Když Oilers odtikaly poslední vteřiny a postoupili do finále Stanley Cupu, hlavou se mi promítl Robert Záruba s tím jeho slavným – zařvi jeho hlasem – „Jsme ve finále!!!“. :o) Konečně.
Cesta do finále Stanley Cupu se nerodila jednoduše. Přirozeně. Postupně odpadávají další a další týmy až zbydou jen ti nejlepší z nejlepších. A o letošním Dallasu to platí dvojnásob. Než totiž Stars nastoupili proti Edmontonu, postupně vyřadili Vegas a Colorado, čili dva předchozí vítěze Stanley Cupu!
Oilers zase vyřadili nevyzpytatelné Los Angeles a Vancouver, který prožil úžasný ročník a dlouho byl lídrem celého Západu. V sérii s Dallasem se možná překvapivě rozhodlo již v šestém zápase, kde jsme mohli vidět i tuto McDavidovu parádičku:
Tohle bylo hezké. Ale… Oilers na Jakea Oettingera vyslali pouhých 10 střel. Takže si hráli s ohněm.
- 10 střel, kterých Oilers vyslali na gólmana Dallasu je nový rekord NHL. Dosud ho „drželi“ Boston Bruins ze série z roku 1990 proti Washingtonu. Tehdy měli 17 střel.
- Pokud Oilers vyhrají Stanley Cup, stane se Kris Knoblauch osmým trenérem v historii ligy, který by to dokázal, když převzal vítězný tým v průběhu sezóny.
- Connor McDavid, Wayne Gretzky a Mario Lemieux jsou jedinými hráči v historii NHL, kteří měli jak v základní části, tak v play off průměr nejméně 1,5 bodu na zápas.
- McDavid má nyní na kontě 31 bodů. Je tak šestým hráčem v historii NHL, který zaznamenal více než jeden ročník v play off s alespoň 30 body. McDavid to dokázal ještě předloni. Dalších 5 hráčů jsou Wayne Gretzky (dokázal to 6x), Mark Messier (3x), Jarri Kurri, Mario Lemieux a Nikita Kučerov (všichni 2x).
- Leon Draisaitl druhý rok za sebou vstřelil v play off alespoň 10 gólů. To se v Edmontonu naposledy podařilo Esu Tikkanenovi.
- Apropos Tikkanen. Ten prý prodává své prsteny za vítězství ve Stanley Cupu a své hokejové relikvie. Život po hokeji je někdy krutý no…
Stu se svým dvojčetem Vinnym, který byl během šestého zápasu pouze na tribuně. Že by si ale kluci neskočili? To ani omylem…
Stuart Skinner byl v sérii s Dallasem vynikající a tým hodně podržel. Přesně to jsme ale po něm chtěli i v předešlých sériích, kdy to haprovalo. V sérii s Vancouverem Skinnera na konci třetího, ve čtvrtém a pátém zápase vystřídal Calvin Pickard. A ten chytal velmi dobře. Trenéři pak Skinnera do branky vrátili. Přecejen – stále byl jedničkou, i když Pickard žádnou chybu neudělal. Od tohoto okamžiku byl Skinner vynikající. Asi potřeboval za uši, nu což…
V Edmontonu byla během play off přítomna i edmontonská brankářská legenda Dwayne Roloson (2005 – 2009). Ten, který se zranil během posledního tažení do finále v roce 2006. Kdyby se tehdy Roloson nezranil a tíha nezůstala na nezkušených Markkanenovi a Conklinovi, nejspíš bychom tehdy Stanley Cup získali, protože jsme prostě byli lepším týmem než Canes. Ale to už je jedno.
