Z 10 zápasů 8 proher. Ani jedna výhra v Rogers Place. Na konci zápasu s Nashvillem bučení od vlastních fanoušků. Na vedoucí Vegas Oilers ztrácí již 18 bodů. 18!!! Horším týmem než Oilers už jsou pouze Sharks, kteří zřejmě chtějí dohnat své vlastní rekordy hrůzy z let 1992 a 1993, kdy v lize začínali a kdy se jim dělo něco podobného. Kdyby nebylo jich, byli by Oilers na samém dně ligy. Ale není to jedno?

Oproti naprosto zoufalým Žralokům máme ale přecejen jistou výhodu. Viděli jste sami, kde nás tlačí pata. Herně to špatné zase tak není, nicméně proměňování nebo spíše NEproměňování šancí a chyby v defenzivě, to je celá věda současného zmaru.

Opět bych z toho nevinil Campbella. Komentátoři naše gólmany dost tepali za jejich čísla. Ta jsou opravdu šílená, jenže co s tím mají dělat, když chytají obranou děravou jako cedník? A samozřejmě defenziva celého týmu není v pořádku. Obranný pár Nurse – Ceci je děs všech děsů. Oba byli v zápase opět nejhorší, když byli u tří inkasovaných gólů. Spolu s Bouchardem jsou právě tito tři za mne jasní adepti na posazení na tribunu, a to v nejmenším případě. Ještě lépe by jim slušela farma nebo dokonce odchod. Tým, který máme, který hraje ofenzivním stylem, musí mít vzadu zeď, o kterou se můžou opřít a to se prostě neděje.

Kulak, Ekholm a Desharnais ještě snesou nějaké měřítko co se týče OBRANY. Ceci, Nurse a Bouchard by měli pocítit tvrdou ruku a ne neustálé hájemství nad nimi.

My si musíme položit jednu otázku – Je v silách současného realizačního týmu s tím něco udělat?

Je současný trenérský tým ještě schopen s týmem něco udělat?

Není to jen špatná práce s obranou, ale neustálé a nesmyslné točení sestavy, kdy si na sebe spoluhráči nestačí zvyknout. Draisaitl s McDavidem v jedné formaci, na kterou se soupeři dokáží připravit, místo abychom hráli na dvě silné formace s rovnoměrně rozloženými silami, což by kvitovaly obě naše největší hvězdy a hlavně Draisaitl, který se cítí lépe na centru vlastní formace, čímž se ostatně ani nijak netají. Musím říct, že jakkoliv mám Woodyho rád a považuji ho za progresivního trenéra, který se nebojí určitých neortodoxních věcí aplikovaných ve hře týmu, tak letos tam vidím příliš mnoho chyb, které se asi daly řešit jinak. Otázkou ale je, nakolik je současný stav jeho vinou, a nakolik Kena Hollanda. Za sebe si myslím, že právě Holland je největším viníkem současné situace. Trenéři nemůžou pracovat v klidu, protože nemají k dispozici hráče, které potřebují, viz Broberg nuceně uklizený na farmě, nebo to, že hrajeme o jednoho hráče méně, než ostatní týmy a nikdo další není k dispozici. Co to je?

Hráči za trenérem nicméně stojí. Víceméně výstižně to řekl Zach Hyman po zápase s Preds: „Myslím si, že Woodyho zápasový rekord mluví za vše. Když přišel, tak opravdu zformoval náš tým a myslím si, že v minulosti jsme s Woodym jako trenérem podobnými úseky prošli. Prošli jsme deseti herními segmenty, ve kterých jsme nebyli právě nejlepší, ale myslím, že jsme si jisti, že víme o tom, co musíme udělat, abychom ten stav otočili.“

Hyman vstřelil gól tečí Bouchardovy střely

Connor McDavid doufá: „Loni jsme začátkem sezony měli 7 výher a 3 prohry a pak jsme jich 7 z 10 zsse prohráli. Letos jsme začali obráceně, takže příštích 10 zápasů bude pro nás velkých.“ Mno… Když to říká kapitán… Samozřejmě McDavid má pravdu v tom, že stále je ještě brzy a ještě jsme neřekli poslední slovo. Ale tak jednoduché to zase není, nedostatků vidím v týmu totiž několik a ty sami od sebe neodezní, ty se musí vyřešit.

