhé rozjásal Scotiabank Saddledome.
Závěrečná perioda přinesla dokonalý obrat Edmontonu. V hlavní roli chytrá a tak trochu záludná hra našeho kapitána. McDavid na začátku 10. minuty třetí části hry instinktivně sledoval puk nahozený směrem k brance Calgary. Brankář Flames nezachytil kotouč za svou brankou a McDavid ho poté překvapil pohotovou střelou od hrazení. Vyrovnáno. „Viděl jsem, jak za brankou promáchl a puk projel kolem něj. Zdál se mi poměrně daleko z branky,“ řekl k vyrovnávacímu gólu McDavid. „Hned mě napadlo, že je to dobrá šance na skórování. Naštěstí to vyšlo.“ Druhou asistenci si u téhle branky připsal rodák z Calgary Dylan Holloway. Byl to pro něj historicky první kanadský bod v nejlepší hokejové lize planety.
Do konce utkání zbývalo zhruba 7 a půl minuty. Connor McDavid poslal puk před branku Zachu Hymanovi, kterého víceméně trefil a bývalý hráč Toronta svým druhým gólem v zápase rozhodl o vítězství hostů. Znovu se ukázalo, jak je kapitán Oilers pro své mužstvo nepostradatelný. V této fázi sezony má na svém kontě po 9 odehraných zápasech už 9 gólů a 9 asistencí. V posledních 2 utkáních si připsal rovných 7 kanadských bodů. Vypadá to na další neuvěřitelnou ofenzivní sezonu. Raději nebudu předjímat, čeho všeho se ještě v podání naší hvězdy můžeme dočkat.
Zajímavostí je, že Edmonton už vyhrál 12 zápasů v řadě pokaždé, když Zach Hyman vsítil gól. Agilní útočník zažívá skvělý vstup do ročníku a přináší do hry svého týmu přesně to, co se od něj očekává – platný v brankovišti soupeře, nebojí se rány rozdávat i přijímat a navíc produktivní. Hymanovi zatím patří dělená dvanáctá příčka ligového bodování. V 9 zápasech dal 6 branek a na dalších 5 přihrál.
Ale zpět k McDavidovi. „Je to bezpochyby nejlepší hokejista na světě,“ řekl na adresu svého kapitána hlavní trenér Edmontonu Jay Woodcroft. „Je hnacím motorem našeho týmu a je pro mě čest stát za ním na lavičce v každém zápase. Navíc je to snad nejlepší týmový hráč, jakého jsem kdy zažil. On je skutečným lídrem. V důležitých chvílích se chopí příležitosti a dnes to udělal znovu. Bylo to důležité vítězství pro náš tým a on ho k němu nasměroval.“
Woodcroft je celkově spokojený se složením útočných formací Oilers: „Skvěle se nám daří udržovat v našem kádru flexibilitu. Máme tolik dobrých útočníků, což mi dává spoustu možností, jak s nimi pracovat. Zach sice nehraje pokaždé s Connorem, ale myslím si, že právě mezi nimi panuje jistá chemie.“ Hlavní trenér se vyjádřil také k defenzivní činnosti v řadách svého týmu: „Myslím, že v naší obranné hře budujeme konzistenci,“ řekl. „Stále si myslím, že při hře v našem oslabení je prostor pro růst. Dále se jedná o některé detaily při přechodu do D zóny, právě takové věci pak tvoří důležité aspekty celého utkání. Co se mi opravdu líbilo, je pracovní etika našich hráčů; pochopení, že na začátku sezóny nejde všechno perfektně hned od začátku. Hledáme mnoho nových způsobů, jak dovést zápasy do vítězného konce.“
Mezi fanoušky i novináři už se začíná nahlas hovořit o tom, že by měl Stuart Skinner oficiálně převzít roli prvního brankáře týmu. „Všechny zápasy, ve kterých chytal, byl fantastický a dal nám šanci vyhrát. Podal parádní výkon. Máme dva skvělé brankáře, v tom je naše velké štěstí,“ zhodnotil výkon mladého gólmana Zach Hyman. „Je to skvělý mladý hráč a jediný způsob, jak poznáte, jak je dobrý, je, když s ním prostě hrajete. Woody a Manson ho měli v Bakersfieldu, takže věděli, čeho je schopen. Myslím, že přišel a ukázal všem lidem, že je brankářem pro NHL.“ Chválou nešetřil na Skinnerovu adresu ani Connor McDavid: „Dává nám pocit klidu. Je v brance stabilní, nedělá zbytečné pohyby a vždy si najde puky, které míří na jeho branku. Dává nám šanci na dobré výsledky.“
Osobně si myslím, že Campbell se do formy dostane a budeme po dlouhé době moci profitovat z faktu, že máme dva vyrovnané spolehlivé gólmany. Pokud se podíváme na jednotlivá utkání, které posila z Toronta odchytala, dospějeme k faktu, že pouze v zápasech s Calgary a Chicagem klesla jeho úspěšnost pod 90 %. V ostatních zápasech naopak patřil k oporám týmu. Hůl bych nad tím tedy v této fázi sezony ještě nelámal. Zápasů je spousta a my budeme potřebovat dva dobré gólmany. Takový je současný trend. Týmy, které spoléhají na jasnou jedničku v brance pomalu ubývá.
