Včera se v NHL zase jednou napsala troška nevšední části ligové historie, když za Edmonton Oilers nastoupil univerzitní brankář Matt Berlin. Ono se to možná ani nezdá, ale takovýchto záskoků v NHL zase tolik nebylo. Za celou historii ligy jich bylo pouze pět!
Jak k něčemu takovému vlastně dojde? Každý tým má většinou vytipováno několik místních potenciálních chlapíků, kteří by v případě nouze mohli zaskočit, i když někdy k tomu žádný tým ani nemusí sáhnout po mnoho let, nebo dokonce vůbec. Této pozici se říká EBUG, neboli ´emergency backup goalie´. Můžou jimi být zaměstnanci klubu, často bývalí brankáři, jako třeba když se v sezóně 2014/15 do dresu Anaheimu oblékla i jedna z edmontonských legend Dwayne Roloson, který ve svých 45 letech byl již 3 roky v důchodu a tehdy pracoval v Anaheimu jako konzultant. Roloson zůstal jen na lavičce, ale rozbruslení si střihnul. Záskokáři jsou někde ale i lidé, kteří se hokeji věnují třeba už jenom okrajově nebo pro zábavu, to je různé.
Jedním ze záskokářů, kteří jsou teoreticky v záloze, je i Matt Berlin, 25 letý rodák z Edmontonu, který studuje na místní univerzitě a hrající za tým University of Alberta Golden Bears. S těmi loni vyhrál pohár pro vítěze univerzitní ligy – Canada West Universities Association. Spolu s ním byl v týmu třeba i Noah Philp, nyní útočník Bakersfieldu, pod smlouvou ovšem v Edmontonu. Matt Berlin má dále i pohár pro vítěze WHL z roku 2017 s týmem Seattle Thunderbirds. Zde byli jeho spoluhráči například Ethan Bear, Matthew Barzal nebo Keegan Kolesar.
Berlin se poté místo postupu výše ale stáhl na univerzitu a dal přeednost studiu a je na seznamu Edmontonu pro případ nouze. Berlin byl EBUG již loni během play off, ale byl připraven pouze jako třetí brankář. Zajímavé je, že Matt Berlin a Stuart Skinner byli brankářskou dvojicí v sezónách 2011/12 a 2012/13 v místním mládežnickém týmu South Side Athletic Club v kategorii 15 let (spolu s nimi zde hrál i Tyler Benson). Berlin asi nečekal, že by se mu mohlo stát, že by někdy nakoukl do NHL. A že to bude na úkor jeho tehdejšího spoluhráče z dětských let, Stuarta Skinnera, to je prostě osud. Komentátor Nova Sportu Jozef Havrilla dokonce celý zápas pořád dokola dělal z Berlina Stuarta Skinnera, takže to vlastně ani nebyl Berlin, ale Berlin je vlastně jen Stueyho alter ego… :o)
Nyní sám Berlin. “Už celý den to byla smršť, ale závěr dne byl neuvěřitelný. Dělal jsem EBUG minulý rok a Shawn (Shawn May z komunikačního oddělení Oilers – pozn.) mi napsal SMS. Já myslel, že budu sedět na tribuně jako loni během play off, ale on mi napsal znovu kolem 16:30 a řekl, že došlo ke změně plánů a já dnes večer budu jako záloha.“
Stalo se totiž to, že Stuart Skinner, který měl včera krýt záda Jacku Campbellovi náhle onemocněl, a tak došlo právě na Berlina, kterého zpráva zastihla během učení na psychologii: “Seděl jsem a dělal domácí úkoly ( :D) a můj tep se prudce zvýšil a byla to úplná vichřice, když jsem se připravoval, abych se sem dostal. Bylo to neuvěřitelné.“
A to byl Matt takto rozrušen z toho, že bude sedět na střídačce… to ještě netušil, že se bude přepisovat historie a on bude její součástí.
Do konce zápasu Edmonton – Chicago zbývalo jen pár minut a zápas byl de facto rozhodnutý. Nápad poslat Berlina do hry vzešel od hráčů a za trenérem kvůli tomu přišel sám kapitán McDavid. Tady je totiž právě ta výjimečnost situace. V minulosti totiž tito záskokáři naskakovali hlavně proto, že se někdo zranil. Jedinou výjimkou byl Jorge Alves v dresu Caroliny, ale ten si prakticky jen stoupnul do branky na 8 vteřin, aby si vychutnal chvíli slávy. Berlin také vystřídal naprosto zdravého Campbella a to jen kvůli příležitosti, kterou mu Oilers dali a to na více než 2 minuty.
Trenér Woodcroft k tomu říká: “Za prvé to přišlo od hráčů. A chtěli jsme se ujistit, že jsme to udělali s respektem, protože k Chicagu Blackhawks, jejich hráčům a trenérům nemáme nic jiného než respekt. Ale chtěli jsme jen dát příležitost někomu, kdo na to bude vzpomínat po zbytek života.“
V podstatě to samé potvrzuje i Connor McDavid: “V první řadě jsme to nemysleli jako neúctu k Chicagu, nebo něco podobného. Jen jsme se snažili dát úžasný okamžik někomu, kdo tu s námi byl a kdo si splnil sen hrát NHL.“
Pokračuje trenér Woodcroft: “Byl jsem hrdý na náš tým, že dospěl k takovému rozhodnutí. Jack Campbell během televizní přestávky přijel k naší lavičce a řekli jsme mu, co si myslíme a on byl okamžitě s námi na jedné palubě. Byl za něj šťastný, že se ta příležitost naskytla.“
A tak v moment, kdy na kostce svítilo 2:27 do konce zápasu a stav 7:3, poklepal trenér Jay Woodcroft Berlinovi na rameno. “Myslel jsem si, že si dělají legraci, ale trenér řekl, abych byl připraven tam jít. Tak jsem tam šel, udělal si strečink, párkrát se nadechl a byl jsem tam. Srdce mi bušilo čtyři minuty, jakmile mi to trenér řekl a když jsem se tam dostal, pak jsem se napil vody a už jsem byl v pořádku.“
Campbell pustil Berlina do branky a celá hala propukla v řev a ten prakticky nekončil až do konce. Berlin si připsal i zásah po střele bývalého Olejáře, tentokrát hodně nahecovaného Caleba Jonese. Berlin tak byl u výhry Oilers 7:3 a říká: “Je to zvláštní okamžik, na který do konce života nezapomenu.“
Záskokářů bylo v NHL dost, ale opravdu si zachytalo jen pět z nich.
V sezóně 2016/17 si do branky Caroliny proti Tampě stoupnul Jorge Alves, který seděl celý zápas na lavičce jako záskok jedničky Cama Warda, protože obvyklý náhradník Eddie Lack cítil před zápasem nevolnost. Alvesovi bylo 35 let a pracoval jako kustod. Carolina prohrála 1:3 a Alves si „zachytal“ pouze 8 vteřin, ale tehdy to byla hotová senzace, protože něco podobného ještě rozhodně nebývalo obvyklé.
V sezóně 2017/18 se do branky Chicaga proti Winnipegu postavil 36 letý účetní Scott Foster, který podepsal amatérský kontrakt s Chicagem kvůli tomu, že během rozbruslení se zranil Anton Forsberg. Zajímavé je, že kvůli zranění Forsberga v tom samém zápase debutoval v NHL Colin Delia, který měl původně dělat dvojku. Delia odchytal většinu zápasu a nyní je v NHL stabilním gólmanem, ale tehdy dostal křeče a musel místo v brance přepustit Fosterovi, a tak vlastně debutovali oba brankáři. Ten odchytal 14 minut a zastavil všech 7 střel. Chicago vyhrálo 6:2 a Foster byl vyhlášen první hvězdou zápasu.
V sezóně 2019/20 nastoupil za Carolinu David Ayres, rolbař Toronta Marlies. Tehdy došlo k tomu, že během zápasu Toronta s Carolinou se během samotného zápasu zranili oba brankáři Reimer s Mrázkem, a tak šel na led Ayres. Tomu bylo 42 let a pod dresem Caroliny měl tričko Toronta Maple Leafs a nyní se postavil ve slovutné NHL v brance proti svému oblíbenému klubu. Ayres odchytal 29 minut, měl 8 zásahů a pustil 2 góly. Carolina vyhrála 6:3 a Ayres byl také vyhlášen první hvězdou zápasu.
Thomas Hodges chytal loni, v sezóně 2021/22 za Anaheim. Tento tehdy 28 letý pojištovák musel do hry proti Dallasu poté, co se během zápasu zranil jak John Gibson, tak i Anthony Stolarz. Hodges byl prý tehdy právě v půlce svého párku v rohlíku, když mu zazvonil telefon, aby mazal do auta pro výstroj a oblékl se. A když se pak zranil Stolarz, Hodges šel na plac a odchytal 19 minut. Šly na něj pouze 3 střely, ze kterých pustil 1 gól. Anaheim tehdy prohrál s Dallasem 2:4. Zajímavostí je, že Hodges je původem Angličan, narozený ve Shrewsbury.
No a Matt Berlin je pátý. Já si tak říkám, jak se asi musí cítit kluci, kteří tvrdě dřou na farmě a někdy se třeba ani jednou do NHL nepodívají a naopak se to povede úplně náhodně třeba účetnímu nebo rolbaři… Hned mě napadnul třeba Olivier Rodrigue, náš nyní čtvrtý brankář, chytající v Bakersfieldu, který si v NHL ještě nezachytal. Bude mít někdy štěstí, nebo dopadne třeba jako Shane Starrett, také bývalý brankář z organizace, kterému se to nakonec nepovedlo a asi již nikdy nepovede… Další takový Dylan Wells to v organizaci Oilers třeba zkoušel 4 roky a nikdy se mu to nepovedlo a do NHL se podíval až zcela náhodně při velké marodce Chicaga na začátku letošní sezóny a také byl v týmové hierarchii až čtvrtým v pořadí.
Štěstí. To je to, oč se tu jedná. Pro někoho je to smůla, že vypadne kvůli zranění, ale pro někoho naopak štěstí, a to je právě hlavní faktor toho, o čem vůbec tento článek je, protože bez štěstí nebo naopak smůly, by se tyto věci nikdy nestaly. Díky za ně ale, protože tyhle příběhy milujeme!