Trenér Woodcroft zase říká: „Myslím, že jsme prohráli hodně soubojů o puk. To se mi nelíbilo. Je nám jasné, že když se v tom brodíte až po kolena, jediná cesta zpět je držet pohromadě. Takže to je teď věc číslo jedna – držet spolu a propracovat se k tomu.“ A co je hlavní: „Jsme si vědomi, že abychom teď vyhrávali, tak se musíme zlepšit v defenzivě. Musí to být o defenzivě, ne o ofenzivě.“

To je ono. Trenér to sice vidí. Jenže kdyby také konal. Proč naši obranu, která je – a nebojím se použít to slovo – prašivá… Proč ji neuzdravit? Na farmě máme několik solidních kluků, kteří by se k tomu možná postavili jinak a lépe. Proč nezkusit talentované Bena Gleasona, Cama Dineena, Phila Kempa. Možná Noel Hoefenmayer. Markuse Niemelainena už známe, třeba by jeho důraz a jednodušší hra byly také platnější. Bouchard, Nurse a Ceci pryč. Bez slitování, jakkoliv!

No, teď něco pozitivního. Jak se vám líbil Raphael Lavoie? Mě tedy moc. Hrál bez bázně a hany, nezbavoval se puku, hrál sebevědomě, byl rychlý, prostě na něm vůbec nebyla znát nějaká nervozita, nebo že by byl v NHL nováčkem. Na těchto klucích to musíme stavět, a ne jim dát prostor až když není zbytí. Tohle jsem ale od Woodyho přesně očekával a on to nedělá. Ale opakuji, těžko soudit, nakolik je vinen on a nakolik Holland.

Za mě vypadá Lavoie moc dobře, snad nebude brzy zase poslán na farmu

Od mládí na opačnou stranu. Sam Gagner. Nepřestává mě překvapovat, v jakém stavu Gagner naskočil do svého třetího stintu v barvách Oilers. Gagner hraje jak z partesu, rve se jako za mlada. Dobře hrál v obou zápasech. Jsem rád, že dává lidem najevo, že nehraje pouze proto, že je miláčkem publika, ale proto, že je dobrý hráč. Ať mu to vydrží.

Dva borci, co ještě pamatují staré časy

Bakersfield hrál několik hodin po Edmontonu, když doma v Kalifornii přivítal farmu Seattlu, Coachellu Valley Firebirds s hlavním trenérem, zkušeným Danem Bylsmou. Firebirds vyhráli 2:1. Za Condors poprvé nastoupilo z Edmontonu odvolané duo Adam Erne – Philip Broberg, a právě tito dva se postarali o jediný gól Kondorů, když gól vstřelil Erne a Broberg si připsal asistenci.

Zraněn je stále Connor Brown. Brown za Edmonton odehrál 9 zápasů, v nichž nebodoval, ale dle trenérů i svých vlastních slov se po dlouhé absenci od hokeje dostává do pohody. Nebo spíš dostával. Jestli se mu obnovilo staré zranění, nebo jde jen o něco malého, to zatím nevíme. Každopádně to je další z těch zvláštních věcí. Spoléhalo se na to, že McDavid s Brownem obnoví dávnou hokejovou chemii mezi sebou, ale Brown v první formaci zůstal jen první dva zápasy a pak byl přeřazen do třetí formace. Vážně? Po absenci skoro v celé loňské sezóně?

Brown a McDavid ještě v dresu Erie Otters

Co se týče Browna, po příštím zápase, který odehraje, bude každopádně rušno. Brown má totiž ve smlouvě klauzuli, která se odemkne, jakmile odehraje alespoň 10 zápasů. V takovém případě Brown obdrží bonus ve výši 3,25 mil.dolarů jako dodatek k základnímu platu 775 000 dolarů. Tato klauzule se dělala proto, aby byla nějaká pojistka, protože Brown v loňské sezóně odehrál pouhé 4 zápasy a pak byl dlouhodobě zraněn.

Brownovy bonusy se pak mají převést do platového stropu na příští rok, ale i tam jsou ještě nějaké kličky a proměnné. Příští rok se má v NHL každopádně navyšovat platový strop. O kolik, ještě není jasno, ale má to být cca 4 miliony dolarů. Brownův plat by tak mohl „sežrat“ většinu tohoto polštáře. Co to znamená pro Oilers? Pouze to, že Ken Holland vsadil vše na jednu kartu, tedy na letošní sezónu. A příští sezonu se…

Jak to dopadne s Brownem?

Na posledním tréninku před odletem do Vancouverem chyběli zranění Connor Brown a Mattias Janmark a také Sam Gagner, který si prý léčil četné šrámy a modřiny ze zápasu s Nashvillem. Dle trenéra Woodcrofta by ale do dnešního zápasu měl být Gagner připraven.

