Zápas číslo 3. Série se přesunula do Kalifornie a za stavu 1:1 se jede prakticky od začátku, jen se přibližuje cíl.
Hráče čeká úplně jiné klima, takže zatímco v Edmontonu je nyní přes den okolo 5 stupňů Celsia, tak v Los Angeles je 30 stupňů a lidé si užívají slunce a také hráči přicestovali nalehko…
Při takovém srovnání si tak říkám, co se asi honí v hlavě třeba takovému Evanderu Kaneovi, který byl 4 roky v angažmá v San Jose a užíval si tepla a pak přijde do prakticky stálé zimy… Ale tak, každý to má hozené jinak a on jako rodák z Vancouveru asi musí být na nečas zvyklý, protože v největším městě Britské Kolumbie je prý velmi proměnlivé počasí. Ale stejně, na stálé slunce si asi člověk zvykne rychle…
Druhý zápas mezi Edmontonem a LA byl z mého pohledu o něco těžší, než ten první. Kings se trochu zkonsolidovali, vypadali, že dokáží více reagovat na hru Edmontonu, která jim v prvním zápase dělala velké problémy. I když přesto s velkým štěstím vyhráli. Tentokrát ten výkonnostní rozdíl nebyl tak markantní. V první třetině Oilers dominovali a opět si vypracovali dvougólový náskok, stejně jako v prvním zápase. Tentokrát ale Csaplárova past nesklapla, nebo alespoň nedoklapla, protože Kings dokázali zápas vyrovnat, ale již neotočit jako v zápase předtím.
Vítězný gól na 3:2 vstřelil Klim Kostin pěknou střelou, kterou vypálil i přesto, že obranný šik Kings čítal čtyři hráče a bránící Sean Durzi Kostinovi prostoru také moc nedával. Kostin se toho ale nebál, nic nevymýšlel, vypálil a myslím, že notně překvapil i brankáře Korpisala. Pro Kostina jde o první gól v play off v kariéře a jako vždy mohutně slavil. K tomu jeho spoluháč Zach Hyman: „To jsou emoce, že? Klim je kluk, který hraje s velkými emocemi. Je fyzicky zdatný, má výbornou střelu. V první třetině už trefil tyč, pak už to dokázal proměnit. Prostě skvělý gól pro něj i pro tým.“
Skvělá práce! Kostin byl vyhlášen první hvězdou zápasu a chci k tomu podotknout, že i tak měl z útočníků suverénně nejmenší ice-time 7:42. Druhý byl Derek Ryan s 9:47, ostatní byli nad 10 minut.
Uplně nejmenší ice-time měl z týmu obránce Broberg 4:39. Tady si nejsem zcela jist, jaký to má význam. Jisté je prý to, že Mattias Janmark je po zblokované střele z prvního zápasu mimo hru až do konce série s Los Angeles, což je nepříjemné. Janmark totiž poslední dobou hrál dobře, s Nugentem-Hopkinsem je také členem první formace na oslabení a ztráta to rozhodně je.
Zde inkriminovaný moment, který Janmarka vyřadil ze hry:
Zpět k Brobergovi. Ten se do sestavy dostal právě kvůli Janmarkově absenci, kdy trenéři po nějaké době opět přešli na Woodyho oblíbený systém 11/7. Broberg bude v play off nabírat zkušenosti, to je asi ten hlavní důvod, proč Woody jde dál tímto směrem. Broberg doteď v play off odehrál kromě minulého zápasu pouze jediný zápas v loňské sezóně, také v sérii proti Los Angeles. Tehdy dokonce odehrál pouze 3:16. Neříkám, zkušenosti jsou potřeba a obvzláště u tak perspektivního hráče jako je Broberg, ale já si stejně pořád myslím, že by bylo lepší vsadit na systém, který jsme hráli poslední dobou a neměnit to a stejně tak si myslím i to, že Devin Shore by byl nyní pro tým platnější než Broberg. No nic.
Nyní je každopádně jeden slot v sestavě volný a pokud Janmark nebude k dispozici delší dobu, bylo by příhodno povolat někoho z farmy. Stále se ale nic neděje a tak si myslím, že Jay Woodcroft kolegiálně nechce oslabovat tým svému kolegovi v Bakersfieldu Colinu Chaulkovi. Condors totiž už také začaly vyřazovací boje a nyní jsou před druhým zápasem. Condors hrají sérii s farmou Vancouveru Abbotsfordem Canucks. V prvním zápase utrpěli porážku 0:3. V sestavě Bakersfieldu byla celá řádka známých jmen, které si letos už zahráli i v prvním týmu jako Holloway, Hamblin, Malone, Demers nebo Niemelainen. V brance Condors byl Calvin Pickard.
Pokud jde o povolání do Edmontonu a zaplnění Janmarkova místa, prvním na řadě by byl nejspíše Dylan Holloway. Ale říkám, možná, že k povolání dojde teprve až když se zraní někdo další a Woodcroft nechá trenéra Chaulka volněji dýchat. Myslím si ale, že pokud Bakersfield vypadne dřív než (nedejbože) Edmonton, tak Holloway bude stejně povolán do prvního týmu, i kdyby s týmem pouze trénoval.
