Ještě v nedávné době by se jednalo o téměř tuctový zápas. Samozřejmě by fandové v Edmontonu byli natěšení na nejlepšího hokejistu planety, kterého mohou ve své aréně vídat pouze jednou za sezonu, ale žádná další přidaná hodnota by se nekonala. Letos je všechno jinak.
Pittsburgh Penguins jsou úřadujícími vítězi Stanley Cupu a především Edmonton Oilers mají ve svých řadách hráče, který by měl v dohledné době vystřídat kapitána Tučňáků na hokejovém trůnu. Jak McDavid, tak Crosby prožívají povedenou sezonu a právě mezi těmito dvěma hokejisty by se mohlo rozhodnout i o vítězi kanadského bodování celé soutěže. Z tuctového utkání, o němž byla řeč v úvodu, se tak rázem stal šlágr ligy a zápas, o kterém se mezi fanoušky i mezi novináři hovoří týdny dopředu.
Ke cti oběma týmům musíme přičíst skutečnost, že veškerá očekávání byla naplněna a diváci v Rogers Place a u televizních obrazovek mohli sledovat vskutku nadprůměrný hokejový mač. V individuálním měření měl stejně jako prvním utkání v Pittsburghu navrch Connor McDavid. Zatímco domácí kapitán jednou skóroval, Sidney Crosby se do statistik nezapsal. Na konci zápasu byl však opět spokojenější Kanaďan s Tučňákem na hrudi, neboť jeho tým znovu dokázal ze vzájemného souboje brát dva body za vítězství. Ale hezky popořádku.
V první třetině Penguins na edmontonském ledě názorně dokazovali, proč je momentálně svatý hokejový grál v jejich moci. Crosby a spol. hráli trpělivě a bez nadsázky dokázali potrestat každou nedůslednost ve hře domácího celku. Jako první otevřel skóre v 6. minutě zápasu Nick Bonino. Po zmatcích v brankovišti Naftařů ukořistil kotouč Scott Wilson, který s ním objel branku Cama Talbota a našel ideálně postaveného Bonina. Ten využil toho, že Talbot po předešlém zákroku nebyl v ideálním postavení a uklidil puk do odkryté horní části branky. Oilers se v první třetině dostávali do hry spíše sporadicky, směrem na Fleuryho branku vyslali pouhých 8 střeleckých pokusů, vesměs nepříliš nebezpečných. To hosté ohrozili Talbotovu svatyni celkem čtrnáctkrát a vytěžili z toho dvoubrankové vedení. Bohužel pro domácí byl druhý gól Penguins skutečně velmi smolný. V polovině 18. minuty vypálil na Talbota Malkin. Domácímu brankáři puk propadl výstrojí a poskakoval nikým nechráněn v modrém půlměsíci edmontonského brankoviště. Jako první si bezprizorního kotouče všiml McDavid, který se jej snažil odkopnout bruslí do bezpečí. Trefil však otáčejícího se Talbota, který si následně srazil kotouč do vlastní sítě.
Do druhé periody jako by vlétl v modrooranžových dresech úplně jiný tým. Naftařů byl najednou plný led. Trenér Todd McLellan svým svěřencům naordinoval větší aktivitu již na soupeřově polovině, domácí napadali rozehrávku hostů a Penguins měli najednou plné ruce práce s přechodem středního pásma, natož s vytvořením jakékoliv smysluplnější útočné akce. Ve 25. minutě přinesla pozměněná taktika domácím první ovoce. Kassian poslal z otočky puk směrem k hostujícímu brankovišti, kde se nejlépe zorientovala nová akvizice z Montrealu David Desharnais. Pouhých 170 cm měřící hokejista si připsal svou premiérovou trefu v dresu Edmontonu. Domácí dovolili Pittsburghu v prostřední části hry pouhých 6 střeleckých pokusů, zatímco Oilers vyslali na Fleuryho 15 projektilů.
Závěrečné dějství se příliš nelišilo od třetiny druhé. Domáčí hráči pokračovali ve zlepšeném výkonu, zatímco Penguins spíše vyčkávali na chybu soupeře. Celkem třikrát zazvonili v utkání Naftaři na brankovou konstrukci Fleuryho svatyně, po jedné z tyček se dokonce hosté dostali do samostatného úniku, ale Kessel Talbota nepřekonal. Všichni v Rogers Place cítili, že vyrovnání visí ve vzduchu a nakonec se také kýženého gólu dočkali. Skvělá přesilovková souhra tria Lucic, Draisaitl, McDavid znamenala vyrovnání na 2:2 a posunutí vynikajícího hokejového dostaveníčka do prodloužení.
Hlavním tématem nastaveného času byly obrovské šance domácích, vynikající zákroky Fleuryho a nevyužitá přesilová hra hostů. Díky těmto aspektům dospělo atraktivní utkání až k třešničce na dortu v podobě samostatných nájezdů. Zatímco na straně hostů byli úspěšnými exekutory Kessel a Crosby, za domácí dokázal Fleuryho pokořit pouze McDavid.
Obě hlavní hvězdy se téměř nehnuly z ledu. Sidney Crosby odehrál 24 střídání, na ledě strávil celkem 22 minut a 46 sekund. Connor McDavid naskočil do hry dokonce třicetkrát a odehrál úctyhodných 26 minut, 53 vteřin.
Oilers ukázali, že se mohou měřit s jakýmkoliv týmem NHL a že pokaždé mají velkou šanci na vítězství. Dvě třetiny drželi Naftaři úřadující mistry v šachu a hrálo se dle jejich not. Možná se jednalo o jeden z nejpodařenějších výkonů Naftařů za poslední roky. Pokud se Edmonton skutečně probojuje do vyřazovacích bojů, čemuž i přes zlepšenou formu vlčáků z Calgary a ostatních pevně věřím, mohou borci okolo kapitána McDavida překvapit nejednoho favorita.