Tak Roloson před pár dny zastihl svého následovníka Skinnera na chodbě a dal se s ním do řeči: „Měl jsem možnost ho dohnat a on si dělal legraci. A když dělá vtipy, tak je obvykle v pohodě.“ Roloson byl dotázán, co Skinnerovi před zápasem poradil: „Řekl jsem mu, bež se bavit a dej svým klukům šanci vyhrát. To je ve skutečnosti vše, co my jako brankáři pro to můžeme udělat. Občas ukrást pro tým nějaký zákrok a dfělat zákroky, které bychom měli mít. Pak je velká šance, že ten zápas vyhrajete.“
A nyní sám Stu, který jako rodák z Edmontonu odmalička fandil Oilers a když v roce 2006 táhli Oilers play off až do finále s Rolosonem v brance, byl u toho v roli malého diváka. Bylo mu tehdy 7 let. Stu: „Samozřejmě jsem se na to díval. Roly byl můj idol. Je tedy docela fajn, že se přišel podívat na náš zápas a mohli jsme spolu v budově strávit nějaký čas.“
Tak. To by bylo… Po dlouhých 18 letech to Oilers dokázali. Teď už zbývá jen jeden krok. Před 18 lety to nevyšlo. Co teď?
Edmonton Oilers získali poslední Stanley Cup v roce 1990. Bez Wayna Gretzkyho, ale ještě s většinou tehdejší zlaté party, která se poté definitivně rozpadla, aby se v roce 1994 většina z nich spojila v týmu New York Rangers a získala s nimi další vítězství. Jen o rok dříve, v roce 1993, získal Stanley Cup naposledy kanadský klub. Byli to Montreal Canadiens. Od té doby zůstal slavný pohár pro Kanadu zapovězen. Oilers nyní mají jedinečnou šanci získat zpět renomé pro svůj klub, pro svoji zemi…
Trenér Kris Knoblauch je rodákem z města Imperial v Saskatchewanu (asi napůl cesty mezi Edmontonem a Winnipegem). V roce 1993 byl Kris 14 letým chlapcem, který fandil Habs a jako pro Kanaďana to pro něj bylo opravdu něco speciálního: „Finále Stanley Cupu v roce 1993, poslední rok, kdy kanadský tým vyhrál Stanley Cup, to byla pro mě ta nejpamátnější doba.“ Knoblauch má nyní šanci Stanley Cup po dlouhých 31 letech opět přivést do Kanady.
Uvědomují si to i hráči. Třeba Leon Draisaitl: „Ten postup znamená hodně. Prošli jsme si spoustou bolestivých let, ale hodně jsme se při tom naučili. Dokázat to pro tohle město a fanoušky a i pro nás samotné, to je velmi významné. Je to skvělý pocit. Máme teď větší sny a cíle.“ Ryan Nugent-Hopkins poukazuje na to, že se tým po špatném startu nevzdal: „Pořád o tom mluvíme vždycky, když přijde nějaká nepřízeň osudu. Jde o to, jak na ni zareagujete. Bylo by snadné to zabalit hned poté, co vyměníte trenéra a cítíte zklamání a bylo by snadné se na to vykašlat. Ale nic takového se nestalo. Ukazuje to charakter naší kabiny a také to, že se dokážeme ze všeho vzpamatovat.“
Zach Hyman zase říká: „Přijít sem bylo nejlepší rozhodnutí méhom života.“
Oilers budou ve finále Stanley Cupu poosmé. Pětkrát z toho byl Stanley Cup.
Několik hráčů finále Stanley Cupu již zažilo. Například Mattias Ekholm s Nashvillem v roce 2017 proti Pittsburghu. Ekholm si uvědomuje tlak, který v Edmontonu je, ale nevadí mu, naopak: „Já osobně to miluji. Hraju tu hru, abych vyhrával. Pokud prohraju, nebudu šťastný. Chápu každého kdo říká, že je tu mnohem větší tlak a vy to tak opravdu můžete cítit, ale zároveň jde také o to to přijmout. Hrát na místě, kde na tom lidem tak záleží, to je podle mě prostě skvělé a ten tlak je podle mě výsadou.“ Dalším takovým je jeho švédský krajan Mattias Janmark, který byl ve finále 2020 s Vegas proti Tampě. Nyní Mattias Janmark: „Kdykoliv se na takový závod, tak ať jste kdekoliv, je to zvláštní a cítíte to všude, kde jste. Ale myslím si, že v Kanadě se k tomu ještě přidá něco víc. Lidí tady úplně šílí. Mám tady u sebe mámu, která byla na naší poslední hře a když jsme jeli domů, tak si cestu domů natáčela s tím, že si to bude navždy pamatovat.“ Dalším, kdo zažil finále je Adam Henrique v roce 2012 za New Jersey proti Los Angeles. To už je hodně dávno. Dále také Brett Kulak za Montreal proti Tampě v roce 2021.
