Tak i o Chicagu jsem psal že bychom ho měli porazit a ani to se bohužel nepodařilo. Vegas dejme tomu. Ale prohra 1:4 na domácím ledě s týmem, který prohrál sedm z osmi posledních zápasů, to už opravdu není vtipné.
Chicago šlo do vedení velmi rychle a šlo de vedení přesilovkovým gólem DeBrincata, který propálil Smithe u pravé tyčky. V čase 2:47 už to bylo 0:2, když se Chicago až příliš snadno dostalo od vlastní branky do útočného pásma. A opět v tom měl prsty DeBrincat, který pěkným pasem našel Hagela, který zakončoval. Těžko tady Smithovi něco vyčítat, tohle měli mít pokrytí hráči.
Ve druhé třetině přišel tradiční tlak Edmontonu. Škoda byla Draisaitlovy tyčky od modré lajny. Ale Leon se nakonec dočkal o chvilku později, když v závaru před brankou Fleury parádně vytáhl Kaneovo zakončení z brankové čáry, ale na Draisaitlovo doražení už byl krátký. Stav 1:2 i velký tlak dával Edmontonu naději, ale ta hodně pohasla již v první, potažmo druhé minutě třetí části, kdy byl vyloučen Draisaitl a Strome tečoval DeBrincatův pas. No na 4:1 pak přidal Dach další gól po nešťastném odrazu od mantinelu a rychlém zareagování ze strany Hawks a naopak zkoprnělým výrazům hráčů Edmontonu.
Vzhledem k průběhu je výsledek 1:4 v neprospěch Edmontonu krutý, ale na to se historie ptát nebude. Alex DeBrincat si nás namazal na chleba a byli jsme na něj krátcí. Hawks nám dali lekci z produktivity stejně jako předtím Vegas. Takhle je to prostě špatně. Chtěl jsem napsat, že Dave Tippett by měl dát šanci klukům, kteří jsou dlouho na tribuně, takhle to totiž nikam nevede. Ale teď už jinde jsme…
Jinak ohledně Smithe. Zápas s Chicagem měl podle daných pravidel chytat opravdu avizovaný Skinner, ale Smith prý sám volal Tippettovi a prosil ho o to, aby chytal i druhý zápas za sebou a Tippett mu vyhověl. Po zápase ho následně pochválil a řekl, že Smith na prohře nenese vinu, s čímž souhlasím.
Jak jistě už všichni víte, včera byl po nekonečném trápení konečně odvolán Dave “Pepik Hnátek – všechno nahodit dopředu a dojet“ Tippett a s ním i jeho dvojče, přidružený kouč a trenér obránců Jim Playfair. Oba v Edmontonu odkoučovali 2 a půl sezóny. V první sezóně 2019/20 se NHL kvůli covidu nedohrála o cca 10 zápasů a do play off postupovali týmy podle procent odehraných zápasů a získaných bodů. Edmonton do play off postupoval z 5. místa a Chicago až z posledního 12. postupového místa s daleko horšími výsledky. Edmonton přesto prohrál 1:3 na zápasy v předkole, které se tento ročník hrálo. Také další ročník byl ovlivněn covidem a hrálo se jen v rámci divizí a Edmonton hrál jen proti kanadským týmům. Zde skončil v Severní divizi na 2. místě za Torontem, o 9 bodů před třetím Winnipegem. Právě s Jets se Oilers střetli v 1. kole a prohráli 0:4 na zápasy a opět šlus. V letošní sezóně je Edmonton nyní na nepostupových příčkách.
Tippettův styl se vyznačuje tím, že se pořád nahazuje a naše letošní úspěchy jsme postavili de facto jen na přesilovkách a na duu Draisaitl – McDavid. Ti hlavně loni vypadali v play off vyhořele a unaveně a není to náhoda. Tippettovo neustálé přetěžování této dvojice je nepřehlédnutelné. Ale i když máte takovéto dva hráče, pořád jsou to jenom lidé z masa a kostí a nejsou nesmrtelní. Další věcí je Tippettovo neustálé protežování svých oblíbenců a někteří hráči, kteří si o místo v sestavě říkají, prakticky nemají šanci se nějak uchytit. Myslím tím třeba Perliniho, Bensona, na farmě jsou skvěle hrající Griffith a Marody. Ruský obránce Samorukov v NHL debutoval a dostal, a i když chyboval, o tom ani potom, Tippett ho hned potopil a Samorukov si v NHL zahrál jen nějaké 2 minuty a pak byl odeslán zase na farmu. Také neustálé točení sestavou a mnohdy úplně nesmyslné, to je další věc.
Toto jsou věci, které prostě z týmu musejí zmizet. Na farmě máme talentované hráče a měli by dostávat přiměřenou šanci a mít důvěru. Takový Perlini by musel dát asi sto gólů, aby ho Tippett stavěl. Nelíbilo se mi ani složení obrany a vůbec obranná hra. Tady to jde zase za Jimem Playfairem. Jsem rád, že Ken Holland se konečně probudil a porušil své prakticky celoživotní praktiky a nepohřbil současnou sezónu a do trenérského týmu přecejen říznul. Ona to také už není sranda, vezměte si, že kdyby přišel další výbuch, jak by se asi cítili Draisaitl s McDavidem. Ti musí mít totiž opravdu nervy ze železa co všechno musí vydržet. A toto je signál, že to Hollandovi není lhostejné. Sice to udělal později, než měl, ale jsem rád, že odhodil bokem své zásady a osobní postoj (nikdy nevyhodil kouče uprostřed sezóny) a zachoval se týmově, tím si to u mě trochu vyžehlil.
