Jestli mohli až do dnešního večera Naftaři mluvit o opravdu neoblíbeném soupeři, jistě by všichni do jednoho vyřkli sousloví Arizona Coyotes. Proti tomuto soupeři se jim zpravidla nedařilo vítězit a bylo vcelku jedno, jak zápas herně vypadal, dospěl-li do prodloužení, samostatných nájezdů, měl-li Edmonton herní a střeleckou převahu či nikoliv. Stalo se jakýmsi pravidlem, že na konci utkání slavili výhru „Kojoti“. Toto prokletí se však podařilo zlomit a z předměstí Phoenixu dnes odvezli Olejáři dva body za výhru 3:2.
V brance Naftařů při prvním buly utkání stál opět v dobré formě chytající Cam Talbot a nutno podotknout, že zažil velmi povedený večer. Propustil za svá záda pouze dva touše z 36 střel, což značí úspěšnost zákroků úctyhodných 94,44 %. Jeho protějšek Mike Smith, mistr světa z Prahy 2015, na tom byl o poznání hůře. Arizona totiž po většinu zápasu, zejména v jeho druhé polovině, hosty přehrávala a bylo jen velkou zásluhou gólmana Oilers, že výsledek je takový, jaký je. Sestava Olejářů nepřinesla nic neočekávaného, ostatně ta vítězná se většinou nemění. Došlo jen k jedné, a to vynucené změně, když místo Tylera Pitlicka naskočil Jesse Puljujärvi.
Domácí začali utkání opticky aktivněji, ale dlouho se čekalo na nějakou vážnější příležitost na jedné či druhé straně. Oilers začali zápas velmi úsporně, poprvé pálili na branku Smithe až v osmé minutě, avšak už ze své druhé střely mezi tři tyče se mohli radovat, když střelou „z první“ skóroval Mark Letestu. Tento moment poté odstartoval nejpovedenější pasáž hostí v průběhu zápasu. Olejáři hýřili aktivitou a nepouštěli domácí takřka vůbec k ničemu. Tento stav věcí nakonec skončil pro Naftaře nejlépe, jak mohl, totiž navýšením jejich náskoku. Druhou přesilovou hru využil po ne zcela povedené střele autora první branky utkání Marka Letestu Milan Lucic. Hosté i nadále až do konce první periody hru zcela kontrolovali a nepřipustili ve vlastním obraném pásmu žádné větší komplikace.
A tlakem začali Olejáři i druhou třetinu a opět svoji převahu dokázali velmi rychle přetavit do navýšení svého vedení. Do zcela odkryté branky vstřelil svůj první gól v probíhající sezoně Matt Hendricks. Hra poté probíhala v rychlém tempu, takřka bez přerušování. Očividně však domácí Coyotes byly z vývoje zápasu rozladěni a na ledové ploše se znatelně začalo přiostřovat. Domácí se do utkání vrátili v polovině hrací doby, když i oni dokázali zužitkovat přesilovou hru při vyloučení Pouliota. Tento gól nesl zcela českou stopu – pálil Radim Vrbata a umně a nechytatelně tečoval Martin Hanzal. Od této chvíle se zcela přeskupilo rozložení sil, a domácí Arizona počala na své „hosty“ zle dotírat. I když si nedokázala připravovat žádné větší šance, byla aktivnější, Oilers se v podstatě začali soustředit výhradně na defenzivu.
Třetí část hry byla asi z obou stran nejpovedenější ze všech. Kojoti tlačili, hnali se za vylepšením výsledku a vidinou získaných bodů. Naftaři pozorně bránili a snažili se odpovídat rušovými protiútoku. Tempo hry bylo v některých fázích skutečně ďábelské. Navíc hokejové dovednosti byly okořeněny i mnoha osobními souboji a několika bitkami. Poctivá defenzivní hra Edmontonu už nějaké vážnější komplikace nepřipustila, export dvou bodů do Kanady už neohrozilo ani snížení Olivera Ekmana-Larssona pět sekund před koncem třetí části hry.
Výsledek 3:2 pro Oilers nakonec neznamenal jen výhru v jednom konkrétním zápase, nýbrž rovněž ukončení nejdelší klubové bodové série proti jednomu soupeři z pohledu Arizony a v rámci celé soutěže pak šestou nejdelší! Vždyť Coyotes nevybojovali v zápase s Edmontonem ani bod naposledy 25. ledna roku 2011, po 25 zápasech v řadě!!!
„Série jsou nás tři zápasy. První dva na začátku sezony a ten dnešní. Každý rok je nová sezona, která začíná od nuly. Máme letos mnoho nových hokejistů, ale i tak máme samozřejmě velkou radost, že je tato série u konce a dnešní zápas jsme dotáhli do vítězného konce.“ Glosoval zápasové dění Todd McLellan.
Arizona – EDMONTON 2:3 (0:2,1:1,1:0)
9. Letestu (Kassian, Hendricks), 16. Lucic (Letestu, Draisaitl), 23. Hendricks (Letestu, Kassian), 32. Hanzal (Vrbata, Ekman-Larsson), 60. Ekman-Larsson (Vrbata, Goligoski)