V současném Edmontonu jsou dva lidé, kteří již Stanley Cup získali. Prvním je náš trenér Paul Coffey. Ten má tři Stanley Cupy s Edmontonem a jeden s Pittsburghem.
A to si vezměte, že Coffey byl v roce 1987 vyměněn do Pittsburghu a Edmonton rok poté získal další Stanley Cup. A v roce 1992 mu byl ještě blíž. Před koncem přestupního termínu byl totiž Coffey vyměněn z Pittsburghu do Los Angeles. Pittsburgh k jeho smůle obhájil Stanley Cup a Coffey měl smůlu. V LA se přitom tehdy sešli bývalí spoluhráči ze zlaté éry Edmontonu jako Gretzky, Kurri, Coffey, McSorley nebo Huddy. K tomu fantastičtí hráči LA jako Luc Robitaille nebo Tony Granato. Všechno marné. Los Angeles vypadlo v prvním kole s Edmontonem, kde přitom už zbyly jen pozůstatky slavné éry jako Craig MacTavish, Esa Tikkanen a Kevin Lowe. Jinak byl tým rozprášen. Edmonton přesto LA vyřadil poměrem 4:2.
Jediným hráčem v poli, tedy na soupisce Edmontonu, který Stanley Cup získal, je veterán Corey Perry. Ten je kapitolou samo o sobě. Suverénně nejzkušenější hráč týmu. V NHL přes 1300 zápasů, přes 900 bodů. V play off přes 200 zápasů.
Vinny a Corey
Perry má nyní na kontě 21 vítězných závěrečných zápasů série z celkových 35. Jediný, kdo je v historii lepší, je Ryan McDonagh, nyní opět obránce Tampy s 22 vítěznými zápasy.
Corey Perry bude prvním hráčem v historii NHL, který si zahraje finále Stanley Cupu v pěti různých klubech. Pouze jednou to ale dotáhl až do úplného konce a sice v roce 2007 v dresu Anaheimu. Když Perry zvedl Stanley Cup nad hlavu, bylo Connoru McDavidovi 10 let. Kdo by to byl řekl, že si tato legenda NHL ještě zahraje finále Stanley Cupu, obvzláště po těch problémech v Chicagu a se Stifflerovou mámou…
Stanley Cup v dresu Edmontonu moc Čechů nezískalo. Vlastně jen dva a prsten tři. Tři Stanley Cupy má Jaroslav Pouzar. Jeden, z toho posledního, v roce 1990 Petr Klíma. Prsten ze stejného roku má ale i Vladimír Růžička. Ten hrál za Edmonton v základní části, ale již si nezahrál v play off, proto jeho jméno není na poháru vyryto. Těsně mezi dvěma Stanley Cupy v letech 1988 a 1990 hrál v sezóně 1988/89 za Edmonton Miroslav Fryčer, ale Oilers tehdy vypadli již v prvním kole s Los Angeles, kde tehdy první sezónu hrál jistý Wayne Gretzky. Svůj jediný Stanley Cup v tom roce získali Calgary Flames. V roce 1989 se také odehrálo poslední ryze kanadské finále. Calgary ho sehrálo s Montrealem.
Jinak přátelé – ruku na srdce… už samotné finále je přece úžasný počin. Za mě, Stanley Cup je samozřejmě už blízko a teď se o něj musíme pokusit. Ale už nyní jsem spokojený. I kdyby to nevyšlo (jakože to vyjde…), tak tento tým dokázal hodně a zaslouží respekt a i kdyby, kluci toho dokázali moc už teď.
Oilers zatím získali „poloviční“ trofej pro vítěze Západu – Clarence S. Campbell Bowl. Tu naposledy jako kapitán Oilers převzal Mark Messier v roce 1990. Dlouhá doba…
Oilers do finále konference od roku 1991 postoupili nyní tedy podruhé. Je to tedy něco hodně speciálního…
Od posledního kanadského triumfu Montrealu v roce 1993 ale nebylo ani moc postupů do finále. No posuďte sami:
1994 – Vancouver (vítězem Stanley Cupu se stali Rangers)
2004 – Calgary (Tampa)
2006 – Edmonton (Carolina) – fuj, jen na to pomyslet…
2007 – Ottawa (Anaheim)
2011 – Vancouver (Boston)
2021 – Montreal (Tampa)
2024 – Edmonton…..
