Nepovedený výkon proti Kings de facto negoval předchozí cennou výhru ze San José. I tak však Naftaři stále vedou svoji Pacifickou divizi a na západě jsou celkově druzí. Ve čtvrtek se nedařilo vůbec nic, ani v ofenzivě, ani v defenzivě a Mike Smith vydržel v brance pouze jednu třetinu. Pozitivní dojem snad byl pouze z drajvu Joakima Nygarda, který ovšem narážel na bezmocnost při zakončení, a tak tento švédský nováček svůj druhý gól v NHL nepřidal. Inu Todd McLellan, alias kustod Franta, zažil i v zatím protrápené první čtvrtině soutěže, svoji slastnou chvilku pomsty a revanš za říjnovou prohru v Edmontonu.
Dnes se bude se jednat o historicky osmé setkání týmů Vegas Golden Knights a Edmonton Oilers v historii a ještě nikdy nezvítězili Olejáři v Nevadské poušti v normální hrací době. Celkově je však bilance těchto dvou týmů vzácně vyrovnaná, když v první konfrontační sezoně tahali za delší konec provazu Naftaři (3-1), v loňském ročníku pak Rytíři z ráje hazardu a neřesti stejným poměrem. Kdo se tak dnes utrhne a postaví se do čela vzájemných tabulek? Doufejme, že to budou Olejáři. Jedná se pro ně o druhý z pěti venkovních zápasů v řadě, z toho druhý ze čtyřech proti divizním rivalům, a to je sakra motivace k tomu, body pokud možno nerozdávat.
Leon Draisaitl v Los Angeles nebodoval, skončila tak jeho dlouhá série bodových zápasů v řadě. Jediný gól Edmontonu pak vstřelil po hrubce v domácí rozehrávce Connor McDavid. Oba se tak vcelku unikátně srovnali na čele tabulky produktivity NHL se 44 body, se stejným součtem gólů (16) a asistencí (28). Oněch 28 gólových přihrávek pak oba pasuje na nejlepší nahrávače ligy. Pouze v tabulce střelců jsou na místě druhém, čtyři branky za letos zatím úžasným Davidem Pastrňákem. Avšak oba si v posledním zápase výrazně pohoršili ve statistice +/-. Ačkoliv zápas v LA nevyšel z Olejářů vůbec nikomu, největší rozdíl udělal fakt, že tentokrát vybouchla první lajna, a nic na tom nezměnil ani kosmetický zásah McDavidův. Obnovená premiéra Adama Larssona tak moc slávy, vyjma samotného faktu, že je po nepříjemném zranění opět v sestavě, nepřinesla. Tento švédský zkušený obránce strávil na ledě cca 13,5 minuty čistého času a do statistik utkání se kromě pobytu na ledové ploše zapsal už pouze jednou zblokovanou střelou. Inu dostat se provozně na maximum nepůjde úplně ihned, což je však pochopitelné, přeci jen nestonal doma tři dny s rýmou.
Spíše než nerozehranost Adama Larssona v obraně trochu děsí fakt, že svojí výkonností výrazně klesá Darnell Nurse, jemuž se v poslední době opravdu příliš nedaří. Jakoby se vracel k profesorskému pojetí hry, kterým se prezentoval např. na posledním světovém šampionátu na Slovensku. A byť si odtud dovezl stříbro, Javorové listy určitě myslely, a vcelku oprávněně, na kov nejcennější. Ono vůbec pohled na statistiku +/- v defenzivě Naftařů je dost zajímavý. V plusu jsou totiž pouze spolehlivost sama Kris Russell (+4) a kometa letošní sezóny Matt Benning s 8 plusovými body. O to větší škoda je, že právě tento chlapík je momentálně jediným mužem na IR z celého týmu, když utrpěl otřes mozku. Celkově však vázla ve čtvrtek rozehrávka a chvílemi byl téměř neřešitelný problém přihrát přesně na více než jeden metr ledové plochy. Ačkoliv Caleb Jones nijak zásadně nehoří, rozhodně to nebude on, kdo by měl nějak výrazně založení útočných akcí spasit. Doufejme tak, že se v Bakersfieldu chytí Joel Persson (hned ve svém prvním a jediném zápase za Kondory bodoval a je na +2) a možná by mohl poprvé v letošní sezoně dostat svoji šanci Evan Bouchard, byť jeho statistika v AHL při účasti na ledě při vstřelených a obdržených brankách není úplně nic, čím by se mohl zatím chlubit.
V útočných řadách se blýsklo trochu na lepší časy. Posledním forwardem bez bodu zůstává Josh Archibald, od nějž se však rozhodně čekalo víc. Ale samozřejmě to neznamená, že bychom měli propadat bezbřehému optimismu a v plné nahotě to bylo vidět proti Kings. Nepovedený zápas první formace je přímo úměrný s celkovým výsledkem týmu. V tomto případě nic nového pod kanadským hokejovým sluncem. Mikko Koskinen poté, co se od druhé periody objevil v brance, odchytal vcelku povedený part. V kombinaci s výborným výkonem proti Sharks se dnes nabízí jako jednoznačná volba pro uzavření týmové svatyně právě on.
