Oilers se po dvouzápasovém vystoupení a diametrálně odlišných výkonech před vlastním publikem vydávají na třízápasový trip po kluzištích soupeřů. První zastávkou svěřenců Dave Tippetta bude Little Caesars Arena v Detroitu. Následovat bude přesun do Ohia, kde Edmonton změří síly s hokejisty Blue Jackets, aby svou pouť následně ukončili v Pensylvánii prestižním soubojem mezi Connorem McDavidem a Sydney Crosbym.
Nikdo z řad fanoušků ani odborníků nepředpokládá, že by se oba týmy potkaly znovu na konci sezony ve finále Stanley Cupu, a tak budou mít Olejáři po tomto zápase, co se týče duelů s Red Wings, pro letošní sezonu hotovo. K prvnímu měření sil mezi oběma soupeři došlo teprve před jedenácti dny v Rogers Place. Domácí zvítězili v nepříliš pohledném utkání 2:1, když si vítěznou branku připsal mladý obránce Oilers Ethan Bear. Zápas tak v paměti fanoušků zůstane zapsán především proto, že Oilers v něm premiérově oblékli zbrusu nové alternativní dresy.
Edmonton se v posledním vystoupení proti Floridě prezentoval jednoznačně nejhorším výkonem i výsledkem dosavadního průběhu sezony. Laxní výkon od úvodního buly, nedůraz v osobních soubojích, rozháraný herní projev a především tři branky inkasované během 2 minut a 5 sekund na začátku druhé třetiny stály za první domácí porážkou v aktuální sezoně. Bylo by ovšem zavádějící tvrdit, že se McDavidovi a spol. hrubě nepovedl pouze onen poslední mač s Panthers. Nebál bych se totiž nazývat věci pravými jmény. Od již zmíněného prvního utkání s Detroitem, které se odehrálo 18. Října, dolehla na Edmonton menší krize. A to zejména střelecká. Zatímco v úvodních 7 zápasech nové sezony překonali Olejáři protivníkovy brankáře ve 29 případech, v posledních 5 utkáních skončilo v soupeřových brankách pouhých 8 puků. A to ještě plná polovina z nich napadala do sítě Washingtonu Capitals. Podíváme-li se na celou věc v trochu ezoterickém duchu, tak se tato černá série táhne od doby, kdy Connor McDavid s Leonem Draisaitlem nedokázali právě 18. října uklidit puk do opuštěné branky Red Wings při jejich závěrečné power play. Určitě si na tu situaci všichni vzpomenete. Urazili snad Olejáři hokejové božstvo? Kdy jindy tedy kletbu zlomit, než nyní znovu proti Red Wings? Zatím se ale stále v podání Oilers dá hovořit o skvěle rozjeté sezoně a průběžné první místo v Pacifické divizi možná po 12 odehraných utkáních nečekal ani ten největší optimista.
Spolu s týmem dolehla dílčí krize i na kapitána Oilers Connora McDavida. Ten ve zmíněných 5 utkáních zaknihoval pouhé 4 kanadské body za 1 branku a 3 asistence. V rámci této série dokonce vyrovnal svůj osobní rekord tři zápasů v řadě bez získaného kanadského bodu. I přes tento mírný útlum si stále drží třetí místo v kanadském bodování NHL, pouhé 2 body za vedoucím Davidem Pastrňákem. Druhý je se stejným bodovým ziskem jeho spoluhráč z útoku Leon Draisaitl. Co by se však dalo nazvat doslova Achillovou patou Edmontonu Oilers verze 2019, je žalostná produktivita třetí a čtvrté útočné formace. V letošní sezoně se gólově prosadilo zatím pouze 6 různých útočníků Oilers a co je největší katastrofou – pouze jeden jediný, který nefiguruje v prvním nebo druhém útoku Edmontonu. Považte sami – Josh Archibald, Gaetan Haas, Jujhar Khaira, Riely Sheahan, Alex Chiasson, Tomáš Jurčo, Markus Granlund, Colby Cave a Sam Gagner. Všechny tyto forvardy spojuje jeden jediný ukazatel – velká nula v kolonce vstřelených branek. Celkový příspěvek do tabulky produktivity je 0+6. Bilance podprůměrná i na jednoho útočníka, v našem případě se ovšem týká hned 9 hráčů! Útočná vozba takzvaného druhého sledu má tedy v Edmontonu průměr 0,66 kanadského bodu na jednoho forvarda. Ligo třes se! Na jedné straně disponují Oliers nejlepším útočným duem v současné NHL, k tomu připočtěme jednoho z nejlepších střelců aktuálního ročníku a pak už je to jen velká těžká koule na noze v podobě třetího a čtvrtého útoku. Dosavadní výsledky týmu se tak dají považovat za malý zázrak. Pokud nebude klubový managment na tuto alarmující situaci urychleně reagovat, můžeme za měsíc vidět Edmonton na úplně jiném pólu ligové tabulky.
Třeba přesně tam, kde se nyní nachází náš dnešní soupeř z amerického Hockeytownu. Red Wings zatím ve 12 odehraných utkáních posbírali do tabulky Atlantické divize resp. Východní konference pouhých 7 bodů. V neděli Rudá Křídla sice dokázala stáhnout dvoubrankové manko proti úřadujícím šampionům ze St. Louis, ovšem zápas i tak nakonec ztratili v prodloužení. I přes porážku se jednalo alespoň o první získaný bod v posledních 8 odehraných zápasech. Na domácím ledě Red Wings dokázali z 6 pokusů zvítězit zatím pouze jednou. Během zmíněného osmizápasového období vykázal Detroit doslova tristní úspěšnost využití přesilových her (12 %) i ubráněných oslabení (65 %).
Pokud se detailněji podíváme na vzájemnou bilanci mezi Oilers a Red Wings od sezony 2008/2009, dojdeme ke zjištění, že s žádným jiným soupeřem nemají Rudá Křídla tak příznivou bilanci jako právě s celkem ze severní Alberty. V posledních 32 vzájemných zápasech dokázali hokejisté z Michiganu ve 22 případech zvítězit a pouze sedmkrát odcházeli z ledu bez bodového zisku, při celkovém skóre 107:72.
V dresu Oilers do dnešního utkání nezasáhne čtveřice zdravotně indisponovaných hokejistů, jmenovitě: Adam Larsson, Joel Persson, Joakim Nygard a Josh Archibald. Detroit eviduje na marodce Dannyho DeKeysera, Justina Abdelkadera, Luka Glendeninga, Johana Franzena a Adama Erneho.
Co se týká obsazení brankoviště, tak Dave Tippett pravděpodobně pošle do akce Fina Mikko Koskinena, který poměrně slušně dochytal nešťastné utkání proti Floridě. Na druhé straně kluziště jsou možné obě varianty. Vzhledem k tomu, že před jedenácti dny čelil úspěšně edmontonským žihadlům Jonathan Bernier, předpokládám jeho start i v dnešním odvetném utkání.
Ve svém předchozím preview k prvnímu zápasu s Detroitem jsem vůbec nezmínil vazby současného generálního manažera Oilers Kena Hollanda k tomuto americkému klubu. I když slovo „vazby“ není úplně nejvýstižnější. V minulosti totiž dlouhé roky platilo Red Wings = Ken Holland a opačně. Rodák z Vernonu působil v organizaci Detroitu nejprve jako aktivní hráč resp. brankář. V sezoně 1983/1984 odchytal za Detroit 3 soutěžní zápasy. Průměr 4,12 obdržené branky na zápas a procento úspěšnosti zásahů 80,4 dávalo tušit, že mladý Holland najde uplatnění spíše jinde, než na ledové ploše mezi mantinely. Následující sezonu ještě dokončil coby aktivní gólman ve farmářském mužstvu Red Wings a od roku 1985 už nadobro vyměnil hokejovou výstroj za oblek a začal pracovat pro svůj osudový klub v roli skauta. Po dvou letech se vypracoval na vedoucího skautského oddělení Detroitu. V této pozici vydržel až do roku 1994, kdy povýšil na asistenta generálního manažera. No a odtud byl již pouze krůček do manažerského křesla. Ve funkci generálního manažera Detroitu Red Wings vydržel úctyhodných 22 let (1997 – 2019). Během jeho vlády se z této organizace stala vítězná dynastie se vším, co k tomu patří, ověnčená třemi Stanley Cupy (1998, 2002 a 2008). Ten čtvrtý získal ještě ve funkci asistenta generálního manažera v roce 1997. Ve druhé polovině 90. let a na přelomu tisíciletí se jednalo o skutečné Galacticos na hokejovém nebi a pokud jste hledali synonymum pro slovo „vítězství“, byl to právě hokejový Detroit. Holland si za tu dobu logicky vybudoval pověst jednoho z nejlepších generálních manažerů NHL. Rudá Křídla se pod jeho vedením stala desetinásobným vítězem divize, pětinásobným vítězem konference a čtyřikrát si sáhla na Prezidentovu trofej pro nejúspěšnější mužstvo základní části NHL.
Dnes ovšem i takto zkušený a úspěchy ověnčený hokejový funkcionář zažije své „poprvé“. Poprvé totiž přijede do svého města jako soupeř…
Utkání začíná ve středu v 0:30 SEČ. GO Oilers GO!