Bakersfield Condors v těchto dnech na sítích zveřejňují současné Olejáře, kteří prošli i Bakersfieldem. Omlouvám se jim, že zneužiju jejich dobrotu, protože oni to myslí dobře. :o) Ale nedá mi to – Nursemu by ten dres fakt moc slušel… No nic. Pardon.
Takže kde jsme to byli… Problémy jsou opět u Evandera Kanea, který hraje se sportovní kýlou, což víme, ale nejspíš ho to limituje čím dál víc. Kane v šestém zápase odehrál pouze 4:39 a byl jen na devíti střídáních. Kane navíc ke svým problémům ještě inkasoval tvrdý hit od Alexe Petrovice, který ho ze zápasu de facto vyřadil. Kane nyní opět dostal několik úlev oproti ostatním hráčům. Trenér Knoblauch ale potvrdil, že Kanea chce mít na finále v týmu. Tak ono také když hrajete proti někomu jako je třeba Tkachuk, tak nějakého toho Kanea v týmu mít musíte. A jestli nebude hrát Desharnais, pak už ta špinavá práce zbyde hlavně na něj a Coreyho Perryho. Na souboje Perry x Tkachuk se ale těším!!! :o)
V nejužším výběru jsou dále ještě Warren Foegele, Sam Gagner, Vincent Desharnais a Phil Kemp. Na soupisce a tedy v případě nouze pak v záloze ještě Jack Campbell, Olivier Rodrigue, Ben Gleason, Cam Dineen, Lane Pederson, Raphael Lavoie, Adam Erne a Xavier Bourgault.
Trenér na včerejší tiskovce řekl, že Warren Foegele se do akce v této sérii určitě dostane.
EDIT: Warren Foegele bude hrát již dnes. Ze sestavy pro dnešek vypadává Derek Ryan.
Co chci ještě zmínit co zaznělo na tiskovce, tak to byla osoba Bretta Kulaka. Ten na konci sezóny a v play off opravdu hodně narostl a hraje parádní hokej. Nyní o něm trenér Knoblauch: „Tak za prvé – během základní části jsme byli brettem ohromeni a myslím si, že odehrál opravdu dobrou sezónu. Byl sice ve třetím páru, ale ten třetí pár by l opravdu dobrý a jsem si jist, že většina týmů by byla ráda za takový třetí pár jako my co jsme měli v Brettovi a Vinnym. Několikrát jsem řekl svému trenérskému týmu, jak si mi to líbí a líbí se mi jak hrají a oni mi mnohokrát řekli, o kolik byl Brett lepší v play off. V minulosti jsme se na něj museli několikrát mnohem více spoléhat když přišla zranění, vyloučení nebo něco jiného a on tam přišel a hrál vždy opravdu solidní hokej. V play off je to těžší. Více hitů. Na hráče je tlak, který někteří nezvládají tak jako jiní. Brettovi to ale prospívá.“
O Kulakovi i Ken Holland: „Pamtuji, když jsme ho získali před uzávěrkou. Naše skautské oddělení na jeho získání tvrdě tlačilo. Glen Gulutzan ho trénoval v Calgary a znal ho. Vyměnili jsme ho za výběr ve 2. kole. Brett dobře bruslí, je soutěživý a nenáročný. Prostě přijde a hraje. Nalevo, napravo, cokoliv co potřebujete, tak udělá.“
No, myslím že to je vypovídající a když jsem ho v předchozích Preview hodně chválil, tak sem se asi neseknul. Brett Kulak je skvělým článkem našeho týmu a jedním z důvodů, že jsme tam, kde jsme. Ať se mu daří! Brett Kulak je navíc rodákem z Edmontonu, takže hraje pro své město…
To by bylo. Jdeme k soupeři. Ve finále se střetneme s Floridou a dál to už nešlo. Oba týmy sice sídlí v Severní Americe, ale jakoby byly z jiného světadílu… Město Sunrise na Floridě a Edmonton v Albertě od sebe dělí 2,543 mil, což je 4,093 km. Žádné jiné dva týmy v lize od sebe nejsou více vzdáleni. To je nový rekord NHL, kdy se proti sobě ve finále střetli dva od sebe nejvzdálenější týmy.