Holloway je stejně smolař. Teď měl být v Edmontonu a jen kvůli Hollandovým mazaným fíglům s platovým stropem před trade deadline byl poslán na skok do Bakersfieldu, kde se ale hned zranil a pak už tam zůstal. Holloway v Bakersfieldu po zranění odehrál 12 zápasů a zaznamenal 7+3, což je super. Příští sezónu se doufám opět dostane do sestavy Edmontonu a bude se jen zlepšovat, protože myslím, že nám letos už ukázal, že je velmi zajímavým hráčem.
V obou zápasech série mezi Oilers a Kings se pěkně přitvrdilo. Pro srovnání – v posledním zápase základní části se San Jose byl počet hitů na obou stranách pouze 15:10. Poslední dva zápasy se samotnými Kings hrané koncem března a začátkem dubna vyšly na hity 34:18 a 23:39.
V prvním zápase série pak bylo hitové skóre 50:49, čili opravdu markantní přitvrzení. Největšími hitaři byli Zach Hyman – 8 hitů, Evander Kane – 6 a Klim Kostin – 5. Ve druhém zápase to šlo ještě dál a skóre bylo 60:48. Mattias Ekholm měl 9 hitů, Cody Ceci, Leon Draisaitl a Klim Kostin po 5. Drtivá většina týmu ale držela krok a pouze 4 hráči měli 2 a méně hitů (Kulak, McLeod, Nugent-Hopkins a Yamamoto), jinak celý zbytek týmu měl 3 a více a to je myslím hodně slušné.
Connor McDavid se stále moc nemůže chytit a oproti naprosto suverénní základní části zatím paběrkuje. McDavid po půstu v prvním zápase tentokrát zaznamenal asistenci u Draisaitlova přesilovkového gólu. Kings byli v zápase vyloučeni pouze jednou, ale Oilers přesto dokázali ojedinělou přesilovku využít. Oproti tomu 4 vyloučení na domácí straně jsou opět zdviženým prstem!
Leon Draisaitl zaznamenal 1+2 a stejně jako v prvním zápase byl velmi vidět a hrál velký zápas a zatím je v play off pro Oilers ústřední postavou a hlavním tahounem. U slova opět Hyman, který tentokrát komentuje Draisaitla: „Hraje úžasně, je silný, hraje fyzicky, vyhrává buly a dělá všechny ty maličkosti, které se sčítají u střílení gólů a vůbec celé hry. Je jeden z nejlepších na světě, ne? Je to elitní hráč a nyní to ukazuje.“
Evander Kane pečetil zápas gólem do prázdné branky a tady bych chtěl opět vyzdvihnout Leona Draisaitla, který Kanea vybídl perfektní přihrávkou:
Zacha Hymana ještě necháme u slova. Tentokrát krátce hodnotí Kings jako takové: „Musíš jim dát uznání. Je to dobrý defenzivní tým. Hrají tvrdě a nedávají ti moc prostoru.“
- Draisaitl má ze dvou zápasů 5 bodů, bodování play off vede dvojice Adam Fox, Mitch Marner se 6 body.
- Draisaitl je ze všech hráčů v historii NHL, kteří odehráli nejméně 30 zápasů v play off na druhém místě s největším bodovým průměrem v play off – 1,64 bodu na zápas! Když si vzpomenuj, s jakým sebezapřením hrál Draisaitl loňské play off, i když byl zraněn, smekám před ním. Play off, to je jeho soutěž a zde startuje na vyšší úroveň a vypadá to, že ho nic nemůže zastavit. Ještě aby se k němu přidal McDavid a bude to dokonalé…
- Dalším hráčem, který kromě Draisaitla stojí za velkou pozornost je Nick Bjugstad. Ten nejen, že je specialistou na oslabení a hraje v nich opravdu výborně, tak hraje velmi dobře fyzicky a v neposlední řadě je velmi platný na vhazováních, ve druhém zápase byl z 13 buly úspěšný v 10.
Stuart Skinner si ve své kariéře připsal první vítězství v play off ve svém druhém zápase. Skinner se tím stal teprve třetím brankářem v historii franšízy, který jako nováček dokázal v play off vyhrát zápas a prvním od dob Granta Fuhra, který to jako poslední dokázal v roce 1982. Úplně první v historii klubu byl Andy Moog, ten měl v roce 1981 5 výher, Grant Fuhr o rok později 2 výhry.
Takže nyní zase jednou otevírám historické okénko: Zajímavé je, že Andy Moog v sezóně 1980/81 v základní části odchytal pouze 7 zápasů, ale v play off jich už odchytal 9, čili všechny (3:0 s Montrealem, 2:4 s Islanders, pozdějším vítězem Stanley Cupu) jedničkou týmu byl v té době Eddie Mio, dvojkou Ron Low. A zajímavé je i to, že i když Moog odchytal všech 9 zápasů v play off, tak v příští sezóně nastoupil v Edmontonu do služby další nováček, kterým byl Grant Fuhr a Mooga pustil do branky pouze osmkrát! Pak se 5 let Moog s Fuhrem relativně rovnoměrně střídali až do roku 1987, kdy byl Moog po třech Stanley Cupech s Edmontonem vyměněn do Bostonu. A to si sám sobě nahrávám na další smeč… 😀
Moog totiž do Bostonu putoval za útočníka Geoffa Courtnalla a jiného brankáře Billa Ranforda. Ten se samozřejmě stejně jako Moog stal legendou Edmontonu a získal s ním další dva Stanley Cupy. Ten druhý a edmontonský poslední v roce 1990 byl slavný tím, že Oilers dokázali, že dokáží vyhrát ligu i bez Waynea Gretzkyho, který tou dobou již hrál za Los Angeles. Bill Ranford byl při zisku tohoto Stanley Cupu již jasnou brankářskou jedničkou Oilers a kromě nejslavnějšího hokejového poháru získal i Conn Smythe Trophy jako nejužitečnější hráč play off 1990. Apropos, Ranford je doposud posledním Olejářem, který tuto trofej získal. Před ním to pak dokázali ještě dvakrát Wayne Gretzky (1985 a 1988) a Mark Messier (1984).
Bill Ranford byl poté jedničkou Oilers až do roku 1996, kdy byl začátkem roku vyměněn opět do svého bývalého klubu, Bostonu. Poté si zahrál ještě za Washington, Tampu a Detroit. V roce 1999 se opět vrátil do Edmontonu, kde dělal dvojku Tommymu Salovi. Po této sezóně Ranford jako Olejář svoji hráčskou kariéru ukončil. V roce 2006 Ranford nastoupil v Los Angeles jako trenér brankářů a v této pozici zůstává dodnes, čili již dlouhých 16 sezón a ke dvěma Stanley Cupům, které získal jako hráč Edmontonu přidal i další dva coby trenér Los Angeles. Korpisala ale připravil poměrně dobře, co říkáte? :o)
Cody Ceci, který se teprve před pár dny stal poprvé otcem poskytl rozhovor, kde se pozastavuje nad svou novou životní rolí: „Je to pro nás nová zkušenost. Načasování je docela dobré. Oba jsme z toho velmi nadšení, bude to pro nás jiné léto, ale opravdu jsme nadšení. Když jsem odjížděl do Edmontonu během tripu, tak mi všichni přáli štěstí. Pár kluků už za posledních pár let mělo děti, takže mi dávali rady a přáli mi to nejlepší. Všichni mě velmi podporovali. Jsem rád za to, že jsem mohl dostat příležitost k tomu se dostat k porodu.“
Ceci kromě narození dítěte letos také zažil milník v podobě 700 odehraných zápasů v NHL, jubilejní zápase se odehrál 25. března proti Vegas. Ceci pokračuje: „Bylo hezké hrát v tom 700 zápase. Přišel můj táta a měl jsem ve městě i několik svých přátel, kteří se byli také na zápas podívat. Zdá se mi, že to všechno uteklo velmi rychle. Když se ohlédnu zpět a podívám se na vše jako na celek, tak byl to docela zážitek.“
Ceci je nyní už ostřílený mazák a tak je nyní právě on v pozici někoho, kdo předává rady mladším, když před pár lety dostával rady on sám: „Snažím se na ně přenášet to samé, obzlášť když už jsem dosáhl takového milníku, jako je 700 zápasů. Říkám jim to samé, co mi říkali starší kluci, totiž že z toho chcete vytěžit maximum. A pamatuji si, že všichni ti veteráni říkali, že to jde rychle. Říkali mi to v prvních letech v lize. V té době si jenom užíváte svůj čas v NHL a bavíte se tím. A když se teď na to podívám zpětně, co říkali, platí to. Nyní jsem v bodě své kariéry, kdy by bylo hezké vyhrát pohár.“
Ceci pokračuje: „Máme skvělý tým a všichni se soustředí jen na ten jediný cíl. Někdy to tak úplně nemáte v celém týmu, ale my to tak máme. Minulý rok jsme si to během dlouhého postupu v play off ochutnali a teď se snažíme udělat další krok.“
V sestavě Los Angeles se nic nemění, zraněn je stále pouze Kevin Fiala. Otázkou je, jestli Todd McLellan nesáhne ke změně na brankářském postu, ale spíš bych si tipnul, že ne.
Na druhé straně je tedy mimo již zmiňovaný Mattias Janmark. V brance bude s jistotou opět Stuart Skinner.
Zápas se hraje v Crypto.com Aréně v Los Angeles a začíná ve 4:00 SEČ. Ani dnes ho nenajdete na programu žádné české televize.
Takže jedeme hoši, pojďme!!!