Nyní se pojďme podívat na našeho dnešního soupeře z Nashvillu. Jak jsem naťukl v úvodu – Predátory měl možnost český divák včetně mé maličkosti vidět naživo v akci před několika týdny v pražské O2 Areně v rámci Global Series 2022. Soupeřem jim v dvojutkání byli San Jose Sharks a Nashville oba duely ovládl po výsledcích 4:1 a 3:2. Součástí akce byl také otevřený trénink obou klubů NHL. Predators sice nemají aktuálně na soupisce žádného českého hráče, ale několik zajímavých evropských hráčů nabídnout mohou. Kromě finského gólmana Juuse Sarose nebo Švéda Filipa Forsberga patřil k největším tahákům Švýcar Roman Josi. Ten si také užil v rámci přípravy duel s SC Bern, jehož je odchovancem. Nashville tento zápas vyhrál 4:3 a Josi vsítil na svém mateřském ledě dokonce 2 branky.
V Praze vládla při zápasech NHL vynikající atmosféra. Tedy na poměry NHL určitě. Halu pochopitelně nezaplnili jen fanoušci z Česka. Na start nové sezony vyrazili i příznivci týmů přímo ze zámoří. „Je to poprvé, co jsem na zápase NHL mimo severní Ameriku. Doma v Nashvillu mám jinak permanentku. V Česku jsem vůbec poprvé a je to tady nádherné. Úžasná architektura, přátelští lidé… Super,“ pochvaloval si například Iban Santamaria z Nashvillu pro denik.cz.
Z návštěvy svého týmu do Evropy byl nadšený také hlavní kouč Predators Hynes: „Je to skvělé pro hokej, pro ligu, pro severní Ameriku i Evropu. Někdy je pro Evropany těžké sledovat zápasy kvůli časovému posunu. Například Nino Niederreiter hraje v NHL už několik let, ale jeho prarodiče pořádně neměli šanci ho vidět hrát. Evropané teď můžou vidět zápasy na vlastní oči, což je super,“ uvedl. Samozřejmě měl tento podnik vliv na přípravu klubu na novou sezonu. „Je to pro nás trochu jiné, co se týče přípravy. Nejsme v severní Americe, ale snažíme se dělat, co můžeme, abychom si tu udělali naši rutinu. V tréninku byli všichni soustředění a teď už je všechno jako večer před běžným zápasem,“ dodal trenér Predators.
V Praze ale nebyli všichni poprvé. S kanadskou reprezentací zde hrál v minulosti například Matt Duchene, s Tre kronor Filip Forsberg a Mattias Ekholm. „Praha je skvělé město pro hraní hokeje i pro normální návštěvu. Včera jsme měli volný den, takže jsme si prošli Staré Město, Karlův most… Je to tu krásné. Já jsem tu hrál už na mistrovství světa 2015. První zápas jsme hráli s Českem, hrál za ně Jágr a aréna byla narvaná. Doufám, že tu zítra bude podobná atmosféra. Už se na to těším,“ prozradil deniku.cz Ekholm.
Nashville Predators zavítali na starý kontinent vůbec poprvé v klubové historii. Jinou zkušenost s hraním mistrovského utkání mimo svůj domov i světadíl ovšem Predátoři mají. V říjnu roku 2000 odehráli dvě utkání základní části NHL s Pittsburghem Penguins v Japonsku. Zápasy série s názvem Game ONE Japan se odehrály v Saitama Super Areně v Saitamě. První zápas navštívilo 13 849 diváků, na druhý si našlo cestu 13 426 fanoušků. Tehdy i do Země vycházejícího slunce zavítalo asi 100 fanoušků Preds přímo z Tennessee. „V Nashvillu jsme zvyklí mít ty nejlepší fanoušky na světě,“ řekl tehdejší útočník Predators Scott Walker. „Také japonští fanoušci byli skvělí. Cítili jsme se jako doma.“ Pro úplnost dodejme, že každý z týmů si na japonském tripu připsal na své konto po jedné výhře 3:1.
Když se vrátíme zpět do současnosti, tak je zřejmé, že navzdory dvěma zmíněným výhrám z Prahy Nashvillu vstup do sezony nevyšel podle očekávání. Přestože herně i výsledkově Predátoři v pražských zápasech dominovali, tak 2 výhry z O2 Areny byly na dlouhou dobu posledními triumfy borců z Tennessee. Další vítezství si na své konto připsali až po dlouhých 5 zápasech proti St. Louis 28. října.
Skřípe to zejména v ofenzivě, v posledních 3 zápasech dali Predators pouze 7 gólů. Pro srovnání – Oilers v posledních 4 utkáních nasázeli soupeřům 18 branek. Zatímco trojice Granlund, Duchene a Forsberg dala dohromady v této sezoně 5 branek a přidala 16 asistencí, zbytek ofenzivy evidentně tápe. Řečí čísel – pouze pět hokejistů Nashvillu dalo letos zatím dvě a více branek a pouze sedm hráčů přidalo tři a více asistencí.
V minulosti patřila v Nashvillu k velkým přednostem především obrana, ta ovšem v letošní sezoně zatím inkasuje v průměru 3,11 gólů na zápas. Z beků si zaslouží přísnější měřítko snad pouze Ryan McDonagh a Mattias Ekholm. Vše se snaží v brance zachraňovat finský fantom Juuse Saros, který si zatím drží úspěšnost zákroků na solidní hodnotě 91 % a průměr inkasovaných gólů 2,75 branky na utkání.
S nadsázkou by se dalo říci, že na sebe dnes narazí dva absolutní kontrasty. Ofenzivní válec proti týmu, který se v útočném pásmu soupeře spíš trápí. Tým, který jede po 4 výhrách v řadě na vítězné vlně proti týmu, který naopak z posledních 7 zápasů vyhrál jediný duel. Nashville minulý čtvrtek přerušil sérii pěti porážek a připsal si 900. vítězství v historii franšízy, v sobotu večer se ale všechno vrátilo „do starých kolejí“ a přišla porážka s Washingtonem Capitals 3:0.
Nedobrou formu našeho dnešního soupeře zrcadlí i matné výkony jeho největší hvězdy obránce a finalisty Norris Trophy z roku 2022 Romana Josiho, který dokázal v dosavadních devíti zápasech dát pouze gól a tři asistence. V kolonce pravdy má dokonce hodnotu -7. Josi zaznamenal body pouze ve dvou ze svých devíti zápasů v této sezóně. Oproti tomu loni měl na svém kontě 11 bodů (3G, 8A) v prvních 10 zápasech.
Predátorům se navíc na Oilers v poslední době moc nedaří. S tímto sokem odcházeli z ledu poražení už šest zápasů v řadě. Z posledních osmi vzájemných zápasů vyhráli Predátoři jen jeden jediný. Paradoxně před tím porazili Edmonton třináctkrát v řadě.
Pokud je v týmu Oilers nějaký hráč, který by se dal nazývat specialistou na Nashville, pak jím je Leon Draisaitl. Proti šavlozubým kočkám dal už 19 gólů, což je nejvíc ze všech soupeřů v NHL. Jen v posledních 8 zápasech si proti nim připsal německý reprezentant úctyhodných 20 kanadských bodů.
Pokud nepočítáme dlouhodobé marody, má Edmonton k dispozici všechny hráče ze soupisky. Nashville bude postrádat pouze Marka Borowieckeho. V brance by proti době měli nastoupit Jack Campbell a Juuse Saros.
Utkání začíná v Rogers Place ve středu ve 2:00 SEČ
