Oilers mají za sebou, ať již dnes dopadne jejich zápas s chicagskými Jestřábi jakkoliv, nebývale úspěšný tří zápasový trip po kolbištích týmů Východní konference. Na dvě domácí výhry navázali třemi dalšími z venku, a to způsobem, jak se zatím ještě nikdy nikomu v dějinách NHL nepodařilo. Ve všech dosavadních zápasech McDavid a spol prohrávali, avšak vždy zápas otočili k úspěšnému konci a dvoubodovému zisku. Dokonce momentálně prožívají nejúspěšnější start do sezony 1985/86, tedy od zlatých dob, kdy dres klubu oblékali takoví borci a týmové ikony, jako Wayne Gretzky, Paul Coffey, Mark Messier a další.
Edmonton vyplenil v sobotu v přímém přenosu Nova Sport Madison Square Garden, a to doslova, 4:1 a zůstává v soutěži doposud neporažen, jako poslední ze dvou týmů ligy, čtyři výhry ze čtyř zápasů zapsalo zatím ještě Colorado. Výhra samozřejmě hřeje, ale neméně tak výkon, jakým se k ní tým dopracoval. Dvě třetiny byl jasně lepší, precizní v defenzivě, bez zbytečných chyb, s výborným přechodem středního pásma. Zejména ve druhé periodě byl mezi oběma sobotními soupeři markantní rozdíl, který nakonec patrně rozhodl o tom, kdo bude úspěšný a kdo ne. Co nezvládli jeho spoluhráči, to v brance vyřešil fantastický Mike Smith, který odolal i ve dvojnásobném oslabení a pokořil jej svojí první brankou v NHL pouze finský diamant Kaapo Kakko. Tento chlapík tak rázně zdvihl rukavici, již mu pomyslně ve dvou předchozích zápasech hodil na led skvělými výkony Mikko Koskinen.
Vedle výborné hry v obraně pak byl tím hlavním stavebním kamenem opět výkon ústřední hvězdné olejářské dvojice Connor McDavid (1+1) a Leon Draisaitl (2+1). A nutno vzpomenout i Zacka Kassiana. Ten sice vyšel bodově naprázdno, ale dokázal, že je to právě on, a kdo z nás by si to byl, kdy pomyslel, který s duem skutečných megahvězd světového hokeje neuvěřitelně ladí. A až ze sebe setřese přehnaný ostych z role, již v týmu zastává a sám je z ní patrně ještě stále v 
„Jiříkově vidění“, určitě by měl být ještě lepší. Nebude již dávat přednost Draisaitlovi v nájezdu dva na nikoho a sám to vezme na sebe, nebude hledat své dva parťáky ještě přihrávkou navíc, bude více zakončovat a do zakončování se tlačit a body a góly by měly ještě přibývat. Naprázdno na ledě Rangers tentokrát sice vyšel James Neal, ale herně určitě nezklamal a jako nedílná součást první přesilovkové formace je určitě velikou posilou. Z marodky do sestavy se vrátili Alex Chiasson, který svůj návrat mohl ve velké šanci vyšperkovat dokonce i gólem, a Josh Archibald. Místo v sestavě tak pozbyl dánský forward Patrick Russell a na tribuně, možná trochu překvapivě, zápas sledoval i další střípek z nebývale internacionální skladby letošního kádru Gaetan Haas. Přes waiver list do Bakersfieldu (AHL) pak putoval Colby Cave, asi podle očekávání, tento čtyřiadvacetiletý Kanaďan zaujal zatím asi opravdu ze všech útočníků nejméně. Na listině zraněných hráčů tak zůstává pouze Adam Larsson, který zde však bude zapsán opravdu ještě hodně dlouho.
A tak jediným negativem na hře Oilers tak patrně zůstává onen fakt, že v útočné třetině zůstává veškerá práce na úspěšných výsledcích na první útočné formaci, jíž v přesilovkách úspěšně doplňují výše zmíněný Neal a pomalu se do loňské formy navracející se Ryan Nugent-Hopkins. Mimochodem v záplavě úspěšného rozjezdu týmu a sledování jeho globálních statistik si připomeňme jeden zajímavý detail, který snad možná neunikl zatím jen naší redakci. V zápase proti NY Rangers se Connor McDavid (132+252) o jeden kanadský bod stal před Ryanem Nugentem-Hopkinse
m (147+236) nejproduktivnějším Olejářem současnosti! Navíc je druhý v produktivitě ligy (4+8) za…Leonem Draisaitlem (5+7)! Ovšem pochvalme i ostatní borce, Neal se sedmi góly stále vede tabulku střelců, Zack Kassian (+6) je druhý, jako nejlepší útočník, v celé lize v +/-, se stejnou kladnou bilancí je celkově třetí a mezi beky druhý Matt Benning! Oscar Klefbom (1+6) je čtvrtý v produktivitě mezi obránci! 43.75%, to je číslo využití přesilových her, v tomto ohledu jsou již Oilers jako tým v lize nejlepší, v oslabení se ubránili statisticky ve 94.12% případech, jen o malý kousek jsou druzí za Vegas!
