Tak tu opět máme souboj s Winnipegem, ale tentokrát v obráceném gardu než před téměř třemi týdny. Na domácí led se Edmonton vrací po třinácti dnech, kdy sehráli čtyři zápasy na ledě Calgary, Ottawy a Montrealu. Nyní se Oilers obden utkají doma v Rogers Place s Jets a poté přijde dvojitá bitva o Albertu hned dva dny po sobě, jednou v Calgary, jednou v Edmontonu.
V prvním dvojzápase s Jets, který se konal ke konci ledna Oilers nejdříve vyhráli 4:3 v pulsujícím a nervydrásajícím zápase, který rozhodně nebyl pro slabší povahy. Po první třetině totiž Jets vedli 1:0, Ve druhé Oilers stav otočili ve svůj prospěch na 2:1 a ve třetí byl tento stav ještě v 54 minutě. Poté ale přišla smršť. Nejdříve Jets stav opět otočili na 3:2 a v 57 minutě bylo zase vyrovnáno. Když už se už už zdálo, že vše směřuje do prodloužení, Leon Draisaitl rázně zaprotestoval svým gólem v čase 59:59. A bylo vymalováno. Druhý zápas naopak vedli Oilers, dokonce již 3:1, ale Jets ve třetí třetině čtyřmi góly zápas otočili a slavili výhru 6:4. Čili padalo hodně gólů a byla to zábava.
Edmonton se po rozpačitém začátku pomalu ale jistě zlepšuje. Od 30. ledna vlastně prohráli jen jediný zápas v Calgary v zatím jediném setkání s největším rivalem. Ze sedmi posledních zápasů tedy tato jediná prohra. Pravda, hned čtyři z těchto šesti výher bylo s letos slaboučkou Ottawou, ale třeba čtvrteční výhra s Montrealem ukazuje, že výkony jdou opravdu nahoru. U Sens se lehce zastavím. Letos jsou jasným outsiderem, který je výrazně horší než ostatní týmy. Podobně jsou na tom ještě týmy Chicaga a Detroitu. Na Sens se zatím hojí téměř všichni, a i když občas jde u nich vidět záblesky něčeho pozitivního (Tim Stuetzle, Brady Tkachuk, Thomas Chabot), je toho stále sakra málo. Na to, že Sens ještě před pár lety platili za štiku ligy a měli velice perspektivní tým, nyní je to opravdu tryzna a je mi jich líto. Generální manažer Pierre Dorion, který rozprášil perspektivní tým za pár porcí dršťkových polévek, udělal v sobotu další ze svých “geniálních“ tahů. Do Caroliny poslal Cedrica Paquetteho a Alexe Galchenyuka, duo které získal před sezonou a kteří si tak za Sens zahráli pouze v 8 zápasech. Za ně přivedl ztraceného syna Ryana Dzingela, kdysi naději klubu, kterou ale před dvěma lety poslal celkem nepochopitelně do Columbusu.
Zpět k Edmontonu. Ve čtvrtek naši chlapci sehráli partii s Montrealem, který letos hraje až překvapivě dobře a pohybuje se na špici Severní divize. Proti nim jsme ale myslím předvedli zatím nejlepší výkon v sezoně, kdy jsme byli skoro ve všem lepší a konečně byl vidět kompaktní výkon všech formací, jakožto i defenzivy a brankáře. Před zápasem Oilers přitom nebyli v ideálním rozpoložení vzhledem k umístění Jesseho Puljujarviho do karantény. Ale možná, že na ně platí právě když jsou pod tlakem? Každopádně velice dobře zahrál celý tým, všechny formace. Asi nejvíc se mi líbila až ta čtvrtá ve složení Ennis – Khaira – Archibald. Ti předvedli opravdu skvělý výkon, za který si zaslouží potlesk! Možná, že tudy ale právě vede cesta! Rozložit síly do všech čtyř formací, a ne aby McDavid s Draisaitlem prakticky neslezli z ledu. Ano, tito borci jsou jistě geniální hráči, ale opravdu je právě toto cesta, kterou chceme jít?
Dnes v noci s Winnipegem by jinak útoky měly vypadat téměř stejně jako v Montrealu, což po výborném výkonu není překvapení. Jen Puljujarvi vystřídá v první formaci Neala. Mimo sestavu tak zůstanou Neal, Nygard, Patrick Russell a Haas. Ten se teprve dostává do formy po nemoci.
