Zápas v Anaheimu jsme zvládli v klidu, ale není čas na odpočinek, protože trip pokračuje hned dvojzápasem, dnes v San Jose a zítra hned ve Vegas a toto Preview se zaměřuje na oba tyto zápasy.

Anaheim nebyl těžkým soupeřem a Oilers potvrdili pozici favorita, stejně jako Ducks pozici jednoho z nejhorších týmů ligy. Vzhledem k (ne)kvalitě anaheimského kádru a (ne)snaze gen.manažera Pata Verbeeka s tím něco dělat to vypadá, že Ducks si jdou zkusit zahrát ruletu štěstí o Connora Bedarda, případně Adama Fantilliho nebo někoho z dalších talentovaných mladíků draftu 2023. I z toho důvodu stále u kormidla zůstává trenér Dallas Eakins, který by za normálních okolností již prostě musel vyletět, tak jako před léty z Edmontonu.

Ani druhá Eakinsova štace v NHL není úspěšná

Pro Eakinse to musí být těžká štace. Opory odešly nebo skončily, tak jako třeba kapitán Getzlaf a v týmu není téměř nikdo, kdo by to vzal na sebe. Brankář Gibson chce z týmu dlouhodobě odejít, ale vzhledem k jeho platu (5,4 mil.dolarů ještě na 5 let) o něj není zájem a tak musí stále přetrpívat debakly, které jeho tým pravidelně schytává. Další z takových byl právě i v zápase s Edmontonem, který skončil 2:6 pro Oilers. Plný led byl opět kapitána McDavida, který parádně přihrával na první gól zápasu Hollowayovi, který neméně zdatně zakončoval. Holloway nastoupil v první formaci vedle McDavida a odehrál výborný zápas a jeho výkony jdou nahoru každým zápasem a i když to jde pomalu, jde to a to je to hlavní. V zápase se blýskl i Klim Kostin, který vstřelil 2 góly a který si pomalu ale jistě čím dál víc získává srdce edmontonských fans. Kostin to totiž nejen že umí s hokejkou, ale hraje tvrdě, v případě potřeby shodí i rukavice a zastane se svých spoluhráčů a dle vyjádření kabiny, je to i skvělý parťák.

Nugent-Hopkins zaznamenal 1+1, stejně jako McDavid, Bouchard 0+2. Povedený zápas odehrál Janmark – 0+1 a hodně vidět byl McLeod, který zaslouženě dostává nyní víc prostoru ve druhé formaci. Zcela opačné emoce pak vyvolávala hra tragického Boucharda, který se opět nevyvaroval chyb a také tradičně Nurseho, který dozadu jakoby hrál s druhým týmem. Tito dva hrají tak špatně, že to vypadá, že hrajeme pouze na 4 obránce. Nurse mě pak přivádí na myšlenku, které se nemůžu dlouhodobě zbavit. Do kombinace je Nurse celkem dobrý, proč ho tedy nezkusit v útoku, tak jako třeba to kdysi udělali trenéři jiných týmů s Brentem Burnsem a Dustinem Byfuglienem. Ti měli až takové ofenzivní choutky, že k tomu prostě jejich trenéři sáhli.

Pokud Nurse směrem dozadu opravdu nedokáže přinášet lepší práci, tak mě už opravdu jiné řešení nenapadá, protože jiný tým po tak špatném hráči asi těžko sáhne. Otázkou jen je, jestli by byl Nurse schopen i hry v útoku. Jeho ležérní styl pohyblivého surfařského prkna, kdy neudělá ani pohyb navíc, není nic moc ani pro útok. Není dobrý prostě pro nic. Promiň Darnelle, ale já si prostě nemůžu pomoct…

Co po mě chcete, já mám bránit???

K tomu, proč neposadíme některé z našich obránců, bych měl ještě jednu poznámku. Včera hrál Vancouver v Tampě a trenér Canucks Bruce Boudreau posadil na tribunu hvězdného obránce Olivera Ekmana-Larssona. Tomu se něco podobného stalo naposledy v roce 2011. Ekman-Larsson bere víc než 7 mil.dolarů. Ale Boudreau přesto naprosto bez skrupulí – hraješ špatně, budeš sedět. Stejný metr pro každého, to je ono. U nás to vždycky odnese akorát Broberg nebo Niemelainen, ale na machra Nurseho nebo Boucharda se nesáhne…

Obrana v Anaheimu byla ale konečně okysličena, když debut v NHL odehrál Vincent Desharnais. Tento 26 letý Kanaďan pocházející z provincie Québec si vysloužil povolání do prvního týmu svojí dlouholetou pílí, při které ho podporoval i trenér Jay Woodcroft. Desharnais se své šance dočkal až ve 26 letech a možná proto to pro něj není taková samozřejmost jako pro některé mladší kluky.

