Edmonton Oilers to není jen Connor McDavid nebo Leon Draisaitl, Naftaři z Alberty by v nejbližších letech mohli disponovat nejen ohromující ofenzivní silou, ale i značnou kvalitou ve svém brankovišti.
Když generální manažer Naftařů Peter Chiarelli provedl během víkendového draftu rošádu s Montrealem, díky níž získal možnost zvolit ve druhém kole na 62. pozici sedmnáctiletého kanadského gólmana Oiliviera Rodriguea, nevyvolalo to napříč hokejovým spektrem příliš mnoho vzruchu. Nicméně dle hodnocení skautů byl právě frankofonní Kanaďan Rodrigue tím nejlepším maskovaným mužem, který byl během letošní dražby mladých talentů k mání. Kdepak Švéd Olof Lindbom nebo Čech Jakub Škarek, Oilers tradičně loví nadějné gólmany výhradně v domácích vodách.
K podobnému kroku se Chiarelli odhodlal také během loňského draftu, kdy pro svůj klub pomocí výměny s Arizonou uzmul právo na výběr gólmana Stuarta Skinnera. A zdá se, že by se v tomto případě mohlo jednat o pověstnou trefu do černého. Devatenáctiletý rodák z Edmontonu totiž v letošní sezoně ve WHL doslova exceloval. Jako na běžícím pásu sbíral v ofenzivně laděné „západní juniorce“ ocenění pro hráče týdne a měsíce, v play off zaznamenal 16 vítězných zápasů s brankovým průměrem 2,20 a s úspěšností zásahů vyšponovanou na hodnotě 93,2 %. Během sezony byl vyměněn z týmu Lethbridge Hurricanes do celku Swift Current Broncos a změna prostředí mu šla evidentně k duhu. Broncos nakonec dotáhl až k celkovému vítězství ve WHL a k následné účasti v prestižním Memorial Cupu, kde mezi sebou soupeří vítězové jednotlivých juniorských lig v Kanadě (OHL, WHL a QMJHL).
Když si ke zmíněnému Skinnerovi (19 let, 78. výběr v draftu 2017) a k Rodrigeuovi (17 let, 62. výběr v draftu 2018) připočítáme ještě Dylana Wellse (20 let, 126. výběr v draftu 2016) a Shane Starretta (23 let, draftem neprošel), máme před sebou smrtící koktejl brankářských prospektů. Oilers tak ve svých rukou svírají cenný poklad, o kterém si může většina ostatních klubů NHL nechat pouze zdát. Vývoj mladých brankářů je sice svým způsobem pokaždé riskantní podnik, ale i kdyby byl pro Oilers úspěšný jen z 50 %, mají na několik budoucích let mezi třemi tyčemi vystaráno.
Downtown Community Arena, která se nachází v Edmontonu jako součást komplexu Rogers Place, je v současné době dějištěm nováčkovského kempu Edmontonu Oilers, kde se právě čtyři zmínění mladí brankáři potkávají společně na ledě. O správný vývoj (nejen) uvedené čtveřice gólmanů se v týmu Oilers stará Dustin Schwartz. Chlapík, který v letech 1996 – 2000 sám aktivně chytal juniorskou WHL za populární kluby Medicine Hat Tigers a Red Deer Rebels. Druhým do party je Sylvain Rodrigue, který je rovněž bývalým aktivním gólmanem a zároveň otcem čerstvě draftovaného Oliviera. Rodrigue starší strávil 4 sezony v juniorské QMJHL, chytal také za francouzské Angers a působil i v nižších kanadských soutěžích. „Dustin Schwartz je skvělý, dělá vše zábavným a pozitivním způsobem,“ pochválil svého trenéra Stuart Skinner. „Je to docela vtipný chlapík a vždycky nás udržuje dobře naladěné. Dustin i Sylvain jsou fantastickými trenéry, od kterých se toho můžeme hodně naučit,“ dodal edmontonský rodák.