Inu, místo snowboardu windsurfing :o)
Florida Panthers vznikli v roce 1993 a sezónou 1993/94 vstoupili do NHL. Ze začátku dvakrát nepostoupili do play off, ale hned ve své třetí sezóně postoupili až do finále Stanley Cupu, kde nakonec podlehli Coloradu. Pak se hodně dlouho nic nedělo, až loni, kdy dokázali postoupit do finále podruhé. Loni podlehli Vegas. A letos je to potřetí v historii klubu…
Panthers se letošním postupem do finále stali pátým klubem v historii NHL, který dokázal postoupit podruhé za sebou do finále, když přitom předtím prohráli.
Jedna z dalších zajímavostí je, že ve finále se společně sejde první čtyřka draftu 2014.
Tento draft byl vůbec nabitý zajímavými hráči, ale pořadí už tak úplně neštymuje s tím, jak se jednotliví hráči prosadili. Tak třeba hned pátý za touto čtveřicí, útočník Michael Dal Colle (Islanders), v NHL odehrál pouze 112 zápasů (8+13), nyní hraje v Německu za Iserlohn. Šestého Jakea Virtanena (Vancouver) máme ještě v živé paměti, protože v loňské sezóně zkoušel v Edmontonu získat smlouvu, ale po kempu mu nakonec nabídnuta nebyla. Nyní hraje rovněž v Německu za Bremerhaven.
8. místo – William Nylander (Toronto), 12. místo – Brendan Perlini (Arizona) – v Edmontonu hrál v sezóně 2021/22. 13. místo – Jakub Vrána (Washington), 25. místo – Pasta – ano, šel až takhle daleko, kdyby to bývali skauti tehdy věděli… 79. místo – Brayden Point (Tampa) – dvakrát za sebou kolem 50 branek a 90 bodů v sezóně. 118. místo – Igor Šesťorkin (Rangers) – jeden z nejlepších gólmanů v lize.
Jedním z těch, kteří tehdy vybrali Pastu do Bostonu, byl i tehdejší ředitel skautingu Keith Gretzky (po Pastově levici), nyní asistent GM v Edmontonu a GM Bakersfieldu
V historii se samozřejmě jak Edmontonem, tak zároveň Floridou mihlo mnoho hráčů. Byli mezi nimi i dva Češi. Radek Dvořák a Jaroslav Špaček hráli za oba kluby. Oba dva byli draftováni Floridou a oba zde svoji zámořskou pouť začínali. Oba dva hráli společně v jednom týmu jak za Floridu, tak i za Edmonton. Oba byli také v týmu Edmontonu v roce 2006 při posledním finále Stanley Cupu.
Radek Dvořák vůbec na Floridě zanechal nesmazatelnou stopu. Hrál zde v letech 1995 – 1999 a pak znovu v letech 2007 – 2011. O Radku Dvořákovi jsem před osmi lety psal medailonek, tak kdyby byl zájem, tak v odkaze níže.
Ze současného týmu Floridy hráli v minulosti v Edmontonu brankářská dvojka Anthony Stolarz (2019) a obránce Dmitrij Kulikov (2021). U Kulikova je zajímavé, že byl v roce 2009 draftován Floridou a hrál zde od prvního roku až do roku 2016. Před touto sezónou se vrátil. Kulikov v příští sezóně nejspíš překoná hranici 1000 zápasů v NHL. Asistenta trenéra Paula Maurice dělá na Floridě Miles Fee, který byl mezi lety 2009 – 2016 v Edmontonu videokoučem.
V týmu Edmontonu není žádný hráč, který by za Floridu někdy nastoupil. Je tu ale Zach Hyman, který byl v roce 2010 Floridou draftován v 5. kole ze 123. místa. Zajímavé je, že Hyman byl draftován v roce 2010 a celých 5 let pak hrál na univerzitě v Michiganu, kde vyhlížel své floridské angažmá. Jenže to nikdy nepřišlo. Cats ho v roce 2015 vyměnili do Toronta za Grega McKegga. Dnes mimochodem hráče patřícímu Edmontonu, ale hrajícím v Bakersfieldu.