Posledních 5 zápasů odehrál v prvním týmu Evan Bouchard a nyní patří mezi naše nejlepší hráče. Že by konečně přišla ta doba, kdy chytne svoji šanci za pačesy a už v Edmontonu zůstane? Kéž by. Zatím k tomu nakročeno rozhodně má. V oněch 5 zápasech zatím zaznamenal 1+1 a na branku soupeře vyslal již 14 střel. Vůbec špatně ale nehraje ani William Lagesson, který je ryze defenzivní bek a nikam se nežene, ale svoji práci odvádí poctivě. Duo Nurse – Barrie zase udivuje svojí produktivitou a se 12 body jsou celkově v lize mezi obránci na šestém a sedmém místě. Borci na čtvrtém až osmém místě ale mají stejně bodů. Darnell Nurse v posledních šesti zápasech skóroval pětkrát. Nicméně chci upozornit na to, že produktivita je od našich beků nadstavba a měli by se více soustředit na defenzivu, kde zrovna toto duo má mezery a navíc, když hrají společně je to vidět ještě víc, protože jsou víc vepředu než vzadu. Jinak jejich ofenzivní práci oceňuji, ale ke každému z nich bych dal raději defenzivní typ.
Na dnešním tréninku byl opět na ledě dosud zraněný Ethan Bear, který vynechal už 6 zápasů za sebou. Pokud tak nastoupí i v zápase, měl by se postavit už ne vedle svého tradičního parťáka Nurseho, ale vedle Boucharda. Ten je ale pravák a bude tak hrát přes ruku. Trenér Tippett ale mluvil o tom, že Bouchard na levé straně nastupoval již během svého působení v OHL, takže to chtějí zkusit. Uvidíme ale jestli to opravdu zkusí i v zápase. Barrie by měl být opět vedle Nurseho. Tihle dva spolu – nevím no, jak jsem psal výše… Lagesson opět se svým „učitelem“ Larssonem. Ze sestavy vypadl Koekkoek a mimo jsou ještě Kris Russell a Jones.
Po svém návratu do sestavy odvádí velice dobré výkony brankář Mike Smith, který ve dvou zápasech z 66 zásahů inkasoval jediný gól. Co je ale důležité, že je příslibem toho, že to možná půjde i jinou cestou, než jsme si mysleli. Trošku jsme už někteří totiž asi začali propadat skepsi, protože výkony jedničky Mikko Koskinena prostě nejsou ideální. Ano, Koskinen jistě dělá, co může a těžko mu lze něco vyčítat, ale na víc prostě nemá. Smith by mohl být řešením, tedy za předpokladu že bude v takových výkonech pokračovat. Přecejen jsou to teprve jen dva zápasy. Ale bylo by to skvělé, kdyby mu forma vydržela. Ale v jeho letech je to opravdu obdivuhodné – v březnu mu bude už 39 let.
Start Mikea Smithe je dnes již potvrzen.
Jesse Puljujarvi byl v karanténě jen krátce a byl v sobotu opět aktivován. Místo mu udělal veterán James Neal, který byl poslán na waiver a následně na taxi squad. V zápase s Montrealem Neal nastoupil v první formaci vedle 97 a 93 a měl nejméně tři ložené šance, které by se asi měly dávat, ale žádná gólem neskončila. Nevím, jakou měrou to naštvalo trenéra Tippetta, že z první formace jde na waiver, ale takhle to u nás prostě chodí. Na druhou stranu u Neala musím ocenit, že se vzhledem ke svému skvělému výběru místa alespoň do těch šancí dokáže dostat, což hodně ostatních hráčů, co máme v sestavě, nedokáže. To, že už ty šance nepromění, je na jinou diskuzi. Nicméně, Nealova smlouva s cap hitem 5 750 000 dolarů odpudí i jinak sebevětšího zájemce o jeho schopnosti. Ono je to ale vlastně jedno, v současné době Covidu a taxi squadu putují hráči na waiver jako na běžícím páse, ale většina týmů má tak napěchované platové stropy, že moc změn se nakonec stejně neděje. A co se týče naší soupisky, už waiverem prošli téměř všichni hráči, takže jakmile Neal waiverem projde, pak už může mezi prvním týmem a taxi squadem putovat stejně jako ostatní hráči.
A na waiveru se letos ocitla i celkem zvučná jména jako třeba Alex Chiasson nebo Tyler Ennis a ti mají přitom smlouvy téměř na nejnižší hranici. A stejně o ně nikdo neměl zájem. Na taxi squad oproti poslednímu zápasu putoval i Devin Shore, který hrál na křídle ve třetí Turrisově formaci a také naskakoval v oslabeních, ale dnes by měl zase nastoupit. Na taxi squad putuje také náhradní brankář Dylan Wells, který v Montrealu kryl záda Smithovi, když Koskinen dostal zdravotní dovolenou. Stuart Skinner je zpět v Bakersfieldu.