Vegas Golden Knights, kteří před dvěma lety jako nováček NHL zcela šokovaly celý hokejový svět, rozhodně z nejvyšších ambicí neustupují ani letos. Vloni odehráli rovněž velmi povedený ročník, ovšem v PO měli nakonec trochu smůly. Letos jsou všeobecně považováni opět za jeden zde dvou nejsilnějších týmů Pacifické divize a nikdo nepochybuje o tom, že by neměli ve vyřazovacích bojích chybět. A sami hráči tento fakt víceméně potvrzují i přímo na ledě. V naší Pacifické divizi jsou třetí, v Západní konferenci pak drží poslední postupovou osmou pozici, když však právě za nimi začíná vznikat jistá bodová mezírka. Sice zatím nepatrná, ovšem při zatímní vyrovnanosti tabulky nikoliv přehlédnutelná a zanedbatelná. Za Naftaři jsou Zlatí rytíři o pět bodů.
Když se řekne hokejové Vegas, první hráč, který se patrně všem fanouškům vybaví, bude gólman Marc-André Fleury. A to rozhodně nejen kvůli nedávné famózní robinzonádě v zápase proti Torontu. Je to právě tento chlapík, na kterém stojí a padá výkon a úspěchy týmu. V současnosti je tento pětatřicetiletý Kanaďan čtvrtým nejlépe placeným brankářem ligy a svoji gáži si zatím zjevně zaslouží. Byť nijak netrhá gólmanské statistiky, vždy v pravý čas dokáže zachytat tak, aby byl jeho tým úspěšný, inu, ne nadarmo má doma tři SC, zlato z OH, a ještě k tomu 2x do finále SC svůj tým dotáhl. Hokejový život za mořem je krutý, ale v zásadě sportovně spravedlivý a úspěchy sklízejí opravdu ti nejlepší, mezi něž tento gólman prostě patří. Vždyť už načíná v NHL 16 sezonu, zatím odchytal úctyhodných 817 zápasů a již 58x udržel čisté konto (letos už 2x). A pokud minimálně dodrží svoji současnou smlouvu platící až do roku 2022, dá se čekat, že se zařadí mezi nejlepší gólmany historie NHL vůbec.
Vzhledem ke krátkému a úspěšnému působení v lize je kádr týmu vcelku stabilní. Produktivitu vede William Karlsson (8+15), jenž je jakýmsi symbolem toho, co Vegas zatím dokázali. Po nevýrazných letech v Columbusu tento švédský útočník v Nevadě doslova rozkvetl a předvádí naprosto excelentní výkony, i proto pobírá gáži, jakou pobírá a smlouvu má až do roku 2027. Záda mu kryje někdejší kapitán Montrealu Max Pacioretty (8+14), který načal u týmu druhou sezonu. Rozhodně další šťastnou volbou byl před loňským PO angažovaný Mark Stone (10+10). Tento chlapík chytl totiž po příchodu z Ottawy opravdu druhou mízu, a byť jeho úžasné výkony na postup přes San José tím nejtěsnějším možným rozdílem nestačily, skvělou formu si odvezl s sebou na MS do Bratislavy a Košic, kde patřil k nejlepším Kanaďanům a nakonec bral po další nejtěsnější prohře ve finále stříbrnou medaili. Kanaďané Reilly Smith a Jonathan Marchessault nezůstávají bodově příliš pozadu, oba svorně přišli během doplňovacího draftu od Panthers a lze si jen představovat, kde by Florida s těmito dvěma v kádru dnes byl, kdyby se před dvěma lety jejich služeb nemusela nuceně vzdát. Trochu zklamáním jsou tak patrně zatím jen výkony amerického reprezentanta se slovenskými kořeny Paula Stastnyho, který léta patřil k inventáři Blues a patrně by si tak SC, který s nimi nakonec nezískal, rád potěžkal jinde a proč by to nemělo být právě v současném působišti?
Tak snad jedinou, ovšem spíše zdánlivou slabinou by mohla být defenziva týmu. Zde prostě už na první pohled nějaké hvězdné jméno chybí (nelze tak toto říci rovněž o Oilers…?). Ovšem obrana Rytířů je dlouhodobě spolehlivá, těží z herního stylu kouče Gerarda Gallanta a pochopitelně z toho, že jí kryje záda právě Marc-André Fleury.
Vegas nedávno rozcupovali Calgary 6:0, přehráli Maple Leafs 4:2, čímž zažehnali poměrně dlouho výsledkovou krizi, a jejich rozlet uťali až Sharks v poměru 1:2p. Dnešní zápas je pro ně čtvrtým domácím v řadě a rozhodně si nebudou chtít aktivní bilanci pokazit. Kádr mají kompletní. Zápas začíná ve 4:00 SEČ. Go, Oilers, go!