Ten dres mu stejně nesluší…
Výše jsem se zastavil u toho, že bude třeba uklidnit Matta Tkachuka. Ten před dvěma lety po trejdu z Calgary na Floridu doslova řekl: „Nesnáším Edmonton!“ Ale pak dodal: „Ale teď víc nenávidím Tampu.“ Tkachuk byl nedávno znovu dotázán, jestli stále Edmonton nesnáší a řekl: „Nevím. To bych asi neřekl. Ale když hrajete s kýmkoliv finále Stanley Cupu, nemusíte s ním mít ani týmovou rivalitu. Jakmile spadne puk, bude to mezi vámi, jako byste tu rivalitu měli několik let.“ To má asi recht chlapec… Tkachuk se těší na hraní v Kanadě, které z působení v Calgary důvěrně zná: „Tam nahoře je skvělé místo ke hraní. Je to pravděpodobně ta největší věc, která se v Kanadě stala za posledních 30 let. Ne 30, 20 let, když hráli finále 2006. Čekali na to 20 let, takže jsem si jistý, že bude skvělá atmosféra.“
Tkachuk je pořád Tkachuk. Ať už v Calgary nebo na Floridě. Je prostě potřeba mu to předem vysvětlit… Kass už v sestavě není. Je potřeba, aby to vzal na sebe někdo jiný. Kane nebo Perry by mohli…
Matt Tkachuk je s 19 body v 17 zápasech nejproduktivnějším Panterem v play off. Carter Veraeghe s 9 góly nejlepším střelcem.
V základní části byl nejproduktivnějším hráčem Cats Sam Reinhart, který vstřelil neuvěřitelných 57 gólů.
V útoku si myslím, že půjde o celkem vyrovnaný duel. Panthers před sezónou i během ní vhodně posílili a útok mají silný. Nemyslím si ale, že ho mají lepší než Oilers. Nejvetší respekt jde z prvního útoku, kde je fantastický nahrávač a zároveň defenzivní jistota, kapitán týmu Aleksander Barkov. Ten má na křídlech dva skvělé střelce Reinharta a Verhaegheho. Velmi dobrý je i technický Evan Rodrigues ve druhé formaci s produktivními rozbíječi Tkachukem a Bennettem. Ale jak říkám, nevidím tam převahu oproti Oilers.
Obrana Panthers je hodně ofenzivní a vidím zde hodně slabin. Oilers jsou defenzivnější a mohli by mít v tomto ohledu mírně navrch. Dosud myslím hráli velmi dobře a ukázali, že bránit umí když chtějí. Je pravděpodobné, že v play off vynikající Brett Kulak bude hrát vedle Nurseho. Je to výhra pro Nurseho i pro tým, protože když má Kulak na bedrech více zodpovědnosti, hraje výborně. Vedle Ceciho by to ale bylo ještě lepší. Ceci s ním hrál dobře. Ceci ale bude hrát nejspíš s Brobergem, který hraje na jistotu a ani takto by to nemuselo být úplně špatné. Jediný strašák je stále Nurse. Ve floridském týmu je do obrany špatný Ekman-Larsson, který už není co býval ani směrem dopředu. Žádné defenzivní eso není ani Forsling a ani Montour. No uvidíme…
V brance má Florida jasně navrch. A to i v případě, že by se Bobrovskij třeba zranil. Bobrovskij je zkušený a stále na velmi vysoké úrovni chytající brankář, kterého nic moc nerozhází. I náhradník Stolarz je v případě potřeby velmi dobrý brankář. Skinner musí být v pohodě, pak to možná půjde, to je jediné, v co můžeme doufat. Hendikep tam ale je, tady si nebudeme nic nalhávat.
Skinnerova forma bude pro tuto sérii naprosto stěžejní. Brankáři budou alfou a omegou série. Sergej Bobrovskij je letos opravdu vynikající a maká na těch svých 10 milionů dolarů, které ročně pobírá. Bobrovskij je druhým nejlépe placeným brankářem ligy po Careym Priceovi (10,5 mil.dol). Ten je ale na marodce a k hokeji se již nevrátí. Skinner má oproti tomu pouze 2,775 mil.dol.
