Letošní trh s volnými hráči se kvůli pandemii koronaviru otevřel o tři měsíce déle než obvykle a generální manažer Oilers Ken Holland spolu se svým asistentem Keithem Gretzkym nelenili a posilovali a podepisovali. Pojďme si vše lehce projít…
Jako předvoj vyběhl na světlo světa podpis nové smlouvy se “zlobivým hochem“ Jessem Puljujarvim. Čtyřka draftu z roku 2016 Puljujarvi odkroutil v Edmontonu tři neúplné sezóny, aby v roce 2019 řekl NHL své sbohem a pro svoji budoucnost si raději vybral domovské Finsko. Všichni známe ten příběh. Nejdřív chaos během draftu, kde jsme údajně měli políčeno na Matthewa Tkachuka, ale překvapivým tahem GM Columbusu Jarma Kekalainena a výběrem Pierre-Luca Duboise ze třetího místa jsme sáhli po Puljujarvim, se kterým se počítalo právě pro Columbus a který tak zůstal volný. A nebylo to překvapivé, alespoň pro nás ne. Puljujarvi předtím zazářil na světovém šampionátu dvacítek a ukázal obrovský potenciál. Když si tedy Kekalainen vybral Duboise, většina lidí si ťukalo na čelo, co že to za bláznivý tah tenhle Fin v čele Columbusu vymyslel. K dispozici totiž zůstal i třeba obránce Olli Juolevi, se kterým se také počítalo na přední pozice. Jenže Kekalainen to měl nejspíš moc dobře promyšlené a jediný kdo opravdu utřel, byl nakonec Edmonton. Dubois je totiž prakticky od samého začátku velmi platným hráčem a ve svých 22 letech má před sebou slibnou kariéru. Pokud tedy bude pokračovat stejně jako dosud. Juolevi se v NHL v dresu Vancouveru zatím objevil pouze v jediném zápase.
Puljujarvi ani za tři sezóny nedokázal naplnit svůj potenciál, měl problémy s adaptací, s řečí a evidentní mentální nevyzrálostí. Jeho některé komentáře, které hlavně ke konci angažmá v Edmontonu vypouštěl, to byla slušně řečeno síla. Slovní přestřelky mezi ním a zástupci Edmontonu se nakonec zvrhly v otevřenou mediální válku a vazby byly zpřetrhány a zdálo se, že natrvalo. Jaké pak tedy bylo překvapení, když Ken Holland dva dny před otevřením hráčského trhu oznámil, že Puljujarvi se vrací do Edmontonu s novou dvouletou smlouvou na 1 175 000 dolarů a s přesvědčením, že je “novým člověkem“ s novým myšlením a s odhodláním napravit, co předtím zpackal. No nevím. Šanci ale určitě dostane a kdyby se opravdu chytil, bylo by to pro nás dobré, i když ho asi většina z nás již odepsala. Loňská sezóna odehraná ve Finsku (56z, 53b) ukázala, že Puljujarvi hokej hrát umí. Ale pro prosazení v NHL to také nemusí znamenat v podstatě nic. Puljujarvi by ale teoreticky mohl dostat šanci v elitních dvou formacích, nejspíše vedle McDavida a ten by mu s návratem mohl pomoci. Uvidíme.
Dobrým krokem se jeví nová smlouva pro edmontonského rodáka Tylera Ennise, který u nás strávil již závěr minulé sezóny a ukázal, že by se k nám mohl hodit. Ennis je v NHL již ostříleným hráčem. Za 11 sezón načal již sedmou stovku zápasů ve kterých má průměr 0,51% bodu na zápas, což není špatné, i když to bylo spíše v dřívějších časech. Ennisovi ale teprve nedávno bylo teprve 31 let a před sebou má ještě spoustu zápasů a kde jinde by mohl navázat na svá nejlepší léta, která prožil v dresu Buffala, než doma v Edmontonu, ve městě kde se narodil? A když ne, tak nic. Ennis má smlouvu pouze na rok na 1 mil.dolarů a to je pohodička když si vezmeme, že se léta pohyboval na částce 4,6 mil.dolarů. Ennis může hrát na levém i pravém křídle a bude to nejspíš hráč pro třetí formaci, ale již loni ukázal, že v pohodě může naskočit i v prvních dvou formacích. Vedle McDavida bych si ho například představit dokázal.
Jako spolehlivý centr do třetí formace byl jistojistě podepsán nový hráč a sice Kyle Turris, který má v NHL taktéž za sebou již pěknou řádku zápasů a v mnoha ohledech toho má s Tylerem Ennisem hodně společného nebo podobného. Turris jede již osmou stovku zápasů s průměrem 0,56 bodu na zápas, také je mu 31 let a také čeká na navázání dřívějších časů. Turris má ale na rozdíl od Ennise a vlastně většiny hráčů Oilers bohaté zkušenosti z vyřazovacích bojů, a to je také dobrá deviza. Holland s ním podepsal na dva roky za 1 650 000 dolarů, což je pro nás v podstatě parádní číslo. Pozor ale, Turris bude ještě více peněz než od svého nového zaměstnavatele z Edmontonu dostávat od Nashvillu, kde se jim tento podpis hrubě nepovedl. Považte totiž, že v roce 2018 s Turrisem podepsali šestiletou smlouvu s ročním příjmem 6 mil.dolarů a po dvou letech konec! Turrisovo angažmá v Nashvillu nebyl úplný propadák, ale také to nebylo nic světoborného a evidentně s ním ztratili trpělivost a vykoupili ho ze smlouvy. Po rozvržení do osmi ročníků bude Turris od Nashvillu inkasovat po 2 milionech až do roku 2028! To je ale starost GM Davida Poilea a Nashvillu. V Edmontonu je Turris v podstatě za hubičku, a navíc zde nebude pod takovým tlakem, takže by mu takové angažmá mohlo sedět daleko více než v Nashvillu a pokud by se rozehrál do své někdejší formy, kterou míval za svých dobrých časů v Ottawě, pak by to pro nás byla velká výhra.
Největší ryba ale ještě měla přijít. Holland asi rázně odpověděl těm, kteří volali po ofenzivním bekovi, který bude číslo jedna na přesilovky a který bude od modré zabíjet. Tyson Barrie myslím tento požadavek splňuje spolehlivě. Za 554 zápasů v NHL dokázal zaznamenat 346 bodů (80+266) což jsou na beka skvělá čísla. Barrie byl angažován také proto, že Oscar Klefbom bude kvůli složité operaci ramene mimo na hodně dlouhou dobu. Je možné, že dokonce vynechá i celý ročník. Z mého pohledu ale Klefbom stejně nebyl žádným sniperem a jako přesilovkový bek se mi moc nezamlouval, a i kdyby hrál, posila jako Barrie byla stejně nezbytná a volali jsme po ní několik let. To samé v podstatě Darnell Nurse. Takže angažmá Barrieho je pro mě, jak se říká úplně jiná liga. Když to vezmu zpětně podle bodů, tak naposledy jsme v týmu takhle ofenzivního beka měli v sezóně 2009/10 kdy za nás válel Lubomír Višňovský (57z, 32b), než byl tedy vyměněn k Islanders. O rok dříve měl Višňovský rovněž zajímavá čísla (50z, 31b), ale pozornost na sebe nejvíc strhl Sheldon Souray (81z, 53b), který skončil dokonce na druhém místě bodování za Alešem Hemským. Dokáže Barrie něco podobného v ofenzivně laděném týmu?
Barrie v Edmontonu podepsal na jeden rok s cap hitem 3 750 000, což je slušné. Zajímavostí je, že Barrie údajně obdržel několik lepších nabídek od jiných týmů, ale velmi si přál podepsat právě v Edmontonu a tak šel s penězi dolů. Poslední 4 sezóny měl cap hit 5,5 mil.dolarů. Zajímavé to určitě je, protože většina hráčů jde spíše po penězích… Že by Barrie v Edmontonu cítil nějaký větší potenciál na zisk Stanley Cupu než jinde? Nebo to dělá pro zlepšení svých osobních statistik a ambicí a vyleštění svého jména? Nebo obojí? 🙂 V Edmontonu totiž téměř jistě bude mít pozici beka číslo jedna, v přesilovkové formaci s hráči jako McDavid, Draisaitl nebo Nugent-Hopkins a to je velké lákadlo, které může pro někoho znamenat víc než peníze. Každopádně super podpis.
Na co jsme během otevření trhu čekali, byl podpis vysněné opory v brankovišti a té jsme se…..nedočkali. Ne že by Holland brankoviště posílit nechtěl, dokonce údajně nabízel velké peníze například Jacobu Markstromovi. Prý to bylo víc, než mu nabídlo Calgary (6 milionů ročně na 6 let), ale Markstrom přesto kývl raději na nabídku našeho největšího rivala. Od Edmontonu by údajně nedostal tak dlouhou smlouvu, ale buď to může být z důvodu délky smlouvy nebo prostě proto, že do Edmontonu z nějakého důvodu prostě nechtěl. Známý faktor – počasí v Albertě tím důvodem tentokrát nebylo. Další jména, o kterých se v souvislosti s podpisem v Edmontonu psalo byla třeba Braden Holtby (podepsal ve Vancouveru) nebo Darcy Kuemper (nová smlouva v Arizoně). Prostě, nového gólmana se Hollandovi sehnat nepodařilo, a tak přišel s řešením tzv. znouzectnosti, když vytáhl z rukávu smlouvu pro starého známého Mikea Smithe, který za Oilers chytal již v minulém ročníku. Smith podepsal roční smlouvu na 2 mil.dolarů a opět utvoří dvojici s Mikkem Koskinenem, kterému k uplynutí jeho 4 a půl milionové smlouvy zbývají ještě dvě DLOOOOUHÉ sezóny. No uvidíme, jestli to bude stačit. Já si myslím, že ne a tady nás asi bude tlačit bota, obzvláště pokud naši největší konkurenti z konference výrazně na tomto postu posílili. Například dvojice z Vegas Lehner – Fleury vypadá oproti našemu Koskinen – Smith zajímavě až provokativně.
