Oilers mají za sebou třízápasový výjezd a nutno podotknouti, že nevydařeném vystoupení v Detroitu nakonec úspěšný. Po prohře s Red Wings přišla vcelku pohodová výhra nad „oblíbeným“ Columbusem a doslova vydřené dva body nad naopak „velmi neoblíbeným“ Pittsburghem. A kdo tento zápas v ideálním sobotním podvečerním čase viděl, musí uznat, že Mike Smith se o výhru 2:1 rozhodně přičinil tím největším způsobem a dokonce vedle famózního výkonu stačil polechtat nervovou soustavu svých fanoušků sebevražedným počínáním za vlastní svatyní. Inu i proto byl nakonec vítězný gól Leona Draisaitla v nastaveném čase naprosto euforickým vyústěním celého zápasu.
Ano, poměr střel proti Penguins 29:52 zdánlivě ukazuje na převahu domácích, ovšem Oilers hráli po přečkaném prvotním tlaku Tučňáků přesně to, co chtěli, a potřebovali. Pittsburgh měl sice stále územní převahu, ale ta byla dána spíše častým vylučováním hostí, při hře pět proti pěti předváděli Naftaři poctivý defenzivní výkon a v šancích vyložených se domácímu souboru dokázali vyrovnat. A poté, co svůj první gól v Edmontonu vsítilo velké překvapení sobotní sestavy, na poslední chvíli do boje vyslaný Colby Cave, vše hrálo do karet hostím. Kdyby neprožil další „zápas blbec“ Connor McDavid, mohlo být o zisku dvou bodů rozhodnuto daleko dříve. Ovšem tento geniální chlapík prožil slabší chvilky na několikrát, v několika situacích nevyhověl svojí přihrávkou tak, jak bylo potřeba a jak on to dokonale umí, Leonu Draisaitlovi, aby tento snajpr vedení pojistil a navrch ještě jeho nepřesnost stála u vyrovnání, a to dokonce ve vlastní přesilovce. Bližší záběr potvrdí, že jeho prvotní návrat do obrany také nebyl ideální a způsobený snad dílem momentální frustrace z vlastního výkonu. Ovšem následná reakce Ryana Nugenta-Hopkinse, syrová, bezprostřední, emotivní dokázala fakt, že letošní Oilers prostě bojují a není jim v žádném případě lhostejný žádný okamžik v zápasu, žádný dílčí neúspěch. A toto je přesně ta cesta za vytouženým cílem, a to nesmí letos být nic jiného, než postup do play off.
Dokázat, že to s tímto faktem myslí naprosto vážně, mohou už dnes od 3:00 SEČ (přenos opět na Nova Sport) proti Arizoně. Ale pozor, Arizona rozhodně není letos zatím žádným otloukánkem, kterým byla v době nedávno minulé. Naposledy obrala o všechny body tehdejšího lídra Západní konference Colorado (3.0), a návdavkem vychytal Darcy Kuemper rovnou čisté konto. A že venku umí, dokázala před nedávnem např. výhrou na ledě prozatím vynikajících Buffalo Sabres! V tabulce konference je nyní devátá, ovšem při zatímní obrovské vyrovnanosti ztrácí pouhé 4 body na jejího dosavadního lídra, a tím jsou právě Oilers, a to se dvěma zápasy k dobru. Inu letos to vypadá, že i s Coyotes se musí opravdu počítat. Koneckonců předsezónní tip je pasoval v konferenční tabulce o jednu příčku výše, než Naftaře.
Kádr, který piplá nejmladší GM v lize John Chayka, již několik let doznal, v létě několik de facto kosmetických úprav. Ovšem jedna věc byla oproti minulosti jiná. V kádru se objevila skutečná hvězda NHL a možný jazýček na váhy, který by mohl v klíčových chvílích nasměrovat tým k úspěchu. Za Alexe Galchenyuka přišel z Pens v létě Phil Kessel. Muž, o jehož působení v kabině se sice tradují různé věci, ovšem hráč, který získal dva SC s Pittsburghem a rozhodně tak musel kooperovat, při vší úctě ke všem jeho současným spoluhráčům, s opravdu jiným kalibrem hráčů. A rozhodně nebyl v Pittsburghu do počtu a úspěchy týmu nesou jeho jednoznačný vlastnoruční podpis. Ovšem v Pensylvánii byl, byť hrál skvěle, tím třetím vzadu. V Arizoně tíhu odpovědnosti musí, snad s pomocí obránce Olivera Ekmana-Larssona, unést de facto sám. A byť měl rozjezd do sezony vlažnější, jeho angažmá se pomalu organizaci začíná vyplácet. Navíc nedávno odehrál svůj 1000 zápas v NHL, na kontě má celkově téměř 850 kanadských bodů, takže zkušeností na rozdávání. Oilers žádného takto ošlehaného borce ve svém středu zatím nemají! V produktivitě je zatím ve skupině borců s 9 body, kteří jsou v závěsu za nejproduktivnějším hráčem týmu Nicke Schmaltzem (4+8). Tento soubor je určitě zajímavý i tím, že zde Kanaďané hrají jednoznačně druhé housle, možná i třetí. Tahouni mají americké pasy, a někteří švédské. Útok je vyrovnaný a krom Kessela složený zdánlivě z borců druhého sledu, ovšem obrana je poměrně zkušená, vedle výše zmíněného švédského zadáka Ekmana-Larssona, jmenujme např. Alexe Goligoskiho či Niklasa Hjalmarssona.
Gólmanskou jedničkou je sice Antti Ranta, který se však teprve pomalu vrací po velmi těžkém zranění. Za ročník 2018-2019 odchytal pouze 12 zápasů a do letošní sezony naskočil až v jejím průběhu. Ovšem couch Rick Tocchet rozhodně panikou trpět nemusí. Darcy Kuemper chytá výborně, průměr obdržených branek (1.65) a procentuální úspěšnost zákroků (94,16%) mluví jasnou řečí.V obou těchto nejsledovanějších brankářských statistikách je na tom lépe pouze Tukka Rask, který ovšem chytá za silný a rozjetý Boston. Směle tak můžeme říci, že Arizona je tam, kde je, i velkou měrou přičinění tohoto devětadvacetiletého Kanaďana.
Ovšem ani Oilers na gólmany žehrat nemusí. Budiž důkazem počínání Mika Smithe v sobotním zápase, jímž dal rázně zapomenout na svůj nepřesvědčivý výkon s Floridou. Trošku chmury tak možná nese jen lehký útlum Connora McDavida, byť je to opravdu luxus dovolit si napsat toto o nejlepším nahrávači ligy. Vše však měrou vrchovatou vyvažuje excelentní korunní princ Leon Draisaitl, druhý nejlepší střelec i nejproduktivnější hráč ligy. Navíc třeba se blýsklo na lepší časy ve druhém sledu, kromě Cava, připsal první kanadský bod u Oilers konečně i finský forward Markus Granlund. A i ostatní borci se jevili poměrně živě, zejména pak Khaira a Chiasson. Co bude potřeba odstranit, jsou jistě fauly, proti Pittsburghu těch vyloučených z kategorie zbytečných bylo o několik více, než je zdrávo, a Arizona má přesilovku poměrně slušnou, není tak radno ji do ní moc často vůbec pouštět!
Oilers postrádají své dlouhodobě zraněné, tedy i Joshe Archibalda, který se tak svým nedávným spoluhráčům, na rozdíl od Joradana Oesterleho na straně druhé, který se u Coyotes opravdu zdárně uchytil a působí zde vskutku dobrým dojmem, nepostaví. Hosté přijedou bez Brada Richardsona a Niklasa Hjarlmarssona, na jejich IR až do konce svých administrativních dnů v NHL zůstane i Marian Hossa. Oilers stále jedou nejúspěšnější sezonu od ročníku 1985-1986 a doufejme, že to nějaký čas ještě vydrží. Inu krátký výpadek by mohl znamenat rychlý sešup nabitou a vyrovnanou, až nebývale zatím vyrovnanou, tabulkou, a nezapomeňme na klasické pravidlo. Divizní derby se nehrají o dva, ale čtyři body. Tak snad si Dave Tippett song z nadpisu v noci nedozpívá dále… „byla to léčka, já to nevěděl, jako starej vůl jsem naletěl…“ 🙂
Lets go Oilers!
