Inu základní část NHL je dlouhá a ještě nikdy se nestalo, že by nějaký tým odešel neporažen. A nebudou to ani Edmonton Oilers verze 2019/2020. Nakonec do rekordního zápisu nejvíce vyhraných zápasů od začátku sezony Toronta a Buffala bylo ještě poměrně daleko, byť úspěšný start do nové sezony, poměrně přívětivý los a v neposlední řadě spíše srdce (než střízlivý rozum), vyprahlá a zdevastovaná poslední utrápenou sezonou, všech fanoušků týmu z Alberty evokoval naděje na historické zápisy. Nakonec se přeci jen jeden zápis konal ovšem šestý otočený zápas od začátku sezony už Hawks nepřipustili, a tak na závěr čtyř zápasového výjezdu „ven“ si Naftaři připsali první prohru v sezoně.
Minulý týden byl v podání Olejářů excelentní, a tak se dalo v záplavě individuálních výkonů tria Connor McDavid, Leon Draisaitl, James Neal poměrně důvodně očekávat, že jeden z nich by se mohl stát hvězdou druhého týdne sezony. Nakonec padla volba na kapitána McDavida, který tak tuto pomyslnou korunu převzal symbolicky od Miky Zibanejada, jehož první lajnu ta první olejářská v sobotu výrazně přehrála. Ovšem byla to právě nová hvězda týdne NHL, která jako jediná z tria adeptů tohoto ocenění z řad Naftařů vyšla v pondělí v Chicagu bodově naprázdno. Edmonton nesehrál proti Hawks špatný zápas, domácí jej rozhodně nepřehráli, jen tentokrát zkrátka hlavním tahounům zvlhl prach a náhrada v dalších útočných řadách se bohužel nenašla. A to je asi zatím právě ona pověstná Achillova pata Edmontonských. Nelze očekávat, že ve všech 82 zápasech základní části mohou celou ofenzivu odtáhnout čtyři borci. V šestém zápase sezony, byť šancí bylo dost, to prostě první vozbě Draisaitl – McDavid – Kassian poprvé nevyšlo, žel stejně jako v předešlých zápasech se nikdo jiný nenašel a tudíž je tak nemohl nahradit. Jedinou branku tak Naftaři zaznamenali krátce před koncem ve své zatím parádní disciplíně, přesilové hře, ovšem tentokrát to na body nestačilo.
Vynikající výkon podal v brance opět Mike Smith, který byl nejlepším hráčem Edmontonu a velmi výrazně si opět vylepšil osobní statistiky. Zdá se tak, že trochu nevyzpytatelná sázka na tohoto borce, který ještě před pár měsíci oblékal dres arcirivala z Calgary, se začíná vyplácet. Stejně tak jako angažování a totální resuscitace Jamese Neala, který již po šesti úvodních zápasech ročníku má o jeden vstřelený gól na kontě více, než za celou loňskou sezonu. Celá tato nevšední transakce s Flames ještě stoupne na ceně, když se podíváme na její opačný pól a hráče Calgary, kteří ještě vloni působili u Oilers. Talbot v brance (vzal to oklikou právě přes Flyers) prohrál souboj o post jedničky s Davidem Rittichem, nastoupil zatím jednou, prohrál a úspěšnost zákroků má slabých 85%. Tobias Rieder 5 zápasů, nula bodů -4, a finanční kámen na krku tonoucího Edmontonu loňské sezony Milan Lucic 7 zápasů, nula bodů, -3.
Podle všeho si dnes domácí premiéru v tomto ročníku odbude Mikko Koskinen, ale nikterak by to nemělo výrazně znepokojovat. V obou zápasech, které mu zatím byly vyměřeny, zachytal výborně, tým podržel a dovedl k výhrám. Zdá se tedy, že minimálně na začátku sezony se budou oba gólmani vcelku pravidelně v brankovišti střídat a věřme, ruku v ruce ladit formu na rozhodující fáze sezony, potažmo na play off. Stejně, jako by se nikdo neměl po pěti výhrách vznášet přehnaně v oblacích, neměl by se ani hroutit z první prohry. I ty zkrátka k základní části patří, ti úspěšní je však dokáží jednotlivizovat a nepřipouštějí žádné delší ztrátové série. Jedna vlaštovka nedělá jaro, stejně jako první jinovatka zimu. Dnes bude jen a jen na hráčích v oranžových dresech, těch Olejářských, aby ukázali, že úvod sezony nebyl dílem náhody, ale že jdou systematicky za svým cílem, tj. hrát hokej dlouho do jara za mořem a nikoliv na MS pod Alpami. Asi není výrazný důvod příliš se sestavou míchat, snad jen Jujhar Khaira by možná mohl chvilku orazit na tribuně a na jeho místě by mohlo dojít ke zkoušce někoho ze zálohy.