Ale vlastně ano, jednoho brankáře Holland do týmu přivedl. Je to Anton Forsberg, se kterým se počítá na farmu do Bakersfieldu, kde naopak skončil Shane Starrett. Forsberg, který v NHL za Columbus, Chicago a Carolinu odchytal 48 zápasů bude tím zkušenějším k partě mladíků Dylan Wells, Stuart Skinner a Olivier Rodrigue. Tihle chlapíci si mezi sebou rozeberou místa ve farmářských klubech Bakersfield Condors v AHL a Wichita Thunder v ECHL.
Na farmu se počítá i s dalšími dvěma podpsanými hráči a sice útočníky Sethem Griffithsem, který má v NHL odehraných 79 zápasů a Alanem Quinem – 106 zápasů. O dva týdny později přišel Holland s podpisem důležitého člena týmu, obráncem Krisem Russellem. Tomu měla letos doběhnout jeho čtyřletá smlouva na 4 mil.dolarů a od Hollanda dostal novou, značně skromnější na 1,25 mil.dolarů na jeden rok. Také Russell tedy dokazuje, že chce v Edmontonu zůstat. O hráče jako on by totiž určitě zájem ještě byl. Russell je v celé NHL vyhlášeným blokařem a defenzivním specialistou a myslím, že by ještě sehnal lepší plat. Russell bude v Edmontonu začínat již svoji pátou sezónu. Díky za něj.
Úplně poslední podpis je čerstvý. Dominik Kahun, Němec českého původu, který v mládežnických týmech Mannheimu a reprezentace Německa tvořil obávané duo s Leonem Draisaitlem podepsal s Edmontonem smlouvu na rok s výdělkem 975 000 dolarů, což je myslím hodně slušný podpis. Pokud by Draisaitl s Kahunem dokázali navázat na kdysi úspěšnou spolupráci, byla by to od Hollanda trefa do černého! Navíc s tímto podpisem opravdu nemáme co ztratit. Buď to vyjde, nebo ne. Vůbec bych se ale nebál toho toto spojení hned zkraje zkusit. Pak by Nugeta mohl zůstat vedle McDavida, což by jistě 97 asi hodně uvítal. O Kahunovi více informací v našem předešlém článku.
První tři formace by tak mohly vypadat takto:
Nugent-Hopkins – McDavid – Neal
Kahun – Draisaitl – Yamamoto
Ennis – Turris – Puljujarvi
Archibald – Khaira – Kassian
Pak jsou tu ještě Chiasson, Haas, Nygard, Benson a další…
Vedle McDavida by jak jsem již zmiňoval mohl nastupovat i Puljujarvi, pokud bychom z něj tedy chtěli rychleji vymáčknout to, co chceme. Nejsem si u něj ale prostě jistý absolutně ničím. Loni se zajímavě jevila i spolupráce dvojice McDavid – Archibald. Rovněž tam může být i zmiňovaný Tyler Ennis… Ale to už je zase na jiný článek a jak to všechno bude, to už necháme na trenérech 😊
Závěrem: Ken Holland nám myslím dokázal, že je zkušeným generálem na bitevním poli zákulisí NHL a že s ním v zádech máme určitou jistotu, kterou jsme hledali. Zmiňované podpisy jsou toho důkazem a vesměs všechny hodnotím kladně a mám z nich dobrý pocit. Tým je vhodně doplněn a na papíře vypadá o poznání silněji než loni. Není všechno ale úplně růžové a určitou pachuť na Hollandově práci přecejen zanechává řešení brankářské věci. Holland byl podle všeho na trhu aktivní a nebál se kvůli novému a kvalitnímu brankáři sáhnout hlouběji do kapsy. Z různých příčin se to ale nepovedlo a do nového ročníku tak půjdeme kvalitně posilněni hlavně do ofenzivy, v brance to ale může skřípat. Takže prostě budeme muset dál o jeden gól víc než soupeř a budeme v pohodě. 😊
Ve hvězdách je také to, kdy se vůbec začne hrát a jestli se vůbec sezóna 2020/21 – tedy spíš jen 2021 rozběhne… To čekání je už utrpení a vůbec blbá doba. Ať už to skončí, držte se!!!
1 thought on “Ken Holland a jeho bitva na hráčském trhu”