Vinny Desharnais dostává speciální klubovou vestu a užívá si klasické nováčkovské kolečko při prvním zápasem v NHL:

„Bylo to šílené. To, že jsem to mohl říct rodičům, byl tak skvělý okamžik. Na tento okamžik jsem čekal celý svůj život.“ Desharnais pokračuje: “Spousta lidí říkala – Jsi příliš vysoký, nejsi dost rychlý, jsi moc pomalý.“ A Desharnaise doplňuje sám trenér Woodcroft: “Má velké tělo, které se ale docela dobře pohybuje. Má rozvahu a nebojí se. Je to velmi dobrý hráč do oslabení.“ Ken Holland s Desharnaisem podepsal smlouvu již ke konci loňské sezóny (2 roky – cap hit 762,5 mil.dolarů) a Desharnais se měl ukázat na kempu. Jenže měl smůlu, zranil se a do zápasového koloběhu se vrátil až v prosinci v dresu Bakersfieldu. Desharnais si tedy prošel smolným obdobím, ale dočkal se: “Bylo to těžké. Celé léto jsem velmi tvrdě pracoval a měl jsem štěstí, že jsem po třech letech v AHL konečně podepsal svou první smlouvu v NHL. Chtěl jsem vedení ukázat, že měli pravdu.“

Tak asi měli. Desharnais v Anaheimu v obraně odehrál rovnou 14:05 min, což je na nováčka pořádná porce. V defenzivě pak nejen, že nezklamal, ale patřil k nejlepším obráncům Oilers. Desharnais hrál klidně, důrazně, nevymýšlel zbytečnosti. Potvrdil tak Woodcroftova slova o rozvaze, protože přesně tak působil. Pokud takto bude hrát, je to pro nás výhra, protože tohle přesně potřebujeme – defenzivního obránce, který bude BRÁNIT…

Kdo by chtěl, ještě dopuručuji článek od Marka Spectora, který popisuje, jak trnitou měl Desharnais cestu. O to víc to takovému klukovi přát:

  • Mattias Janmark v Anaheimu asistoval na gól Kostinovi a nyní má 99 přihrávek, překoná dnes nebo zítra stovku?
  • Evanu Bouchardovi stačí jedna přihrávka, aby dosáhl hranice 50 přihrávek.
  • Oilers v Anaheimu vystřelili na branku anaheimských brankářů Gibsona a Stolarze 53 střel. Tím vyrovnali klubový rekord v počtu střel na branku na venkovním zápase. Naposledy se tak stalo v roce 1981 v zápase proti Coloradu Rockies. A za ty v té době hrál i Steve Tambellini, generální manažer Oilers mezi lety 2008 – 13.
  • Nugent-Hopkins vstřelil gól a dosáhl tak 20 gólů v sezóně. Oilers tak mají čtyři 20 gólové střelce, dále ještě McDavida, Draisaitla a Hymana. To se ve 43 prvních zápasech sezóny naposledy povedlo Pittsburghu v sezóně 1995/96.
  • Connor McDavid má nyní šňůru 11 zápasů, kdy bodoval.
  • Klim Kostin má z posledních 7 zápasů bilanci 5 gólů.

Leon Draisaitl vstřelil poslední, šestý gól v přesilovce, čímž se osamostatnil na 4. místo klubového bodování v přesilovkových gólech. Pořadí je nyní následující:

1-2. Glenn Anderson – 126

        Ryan Smyth – 126

3. Wayne Gretzky – 125

4. Leon Draisaitl – 108

5. Jari Kurri – 107

Draisaitlův gól ale byla lahůdka, posuďte sami ještě jednou:

Putování po Kalifornii pokračuje. Po Los Angeles a Anaheimu nás čeká třetí místní tým, Žraloci ze San Jose. Tým, kterému se podobně jako Anaheimu nejen letos, ale vůbec poslední dobou velmi nedaří. Sharks poslední tři roky nepostoupili do play off. Ani oni ale se složením týmu nedělají moc velké zázraky. Jejich strategie je pak ještě podivnější než v případě Anaheimu, v San Jose není absolutně žádná koncepce. Nyní 7. místo v Pacifické divizi a 4. nejhorší místo v celé NHL v inkasovaných brankách – 161. Horší jsou v tomto směru už jen Vancouver – 163, Columbus – 164 a Anaheim – 175.

