První zápas z dlouhé série domácích zápasů skončil nezdarem a to s týmem, kterému se hodně nedaří a který předtím prohrával, co se dá. Kdyby to byl alespoň smolný zápas o kterém se dá říct – no co, kluci bojovali, prohráli jsme, jdeme dál. Toto se ale o zápase s Los Angeles bohužel říct nedá.
Do zápasu Oilers vstupovali s uzdraveným lídrem obranných řad Nursem a s Koskinenem v brance. Kings šli do vedení velmi rychle, když se Russell nechal u mantinelu obehrát důraznějším Moorem, který našel před brankou trestuhodně nepokrytého Kupariho. První třetina byla prakticky zcela v režii hostujícího týmu a Oilers nestíhali. Pokud proběhla o přestávce v kabině bouřka, asi nebyla moc prudká, protože Oilers inkasovali i na začátku třetiny druhé. Zde nešlo ani tak o nějakou chybu, Dustin Brown si prostě vzal puk a přes stínícího Nurseho prostě vystřelil. Koskinen takovou možnost zřejmě nečekal, protože se v brance ani nehnul. Poté se Oilers přecejen zvedli a dostali se do zápasu a začalo obléhání. To přineslo ovoce ale paradoxně až během vlastního oslabení, kdy ujeli hned tři hráči Oilers. Hyman vybojoval puk a Nugent-Hopkins pěkně přihrával do jízdy Nursemu, který se po pauze vynucené zraněním vrátil hned s gólovým zápisem. A byl to gól opravdu parádní, na obránce velká klasa!
Ve třetí třetině ale Oilers opět upadli do letargie a žádný tlak se nekonal, právě naopak. Kings byli lepší, aktivnější a i když vedli pouze o jeden gól, měli k vítězství evidentně blíž. A drama se nakonec nekonalo, protože Oilers jim sami nabídli velkou výhodu na upevnění vedení, když sám kapitán McDavid zezadu sestřelil Kempeho a inkasoval trest 5+10 min a to byl konec edmontonských nadějí. Tři přesilovkové góly během ani ne dvou a půl minuty, to bylo možná až moc kruté. Ale což, vlastně jsme si to ten večer zasloužili.
- Opět jsme inkasovali na začátku zápasu a opět jsme zápas nedokázali přetáhnout na svoji stranu a hráli jsme jen druhé housle.
- Darnell Nurse, který absentoval šest zápasů vstřelil jediný gól Oilers, byl jednou vyloučen a zaznamenal 5 střel, 4 hity a 2 bloky.
- 5 gólů pustil Mikko Koskinen naposledy přesně měsíc nazpět 6.listopadu proti Rangers. Tehdy jsme ale i tak vyhráli 6:5. V zápase s Rangers Koskinen dosud zaznamenal nejhorší procento úspěšnoti zásahů – .800%. V zápase s Los Angeles měl zatím druhé nejhorší v sezóně – .875%.
- Kris Russell, který při absenci Nurseho spolu s Bouchardem táhl obranné řady předtím pětkrát za sebou strávil na ledě více než 22 minut za zápas. S návratem Nurseho se přesunul zpět do třetí dvojice a na ledě strávil už pouze 14:21min.
- Philip Broberg se do zápasu zapsal pouze jedním menším trestem a minus bodem a strávil na ledě čas 10:25. Oproti tomu Makus Niemelainen si připsal 1 střelu, 4 hity a 3 bloky a ice-time 19:02. Broberg je zatím z trojice mladíků Broberg, Lagesson, Niemelainen zatím nejhorší co statistik, tak očividně i herně.
Nurse měl v sestavě původně nahradit právě Broberga a napovídaly tomu i tréninky, ale nakonec nahradil Lagessona. Toho Lagessona, který předtím odehrál několik povedených střetnutí. Na toto téma jste možná na internetu zaregistrovali nějaké diskuze, které se v tomto stavěli proti trenéru Tippettovi. Například i to, že Lagesson odehrál v předchozím zápase v Seattlu asi nejlepší zápas kariéry a „za odměnu“ ho Tippett poslal na tribunu. No, nevíme co za tím je, takový je prostě hokej a takové je NHL. Někdy krásné, někdy kruté. Lagessonovi přeju, aby další prostor dostal protože si ho dle mého zaslouží. Velmi příjemným překvapením jsou výkony Niemelainena, který si o setrvání v sestavě říká velmi hlasitě a myslím, že má k setrvání v prvním týmu nejblíž.
Trenér Tippett se vyjádřil ke zraněným hráčům: “Ceci je blízko k tomu, aby znovu začal bruslit. (na led by se měl vrátit ve středu, je na covidovém protokolu – pozn.red.), Keith ani Smith nebruslili“.
Oproti zápasu s Los Angeles bude změna na křídlech třetího a čtvrtého útoku, když Foegele se vrací zpět do třetí formace a Bensona nahradí uzdravený Devin Shore. Kvůli tomu musí někdo první tým opustit a Černý Petr zbyl na Brendana Perliniho, který putuje do Bakersfieldu. Musí ale nejdřív projít waiverem.
