Nový generální manažer Edmontonu Oilers Ken Holland je v NHL už inventář. A zřejmě zajímavý člověk. Ve svých 63 letech totiž vyměnil teplé místečko v klubu, kde strávil většinu svého života a kde všechno znal za místo v klubu, který se zmítá v problémech, kde vládne nejistota a špatná nálada a kde jsou nervózní a nároční fanoušci. Na to už musí být člověk opravdu trochu fajnšmekr aby to udělal a Ken Holland to přesně udělal. Pojďme se mu tedy trošku podívat na zoubek s kým vlastně máme tu čest. Holland je Kanaďan narozený v Britské Kolumbii ve městě Vernon. Tam také jako brankář působil ve svém prvním “profesionálním“ klubu jestli se dá nazvat British Columbia Hockey League profesionální soutěží 😊
Ken Holland byl v roce 1975 draftován Torontem ve 12. kole. Tehdy nebyl draft profesionalizován jako nyní a tak jím prošla spousta hráčů z celého světa, přičemž naprostá většina se do NHL vůbec nepodívala a rodilí Kanaďané a Američané měli šanci se prosadit daleko větší než nyní, kdy se dává daleko více šancí hráčům z Evropy. To se podařilo Hollandovi a v NHL si zahrál, i když jeho působení bylo hodně krátké. V sezoně 1980/81 odchytal jediný zápas v dresu Hartford Whalers, dostal 7 gólů a to bylo vše. Po třech dalších sezonách na farmě Hartfordu se v roce 1983 přesunul do organizace Detroitu, kde zůstal až do roku 2019. Nejdříve ale ještě jako hráč, protože v sezoně 1983/84 odchytal v NHL za Detroit Red Wings tři zápasy. Ani zde ale díru do světa neudělal, byl zde prakticky jen jako záskok z farmy v Adirondacku. Pro fanouška Edmontonu není bez zajímavosti, že Hollandovým gólmanským parťákem v NHL i AHL byl v tom roce Eddie Mio, který byl naší první jedničkou v prvních dvou sezonách po vstupu Edmontonu do NHL. Mio je mimo jiné taky jedním z největších přátel Wayna Gretzkyho a také jeho svědek na svatbě s Janet Jones. A ještě jedna zajímavost. V této sezoně se Holland na ledě v dresu Detroitu potkal i se Stevem Yzermanem, budoucí superstar a patriotem Detroitu. Yzerman právě v sezoně 1983/84 v NHL debutoval a vězte, že to samé léto byl teprve draftován (Detroitem ze 4.místa) a na konci sezony se stal vítězem klubového bodování! Tito dva – Yzerman a Holland spolu měli poté dlouhá léta spolupracovat, Yzerman jako hráč, Holland jako bafuňář v mnoha různých klubových pozicích. No a Steve Yzerman je také nakonec tím, který Hollanda po předlouhých letech v Detroitu na pozici generálního manažera střídá. To jsou osudy, cože? 😊
K tomuto zajímavému ročníku ještě dodám poslední perličku, že v 5.kole draftu si Detroit vybral z 86 pozice Petra Klímu, který o 7 let později zvedl nad hlavu Stanley Cup s Edmontonem. Detroit byl nakonec ale přecejen týmem, v jehož dresu Klíma v roce 1999 zakončil svoji zámořskou kariéru. To Holland ji ale ukončil skoro záhy poté, protože už odchytal jen jednu sezonu v AHL v týmu Adirondack Red Wings a posléze ukončil hráčskou kariéru, aby hned začal v organizaci Red Wings jako amatérský skaut. O dva roky později v roce 1987 už byl ředitelem skautingu až do roku 1994, kdy byl jmenován generálním manažerem Adirondacku Red Wings a současně asistentem generálního manažera nebo spíše manažerů Detroitu Red Wings, protože mezi lety 1997 až 1997 byla tehdy na manažerských křeslech rovnou dvojice a to Jim Devellano (na snímku s Hollandem) a Scotty Bowman. Legendární Bowman byl tehdy zároveň i hlavním trenérem Wings. Devellano působí v různých pozicích v organizaci Red Wings od roku 1982 až dodnes. Takže ačkoliv si lze těžko představit většího rekordmana než je Ken Holland, je tu někdo takový 😊 A i když připočtu i Hollandovy roky coby hráče Red Wings, Devellano i tak vyhrává o jeden rok a nadále ve svých 76 letech pokračuje.
V roce 1997 Ken Holland přebírá otěže týmu coby generální manažer a právě od té doby až dodnes vykonává Jim Devellano funkci viceprezidenta hokejových operací a de facto ředitele klubu. Ken Holland ale v Detroitu končí a to po 36 letech v organizaci! Neuvěřitelná věrnost. Uvidíme co to s ním udělá tam, kde končí humor a kde tráva neroste, tedy v Edmontonu… No nic, jdeme opět zpět ale, až do samých Hollandových začátků, kdy pracoval jako ředitel skautingu. Zastavit se tu musím, protože i skauting, který se právě v té době, kdy Holland začínal, začínal profesionalizovat a měl jistě velký podíl na výběrech v draftu. Zajímavý je až rok 1989, kde si Detroit vybral zajímavý trojlístek. Nejdříve ve třetím kole budoucí ikonu klubu a kapitána, možná nejlepšího defenzivního obránce všech dob Nicklase Lidstroma (53 místo). V dalším, tedy čtvrtém kole pak přišel na řadu Sergej Fedorov (74 místo), další ikonický hokejista a superstar. No a v jedenáctém kole pak Detroit bral Vladimira Konstantinova (221 místo). Povšimněte si těch zadních pozic. To se právě ještě pořád hlásil ke slovu zaběhlý trend, kdy hokejisté z Evropy – ať byli sebelepší – byli draftováni na zadních pozicích, protože u nich vůbec nebylo jisté, že se do NHL vůbec kdy vydají. I když v těchto letech už samozřejmě tály ledy a už to nebylo tak horké, vše si začínalo teprve sedat a ještě to chvilku trvalo než do NHL začaly proudit hordy Evropanů. I tak ale, je to určitě zajímavé a právě tím, že tito hráči byli taženi na draftu až z těchto zadních pozic, dá se domyslet, nakolik měl na jejich povšimnutí podíl právě skauting, v Detroitu vedený Kenem Hollandem.
Z dalších roků bych se pak zastavil asi už jen v roce 1991, kdy si Detroit ve třetím kole vybral brankáře Chrise Osgooda, který se rovněž stal později legendou klubu (54 místo na draftu). Ken Holland byl tedy v roce 1994 povýšen do pozice asistenta GM. V této pozici získal svůj první Stanley Cup a sice v roce 1997. Po jeho zisku se týmu ujal sám jako generální manažer a úspěch byl zopakován a Detroit svůj triumf obhájil. V týmu jádro zůstávalo, tehdy to byla neskutečná parta. V Detroitu byli hráči jako Steve Yzerman, Brendan Shanahan, Igor Larionov, Sergej Fedorov, Nicklas Lidstrom, Vjacheslav Fetisov nebo Larry Murphy. A čtyři roky později, kdy se sbírka Stanley Cupů opět rozšířila, to byla ekipa ještě zvučnější. Holland totiž do týmu přivedl Bretta Hulla, Luca Robitailla, Chrise Cheliose nebo Dominika Haška. Byl tam i Detroitem draftovaný Pavel Datsyuk. Navíc v týmu stále ještě byli Shanahan, Yzerman, Larionov a další. Dnes by se se zavedením platového stropu dal těžko postavit takový tým, to je jasné. Nicméně dříve to šlo, tak kde byl problém?
Od sezony 1997/98 kdy Holland začal být Capo di Tutti Capi se mnohé v klubu změnilo. Například obchodování s draftovými pozicemi. Rok 1997 byl první, kdy Detroit po 16 letech neměl volbu v prvním kole, protože byla vyměněna. Od roku 2001 až do roku 2004 dokonce čtyři roky po sobě Detroit v prvním kole nevybíral! Během Hollandova působení co generálního manažera Detroit na draftu bral ale zajímavá jména, která se staly v průběhu let oporami. Z těch nejvýraznějších: Pavel Datsyuk, Henrik Zetterberg, Niklas Kronwall, Jiří Hudler, Jimmy Howard, Johan Franzen, Justin Abdelkader, Gustav Nyquist, Petr Mrázek, Andreas Athanasiou, Anthony Mantha, Dylan Larkin a jiní. Nejde si nevšimnout toho, že drtivá většina těchto hráčů v Detroitu pořád hraje nebo ještě nedávno hrálo. To je právě jasně čitelný Hollandův styl, kdy do týmu sahá naprosto minimálně. Poslední Hollandovou volbou na draftu byl v roce 2018 v prvním kole ze 6 místa Filip Zadina. Další rok – 2019 už bude vybírat jako zástupce Edmontonu a bude to takřka přesně za měsíc 21.-22.června. Draft se bude odehrávat ve Vancouveru a Edmonton je v pořadí na 8.místě.
Trejdů a pohybů v kádru od jeho jmenování tedy výrazně ubylo. Na jeho nejvýraznější trejdy se ale podíváme. Hned první výměna, kterou Ken Holland po svém jmenování udělal, bylo rozloučení s veteránem Mikem Vernonem, kterého poslal do San Jose za dvě druhé volby v draftu. V roce 1999 se mu povedl majstrštyk v podobě příchodu Chrise Cheliose za Anderse Erikssona a dvě volby v prvním kole draftu. Ano, nebyla to malá cena a risk to trochu byl, protože Cheliosovi bylo v té době už 37 let, jenže on poté v Detroitu vydržel – včetně výluky v roce 2005 – dalších 10 let, během kterých si napevno vytesal svůj pomník jak v Detroitu, tak v celé NHL. S Detroitem pak Chelios získal další dva Stanley Cupy do své sbírky. V roce 2000 skončila smlouva Ruskému veteránovi Larionovi. Bylo mu 39 let a poté podepsal na Floridě. Po 26 zápasech po něm ale opět sáhl lišák Ken Holland. Obětoval za něj Yana Golubovskyho, který nebyl pro klub moc velkou ztrátou. Larionov poté s Detroitem získal další Stanley Cup a odehrál další tři sezony až do svých 42 let. Další zásadní trejd byl určitě příchod Dominika Haška v roce 2001. Holland za něj Buffalu poslal vynikajícího obránce Slávu Kozlova a první volbu v draftu. Hašek hned ve své první sezoně Detroit dovedl vynikajícími výkony ke Stanley Cupu a přes konec kariéry, návrat v dresu Ottawy a opětovný příchod do Detroitu v roce 2008 repete v podobě dalšího zisku slavného poháru.
V roce 2002 Holland udělal velmi dobrý obchod s Los Angeles, když přivedl obránce Mathieu Schneidera a obětoval dva průměrné hráče, bitkaře Seana Averyho a dále Maxima Kuznetsova a volby v prvním a druhém kole. Schneider se Detroitu po další tři sezony odvděčil výbornými výkony. V roce 2004 se povedl příchod Roberta Langa, za kterého ke Capitals putoval jiný Čech Tomáš Fleischmann a volby v prvním a čtvrtém kole. Toť asi vše. Asi je nasnadě si ještě připomenout Hollandův vůbec poslední trejd, který v Detroitu udělal a to byl odchod Gustava Nyquista do San Jose za druhou a podmíněnou třetí volbu v draftu. Končila mu smlouva, asi dobrý trejd. Toť vsjo. Trejdy, které by vyzněly vyloženě negativně, ty u něj moc nenacházím. Ale určitě si nejde nevšimnout, že od roku 2015 neudělal prakticky žádnou výměnu, která by stála za zmínku a to je na to, že poslední tři sezony Detroit nepostoupil do play off trošku k zamyšlení. Detroit jinak od roku 1990 do roku 2016 pokaždé postoupil do play off! Ale možná už u Hollanda pracovalo jakési vyhoření, jak jinak si totiž vysvětlit, že opustil klub, který má takřka v žilách zapuštěný natolik, že skoro není možné představit si takového člověka někde jinde. A Holland to přesto udělal a pustil se do nové výzvy!
Ken Holland je jinak známý tím, že co se týče pohybů v kádru a trejdů, zůstává spíše zdrženlivým a moc do týmu nesahá. Myslím, že kdyby se všechno spočítalo a sesumírovalo, tak že by právě on vyšel mezi všemi manažery NHL jako ten nejvíce zdrženlivým co do počtu výměn. V Edmontonu to ale takhle nepůjde, zejména na začátku, kdy je potřeba udělat hodně změn, než se v klubu zase udělá nějaké přijatelné klima a dokáže se z Oilers opět udělat tým, který vyhrává. Pak se může stabilizovat podle libosti a může přijít i ta zdrženlivost, proč ne. Jestli se to Hollandovi podaří, to nevíme, ale na soudy máme dost času a na spekulace také…