Edmontonu se týmy před ním už poněkud začínají vzdalovat. Edmonton je nyní s 47 body na 5. místě v Pacifické divizi a na 8. místě na Západě. Drží tak poslední divokou kartu!!! Na dohled je jen Calgary – 49 bodů a Minnesota – 50 bodů. Pátý Seattle už má 54 a to už je rozdíl 7 bodů! Za Edmontonem je ale víc supů čekajících na chybu – St.Louis – 45 bodů, Nashville – 44 bodů a dokonce i obhájce Stanley Cupu Colorado s 43 body. Zbytečné bodové ztráty už tedy začínají bolet a propasti se začínají prohlubovat. Zápasy s týmy jako San Jose se tedy musí bezpodmínečně vyhrávat!

Navíc, našemu kapitánovi Connoru McDavidovi je dnes 26 let, gratulujeme. Tak to oslavíme výhrou ne?

Sestava by neměla doznat změn. Zraněno je stále duo Kane, Murray.

V brance by dnes měl být opět Jack Campbell. Záda mu opět bude krýt Calvin Pickard. Stuey je stále v Edmontonu a čeká na narození dítěte.

V San Jose je od nové sezóny nový trenérský štáb a tým má z žumpy vytáhnout bývalý trenér Rangers David Quinn. Vzhledem k nečinnosti vedení Sharks ho ale spíš lituji. Quinnovým asistentem je Brian Wiseman, který byl do konce minulé sezóny po tři roky asistentem Davea Tippetta, potažmo Jaye Woodcrofta u Oilers, ale který po konci minulé sezóny projevil přání zkusit to jinde, kde dostane pro svoji práci víc prostoru. Původně měl Wiseman zakotvit u Islanders, ale tam to padlo na poslední chvíli, a nakonec tak skončil v San Jose. Kromě Wisemana je ve vední Sharks ještě jeden bývalý Olejář, tentokrát ale o hodně výraznější, a sice Mike Griers, který byl v Edmontonu mezi lety 1996 – 2002. Grier je nyní ale velké zvíře, v San Jose je totiž generálním manažerem.

Produktivitu Sharks vede „obránce“ Erik Karlsson, letos politý živou vodou poté, co po odchodu Brenta Burnse do Caroliny a potenci ostatních spoluhráčů dostává moře prostoru. Karlsson má na kontě 56 bodů a je i nejproduktivnějším obráncem ligy, 9 bodů před Dahlinem z Buffala a Morriseyem z Winnipegu. Tyson Barrie je na 13. místě se 30 body. Je zvláštní´, že Karlsson je v San Jose již pátým rokem, ale teprve nyní předvádí něco podobného, proč tehdy do San Jose přicházel a proč je jedním z nejlépe placených hráčů NHL. Ale tak jako v případě Nurseho, i v případě Karlssona říkám jedno – on není obránce. Jeho defenzivní hra je katastrofální a i když má zaděláno na Norris Trophy, já si o udělování této trofeje myslím něco úplně jiného. Erik Karlsson Norris Trophy již dvakrát získal v dresu Ottawy v letech 2012 a 2015.

Na druhou stranu, nesrovnávám Nurseho s Karlssonem, to bych se Karlssona hodně dotkul. Na modré čáře je Karlsson vynikající, a pokud má k sobě vhodného parťáka, tak proč ne. Ale samozřejmě ne za 11,5 mil.dolarů, to je trošku moc přecejen. Za tolik by měl umět i bránit a být komplexnější, jako třeba Victor Hedman, Adam Fox nebo Cale Makar. Ale ať si na druhou stranu v San Jose dělají, co chtějí…

Ale za Nurseho bych ho bral. :o) Já bych ale za Nurseho vlastně nechtěl ani protihodnotu, ještě bych jim přihodil žehličku a dvoje povlečení.

Druhým nejproduktivnějším hráčem Sharks je Timo Meier – 43 bodů a zároveň nejlepším střelcem týmu – 24 gólů. Bývalý Olejář Matt Benning (2016 – 20) má rozjetou nejlepší sezónu v kariéře, když ve 42 zápasech zaznamenal již 18 bodů.

S divizním soupeřem San Jose jsme se kupodivu letos ještě neutkali, ale i loni se 4 vzájemné zápasy odehráli až od poloviny února dále. Loni byla bilance vzájemných zápasů jasný – 4 zápasy = 4 výhry Edmontonu. V tom posledním, který jsme vyhráli na domácím ledě 5:4 PP, vstřelil svůj dosud jediný gól v NHL Philip Broberg.

Pro Broberga byl poslední vzájemný zápas proti San Jose šťastným dnem

V brance byl tehdy Mikko Koskinen. V předchozích dvou pak Mike Smith a v tom prvním hraném 15. Února Stuart Skinner, který byl loni až trojkou. Tehdy byl povolán do prvního týmu, vychytal shutout a vítězství 3:0 a zase se pakoval do Bakersfieldu. :o)

Trenér Quinn má na marodce několik hráčů a těmi jsou Kunin, Šimek, Nutivaara a možná i Harrington, u kterého je dnešní účast nejistá. Obránce Harrington se zranil předvčírem v Los Angeles.