Sergej Bobrovskij má v letošním play off průměr 2,20% a úspěšnost zásahů 0,908%. Ve finále konference proti Rangers měl průměr 1,89% a úspěšnost 0,921%. Dosud odchytal za Floridu úplně všechny minuty v play off.
Stuart Skinner má průměr 2,50% a úspěšnost 0,897%. Ve finále konference proti Dallasu měl průměr 1,91% a úspěšnost 0,922%. Formu chytil ale až po vystřídání Pickardem. Skinner si letos proti Floridě ještě nezachytal, v obou zápasech základní části chytal Pickard.
Dalším důležitým faktorem v sérii budou také přesilovky a oslabení.
Florida má přesilovku v play off 23,3%. Oslabení 88,2%.
Edmonton má přesilovku v play off 37,3%. Oslabení 93,9%. To je první místo v lize.
Zajímavý bude duel trenérů. Floridský Paul Maurice je trenérským veteránem, který hodně zažil. Považte, že Maurice trénoval ještě Hartford Whalers, což už je nějký pátek… Maurice byl hlavním trenérem organizace, když se z Whalers v roce 1997 stali Hurricanes. Maurice kromě těchto dvou týmů trénoval ještě Toronto, Winnipeg a poslední dva roky Floridu. S 1848 odkoučovanými zápasy je na 2. místě v historii NHL. Více zápasů odkoučoval pouze Scotty Bowman (2141)! Maurice je dále na 4. místě v počtu výher (869). Je ale také na 1. místě v počtu proher (736). :o)
Na to, kolik toho má Maurice odkoučováno, moc úspěchů nemá. 11 x se svými týmy postoupil do play off, 13 x nepostoupil. Největší úspěchy jsou finále Stanley Cupu v roce 2002 s Carolinou a loni a letos s Floridou.
Oproti tomu Kris Knoblauch je naprosto jinde. V letech 2017 – 2019 byl asistentem trenéra Hakstola ve Philadelphii. S těmi se v roce 2018 podíval do play off, ale Flyers vypadli hned v prvním kole s Pittsburghem. Letošní sezóna, kdy v listopadu převzal tým po odvolaném Jayi Woodcroftovi, je Knoblauchovou první v roli hlavního kouče NHL. No a tím bych mohl i skončit, tady se žádné statistiky hledat nedají. :o) Ale na to se historie ptát nebude…
Tím, kdo je z lavičky nejzkušenější, je edmontonský asistent trenéra a trenér přesilovek Glen Gulutzan. Ten jako hlavní trenér v letech 2011 – 2013 trénoval Dallas, se kterým do play off ani jednou nepostoupil a dále mezi 2016 – 2018 Calgary. S těmi postoupil do play off v roce 2017, ale Flames vypadli v prvním kole s Anaheimem.
Guly s Krisem
Oilers a Panthers se spolu letos střetli dvakrát a Oilers spokaždé dostali napráskáno. 5:1 a 5:3. V předešlé sezóně ale zase dvakrát vyhráli Oilers 4:3 a 4:2. Na to vzpomíná Nugeta: „Pokud jde o jejich způsob hry, je to jiný styl než Stars. Každá série je jiná. Panthers jsou rychlí, fyzičtí, mají dobré přesilovky. Potkali jsme se s nimi dvakrát a nebyly to dva naše nejlepší zápasy, které jsme odehráli.“ No tak snad je základní část zapomenuta a do série s Panthers jdeme s čistou hlavou a dosáhneme až na vytoužený vrchol.
Vrcholky už jsou ale vidět… :o)
První zápas se hraje v Amerant Bank Aréně ve městě Sunrise a začíná ve 2:00 SEČ. Vysílá ho Nova Sport 1 a Nova Action.
Tak pojďme kluci a přivezte domů Stanley Cup, pro všechny fanoušky Oilers kteří jsou pořád s vámi i pro ty, kteří se na nás už dívají z obláčku, ať už pro Joeyho, Bena nebo Colbyho a ostatní Olejáře…
Go Oilers Go!!!