Z Bakersfieldu byl nouzově povolán James Hamblin. Oilers měli možnost povolat hráče proto, že proti Nashvillu hráli s neúplnou sestavou, což víme. Opačným směrem ale nikdo poslán nebyl a zatím nebyl nikdo umístěn ani na LTIR. Prostor pod platovým stropem je momentálně něco přes 300 000 dolarů, takže aby mohl Hamblin dnes nastoupit, musí se stát nějaký pohyb na soupisce, nebo zase využít nějaké právnické kličky, kterou zatím nedokážu rozkódovat. Hamblin letos za Condors odehrál 6 zápasů a zaznamenal v nich 3+2. Loni v NHL debutoval a odehrál v Edmontonu 10 zápasů, v nichž nebodoval.

V brance Edmontonu dnes bude Stuart Skinner.

James Hamblin

Dnes nás čeká Vancouver, který loni hrál hluboko pod své možnosti a neprobojoval se do play off, ale i když Canucks prakticky nijak zásadně neposílili a naopak přišli o zkušené Olivera Ekmana-Larssona a Tannera Pearsona, tak letos jakoby hrál úplně jiný tým. Canucks jsou na Západě druzí za Vegas. Mimochodem Golden Knights v čisté hrací době prohráli poprvé teprve v noci na dnešek v Anaheimu.

Loni v lednu převzal Canucks bývalý výborný útočník Rick Tocchet, který vystřídal oblíbeného matadora Bruce Boudreaua. Hodně lidí tento krok nechápalo, protože Tocchet je všechno možné, jen ne úspěšný trenér. Tocchet ale letos začal sezónu poprvé jako hlavní trenér Canucks, pěkně od začátku, měl čas na kemp a vše si sedlo. Tedy zatím. Tocchet na úspěch v roli trenéra zatím čeká, i když tuto práci dělá už celkem dlouho. Jako hlavní trenér neuspěl na štacích v Tampě i v Arizoně a ze sedmi sezon se pouze jedinkrát se svým týmem probojoval do play off (2020 – Arizona, 1. kolo).

Rick Tocchet byl vynikající hráč, ale jako trenér ho zatím provázejí samé neúspěchy. Zlomí se to letos ve Vancouveru?

Canucks mají v týmu 5 hráčů, kteří mají průměr jednoho, nebo více bodů na zápas a jsou jimi 20 bodový Elias Petterson, který se s Jackem Hughesem dělí o pozici lídra kanadského bodování ligy. Další z bratrů Hughesů Quinn, který je s 16 body i nejproduktivnějším ligovým obráncem a dále J.T.Miller, Brock Boeser a také český zástupce, obránce Filip Hronek, který hraje s Hughesem v jednom páru.

Co se týče bratří Hughesů, tak ještě dodám, že třetí bratr Luke, hrající za New Jersey stejně jako jeho bratr Jack, je na děleném šestém místě v bodování nováčků, pouze bod za prvním místem. No zřejmě slušnej oddíl… Před pár dny jsem na Twitteru narazil na příspěvek od jednoho z fanoušků, který napsal, že: „Rodiče Hughesovi by měli dostat k dispozici pěkné romantické místo, kde by měli klid a mohli tam dělat celou hokejovou generaci.“ To je hezky řečeno. 😀

Quinn Hughes rychle vyrostl v hvězdu ligy a se svým bratrem Jackem si prakticky nezadá

Brankář Thatcher Demko je jak v průměru (1.55), tak i v úspěšnosti zásahů (.947%) mezi TOP šestkou ligy. Demko je potvrzen jako startující dnes proti Edmontonu a bude to jeho čtvrtý start za sebou. Jeho náhradník Casey DeSmith se zatím do branky moc nedostává.

No a pak ani co se týče průměru inkasovaných branek, tak v úspěšnosti zásahů, nejsou Campbell ani Skinner ani mezi nejlepší padesátkou (…).

Letos se spolu oba týmy setkají již potřetí, v obou předchozích zápasech byli úspěšní Canucks poměrem 8:1 a 4:2. V prvním zápase, který byl i prvním zápasem sezony 2023/24 vstřelil Brock Boeser 4 góly.

Dnešní zápas se hraje v Rogers Aréně ve Vancouveru a začíná ve 4:00 SEČ.

Další zápas se hraje ve čtvrtek v San Jose. To dáme ne? :o)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *