Vánoce jsou sice pryč, ale hokejoví nadšenci z kanadské Alberty dostanou ještě jeden dáreček v podobě tradiční bitvy o Albertu. Ta je v letošní sezóně vůbec první. V loňském ročníku se týmy ve vítězstvích pravidelně střídaly, 4 zápasy si tedy Oilers s Flames háží rukavice a předávají si klíče vládce Alberty. Kdo bude úspěšný dnes?
Kdyby to bylo tak jednoduché. Edmonton ale neprožívá právě jednoduché období. Z 15 posledních zápasů dokázali Oilers zvítězit pouze pětkrát, takže slibný náskok je pryč a z čela NHL je nyní pouze 7.místo v Západní konferenci a hladoví vlčáci v podobě dalších týmů za patami. Letošní ročník je zatím velmi vyrovnaný. Vezměte si, že mezi 3. a 11.místem je rozdíl pouze 5 bodů!!! Už jen proto je jasné, že další podobná série jako dosud a můžeme se s Play Off opět rozloučit. Ale to se netýká jen nás, ale i našeho největšího rivala. Aféra okolo hokejového Me Too Flames zamávala a hlavní aktér sporu trenér Bill Peters nakonec sám rezignoval. Generální manažer Brad Treliving nového trenéra nehledal jinde, ale důvěru složil na bedra dosavadního asistenta Geoffa Warda. Pro toho to byla v NHL premiéra v roli hlavního kouče. A “faktor Ward“ nebo “faktor Peters“, podle toho z jakého úhlu pohledu se na věc díváte – se projevil poměrně zřetelně. Jakoby z Flames najednou všechno spadlo a vyhráli hned sedmkrát v řadě a o zázračného Warda se najednou začala zajímat média. Ne všechno je ale tak růžové jak vypadá. I Flames totiž nakonec došel dech a z posledních 5 zápasů vyhráli pouze jednou. V tabulce – jak v té divizní, tak i konferenční – oba týmy sídlí pod sebou se ziskem 44, resp. 43 bodů.
Dnešní zápas je tak co do formy obou týmů nečitelný a i když toto derby v podstatě skoro nikdy nemá favorita, tak tentokrát je to ještě dvakrát podtrženo. Nyní se vrátím k Flames a nejdříve k trenéru Geoffu Wardovi. I když je tedy novopečeným hlavním lodivodem, v NHL neplatí za žádné ořezávátko. Působí v ní totiž již od sezóny 2005/06 a víte kde s “velkým“ hokejem tedy začínal? V Edmontonu. Ward do NHL nastupoval právě v sezóně, kdy Oilers už tak tak sahali na Stanley Cup. Na lavičce stál Craig MacTavish, jako manažer Kevin Lowe a Geoff Ward zde působil ve funkci trenéra hráčských dovedností. A to hned poté, co sezónu předtím jako hlavní trenér koučoval Edmonton Road Runners v AHL. Tento tým existoval pod tímto názvem vlastně pouze jen tento jediný ročník. Až 5 let poté se z trosek tohoto klubu stal klub Oklahoma City Barons a po dlaších 5 letech Bakersfield Condors. Ale to už je jiná historie. Geoff Ward má kromě Edmontonu dlouholeté zkušenosti z Bostonu, kde byl po 7 sezón asistentem trenéra Clauda Juliena. Poté asistoval ještě v New Jersey a také se v průběhu let pravidelně motal okolo německého hokeje, až už v reprezentaci, nebo na klubové úrovni. Ward působil v Bostonu dlouho pod vedením našeho starého známého zázračného Petera Chiarelliho a jeho svěřencem byl také Milan Lucic, se kterým se po Lucicově trejdu z Edmontonu opět sešel v jednom klubu.