V brance Edmontonu dnes bude Mikko Koskinen.
Dnes to ale nebude procházka růžovým sadem, protože Minnesota je lídrem Západní konference a má velmi dobrou formu. Wild dokázali vyhrát šestkrát v řadě a naposledy porazili silné Toronto. S 92 góly jsou nejlépe střílejícím týmem Západu společně s Coloradem. Edmonton je třetí s 86 přesnými zářezy. Nejlepším týmem je v tomto ohledu Florida s 93 góly. U Wild je právě toto celkem nezvyk, protože léta platili za defenzivně laděný tým a v jeho zápasech vždy padalo málo branek, jak na jedné, tak na druhé straně. To ale platilo hlavně za bývalých trenérů Boudreaua, Torchettiho a Yea.
Poté, co byl předloni Boudreau vyhozen a nahradil ho jeho dosavadní asistent, bývalý výborný útočník Dean Evason, Minnesota hraje úplně jiným stylem. Evason si tehdy vysloužil důvěru generálního manažera, bývalého Olejáře Billa Guerina a i nadále vede Wild coby hlavní trenér. Mimochodem laureát Jack Adams Trophy z roku 2008 coby trenér Washingtonu Bruce Boudreau přerušil důchod a před pár dny se stal novým trenérem Vancouveru, kde nahradil odvolavšího Travise Greena, kterého doprovodil i generální manažer Jim Benning. A právě do Vancouveru se Minnesota hned z Edmontonu přesouvá a Boudreau se tak poprvé postaví proti svému bývalému týmu. Včerejší remiéra na lavičce Canucks se mu povedla, protože Vancouver přejel Los Angeles hladce 4:0. No jo, to jenom my na Los Angeles nestačíme…
Minnesotě se letos nebývale daří. V týmu Wild ale přitom nějaké seskupení hvězd nenajdete. Možná dokonce jen jednu – Kirilla Kaprizova. A ten měl letos pomalejší start a do ráže se dostal až později. Nyní má ale formu jako hrom. Kaprizov v posledních devíti zápasech zaznamenal 18 bodů! Ale že třeba takový Markus Foligno, jinak poctivý dříč a bitkař bude mít zatím víc gólů (10) než Kaprizov (9) a že bude v tomto ohledu druhý nejlepší v týmu? Demonstruji tím hlavně to, že Minnesota sází na týmové pojetí a boduje tu celý tým a jejich síla není založena na jednom, dvěma hráči jako třeba v Edmontonu, ale jdou na to úplně jinak.
Velmi dobré výkony tu podává i Cam Talbot, který se už loni pohyboval mezi naprostou špičkou mezi brankáři v NHL, ale letos to není jiné. V brankářském žebříčku ligy, který zohledňuje počet výher a úspěšnost zásahů je Talbot na třetím místě za Campbellem a Šesťjorkinem. Koskinen je pátý. Dvojku dělá v Minnesotě talentovaný Fin Kaapo Kahkonen, který ze sestavy vytlačil Alexe Stalocka (nyní brankáře Edmontonu). Kahkonen mel loni skvělou sezónu a zahanbit se nenechává ani letos. Pokud nastoupí, odvádí skvělou práci. Práce s gólmany je tu tedy slušná. Víte, co je ale zajímavé? Že tu trenéra brankářů dělá Fréderic Chabot, tedy člověk, který tuto práci mezi lety 2009 až 2015 vykonával v Edmontonu a odkud byl vyhozen během sezóny. Pamatuji, jak se tehdy na Chabota snášela sprcha urážek a výtek jak je špatný trenér.
Cam Talbot je potvrzen v brance Minnesoty a dnes se tak postaví proti svému bývalému klubu.
Zajímavostí je, že kapitánem Minnesoty je edmontonský rodák Jared Spurgeon, který je prý od mala velký fanoušek Edmontonu. :o) Spurgeon je ale již delší dobu mimo hru a kvůli zranění ve spodní části těla vynechal iž sedm zápasů. Jeho návrat se ale blíží a teoreticky by se tak mohlo stát už dnes v jeho rodném městě. Kromě Spurgeona nebude hrát ani Frederick Gaudreau, který je na covidovém protokolu.
Minnesota Wild před pár dny oznámili, že bude na ceremoniálu slavnostně vyřazen dres Mikka Koiva, který se tak stane prvním hráčem Wild, který bude takto poctěn.
V Minnesotě jinak samozřejmě už v minulosti čísla vyřazovali, ale bylo to ještě v bývalém klubu North Stars, kteří v NHL skončili v roce 1993 přestěhováním do Dallasu. Tuto poctu měli dva hráči Bill Goldsworthy a Bill Masterton in memoriam. Bill Masterton, po kterém je pojmenována cena za oddanost hokeji je dosud jediným hráčem NHL, který zemřel přímo na následky zranění, které se u stalo během zápasu NHL. Bylo to v roce 1968 a Minnesota North Stars tehdy hráli proti Oaklandu Seals.
