Po destrukci, již zažil na ledě Rogers Place nováček NHL z Las Vegas, přivítají Oilers v dalším domácím zápase od 3:00 SEČ lídra západní konference St. Louis Blues. Bluesmani jsou zároveň rovněž týmem, který nasázel ze všech „západních“ týmů nejvíce branek. Dá se tedy očekávat napínavý, útočný hokej a zápas, který by mohl a měl naznačit, jak na tom Naftaři v konfrontaci s absolutní špičkou soutěže opravdu reálně jsou a zda výkonnostní a výsledková obroda stojí na opravdu pevných základech.
V noci z ú
terka na středu se Olejáři předvedli v opravdu parádním světle. Rozmetali dosavadní štiku soutěže Las Vegas Knights 8:2, využili tři ze tří nabídnutých přesilovek, poprvé v sezoně skórovali ve vlastním oslabení a navíc všechna svá vyloučení dokázali úspěšně ubránit. O perfektním týmovém výkonu rovněž svědčí fakt, že si pouze pět „bruslařů“ z domácího týmu nezapsalo do statistik žádný kanadský bod, bodovalo tak plných 13 Olejářů. Svůj vůbec první bod v dresu Edmontonu si ve svém „šťastném“ sedmém zápase za přihrávku připsal francouzský bek Yohann Auvitu. Ovšem úterní noc, byť byla tak úžasná, skvělá a parádní, je již minulostí. Kolotoč naplánovaných zápasů základní části NHL se pootočil a dnes proti Blues se začíná opět od nuly, navíc proti týmu, který v zatímním průběhu sezony válí a v pohodě drží první místo v pořadí západní konference.
Do zápasu s Vegas nezasáhla asi největší letní posila Edmontonu, finský veterán Jussi Jokinen. Důvodem nebylo zranění, ani „posazení na tribunu“, nýbrž trejd, jehož se stal součástí. Právě v noci z úterý na středu byl vyměněn do Los Angeles za jiného veterána Michaela Cammalleriho, který si tak dnes patrně odbude v oranžovém dresu Edmontonu Oilers svoji premiéru. Více o této výměně čtěte zde.
Oilers, zdá se, se konečně začínají z mizérie začátku sezonu pomalu, ale jistě zvedat. Byť jsou stále v tabulce západní konference druzí od konce, bodový rozdíl na příčky znamenající postup do play off se bod po bodíku stále snižuje. Na osmý Vancouver už je to ztráta „pouze“ čtyřbodová, navíc bodově už jsou Naftaři na úrovni Colorada Avalanche. Jistě, stále ještě nejsou v pozici, kdy je možné propadat bezbřehému veselí, avšak zlepšení je patrné na první pohled. Ovšem nelze usnout na vavřínech, je nutné jít zápas od zápasu, poctivě sbírat bodíky a zejména proti konkurentům ze stejné konference nejlépe za výhry v základní hrací době. To St. Louis jsou zatím v herní a výsledkové pohodě. Start do sezony jim vyšel, a ačkoliv se může zdát, že jejich kádr za posledních pár sezon spíše personálně oslabuje, alespoň v základní části soutěže se to nijak fatálně neprojevuje. I když v listopadu již to nejsou zatím takové bodové žně jako v říjnu. Zatím v tomto měsíci odehráli šest zápasů s rovnoměrnou bilancí výher a proher, byť Arizonu zdolali až na nájezdy. Každopádně poslední dva zápasy, doma s Islanders a v úterý na ledě Calgary, ztratili poměrně jasným rozdílem, v obou případech o tři branky, kdy jim selhala zejména činnost defenzivní (celkem 12 inkasovaných gólů).
Každopádně i tak mají oba jejich gólmani poměrně slušné statistiky a rozhodně nejsou týmovou slabinou, ať nastoupí jednička Jake Allen (2,81; 90,79%), či dvojka Carter Hutton (1,70; 94,33%), ačkoliv toho druhý jmenovaný nemá v soutěži mnoho za sebou, byť je mu již 31 let, rozhodně jej nelze podceňovat, letos vyhrál 4 zápasy z 5, v nichž naskočil! Klubovému bodování vévodí trojice Jaden Schwartz (10+14), Brayden Schenn (6+17) a tradičně ruský kouzelník s hokejovou holí Vladimir Tarasenko (10+12), navíc všichni tři jsou v +/- na fantastických +14 (lépe je na tom pouze Mark Stone z Ottawy +15) a v celkovém pořadí produktivity v první desítce (žádný jiný tým se takovouto bilancí nemůže pochlubit, a to ani zatím zcela suverénní Bolts!). Hned za nimi je v klubovém pořadí produktivity kapitán týmu a hlavní pilíř obrany Alex Pietrangelo (7+9), na jehož bedrech leží oproti minulosti mnohem větší díl zodpovědnosti, neboť již vedle něj nestojí druhá superstar v podobě Kevina Shattenkirka. Trochu zpět se v letošní sezoně zatím bodově drží dvojice Paul Stastny a Alexander Steen. Lepší a horší chvilky zatím provázejí rovněž českého reprezentanta Vladimíra Sobotku (3+7, -1). Celkově je nutno poznamenat, že v St. Louis dlouhodobě sázejí na týmové pojetí a tato filosofie jim funguje, takže i s kádrem, kde nejsou zdánlivě žádné superstars hrají špičku ligy a sní svůj sen o zisku prvního Stanley Cupu v historii této organizace.
Tři body z posledního zápasu vrátili do první desítky pořadí kanadského bodování NHL lídra a kapitána Oilers Connora McDavida (9+13), ovšem za ním zeje velká propast. Na druhém místě v týmu je Ryan Nugent-Hopkins (8+6), celkově 69, za nímž následuje Leon Draisaitl (5+9), nejlepší v +/- +7, na 73. místě. Nikdo jiný již v první stovce není. Nejproduktivnějším bekem je pak Oscar Klefbom (2+4, ovšem -5). Každopádně spoustu všeho ovlivnil celkově nepovedený začátek sezony. Zápas proti Vegas ukázal, že velký potenciál v sobě mají i mnozí další Olejáři, jen je potřeba jej probudit a využít. Zejména u hráčů jako je např. (nejen) Mark Letestu (v úterý 1+1), je to plně žádoucí. Nelze se totiž spoléhat jen a výhradně na duo McDavid – Draisaitl, přispět musí i ostatní! Každopádně když se daří, velké věci můžeme očekávat i od hráčů, kteří nemají obecně střílení a přípravu gólů v plné pracovní náplni, příkladem budiž skvostná přihrávka Zacka Kassiana na osmý gól proti Knights.
Oba týmy se v historii soutěže potkali již 131x a jejich bilance je neuvěřitelně vyrovnaná, Oilers vyhráli v normální hrací době 56 zápasů, Blues 60. Této vyrovnanosti odpovídá i pohled na posledních deset zápasů, z pohledu Naftařů 4-5-1. Ovšem v loňské sezoně ze tří zápasů olejáři vyhráli všechny tři, z toho jeden po prodloužení, v Rogers Place se hrálo jedenkrát s výsledkem 3:1 pro domácí. V letošní sezoně čekají na oba soupeře rovněž 3 vzájemné duely. Ten další hned v úterý na ledě St. Louis, 22. prosince se pak ještě jednou Oilers a Blues setkají v Rogers Place.