V brance Sharks je potvrzen Kaapo Kahkonen.

Zápas se hraje v SAP Center v San Jose a začíná ve 4:30 SEČ.

Hned zítra se Oilers přesouvají do sousedního státu Nevada do Las Vegas, kde si dají dýchánek s prvním týmem Západní konference Golden Knights. Ti do toho šlápli slušně a dávají tak zapomenout na nepovedenou loňskou sezónu, kdy se poprvé v historii klubu neprobojovali do play off. To odnesl trenér Peter DeBoer, který nalezl brzy nové útočiště v Dallasu, který se právě s Vegas pere o čelo celého Západu. Ve Vegas má nyní trenérské kormidlo na starosti Bruce Cassidy, předtím spjatý výhradně s Bostonem. Zajímavostí je, že jak současný trenér Vegas Cassidy, tak ten bývalý DeBoer budou stát v nadcházející All-Star Game na lavičkách Pacifické, resp. Centrální divize.

Bruce Cassidy do Vegas vrací naději na lepší zítřky. Loni se Vegas velmi nevedlo a povídalo se, že nefungují vztahy v kabině a něco prohnilého je v tomto týmu. Letos se zdá, že je vše v pořádku. Přitom sezóna nezačala dobře, protože plánovaná jednička Robin Lehner ohlásil, že vynechá sezónu kvůli náročné operaci kyčle a Vegas šli do sezóny pouze s nezkušenými brankáři v čele s Loganem Thompsonem. Jenže z toho se pomalu ale jistě stává hvězda ligy a byl dokonce Vegas nominován do All-Star Game. Lehner to po návratu asi nebude mít s Thomsonem moc těžké, nicméně lepší mát takovéto starosti, než úplně opačné. Naopak až na farmě v Hendersonu je nyní dokonce bývalý dlouholetý Olejář Laurent Brossoit (2013 – 18), který se kvůli výborně chytajícím Thompsonovi s Adinem Hillem prostě už nevejde na soupisku. A v případě Thompsona vězte, že tento zázračný chlapec má ještě na tři roky smlouvu pouze na 767 000 dolarů. Lehner pak má 5 mega. Celkem velmi podobná situace jako u nás se skenerem a Campbellem. Tedy jen s tím rozdílem, že Lehner je výkonnostně úplně jinde než Campbell, to je jasné.

Z Thompsona se stala opora Vegas a Lehner už po návratu nebude jasnou jedničkou

Ve Vegas je jediný hráč, který má průměr více než bodu na zápas a tím je Jack Eichel. Ten opět bojoval se zraněním, ale již je zpět a hraje slušně. Střetnutí dvou nejlepších hráčů draftu 2015 McDavida a Eichela jsou vždycky výživné. Eichel je totiž často přemotivovaný a jakoby si až dodnes pořád potřeboval dokazovat, že jedničkou draftu měl být tehdy on. Samozřejmě že to je nesmysl. Ani si neumím představit, co by se dělo, kdyby to tehdy bylo opačně. Nejen skvělá hra totiž dělá top hráče top hráčem, jde i o chování a to Eichel nemá právě nejlepší, viz jeho ubrečené výroky na adresu bývalého zaměstnavatele z Buffala, ale i poté ve Vegas. V Buffalu tomuto hráči dodnes nemohou přijít na jméno a to to měl být jejich spasitel, podobně jako McDavid u nás.

Vegas jsou sice silný tým, ale Edmontonu se proti nim daří. Z posledních 5 zápasů vychází 4 výhry Edmontonu, včetně té poslední z právě probíhající sezóny, kdy Oilers v listopadu na domácím ledě vyhráli 4:3. V tomto zápase Nugent-Hopkins asistoval u tří branek.

Mimo hru jsou kromě Lehnera ještě Theodore, Howden, Whitecloud a Miromanov. V posledním zápase s Floridou se navíc zranil kapitán Mark Stone a poslední zprávy hovoří o tom, že si obnovil starší zranění a bude na delší dobu opět mimo hru. To je pro Vegas bolestivá ztráta.

Trenér Woodcroft včera musel oželet služeb Kailera Yamamota, který onemocněl. Vzhledem k tomu, že dnes nebylo ranní rozbruslení kvůli včerejšímu pozdnímu zápasu, tak sestava k dnešnímu zápasu prý bude známa až před zápasem.

Zápas se hraje 14.1. v T-Mobile Aréně v Las Vegas a začíná ve 4:00. Vysílá ho Nova Sport 1.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *