Oilers nebyli v rámci otevření trhu s volnými hráči kdovíjak aktivní. Hráči, které 1. července Olejáři získali, papírově spíše zvyšují konkurenci v mužstvu, než aby ho nějakým výrazným způsobem vylepšovali. Pravděpodobně největším jménem, které Ken Holland na hráčské burze ulovil, je kanadský brankář Mike Smith. Ostatně o jeho přesunu do Edmontonu se spekulovalo již delší dobu a nakonec dostal přednost před druhou alternativou, kterou byl Čech Petr Mrázek. O něj možná v Oil country stáli o něco víc, problémem byl ovšem malý prostor pod platovým stropem, jenž Hollandovi zůstal coby dědictví po jeho předchůdci Peteru Chiarellim.
Vedení albertského klubu prakticky ihned po skončení sezony deklarovalo, že bude během léta pracovat na posílení brankářského postu. Dosavadní jednička Mikko Koskinen neprožila příliš povedený závěr ročníku a tak bylo všem jasné, že situace se bude muset promptně řešit. Vytáhlý Fin obdržel od bývalého generálního manažera Chiarelliho lukrativní smlouvu, během které si ročně vydělá více než 4 miliony dolarů. Nic to ovšem nemění na faktu, že v NHL má rodák z Vantaa odchytáno pouhých 59 zápasů. Z tohoto důvodu hledal Edmonton do branky především zkušenost a tu mu Mike Smith nabízí doslova v dárkovém balení. Považte sami – v základní části NHL nastoupil Smith k 571 zápasům a dalších 24 přidal v play off. Ten chlap je zkrátka v NHL jako doma.
Přes Texas na Floridu
Mike Smith se narodil v ontarijském Kingstonu před 37 lety, přesněji 22. března 1982. Jeho prvním klubem NHL byl Dallas Stars. Hvězdy 193 cm vysokého brankáře draftovali v roce 2001 z celkové 161. pozice. Místo na slunci si ovšem Smith musel zasloužit, k čemuž mu dopomohla i jeho bezbřehá a neobyčejná soutěživost. Čtyři sezony se protloukal farmářskou AHL, v které vystřídal kluby Utah Grizzlies, Houston Aeros a Iowa Stars. V ročníku 2002/2003 byl dokonce poslán ještě o patro níž do Lexingtonu v ECHL. Do NHL poprvé nakoukl v sezoně 2006/2007 a velmi těžil ze spolupráce se zkušeným Marty Turcem. O rok později se stal Smith součástí obřího trejdu s klubem Tampa Bay Lightning, jehož hlavním protagonistou byl hvězdný centr Brad Richards. Blesky ve Smithovi viděly svou budoucí jedničku a dávali mu v brance o poznání více prostoru, než tomu bylo v Texasu. Kanadský gólman ovšem očekávání nenaplnil a jeho role v Tampě se postupně znovu minimalizovala do pozice náhradníka, jenž několik zápasů musel odchytat znovu až v nižší AHL. Na vině byla především nevyrovnanost jeho výkonů a také vleklé zranění kolena. V únoru 2011 situace vygradovala a Lightning Smithe dokonce zapsali na listinu nechráněných hráčů. Žádný z ostatních klubů NHL o něj však neprojevil zájem a nechtěný gólman tak putoval do Norfolku v AHL. Pomalu to začínalo vypadat na jednu uzavřenou kapitolu s názvem NHL. Jak uvedl Smith v roce 2012 pro magazín ProHockey: „Ani trochu na tu sezonu nevzpomínám ve zlém. Ze všeho, čím jsem si v minulosti prošel, jsem se poučil. Během vývoje, který v téhle lize čeká na hráče i brankáře, si podle mě musíte prožít i těžké časy, abyste si z nich mohli něco vzít, co vám pomůže stát se skutečným profesionálem. Nic z toho bych nechtěl vrátit zpátky. Získal jsem během té doby mnoho přátel. A myslím, že mi vydrží po celý život.“ Možná i díky pozitivnímu přístupu k práci se na Smithe usmálo štěstí v podobě příležitosti, která přišla z prostředí ultra nehokejového – a sice z arizonské pouště.
Povstání z popela
Dnešní Arizona Coyotes tehdy ve svém názvu nosila pouze jméno svého sídelního města Phoenixu. Města, jenž dostalo název po bájném ptákovi, který se vyskytuje v mytologiích mnoha národů. Jeho základním atributem je skutečnost, že Fénix zemře spálením sebe sama a opět se ze svého popela narodí. Často bývá zobrazený spolu s drakem, aby společně symbolizovali harmonii principů jin a jang. Fénix je univerzální symbol znovuzrození, jedná se patrně o jeden z kulturních archetypů lidstva (zdroj: wikipedie). Jakmile Mike Smith přes hlavu navlékl dres Coyotes, prošel si symbolicky i vlastním hokejovým znovuzrozením. Za Kojoty do té doby chytal hvězdný brankář Ilja Bryzgalov, který se mimochodem v ročníku 2013/2014 mihl také v Edmontonu. To už byl ale pouze stínem, kdysi skvělého gólmana. Ale zpět do Phoenixu. Svérázný Rus si tam v roce 2010 dokonce vysloužil nominaci na Vezina Trophy. Když mu pouštní město začínalo být hokejově malé, byl těsně před vypršením kontraktu v červnu 2011 vyměněn do Philadelphie. Na pokraji bankrotu živořící Coyotes si tehdy jako náhradu vyhlédli nechtěného Smithe a byla to vskutku trefa do černého. Smith prožil ve Phoenixu doslova průlomovou sezonu. Odchytal 67 zápasů, 38 jich přetavil ve vítězství a to vše s průměrem obdržených branek na hodnotě 2,21 a procentuální úspěšností zásahů 93%. Smithovi kromě zvýšeného sebevědomí hodně pomohla spolupráce s bývalým úspěšným gólmanem Seanem Burkem, který u Coyotes v té době pracoval jako trenér brankářů. Burke naučil Smithe lépe využívat jeho obrovskou postavu, zklidnit se v brankovišti a vyvarovat se zbytečných pohybů. Hodně také zapracoval na jeho psychice.
Zlatá Praha
Mike Smith si podobně jako jeho učitel Sean Burke počínal skvěle i v reprezentačním dresu Kanady. Mládežnické výběry jej sice míjely, ale v seniorské reprezentaci byl součástí národního mužstva Kanady na třech významných turnajích. Poprvé se s javorovým listem na prsou objevil na mistrovství světa v roce 2013 ve Švédsku a Finsku. I přes jeho skvělé výkony ovšem Kanada vypadla už ve čtvrtfinále s domácími Švédy. O rok později se Smith objevil dokonce v kanadském olympijském výběru na Hrách v Soči. Za dvojicí Luongo – Price se sice do branky nedostal ani na jedinou minutu, ovšem ani to mu nemohlo pokazit obrovskou radost ze zisku zlatých olympijských medailí. Reprezentační úspěch si plnohodnotně vychutnal v brance až na mistrovství světa v Praze v roce 2015. Kanada tehdy přivezla do Čech doslova „Dream team“ a s hráči jako Crosby, Giroux, Hall, Burns nebo Seguin si bez ztráty jediného bodu dokráčela suverénně pro světové zlato. Mike Smith coby brankářská jednička kanadského výběru zaznamenal v 8 startech průměr obdržených branek 1,50 a úspěšnost zásahů 93,2%.
Starý dobrý Dave Tippett
Současný hlavní trenér Oilers Dave Tippett byl pravděpodobně hlavní hnací silou toho, že Smith nakonec podepsal smlouvu právě s Edmontonem. Smithovy hokejové kroky totiž provází prakticky od začátku jeho působení v nejlepší hokejové lize planety. Tippett působil u Stars, když za ně Smith začínal chytat. V magazínu ProHockey na toto období úspěšný trenér zavzpomínal: „Když jsme ho z Dallasu vytrejdovali, byl to ještě mladý kluk, o kterém jsme si mysleli, že se jednou stane excelentním, výjimečným brankářem – jedničkou v lize. Neposílali jsme ho tehdy pryč proto, že bychom s ním nebyli spokojeni. Vyměnili jsme ho prostě proto, že jsme věděli, že si ho neudržíme. Z nějakého důvodu ale pro něj nebyla Tampa tím správným místem.“ A když se sháněl Phoenix o několik let později po náhradě za Bryzgalova, pracoval Tippett u Coyotes jako hlavní kouč. A vzpomněl si na svého bývalého svěřence, v jehož schopnosti tak bezmezně věřil: „Znal jsem ho i po lidské stránce. Napadlo mě, že je to člověk, který by se do téhle situace výborně hodil. Hledal příležitost a my jsme byli ochotni mu jí poskytnout.“ V Arizoně Smith nakonec strávil šest poměrně úspěšných sezon. Přestože už nikdy nezopakoval úspěch ze své první pouštní sezony, kdy podceňované Coyotes dotáhl až do finále Západní konference, zanechal v nehokejové aglomeraci nesmazatelnou stopu. Před začátkem sezony 2017/2018 poté nastoupil ke svému prvnímu kanadskému angažmá do Calgary.
