Po vybojovaném vítězství na ledě bostonských Mědvědů se Oilers přesunuli do Newarku, kde v neděli v 1:00 SEČ poměří síly s tamními Devils. Bude se jednat o vůbec první duel těchto dvou soupeřů v letošním ročníku a následná odveta na sebe nenechá dlouho čekat. V Edmontonu se totiž oba celky utkají hned 12. ledna. V posledním vzájemném zápase, které mezi sebou oba týmy sehrály 9. února 2016, Devils doma Naftaře přetlačili v gólově chudém utkání 2:1, když se o jedinou branku Edmontonu postaral Jordan Eberle.
Přestože se Edmonton s New Jersey vzhledem ke své geografické poloze nepotkávají v rámci NHL příliš často, v jednu dobu patřily jejich vzájemné zápasy mezi velmi vyhrocené. Bylo to začátkem 80. let, kdy Devils působili v nejslavnější lize světa druhou sezonu a vlastně teprve doznívala jejich transformace z původních Colorado Rockies. 19. listopadu 1983 zavítali hokejisté New Jersey na led rozjetých Oilers, kteří v té době patřili k ofenzivním uragánům celé soutěže.
Ďáblové schytali toho večera v Northlands Coliseu výprask 13:4! Wayne Gretzky si připsal do statistik 8 kanadských bodů, Jarri Kurri nasázel za záda nešťastných gólmanů Chica Reshe a Rona lowa 5 gólů. Naftaři si na ledě dělali s nešťastným sokem doslova, co chtěli a některé pasáže utkání by se daly popsat jako skutečná hra kočky s myší. Bohužel Wayne Gretzky v jednom z pozápasových rozhovorů pro deník Edmonton Sun myšlenku o myši poněkud rozvinul a označil svého soupeře za „Organizaci Micky Mouse“. Gretzky tehdy řekl: „Ti kluci kuchají led jako Mickey Mouse, měli by začít získávat nějaké lepší hráče, tohle je ničení hokeje“. „Dostali se do bodu, kdy už to nebylo ani vtipné, je mi zatraceně líto Chico Reshe a Rona Lowa“.
Jakmile byl rozhovor otištěn, způsobil bouři nevole v celém tehdejším hokejovém světě. Gretzky během své nablýskané kariéry neudělal příliš špatných kroků, tenhle však mezi ně rozhodně patřil. Nejlepší hokejista všech dob tenkrát marně vysvětloval, že se chtěl pouze zastat svého velkého přítele Rona Lowa a že díky tomu řekl něco, co by za normálních okolností nikdy nevyslovil.
Celá Mickeyho kauza měla pochopitelně dohru 15. ledna 1984, když Oilers zavítali do Arény Devils. Spousta fanoušků se na utkání vybavila svetry a tričky s Mickey Mousem a se spoustou transparentů, jejichž prostřednictvím dávali Gretzkymu co proto. Nejvtipněji celou záležitost ovšem glosoval hráč Devils Phil Russell (bývalý hokejista juniorských Oil Kings) a velice tím odlehčil zbytečně dusnou atmosféru, která mezi oběma kluby do té doby panovala. Russell, který po vysoké porážce svých barev v Edmontonu sám označil výkon Devils jako „nejtrapnější hru, do které byl kdy zapojen“ před odvetou sdělil světu: „My jsme se od posledního zápasu s Oilers velmi zlepšili, tvrdě jsme pracovali a pokud jsme tehdy svou hrou připomínali soubor Micky Mouse, tak nyní budeme hrát minimálně jako Kačer Donald“. Jeho Devils opravdu podali mnohem lepší a soustředěnější výkon, přičemž Naftařům ve vyrovnaném utkání nakonec podlehli „pouze“ 4:5. Gretzky si do statistik připsal tři kanadské body…
Současní Oilers sice neterorizují celou ligu jako jejich předchůdci v 80. letech, nicméně se zdá, že se na severu Alberty začíná blýskat na lepší časy a play off by po dlouhých letech nemuselo být pouhou utopií. Naftaři v posledních 10 zápasech odcházeli z ledu bez bodu pouze ve dvou případech a drží se na průběžné 5. příčce Západní konference.
Devils se naopak po slibném rozjezdu do sezony začali povážlivě propadat tabulkou Východní konference až na současné 14. místo. Na poslední postupovou příčku nyní ztrácí Ďáblové 6 bodů. Naposledy podlehli na domácím ledě přímému konkurentovi v boji o postup Torontu Maple Leafs 2:4.
Pikantní nádech bude mít tento duel především pro dva hráče. Ano, tušíte správně, jde o obránce Naftařů Adama Larssona a o útočníka Devils Taylora Halla. Tito dva hráči byli aktéry velké přestupové bomby, která explodovala během parného léta nedávno skončeného roku. Troufám si tvrdit, že nebýt mega rošády mezi Canadiens a Predators, jejíž hlavní aktéry asi netřeba znalým čtenářům představovat, jednalo by se bezesporu o nejzajímavější a také o nejpřekvapivější výměnu roku 2016. A jak se oběma hráčům daří ve svých nových působištích? Dalo by se konstatovat, že velmi podobně. Taylor Hall sice vede kanadské bodování svého klubu, nicméně 25 kanadských bodů ve 30 zápasech je na plejera jeho kalibru zkrátka málo. Pouhých 9 vstřelených branek také zrovna nenaplňuje pověst rychlonohého kanonýra. Larsson se v mrazivé Albertě také zatím hledá. Jeho obranná hra je sice poměrně efektivní, nicméně výkony mladého Švéda devalvují zbytečná vyloučení a také chabá produktivita.
Oilers mají v současné době na marodce dlouhodobě zraněné obránce Nurse a Fayna a útočníky Pitlicka a Pakarinena. Devils budou v dnešním zápase postrádat Johna Moora, Vernona Fiddlera, Jacoba Josefsona a Andyho Greena.
Startující brankáře zatím ani jeden z týmů nepotvrdil. Vzhledem k tomu, že Oilers čekají dvě utkání ve dvou dnech, je dost možné, že mezi třemi tyčemi dostane po dlouhé době příležitost Jonas Gustavsson. V případě Devils by po včerejším nešťastném vystoupení Coryho Schneidera měl dostat přednost Keith Kinkaid.
Perličky:
Connor McDavid má v letošní sezoně na svém kontě už 14 vícebodových utkání – nejvíce v celé NHL
Patrick Maroon třemi brankami do sítě Bostonu překonal své střelecké maximum, které do té doby čítalo 12 gólů. Nyní jich má na svém kontě už 14. V dosavadních 56 zápasech za Oilers zaznamenal Maroon 35 kanadských bodů (22 + 13).
Tip redaktora:
Oilers předvádějí na kluzištích soupeřů mnohem lepší hokej než na domácím ledě, a protože Devils nepatří k top týmům letošní sezony, očekávám výhru Edmontonu v základní hrací době. Podle mého názoru dnes domácím nebude příliš přát střelecké štěstí a za záda edmontonského brankáře se trefí maximálně dvakrát (jednou to bude Taylor Hall). Zápas rozhodne skvěle poskládaný útok Maroon – McDavid – Draisaitl. Celkové skóre – 5:2 pro Oilers.
