Prozatímní generální manažer Edmontonu Keith Gretzky v závěru minulého týdne rozlouskl brankářský rébus, jehož vyřešení bylo jednou z priorit současného děni v klubu. Peter Chiarelli totiž ještě těsně před svým vynuceným koncem v organizaci stihl svým nástupcům nachystat břemeno v podobě nové smlouvy s finským gólmanem Mikko Koskinenem. Ta byla uzavřena na dobu 3 let s platem něco málo přes 4 miliony dolarů ročně.
Ještě ani nestačil na této smluvní listině zaschnout inkoust a už se vyrojily oprávněné spekulace ohledně další budoucnosti edmontonského brankoviště. Tím, že Chiarelli nabídl poměrně lukrativní svazek Koskinenovi, dal totiž jasně najevo, že s ním na nejbližší sezony počítá coby s týmovou jedničkou. A přestože je již autor tohoto svazku z klubu pryč, smlouva platí a mít v týmu dvě jedničky nelze (tedy pokud tento post klasifikujeme čistě z pohledu výplatních pásek, výkonnostně tomu tak rozhodně nebylo). Vyvstala tedy palčivá otázka: „Kam s Camem Talbotem?“. Několik dní údajně jednal Keith Gretzky se zástupci klubu Philadelphia Flyers. Ti ne, že by zrovna trpěli nedostatkem gólmanů, vždyť jich během probíhající sezony poslali do akce rovnou sedm, ovšem až novic Carter Hart se ukázal jako spolehlivá jednička. A právě jméno kanadského mladíka bylo nakonec spouštěcím mechanismem k výměně mezi Edmontonem a Philadelphií. Hart a Talbot jsou totiž přátelé, přes léto spolu trénovali v Sherwood Parku na okraji Edmontonu a činovníci Letců tak právě v osobě Cama Talbota spatřili ideálního mentora pro jejich brankářský klenot. Slovo dalo slovo a do chladné Alberty putoval coby protihodnota 25-ti letý Američan Anthony Stolarz. A to i přesto, že v Pensylvánii by raději Gretzkymu zabalili na cestu veterána Briana Elliotta.
Philadelphia si vysokého Američana zamluvila ve druhém kole draftu v roce 2012, z celkové 45. pozice. Rodák z Edisonu ve státě New Jersey je momentálně v klíčovém období své kariéry, kdy by mohl prorazit mezi stálice NHL. Fyzicky splňuje všechny předpoklady pro brankářskou jedničku moderního střihu a aktuálních NHL trendů. Měří 198 cm a váží 95 kilogramů, což jsou parametry, které mu umožňují pokrýt v brance skutečně spoustu místa. V AHL během své dosavadní kariéry odchytal 113 zápasů a prokázal, že minimálně na téhle úrovní může být úspěšný. Například během sezony 2015/16 odchytal za Lehigh Valley Phantoms 47 utkání, v nichž si připsal brankový průměr 2,92 a úspěšnost zásahů 91,6%. Sezonu 2017/2018 strávil téměř celou na marodce, když podstoupil dvě operace během pouhých 5 měsíců. Důvodem byl poškozený meniskus na levé noze. Během aktuální sezony pro změnu díky další zdravotní indispozici v dolní části těla absentoval více než měsíc. Náchylnost ke zraněním v takto mladém věku mohou být určitou „vadou na kráse“ tohoto gólmana.
V současné době je ovšem Stolarz zdráv a v rámci probíhajícího ročníku dokonce zasáhl v barvách Flyers již do 12 utkání v NHL, během nichž vykázal brankový průměr 3,33 a úspěšnost zásahů 90,2%. Jeho zatím nejlepším zápasem kariéry byl bezpochyby letošní duel proti New Yorku Rangers, který Philadelphia vyhrála 1:0 a Stolarz kryl všech 38 střeleckých pokusů Jezdců.
Dalším zajímavým aspektem tohoto gólmana je jeho hra v oslabení. Zatímco jeho dosavadní zaměstnavatel patřil mezi nejhůře bránící mužstva soupeřových početních výhod (27. místo v NHL), Stolarz se naopak zařadil k těm lepším gólmanům, co se hry v oslabení týče. Díky malému počtu utkání odchytal v oslabení sice „pouze“ 56 minut, ovšem v procentuálním vyjádření úspěšnosti zákroků patří v této herní variantě mezi 8 nejlepších brankářů v celé NHL. Vzhledem k tomu, že Oilers patří v početních nevýhodách k tomu úplně nejhoršímu, co můžeme v současné NHL potkat (29. místo v NHL), čeká na vysokého Američana doslova zkouška ohněm při potvrzování těchto osobních statistik.
Dalším pozitivním bodem na zisku Anthony Stolarze je výše jeho smlouvy. V této sezoně totiž bývalý mládežnický reprezentant USA pobírá pouze 760 tisíc dolarů. Oilers tímto obchodem ušetřili více než 3,5 milionu dolarů na výplatách a tato skutečnost mimo jiné usnadnila proces návratu obránce Andreje Sekery do sestavy po vleklém zranění. Dalším plusem je skutečnost, že zatímco Talbot se po sezoně stane nechráněným volným hráčem (UFA), Stolarz bude chráněným volným hráčem (RFA), tudíž Oilers budou vlastnit jakési předkupní právo v případě zájmu o další spolupráci. Podmínkou ovšem je, že musí za Edmonton odchytat minimálně 30 minut v 10 utkáních Oilers do konce tohoto ročníku. Je tedy více než jasné, že Naftaři budou chtít svého nového gólmana řádně prověřit. Nemělo by se ovšem jednat o žádnou vážnější komplikaci nebo dokonce o riziko. Jinými slovy pokud bude Stolarz chytat dobře, nebude problém dát mu patřičný prostor a nasadit jej do 10 a více zápasů, pokud se mu naopak dařit nebude a tento limit nenaplní, pravděpodobně s ním Oilers po sezoně ani novou smlouvu chtít podepsat nebudou.
Nechme se tedy překvapit, jak obrovitý Američan zamíchá kartami a využije nabídnuté šance prosadit se nastálo do kádru jednoho z účastníků NHL. Vzhledem k tomu, že Oilers mají v současné době v zásobě spoustu brankářského talentu, bude se muset patřičně ohánět. Pro klub je to však jedině dobře a zdravá konkurence v brankovišti je zkrátka nutností. Ken Hitchcock se nyní bude moci mezi tyčemi spolehnout na dvě věže, a pokud se tento „vysoký koktejl“ osvědčí, mohli by mít Oilers alespoň na jednom postu vystaráno. Mise začíná…