Milan Lucic. Smutný příběh tohoto kdysi obávaného borce asi mrzí hodně hokejových fanoušků, v Bostonu počínaje, Edmontonem pokračujíc a v Calgary konče. O trejdu Lucic – Neal se již napsalo hodně a médii na toto téma proudí velké množství různých vtípků, až je mi Lucice líto. Je to zapříčeněno hlavně tím, že James Neal do ročníku v novém dresu vletěl jako kometa a zatímco loni v Calgary paběrkoval, v Edmontonu dokázal ve 40 zápasech vstřelit již 16 gólů. Milan Lucic oproti tomu zaznamenal pouze 3+5, což je špatné. Na lepší zítřky se zablýskalo na začátku prosince, kdy Lucic dokázal ve 4 zápasech zaznamenat 3 góly a ještě přidat asistenci, jenže poté přišlo další hluchéobdobí. Nebudu předjímat a pravdu si nepřeji aby to takto dopadlo, ale Lucic (stejně jako Neal) má kontrakt ještě na další 3 sezóny s cap hitem 6 mil.dolarů a jestli se jeho výkony nezlepší, obávám se vykoupení ze smlouvy. A říkám to, ať se mu daří jak chce, je to sympatický chlapík a i během působení v Edmontonu zanechal lidsky veskrze pozitivní dojmy a situace, ve které se nechází mě mrzí a přál bych mu, aby se mu konečně začalo dařit, i kdyby to bylo v táboře úhlavního nepřítele a to říkám úplně upřímně. I když v zápasech proti nám by si to přecejen mohl nechat ještě 🙂 Sám Lucic byl před dnešním zápasem dotázán na svoje bývalé působení v Edmontonu: “První rok šlo všechno skvěle, ale minulý rkm a půl už to tak dobré nebylo. Ale musím říci jednu věc a to, že fanoušci ke mně byli vždycky dobří. Nikdy mě nenudili. Byli vždycky dobří a oceňovali, když jsem bojoval. V pátek možná na začátku udělají a řeknou cokoliv, ale jakmile uděláte pár hitů a dojde k několika bitvá (o Albertu), stanete se zjevně nepřítelem od přírody.“ Tak to vidíte, kdo by tohle nechtěl zažít?? 🙂
Nejproduktivnějším hráčem Flames je s 32 body Matt Tkachuk – ten Matt Tkachuk, kterého jsme měli celou dobu vyhlédlého jako draftovou volbu, než nám gen.manažer Columbusu Jarmo Kekalainen přeházel plány a vlastně nás “donutil“ dát před Tkachukem přednost Jesse Puljujarvimu. Kde je Tkachuk teď a kde je Puljujarvi, víme. Tkachuk v posledních 12 zápasech zaznamenal 12 bodů a v posledních 10 proti Oilers 4 body. Dalšími hráči v závěsu za Tkachukem jsou tradiční lídří Flames Monahan, Gaudreau a Lindholm. Pak už to ale nestojí za řeč. Jako v Edmontonu, tak i v Calgary se totiž tak trochu perou s tím, že lídry jsou pořád jen ti samí hráči a ti další moc nepomáhají. Kromě Lucice jsou v týmu Flames i další hráči se zkušenostmi z Edmontonu a to Tobias Rieder, Brandon Davidson (opět spíše hráč na farmě než v prvním týmu, tak jako u nás) nebo Cam Talbot. Třeba německý útočník Rieder, smolař par excellence v loňské sezóně po 67 zápasech v dresu Edmontonu končil ročník s nulou na kontě vstřelených gólů! A to ho ještě na tiskovce před novináři prezident Oilers Bob Nicholson označil de facto za viníka zpackané sezóny. Rieder v Calgary už gól vstřelit dokázal, dokonce 2 🙂 Rieder by dnes proti bývalému týmu měl nastoupit na centru čtvrté formace.
Cam Talbot, někdejší naděje která měla Edmontonu pomoci vyšplhat se na nejvyšší příčky začal špatně i v angažmá v Calgary, ale nyní se jeho forma zlepšuje a i jeho čískal už jsou celkem ucházející. 0.913% v úspěšnosti zásahů není tak špatné. Jen o kousek horší, než jednička týmu David Rittich, která má 0.915%. Talbot chytal v minulém zápase v Minnesotě, které skončilo porážkou Flames 0:3 (poslední gól byl do prázdné branky), dnes už je v brance Flames potvrzen David Rittich.
Na marodce Flames by nyní měl být pouze Juuso Valimaki, který do letošního ročníku ještě ani nezasáhl.
