Jmenoval se Neil Sheehy a v 80 letech minulého století nastupoval za Calgary Flames, odvěké rivaly edmontonských Oilers. Hrál na postu obránce, to znamená, že při derby mezi Flames a Oilers, známých také jako „Bitva o Albertu“ byl nasazován také proti Wayneovi Gretzkymu.
Hráč, jenž byl přezdíván „The Great One“ byl na ledě prakticky nedotknutelný. V kádru Oilers byli totiž kromě hvězd i rváči, kteří dohlíželi na to, aby se právě číslu 99 a dalším edmontonským hvězdám nijak neubližovalo. V případě potřeby pak Marty McSorley nebo Dave Semenko, největší „těžké váhy“ týmu zakročily. Avšak v té době, měli tito bijci takový respekt, že si na Gretzkyho málokdo dovolil. Soupeři totiž věděli, že hráči jako Semenko a McSorley by je okamžitě roztrhali.
A přece se našli tací, kteří si svou cestu stejně našli. Neil Sheehy se v NHL proslavil hlavně v druhé polovině 80. let, kdy svou dotěrnou hrou, znepříjemňoval život právě Gretzkymu. Sheehy byl chytrý. Nebyly to žádné sekyry nebo nějaké okaté háčky. Tento hráč byl ve svém snažení rozhodit soupeře velmi nenápadný. Tu postrčení navíc, tu nějaké to přidržení. Uměl zkrátka dokonale balancovat na velmi tenké hranici toho, kdy mu to u rozhodčích projde a kdy nikoliv.
Říkalo se, že Sheehy měl Gretzkyho hru zmapovánu téměř dokonale. Věděl, že edmontonská hvězda ráda vjíždí do otevřeného prostoru, odkud může vysílat přesné přihrávky svým spoluhráčům. V té době se Flames celkem pravidelně dařilo Oilers přehrávat a značný podíl na těchto úspěších měl právě americký provokatér.
Tehdejší trenér Flames Bob Johnson nechal Sheehymu prakticky volnou ruku. Dobře totiž věděl, že Gretzky svého soka, který mu v každém vzájemném utkání věnoval patřičnou „péči“ přímo nesnáší.
„Trenéři, mi vštěpovali do hlavy, že nikdy nesmím opustit prostor před brankou. Občas jsem však udělal výjimku. Za Gretzkym jsem se klidně vydal až na opačný roh kluziště a tlačil ho tam na mantinel, což se mu moc nelíbilo,“ vylíčil Sheehy svou úlohu proti nejlepšímu hráči v jednom z rozhovorů po skončení kariéry.
„Hraje chytře, neustále vás napadá. Není to nic nečistého, potíž je v tom, že na vás dotírá prakticky nepřetržitě. Je těžké na něj nemyslet. Mám takový pocit, že proti nám hraje s mnohem větším zápalem než proti jiným týmům,“ řekl na adresu houževnatého hokejisty sám Gretzky v roce 1987.
Sheehy ale nebyl jen provokatérem. Byl také slušným bitkařem, který mnohokrát shodil rukavice, aby za sebe nechal promlouvat své pěsti. Marty McSorley ale nazval Sheehyho zbabělcem, jelikož se s ním, a s dalšími ostrými hochy Oilers neměl zájem prát.
Sheehy byl ale mazaný a moc dobře věděl, co dělá. Nebyl to klasický bitkař, který by se do každé bitky žene po hlavě. Věděl, že každá správná bitka má mít svůj čas, a tak používal v některých chvílích víc svůj mozek než svaly. Uvědomoval si, že Gretzky je pod dohledem svých strážců a že pokud jsou tito „šerifové“ na ledě nebo alespoň na střídačce, nebude to mít zrovna jednoduché.
„Oilers na mě posílali své hochy, jenže já už si to se všemi rozdal. Párkrát jsem se však nechal praštit do obličeje, aby dostali dvě minuty.“ Poté co si největší ranaři soupeře odpykávali svůj trest, měl Sheehy zase volné pole působnosti a mohl Gretzkyho nadále otravovat. Když už legendární „The Great One“ nevěděl kudy kam, začal si stěžovat prostřednictvím médií a nazýval Sheehyho srabem, který se nechce rvát. Sheehyho odpověď však na sebe nenechala dlouho čekat. „Wayne Gretzky, že mě nazývá srabem? Jeden z největších kritiků bitek po mě chce, abych se pral?“
Kromě války na ledě tak mezi těmito dvěma kohouty, a vlastně i mezi oběma kluby začala i válka mediální. Gretzky však situaci uklidnil svým výrokem, když nakonec prohlásil, že Sheehy je jedním z mála důvodů, proč by měly bitky v hokeji zůstat.
Neil Sheehy, mimo jiné absolvent Harvardské univerzity ukončil hráčskou kariéru v roce 1992. V NHL odehrál 9 sezón. Po skončení aktivní hráčské kariéry se dal rodák z Minnesoty na práva a stal se hráčským agentem.
Mnozí ho milovali, jiní nenáviděli. Někteří ho měli za zbabělce, pro jiné byl zase průkopníkem nového stylu. Jedno je ale jasné. Neila Sheehyho si lidé budou pamatovat vždy, i díky tolik mediálně zvěčněné rivalitě s Gretzkym, jako toho, kdo neustále obtěžoval, možná nejlepšího hráče historie NHL.
I když si to možná sám hráč neuvědomuje, byl pravděpodobně jedním z těch, kvůli kterým se (a nejen kvůli nim) zavedlo v roce 1992 pravidlo o vyvolání rvačky. Toto pravidlo spočívá v tom, že se udělí hráči, jenž byl označen za původce bitky 2minutový trest a to i přesto, že se jeho protivník bitky také zúčastnil. Oba hráči dostanou 5 minut za rvačku a ještě 10minutový osobní trest. Rozdíl dvou trestných minut, jenž byly uděleny původci rvačky však zapříčiní to, že jeden tým bude hrát přesilovku.
V roce 2004 sepsal sám Sheehy seznam poznatků, ve kterém ostře kritizoval prvky, které kdysi jemu samému přinášely tolik kýžené ovoce. Právě poznatky a názory, kdysi soupeři nenáviděného hráče pomohly při tvorbě nových pravidel, s nimiž se hraje od roku 2005.