Není Alberta jako Alberta
Mike Smith se v roce 2010 oženil s bývalou sjezdařkou Brigitte Acton, která reprezentovala Kanadu na olympijských hrách v letech 2006 a 2010. Mají spolu čtyři děti a Calgary jim přirostlo k srdci. Přestože ani v jedné sezoně nebyl Smith u Plamenů neotřesitelnou jedničkou a zejména v té poslední ho předčil český reprezentant David Rittich, pomohl Calgary vyhrát v uplynulém ročníku po základní části Západní konferenci. Dobrými výkony se prezentoval i v následném play off, ale vyřazení od Colorada Avalanche hned v prvním kole nezabránil. Každopádně dle ohlasů odborníků patřil bezkonkurenčně k nejlepším hráčům Flames v sérii. Smith v základní části odchytal 42 zápasů, v nichž zaznamenal úspěšnost zásahů 89,8% a průměr obdržených branek 2,73. K poslednímu červnu mu vypršel šestiletý kontrakt, který uzavřel ještě coby hráč Coyotes, jenž mu vynesl celkem 34 milionu dolarů. Nyní tedy mistr světa z Prahy z roku 2015 míří k úhlavnímu regionálnímu rivalovi do Edmontonu. Pikantní na celé záležitosti je, že v Calgary jeho místo zaujme bývalá jednička Oilers Cam Talbot. Bitvy o Albertu budou mít v nové sezoně skutečně zajímavý náboj!
Věk je pouze číslo aneb faktor Roloson
T
ěžko říct, co by si měli příznivci Edmontonu Oilers od příchodu zkušeného Smithe slibovat. Většina z nich jeho angažmá přijala pozitivně. Zkušený gólman za slušné peníze, jako dvojka ideální. Nic víc. Před loňskou sezonou byl Mike Smith jedním z pěti brankářů, kterým bylo na začátku ročníku 36 a více let. Před vstupem do své třinácté sezony v NHL věřil, že má stále co nabídnout. A věří tomu i před startem té následující. „Věk je jen číslo, pokud jde o mě. Stále se cítím mladý.“, řekl Smith před rokem v rozhovoru pro deník Calgary Sun. „Cítím, že mám stále co nabídnout. Myslím, že poslední tři nebo čtyři roky jsem chytal nejlépe v kariéře. Doufám tedy, že zůstanu zdravý a budu v dobrých výkonech pokračovat.“ Posledním skutečně rozdílovým brankářem, který oblékal dres Oilers, byl Dwayne Roloson. Když Rolosona Edmonton 8. března roku 2006 získal za výběr v prvním kole draftu od Minnesoty, bylo mu už 36 a půl roku. Tedy jen o něco málo méně, než je nyní Smithovi. Stárnoucí brankář hned po svém příchodu do Alberty rozpoutal nebývalou show, která skončila až postupem do finále Stanley Cupu. Dodnes si většina lidí v Edmontonu myslí, že kdyby se tehdy Roloson nezranil, pohár by poprvé od roku 1993 zůstal v Kanadě. Brankářský veterán pak během léta uzavřel s Oilers novou tříletou smlouvu a v NHL chytal ještě dalších 6 sezon! Až do svých 42 let. Smithovo edmontonské angažmá tedy nutně nemusí být pouhým prodloužením aktivní kariéry před nástupem do důchodu. Jak bylo napsáno v úvodu článku – soutěživost a Mike Smith je de facto totéž. Trenér Dave Tippett podle všech indicií svému oblíbenému svěřenci minimálně na začátku sezony věnuje férovou šanci, aby se s Koskinenem popral o post prvního gólmana. Dost možná to u něj bude mít Smith díky dlouholeté profesní známosti o chlup lepší než finský čahoun. NHL je nevyzpytatelná soutěž, ve které se může stát prakticky cokoliv a která je bohatá na fantastické příběhy. Možná další z nich napíše právě Mike Smith v Edmontonu. Kdo ví?