Fanoušci Oilers, zejména ti tuzemští, budou mít teď unikátní příležitost srovnat své Naftaře ve dvou následujících zápasech s týmy, které se nám před necelými 14ti dny představily při NHL Global Series v Praze. A jako první přicházejí na řadu Blackhawks. Tým, který tak nějak přesně zapadá do plejády zatímních soupeřů Edmontonu. Tedy týmů s velkými úspěchy, ať už vousatějšími či nedávnými, ovšem pomalu uvadající, potřebující impuls, přestavbu, novou tvář. A pro Chicago, které v posledních deseti letech získalo SC hned 3x a nebýt LA Kings, možná by jej mělo i vícekrát, toto platí dvojnásob. Inu v soudobé NHL a jejích pravidlech je skutečně těžké udržet absolutní výkonnost na hranici permanentní úspěšnosti takřka nemožné. Byť změny v kádru Jestřábů nebyly nikdy nijak úplně drastické, plíživě výkonnost úměrně s naplňujícím se platovým stropem klesá a 
klesá. Propad vyvrcholil v posledních dvou letech, kdy byla uťata deset let trvající velmi úspěšná éra působení týmu v play off, a hráči z Chicaga začali plnit soupisky týmů bojujících v květnu o titul mistra světa, a to včetně hvězdy nejzářivější, dvojnásobného kapitána posledních amerických reprezentačních výběrů Patricka Kanea. Nejen on by si jistě přál, byť dlouhotrvající čekání na nejprestižnější ze světových titulů ani on utnout pro borce s hvězdami a pruhy na dresu nedokázal, aby tomu letos na jaře bylo jinak. Ovšem začátek sezony se týmu zatím vůbec nevydařil, tři zápasy, tři prohry, byť všechny nejtěsnějším rozdílem, jej přikovaly s červeně svítícím jedním bodem na samé dno ligy (bez bodu už zůstávají jen trápící se Wild). Po úvodní prohře v Praze, hrají Hawks 7x v řadě doma, a pokud chtějí uspět, musí začít bodovat, jinak může být po sezóně ještě dříve, než se liga pořádně rozběhne!
Český výběr, pokud by Blackhawks prožili úspěšný ročník, by tratil nejlepšího reprezentačního střelce posledního soutěžního ročníku Dominika Kubalíka. Tento snajpr po návratu z juniorských zámořských soutěží doma v Evropě neustrnul, ba naopak. Dvakrát se stal nejlepším střelcem domácí ligy, a i přes nevydařené epizodní angažmá v KHL (ovšem jak to v Rusku občas chodí, dobře víme…) pokračoval ve skvělých výkonech ve Švýcarsku i reprezentaci. A že je opravdu zocelený, trpělivý a připravený bojovat dokázal už v národním dresu, kde byl dvakrát jako nejlepší ligový střelec odeslán z MS domů na poslední chvíli bez jediného startu. Přesto nakonec i v repre dresu uspěl a stal se hvězdou, ideální předpoklad pro boj o šanci v NHL. Ta šance přišla, když Kings nečekaně jeho práva vloni odeslali do státu Illinois na pobřeží Michiganského jezera. Jestřábi pozvali Dominika na předsezónní kemp, na kterém zaujal a uspěl a dnes je integrální součástí prvního týmu, stejně jako další český hokejový talent, David Kämpf.
Ovšem tahouni by se měli rekrutovat jinde, měl by jím být výše zmíněný Kane, kapitán a jeden s nejlepších obranářů ligy Jonathan Toews (letos ve všech třech zápasech zatím nebodoval), Alex DeBrincat, vloni skvělý jednadvacetiletý americký talent, který těsně před sezonou podepsal s týmem nový dlouhodobý kontrakt. Zkušení harcovníci pamatující nedávné úspěchy a postupně se do Chicaga navrátivší Andrew Shaw a Brandon Saad (Oilers a jejich trejdy jsou pobavením pro všechny ostatní fanoušky, ale co třeba někdejší výměna tohoto borce z Columbusu za Panarina..?). V obraně jsou stále oba dva největší pilíře posledních let a klubové legendy Duncan Keith a Brent Seabrook. Za nimi stále v pozici prvního brankáře působí další trojnásobný držitel prstenu pro vítěze SC Corey Crawford. Vedle Kubalíka si vedení nově hodně v útoku slibuje od akvizice z Buffala Alexandra Nylandera, obranu by měl hodně vyztužit další týmový nováček, z Pittsburghu úspěchy ověnčený Olli Määttä. Konkurenci v brankovišti jistě zvýší švédský gólman Robin Lehner, vloni působící v Islanders.
Slavných jmen je tak soupiska Chicaga určitě plná, ovšem ta chemie zatím úplně nefunguje. Jakoby tým stále ležel ve stínu toho, kdo byl nedílnou součástí všech jeho úspěchů, bojovníka, dříče, mašiny na klubový úspěch Mariana Hossy. Jeho nečekaný konec ze zdravotních důvodů totiž přesně zapadá do zlomu ve výkonnosti Blackhawks. Ačkoliv tento slovenský ještě mnohem slavnější syn slavného otce stál vždy trochu v pozadí úspěchů svého týmu (a to nejen v Chicagu), jeho přínos se vždy nejvíce ukázal až ve chvíli, kdy ze soupisky zmizel. A tak úkolem pro management, v éře post Quennevillovské, je zejména, najít „svého Hossu.“ Může jím být třeba Dominik Kubalík…?
Ačkoliv dnešní program nabízí plných sedm zápasů, ten Olejářský začíná až jako poslední ve 2:30 SEČ, neboť tento je jediným, který se odehrává na kluzišti týmu zařazeného do Západní konference. Vloni i letos se oba týmy v opačném gardu domácích zápasů utkají třikrát, jediné utkání loňského ročníku na ledě United Center vyhráli Olejáři 2:1p. O svoji neporazitelnost ve Washingtonu budou chvilku před tím bojovat i Avelanche. Budeme mít zítra stále ještě neporažený tým sezony 2019/2020?