„Všichni brankáři tady jsou kluci s výborným charakterem,“ rozpovídal se o svých konkurentech pro oficiální klubové stránky Oilers Dylan Wells. „Ta soutěživost mezi námi je skutečně zdravá a vždycky se vzájemně tlačíme k tomu, abychom byli lepší. Ať už stál mezi tyčemi kdokoliv z nás, všichni jsme chtěli vidět, že se naše výkony zlepšují a posouváme se dál. Zároveň se učíme novým věcem, což nás sice nutí vystoupit ze své komfortní zóny, ale o to větší přínos to pro nás ve finále může mít“ pokračoval dvacetiletý rodák z Ontaria. „Všichni kluci tady jsou skvělí lidé, kteří navíc dokážou tvrdě pracovat. Zřejmě jsou to samí profesionální sportovci,“ přidal se smíchem svůj pohled Wellsův mladší kolega Stuart Skinner. „Rodrigue je na svém prvním profesionálním kempu a když ho vidím na ledě, hned je patrné, že je to výjimečný brankář. Totéž platí i pro Shanea a Dylana. Myslím, že jsme také opravdu dobrými přáteli.“
Z jejich slov je patrné, že mladíci si rozumí nejen po hokejové stránce, ale snaží se vytvořit mezi sebou i tolik důležité lidské vazby. Pochopitelně mezi tyčemi může na konci stát pouze jeden brankář, ovšem vzájemná podpora a týmový duch je pro celkový úspěch mužstva v kolektivních sportech jedním z klíčových faktorů. Olivier Rodrigue bude v příští sezoně i nadále nastupovat mezi juniory, tam je jeho role prozatím jasně daná. Zbylí tři benjamínci vyhlíží jako svou nejbližší metu dres Bakersfieldu Condors, čili záložního celku Oilers. Nejstarší ze sledovaného trojlístku Shane Starrett již v minulé sezoně ochutnal dospělý hokej a nevedl si vůbec špatně. Třiadvacetiletý Američan odchytal ročník v nižší soutěži ECHL (jakási „farmy farmy“), na tři utkání dokonce nakoukl do AHL v rámci aklimatizace na farmě Oilers v Bakersfieldu. Starrett měl možnost seznámit se nejen s profesionálním hokejem, ale rovněž se způsobem, jakým hráči na této úrovni pracují a co dělají, aby udrželi svůj vývoj ve správném kurzu. „Zpočátku to pro mě byla hodně velká změna,“ svěřil se klubovým stránkám během nováčkovského kempu. „Je to tu hodně odlišné od univerzitního hokeje, najednou je to vaše práce na plný úvazek“. Je dost pravděpodobné, že šanci mezi Kondory dostanou v následujícím ročníku všichni tři gólmani, tedy Skinner, Wells i Starrett, přičemž budou dle potřeby alternovat ještě v ECHL v klubu Wichita Thunder.
Důležitým aspektem pro jmenované mladíky je také fakt, že cesta do edmontonského brankoviště by mohla být v blízké budoucnosti poměrně snadno přístupná. V současné době drží post jedničky Kanaďan Cam Talbot, kterému ovšem běží poslední rok z jeho smlouvy. Díky jeho výkonům z uplynulé sezony a také kvůli různým přestupovým spekulacím, které se kolem jeho osoby neustále rojí, to příliš nevypadá, že by s ním klub počítal na post jedničky i do dalších let. Role náhradníka by se v nadcházející sezoně měli zhostit Fin Mikko Koskinen nebo bývalý reprezentant USA Al Montoya. Vytáhlý seveřan s vynikajícími referencemi z ruské KHL má podepsanou smlouvu na jednu sezonu, stejně dlouhý díl ze stávajícího kontraktu zbývá ukrojit jeho americkému kolegovi. Dlouho hýčkaný gólman budoucnosti Laurent Brossoit o svých kvalitách v dlouhodobém horizontu příliš nepřesvědčil a vzhledem k jeho končící smlouvě se s ním klub během léta nejspíš rozloučí. Na mladou čtveřici gólmanů tak možná brzy bude čekat hokejová zkouška z dospělosti. A po jejím úspěšném absolvování mohou v kontextu s nadpisem tohoto článku čekat Edmonton v modrém půlměsíci skutečné hvězdné války. Nechť branku Oilers provází síla…