Takže, jak jsem již psal výše, Edmonton po skvělých dvou měsících začal tápat a v prosinci se ne a nevede. Faktorů je více. Vinou zranění vypadl ze sestavy do té doby velmi slušně hrající Nugent-Hopkins a trenér se rozhodl zareagovat rozložením síly do více útoků a roztrhl power duo Draisaitl – McDavid. Tento tah se ale nepovedl, spíše měl opačný efekt. I když se ani tato dvonjice předtím nevyhnula mírnému poklesu formy, pořád to bylo to nejpozitivnější, co se v týmu dalo najít. Po rozdělení to už bylo jenom zoufalství. Naštěstí trenér Tippett pochopil, že nechat tyto dva od sebe je ta největší chyba, kterou může trenér udělat a vrátil je zpět. Nebo chyba… Prostě něco jako když si můžete vybrat, jestli budete jezdit F1 v Mercedesu nebo ve Williamsu a vyberete si Williams a pak se budete divit, proč jste poslední. Tak tedy, první formace Draisaitl – McDavid – Kassian hraje opět pohromadě a to je dobře. Draisaitl s McDavidem si v posledních 2 zápasech po boku každý připsali po 3 bodech. Kassian v posledních 8 zápasech zaznamenal 7 bodů. Oba naši lídři navíc stále ještě vévodí ligové produktivitě. McDavid 21+41, Draisaitl 22+39. Třetí Nathan MacKinnon na Draisaitla ztrácí 6 bodů. Nugent-Hopkins je po zranění zpět, ale do bývalé formy mu stále něco chybí a spíše se stále hledá, snad mu to nebude trvat moc dlouho.
Dalším faktorem toho, proč se přestalo dařit je defenziva jako taková. Nelze si nevšimnout, že oproti začátku ročníku děláme o mnoho více individuálních chyb. Je až úsměvné, kolik gólů dostaneme při dobývání soupeřovy branky, ztrátě puku a následném brejku. Na tyto situace totiž evidentně nemáme ani brankáře. Jakmile totiž jede na Koskinena samotný hráč, téměř s jistotou je to gól. A to se tento Fin může jinak snažit jak chce, protože on jinak nechytá zase tak špatně. V tomto ale prostě vidím velkou slabinu. Koskinen je výtečný na brankové čáře, má skvělý reflex a rychlý pohyb. Má ale slabší lapačku a hráči o této slabině prostě již vědí. V poslední době navíc pustil i několik laciných gólů z dálky, což samozřejmě může být způsobeno celkově špatným rozpoložením mužstva, ale právě gólman musí být v těžkých dobách hlavní oporou týmu a to Koskinen prostě není. A Mike Smith už vůbec ne. Ten se se svými stats dokonce nedostane ani mezi nejlepší padesátku v celé lize!
Nicméně dnes byl v brnace potvrzen Mikko Koskinen.
Nejsou to ale jen brankáři. Velice ze zhoršil Ethan Bear, který vletěl do ligy jako raketa, ale nyní sází jednu chybu za druhou. Právě on je jendím z nejvíce chybujících hráčů. Trenér Tippett mu ale nadále věří a Bear má naopak jeden z největších ice-timů z týmu. Možná je to tak dobře, že ho nechce srazit zpět, ale že to tak je, je prostě fakt. Ale nejen Bear, za očekáváními hraje tradiční opora Darnell Nurse, na kterém je i znát velká frustrace. No, alespoň to hráčům není jedno když už nic. Uvidíme jak se bude dařit dál.
Na marodce je nyní pouze Matt Benning, jinak je kádr kompletní. Pouze na tribuně by dnes mělo zůstat duo Granlund a Gagner. K Nugentu-Hopkinsovi a Nealovi se do druhé formace přesouvá Josh Archibald, naopak Chiasson padá do třetí k Haasovi a Nygardovi.
Co se týče naší farmy v AHL, tak i tam se nedaří. Zatímco loni Bakersfield soupeře válcoval hrál skvělý hokej, tak letos zůstává daleko za očekáváním. Z 27 zápasů dokázali Kondoři vyhrát pouze v 10 a v Západní konferenci jsou na 13 místě z celkových 15. Úplně nejhorší je farma Sharks, San Jose Barracuda. I zde se nadaří brankářům. Ani jeden z trojice Skinner, Starrett, Wells nneí nad 90 procentní hranicí úspěšnosti zásahů. Nejproduktivnějším hráčem týmu je Tyler Benson s 21 body ve 27 zápasech. Edmontonský rodák Benson stále ještě čeká na svůj první zápas v NHL. Jestli se dá na nemastných výkonech Bakersfieldu najít nějaké pozitivum, jsou to výkony Evana Boucharda, který PRÝ hraje velmi dobře a spolehlivě. Možná, že by stálo za to Boucharda zkusit a dát šanci tam, kde jiným se nedaří.
Bitva o Albertu začíná dnes v Rogers Aréně v Edmontonu od 3:00 SEČ.