Soupeřem dnes budou Naftařům Letci z Philadelphie. Druhý tým, který s představil nedávno v Praze, ale podle výkonu v inkriminovaném zápase jedničky, a to nejen výsledkově. A další tým, který by se potřeboval po bídných letech opět nastartovat a pozor, první soupeř , který je i dle předsezónních prognóz pasován na postup do play off. Takže minimálně papírově soupeř zatím nejtěžší! O posunutí Flyers zpět k výšinám se má pokusit, stejně jako u Oilers, nový hlavní coach, Alex Vigneault, jehož hromový hlas zazněl několikrát i při zápase v O2 Aréně. A zatím pokaždé, kam přišel, tam tým jednoznačně zvedl hned ve své první sezoně a byť to zatím nikdy až na úplný vrchol nestačilo, při dvou ze svých tří předchozích štací se svými svěřenci dokázal probít až do finále Stanleyova poháru. A že to ve Philadelphii s útokem na pohár po 44 letech marného čekání myslí vážně, mohli čeští diváci sledovat ve čtyřdílném dokumentu Behind the Glass, který přibližuje zákulisí přípravy právě Phily na sezonu. Každopádně ani v posledních letech kádr Letců nevypadal vůbec špatně, ovšem výsledky zoufale chyběly. Letos tým opticky ještě posílil, bude to tedy konečně na průlom stačit?
Philadelphia zatím letos sehrála díky pražskému výletu o dva zápasy méně, než domácí. A její bilance jsou dvě domácí výhry, dvě venkovní prohry. Když k tomu připočteme jeden bonusový bod za prohru na nájezdy ve Vancouveru, je zatím na slušných pěti bodech. Ovšem tým jako by spíše uvadal, než se rozehrával, naposledy v Calgary měli domácí opravdu výraznou převahu. A za tímto faktem je přesně opačný problém, než jaký řeší Oilers. Philadelphii zatím táhnou muži, od nichž se to asi zase až tak úplně nečekalo, kdežto její očekávání a dlouhodobí lídři zatím tápou. Jakub Voráček, současná nejvýraznější tvář tuzemského hokeje, zatím nebodoval vůbec (!), stejně jako James van Riemsdyk, Claude Giroux má zatím jedinou asistenci, žádný bod zatím nezapsal ani v poslední době suverénně nejproduktivnější obránce Shayne Gostisbehere. A ani dva kanadské body Seana Couturiera (1+1) nelze považovat za nijak excelentní vstup do sezony.
V kanadském bodování tak odskočil všem ostatním pouze dvougólový střelec z Prahy Travis Konecny (4+3), a tak jsou mezi třemi dalšími v pořadí kanadských bodů dva beci, navíc spíše defenzivního typu, včetně asi nejvýraznější posily Matta Niskanena. Za vše tak mluví celková skóre dnešních soupeřů, tedy 11:9 Flyers, 23:16 Edmonton. Jasně je vidět, že to, co zatím chybí Philadelphii v ofenzivě, musejí dohánět ve svém vlastním obraném pásmu, kde po letech stejně marného hledání, ne nijak nepodobnému tomu jako v případě Naftařů, možná konečně kápli na toho pravého muže s brankářskou maskou. A zatímco Naftaři nakonec vsadili na obrovskou zkušenost, Letci na dravé mládí. Vloni tým nasadil neuvěřitelných osm gólmanů, aby nakonec brankoviště opanoval Carter Hart, muž který je o šestnáct let mladší než Mike Smith, brankář, který ještě nebyl na světě, když Češi slavně opanovali Turnaj století a v semifinále vyzráli na hvězdami nabitou jeho rodnou Kanadu. Už vloni naznačil svůj velký potenciál, a letos v rozletu jen pokračuje, má skvělá čísla, 93,75% úspěšnosti, 1,62 obdrženého gólu na zápas. Tohoto chlapíka bude dobré sledovat, zdá se, že mu může patřit skvělá budoucnost a gloriola, již pomalu ztrácí Carey Price, tedy gloriola nejlepšího kanadského gólmana v NHL. Ale pozor, Brian Elliot, zatím naskočil jednou a jeho úspěšnost zásahů byla ještě o téměř jedno procento lepší.
Dnes tedy uvidíme utkání dvou zatím odlišných stylů. Ofenzivních Oilers s defenzivními Flyers. Jednu sérii Chicago sice uťalo, ale co si třeba připomenout, že je tu rekordní série 11 výher v řadě od začátku sezony na domácím ledě, co třeba překonat „alespoň“ tu? 😉