Ještě taková zajímavost, kterou jsem již četl na několika stránkách. Spekuluje se o tom, že Oilers by mohli mít zájem o dlouholetého kapitána a někdejší hvězdu NHL Ryana Getzlafa. Tomu letos končí jeho osmiletá smlouva s ročním příjmem 8 250 000 dolarů, což je samozřejmě pálka a je jasné, že Anaheim by si stejně nechal drtivou většinu jeho kontraktu kdyby Getzlafa někam poslal, ale mohl by za něj dostat nějaký pick v draftu a druhý tým zase posílení před boji o Stanley Cup. Nemyslím si totiž, že Getzlaf v Anaheimu podepíše novou smlouvu, spíše to zkusí ještě někde jinde. A Getzlaf by před koncem sezony mohl ještě někomu pomoct, protože i když to již dávno ten produktivní není hráč, jakého jsme v něm znali, stále má co nabídnout. Mimo toho, že je skvělý tvůrce hry, je to i velice tvrdý hráč a také lídr do kabiny a právě toto by v našem případě mohlo mít cenu zlata. Na centru by se místo také jistě našlo, Kyle Turris případně může hrát i na křídle. Ale to je jen spekulace, jinak to neberte. Jenom doplním, že v Edmontonu se po konci této sezony stanou volnými agenty bez omezení Nugent-Hopkins, Ennis, Chiasson, Haas, Nygard, Patrick Russell, Barrie, Larsson, Koekkoek a Smith. Jeden z nich by tedy teoreticky mohl být součástí nějaké výměny. A nezapomeňme také na to, že od příští sezony bude v NHL nový tým Seattle Kraken, takže po sezoně nás čeká ještě rozšiřovací draft, který také hodně zamíchá kartami co se týče složení jednotlivých týmů a hlavně strategie jejich manažerů.
Na seznamu zraněných hráčů jsou dlouhodobě zranění Zack Kassian a Oscar Klefbom a tedy již bruslící Gaetan Haas.
Nyní k našemu dnešnímu soupeři. Winnipeg se v sobotu stal teprve druhým týmem (po Montrealu), který dokázali porazit výše zmiňovaní Ottawa Senators. Jelikož jsem tento zápas viděl, musím říci, že pokud bude Winnipeg hrát proti Edmontonu stejně jako proti Ottawě, nečeká nás nic těžkého, ale znáte to, vše bude určitě jinak. Ono v případě Sens už také může docházet k jistému podcenění soupeře. V sobotním zápase to dokázal i jinak téměř bezchybný brankář Connor Hellebuyck, který lacinou rozehrávkou pár vteřin před koncem daroval puk Connoru Brownovi, který ještě založil akci a Brady Tkachuk pouhých 9 vteřin před koncem vstřelil rozhodující gól na 2:1!
Jets jsou nyní na čtvrtém místě Severní divize se 17 body, o bod za Oilers. Nejproduktivnějším hráčem je Mark Scheifele s 18 body, nejlepším střelcem s 9 góly Nikolaj Ehlers. Skvělá čísla mají oba brankáři. Connor Hellebuyck má procentuální úspěšnost zásahů 0.921%, Laurent Brossoit 0.918%. Trenér Paul Maurice nemůže počítat se zraněnými útočníky Jansenem Harkinsem a Natem Thompsonem a dlouhodobě zraněným Bryanem Littlem, který dost možná do letošní sezony ani nezasáhne.
Do hry nezasáhne ani nejnovější posila Pierre-Luc Dubois, který po kontroverzním trejdu z Columbusu přibyl do Winnipegu teprve nedávno. Dubois prozatím nastoupil pouze ve dvou zápasech, ve kterých nejen že nebodoval, ale dokonce ani jednou nevystřelil na branku! Do posledního zápasu s Ottawou už ani nenastoupil, údajně z důvodu něčeho nataženého, oficiálně zranění v dolní části těla. No, start Duboise ve Winnipegu zatím nic moc. Patrik Laine, který putoval za Duboise do Columbusu nastoupil již do 6 zápasů, ve kterých vstřelil již 4 góly, nicméně i u něj už je jeho nové angažmá poněkud zakaleno, protože Laine byl prý drzý na asistenta trenéra a proto ho hlavní kouč Tortorella neváhal posadit aby sledoval zbytek zápasu jen z lavičky.
Co se týče vzájemných zápasů, tak v nich je to vyrovnané. Z posledních 10 zápasů je to 5 ku 5. Edmonton je v lize čtvrtý co se týče četnosti střel na zápas. Na soupeřovy brankáře vyslali průměrně 33 střel. Co se ale týče vstřelených gólů, tam je Edmonton – i když se to ani nezdá – úplně nejlepší v celé lize s 55 góly! Pro srovnání, nejhorší tým v tomto měřítku New Jersey Devils dosud vstřelili pouze 23 gólů.
Ve srovnání dnešních soupeřů ohledně přesilovek, tam je Edmonton v lize se 14 přesilovkovými góly na 10. místě s úspěšností 24,6%. Winnipeg v přesilovce vstřelil 10 gólů a je na 14. místě s úspěšností 22,2%.
Kapitán Connor McDavid je ve svých 24 letech s 497 body blízko pětistovce. 3 body by dnes dát mohl, co říkáte??? 🙂
Dnešní zápas v Rogers Place v Edmontonu začíná ve 3:00 SEČ.
