Na velkolepou jízdu z konce listopadu a první poloviny prosince začíná pomalu sedat prach. Olejáři se v tomto pro ně úspěšném a slastném období vyhoupli vysoko v tabulce západní konference, zdálo se, že našli ideální sestavu, gólmanskou jedničku i herní systém. Dařilo se doma i venku, proti silným i slabším soupeřům. Ovšem po několika zraněních v zadních řadách týmu se zdá, že edmontonský stroj, který po svém příchodu promazal renomovaný a velezkušený kouč Ken Hitchcock, se jaksi zadrhl. Herní a bodovou mizérii odstartovala prohra na ledě Canucks. Načež následovaly tři domácí prohry v řadě a opětný pád mimo postupová místa.
Čtyř zápasová šňůra prohraných zápasů v řadě jistě není nic záviděníhodného, ovšem každý tým si v maratonu osmi desítek zápasů v základní části vybírá slabší a silnější období. Ti úspěšní dokáží svá hubená období co nejvíce minimalizovat. Oilers předvedli vynikající fázi, když z deseti zápasů pouze 2x prohráli a jen jednou nebodovali. I díky tomu si připravili solidní bodový polštář, který je, započten v tom i menší počet odehraných zápasů, stále drží ve hře o postup do play off. Ovšem ztráta čtyř posledních utkání v řadě jednoznačně velí opět naskočit na vítěznou vlnu a opět bodovat. Doufejme, že předcházející období nebylo jen efektem zvaným „nové koště dobře mete“, ale skutečným blýskáním se na časy lepší a čtyři poslední ztráty jen nepatrnou kaňku na cestě k lepším a úspěšnějším zítřkům.
Každopádně je nutné si povšimnout faktu, že poslední utkání hrubě nevyšla Mikko Koskinenovi, jehož proti Blues nedokázal zastoupit ani Cam Talbot. Naposledy si proti Kosatkám dokonce zachytali oba, když úvod zápasu finskému mágovi v naftařském brankovišti hrubě nevyšel a inkasoval během první třetiny 2x ze šesti střel. V poslední době si tak bohužel pohoršil svoje fantastická čísla a vytratil se z prvních míst nejsledovanějších brankářských statistik. Každopádně pořád je na tom mnohem lépe než jeho kanadský konkurent a nedávná neotřesitelná jednička týmu, neboť Cam Talbot bohužel v obou nejprestižnějších ukazatelích (průměr obdržených branek a procentuální úspěšnost zákroků) až na nelichotivém 40 místě. Každopádně dnes v brankovišti vcelku logicky dostane příležitost právě Talbot, jenž si ve zbytku posledního zápasu vedl dobře a žádný další touš za svá záda nepropustil.
Bohužel před ním bude stále operovat poměrně prořídlá defenzivní vozba. Andrej Sekera si na svůj návrat na ledová kolbiště počká ještě další čtyři týdny, na marodce zůstávají i další klíčoví zadáci Oscar Klefbom (u něj je to opravdu škoda, neboť se před svým zraněním ruky dostal do opravdu vynikající formy) a velezkušený a pro obranu Edmontonu momentálně nepostradatelný Kris Russell, který vynechal posledních sedm zápasů a s týmem již naplno trénuje. Velké břímě odpovědnosti tak padlo na duo Nurse – Larsson a bohužel to zatím z jejich strany není úplně ideální. Když si uvědomíme, že třetí největší minutáž z beků týmu měl ve Vancouveru Matt Benning, který se zatím v průběhu sezony neuvěřitelně trápí, přílišnou vlnu optimismu to fanouškům Olejářů do žil nevlévá.
Trochu zmatky se vrátily i do sestavování útočných řad, kde po období relativní stability nastalo opětné a pro tým do nedávná pravidelné rotování jednotlivých hráčů mezi jednotlivými řadami. Jisté je, že do dnešního zápasu nezasáhne Alex Chiasson, ktetrý byl zapsán na listinu zraněných hráčů. Connor McDavid, čtvrtý nejproduktivnější hráč ligy, bude hrát opět po boku Leona Draisaitla, čtrnáctý v tabulce produktivity NHL. K nim dnes bude přiřazen Ty Rattie, který však stále marně hledá svoji úžasnou herní pohodu z přípravného před sezonního kempu. Navrátilec do sestavy Drake Caggiula pak utvoří druhou útočnou řadu na centru s Ryanem Nugentem-Hopkinsem a stále spícím talentem Jessem Puljujarvim. Tomuto finskému mladíkovi kouč Hitchcock zatím hodně věří, dává mu slušný herní prostor, avšak vše zatím marné. Vedle Caggiuly se dnes do sestavy vrací ještě Jujhar Khaira. Ten dostane na křídla Spoonera a největší možnou kouli na nohu ze současných Naftařů, Milana Lucice. Tento borec prožívá asi nejhorší období své kariéry (v sezoně nasbíral v 37 zápasech pouhých sedm bodů, 1+6, a je v účasti na ledě nejhorší v týmu s -11) a je skutečně jen velmi slabým odleskem někdejšího tahouna a bijce. Bohužel k jeho hodně vysoké gáži je dnes prakticky nezobchodovatelný, a tudíž nezbývá než doufat v zázrak, že se z prostě nějak chytne a uplatní. Ovšem NHL Milanovi slávy a NHL dneška jsou téměř dva rozdílné sporty, zkrátka pro hráče jeho naturelu v dnešním superrychlém a technickém zámořském hokeji zkrátka není téměř místo. Koho už však v dresu Edmontonu neuvidíme ani dnes, ani zítra, ani patrně už nikdy je nedávná ruská akvizice Valentin Zykov. Tento třiadvacetiletý křídelník sehrál za Olejáře 5 utkání v nichž nebodoval a dnes se z něj stal hráč Las Vegas, kteří si jej stáhl z waiveru. Z farmy byl ještě do nejvyššího patra povolán talentovaný Kailer Yamamoto, který v Bakersfieldu hrál výborně a snad se konečně chytne i ve slovutné NHL.
San José Sharsk jsou na dnešní zápas v zcela kompletní sestavě. Nikdo není zraněný a navíc po vypršení distance na dva zápasy se dnes do sestavy vrací švédský bek Erik Karlsson, který v utkání proti Los Angeles atakoval útočníka Austina Wagnera úderem na hlavu. Žraloci prožívají momentálně nepoměrně lepší období než jejich soupeř. Na tři vítězné zápasy průměrně prožijí jeden nezdar, a to jim momentálně zaručuje skvělé třetí místo na západě s náskokem sedmi bodů na první nepostupové místo. Zdá se, že letos myslí Sharks hodně vysoko, angažování Erika Karlssona do již tak nadstandardně skvěle složené obrany k Burnsovi či Vlasicovi asi nic jiného ani znamenat nemohlo, byť se před sezonou mluvilo spíše o Winnipegu nebo Nashvillu. Pro český hokej je jen dobře, že v tak nabité konkurenci se skvěle uchytil Radim Šimek, který hraje opravdu skvěle, můžeme jen spekulovat, kam až by se vytáhl, kdyby byl třeba v angažmá u Oilers. Minimálně nominálně se defenzivy obou týmů nedají vůbec porovnávat.
Nejproduktivnějším Žralokem je momentálně Logan Couture, který má 36 kanadských bodů a je v čele týmové produktivity jen díky většímu počtu vstřelených gólů, neboť Brent Burns, jako pátý nejproduktivnější obránce NHL, dal o osm branek zatím méně. Fantastickou formu má momentálně třetí v pořadí, švýcarský útočník Timo Meier. Již 23 gólů pak vstřelil kapitán a nejlepší kanonýr Joe Pavelski. Výborně si však vedou i další, český útočník Tomáš Hertl, loňská akvizice Evander Kane, Joonas Donskoi i nejproduktivnější aktivní hokejista současnosti a po dlouhé době „holobrádek“ Joe Thorton, který je momentálně v historické tabulce produktivity na šestnáctém místě a pokud mu zdraví vydrží, mohl by letos atakovat jak výkon patnáctého finského blesku Teemu Seläneho, tak čtrnáctého Stana Mikity, k tomu mu chybí 22 resp. 32 kanadských bodíků. Nesmíme zapomenout ani na Lukáše Radila, který šel na začátku sezony do stejného rizika jako Jan Kovář, tzn. ve vyšším věku na přípravný kemp, a to do velmi silného týmu. Přesto se na farmě prosadil a získal si postupem času stabilní místo ve čtvrté lajně San José, kde se však blýskl již několika úžasnými momenty a vyprodukoval několik klíčových akcí, které pomohly jeho týmu k bodům. Zatím ve 14 zápasech 3 góly dal, na další 3 přihrál, ale hlavně je na fantastických +8!.
San José mají poměrně vyrovnanou brankářskou dvojici, kdy se Jones a Dell střídají poměrně pravidelně v zápasech 2:1. Jelikož proti Arizoně chytal Aaron Dell, naposledy proti Ducks Martin Jones, navíc výtečně a vychytal výhru, dá se čekat, že proti Talbotovi dnes bude stát právě tento kanadský mistr světa z Prahy 2015.
Dnes se oba týmy utkají podruhé z pěti plánovaných vzájemných střetnutí v této sezoně. První letošní zápas vyhráli Oilers po výborném výkonu na ledě soupeře 4:3 po prodloužení. Utkání začíná za rovné dvě hodiny ve 22:00 SEČ a pro hokejové fanoušky je to ideální příprava na noční duel v rámci MS U20 mezi Kanadou a Českou republikou, kde obranu Javorových listů vede Olejář Evan Bouchard.