Dva hráči, kteří jsou členy síně slávy North Stars a po přestěhování do Dallasu se stěhovali s celým týmem, byli rovněž poctěni vyřazením dresu, ale to až v Dallasu. Těmito hráči jsou Mike Modano a Neal Broten. Po přestěhování klubu v roce 1993 se 7 let v Minnesotě NHL nehrála, ale o státu Minnesota se ne nadarmo přezdívá hokejový stát. Prý je to jediný stát USA, který se svojí vášní pro hokej může vyrovnat Kanadě. Proto když NHL expandovala, Minnesota byla ze zcela pochopitelných důvodů jedním z favoritů na zisk licence a fanoušci se v roce 2000 opravdu dočkali a dostali svoji milovanou NHL opět zpět a dodnes jsou v hledišti občas vidět i dresy původních North Stars, na které lidi v Minnesotě nikdy nezapomněli a přesun do Dallasu nikdy nevydýchali, tím spíš, že Dallas se stále jmenuje Stars a de facto převzal i logo North Stars, jen ho trochu pozměnil a vlastně dodnes občas stále odkazuje na původní North Stars.
Jiné je ale i místo, kde se vše odehrává, protože původní North Stars hráli ve městě Bloomigton, kdežto Wild hrají ve městě St.Paul. Mimochodem rodákem přímo ze St. Paulu je Alex Stalock.
A ještě jednu perličku. Víte, proč se North Stars jmenovali North Stars? Nabízí se samozřejmě to, že přezdívka státu je „Hvězda ze severu“ a prý si to s tím všichni spojují, ale ve skutečnosti je to prý proto, že tehdejší majitel klubu měl velkou zálibu ve vesmíru a tuto zálibu přenesl i na svůj nový klub a realizoval si tak své sny. A spojil to nejspíš i s tou přezdívkou. Ale to prý nebyl ten hlavní důvod. Ale kdo ví… :o)
Když bylo jasné, že se od roku 2000 bude hrát NHL opět i v Minnesotě, místní chtěli, aby se vrátil i původní název North Stars, ale vzhledem k existenci Dallasu Stars jim to bylo pochopitelně zamítnuto a název „Wild“ byl zvolen proto, aby poukazoval na oblibu obyvatel Minnesoty k venkovním outdoorovým aktivitám.
Outdoorovou aktivitu si ostatně minnesotští užijí již za krátkou dobu a bude spojena přímo s hokejem, protože na nový rok 1.ledna 2022 se na stadionu Target Field ve městě Minneapolis odehraje tradiční Winter Classic. Na tomto stadionu je jinak doma baseballový tým Minnesota Twins, který hraje americkou MLB (Major League Baseball). Wild se tu střetnou se St.Louis Blues. Tento zápas byl původně naplánován již na loňský rok, ale kvůli covidu byl odložen.
Zpět k zápasu s Edmontonem. Z posledních deseti zápasů je úspěšnější Minnesota se šesti výhrami. Wild vyhráli i poslední tři střetnutí. S Minnesotou se Edmonton napoledy potkal v únoru 2020 kdy Wild vyhráli na ledě Edmontonu 5:3. Za domácí tehdy Nugent-Hopkins zaznamenal 2+1 a Draisaitl 1+1. V brance Edmontonu byl tehdy Koskinen a v brance Wild Alex Stalock a jako jeho náhradník byl na lavičce Devan Dubnyk, čili bývalý i současný Olejář. Zajímavé je tehdejší složení první formace – Archibald – Sheahan – Benson. Tehdy bylo hodně zraněných hráčů včetně kapitána McDavida a celá druhá formace, která tak hraje i dnes RNH – Draisaitl – Yamamoto plus Tyler Benson jsou z útočníků jedinými, kteří tento zápas pamatují. V obraně pak jen Nurse a Lagesson a brankáři Koskinen a Smith.
Tento zápas, který se hrál 22.února 2020 byl posledním zápasem v NHL, který odehrál náš nešťastný „Caveman“ Colby Cave. Poté se stěhoval na farmu do Bakersfieldu. Do konce života mu zbýval nějaký měsíc a půl, než tragicky zemřel.
Edmonton na Minnesotu ztrácí 3 body a tak se případnoh výhrou do čela Západní konference nedostane, ale třetí prohra za sebou už by příjemná opravdu nebyla. Ostatní burcuje kapitán McDavid: “Je to pro nás šance resetovat se. Dívali jsme se na video a nebruslili jsme , takže jsme nabrali trochu energie zpět.“ Trenér Tippett prý na týmu viděl únavu a tak se rozhodl využít den jako příležitost k volitelnému tréninku, kdy na ledě nebyli všichni hráči.
Dnešní zápas v Rogers Place v Edmontonu začíná ve 3:00 SEČ.