Holland navíc udělal tu úplně nejlepší variantu, která se mu nabízela. Popravdě, po nedávné Hollandově tiskové konferenci jsem si myslel, že letos již ke změně trenéra opravdu nedojde. Ale když se předtím spekulovalo, vzduchem létaly různá jména a volní jsou třeba zkušení Vigneault nebo Julien, ve hře bylo i povýšení našeho asistenta Glena Gulutzana. Holland ale sáhl k tomu úplně nejlepšímu co mohl a povýšil jiného trenéra v organizaci Oilers a sice hlavního trenéra Bakersfieldu Jaye Woodcrofta a spolu s ním i jeho parťáka a asistenta Davea Mansona. Woodcroft je členem organizace již sedmým rokem a prostředí zná velmi dobře a také hodně hráčů současného kádru.
Woodcroft v Edmontonu začínal v sezóně 2015/16, kdy u Oilers nastoupil coby asistent Todda McLellana. Tuto roli plnil po 3 roky. McLellan načal ještě čtvrtý ročník v Edmontonu, ale v průběhu ho nahradil Ken Hitchcock. To už ale u toho Woodcroft nebyl, protože od sezóny 2018/19 už byl trenérem Bakersfieldu a stejně tak i Dave Manson. Když v Edmontonu Woodcroft začínal, začínal zde svoji kariéru v NHL i Connor McDavid, takže Woodcroft byl jedním z jeho prvních trenérů v NHL. I to může být jakási výhoda, McDavid k němu může mít zvláštní vztah a určitě to bude jiné, než kdyby zde nyní začínal někdo cizí. Draisaitl zase po nepovedené první sezóně v NHL rok předtím také tuto sezónu teprve začínal jako svoji „plnohodnotnou“ a podobné to měl i Darnell Nurse, který předtím odehrál pouhé 2 zápasy, ale až v tomto ročníku naskočil do NHL naplno. Takže i pro tyto může platit něco velmi podobného jako u McDavida. Za mě velká výhoda.
Mimo nich tu ze současného kádru byl ještě Nugent-Hopkins, Klefbom a Kassian. Woodcroft ale vychoval nebo mu rukama prošlo i spoustu hráčů v Bakersfieldu jako Benson, Marody, Lagesson, Bouchard, McLeod, Yamamoto, Skinner, Samorukov a posledním ročníkem i Broberg nebo Niemelainen. Čili Woodcroft je prostě na tuto práci jako dělaný a doufám, že se v něm nezklamu a že nám opravdu pomůže a že se konečně začne lépe pracovat s mladými hráči.
Ještě dodám, že Woodcroft před angažmá v organizaci Edmontonu pracoval 7 let jako asistent McLellana u San Jose a ještě předtím jako videokouč v Detroitu, se kterým vyhrál v roce 2008 Stanley Cup. Asistentem trenéra Babcocka tu byl mimo jiné i Todd McLellan. Woodcrofta do Detroitu tehdy nenajímal nikdo jiný než Ken Holland.
Ještě představím Davea Mansona. Ten je bývalým velmi dobrým obráncem, který v NHL odehrál přes 1100 zápasů a mimo jiné i 3 sezóny za Edmonton mezi lety 1991 – 1994. Manson byl do Edmontonu v roce 1991 vyměněn z Chicaga za jednoho ze zlatých hochů z 80 let, Stevea Smithe. Manson se v sezóně 1991/92 s Edmontonem dostal do finále konference, kde Edmonton prohrál 0:4 na zápasy právě s Chicagem, které poté ve finále podlehlo Pittsburghu, taktéž 0:4. Po tomto vyřazení v Edmontonu začala doba temna a první nepostup do play off v historii klubu, a to se poté táhlo dál. Manson byl po skončení hráčské dlouholetým trenérem ve WHL v týmu Prince Albert Raiders a poslední 4 roky asistentem Woodcrofta v Bakersfieldu. Mansonova specialita je práce s obránci.
V Edmontonu i nadále zůstávají další dva asistenti Glen Gulutzan a Brian Wiseman. Pro Gulutzana půjde už o čtvrtého trenéra, pod kterým bude v Edmontonu působit po McLellanovi, Hitchcockovi a Tippettovi. Good luck hoši!
Výměna trenérů samozřejmě asi stačit nebude k úplné spokojenosti. Například nového gólmana potřebujeme absolutně bez diskuze, tady není o čem. I obrana a útok by se ještě teoreticky posílit daly, ale soustředil bych se teď hlavně na brankáře. V poli může ještě hodně zapracovat nový trenér a tam ještě nemusí být tak zle.
Nyní k dalším novinkám a dnešnímu zápasu. S příchodem nových trenérů tu máme bohužel i nová zranění, a to docela nepříjemná.
Duncan Keith se zranil během zápasu nárazem do mantinelu a přivodil si zranění v horní části těla a navíc byl ještě zapsán na protokol otřesů mozku.
Zack Kassian dopadl ještě hůř. V tom samém zápase dostal zásah pukem a utrpěl zlomeninu čelisti a mimo hru bude mezi 4 až 8 týdny.
Kyle Turris byl rovněž umístěn na seznam zraněných, ale ten stejně v posledních zápasech trávil na tribuně jen jako zdravý náhradník.
Mimo hru jsou i nadále Kris Russell s nespecifikovaným zraněním a Mikko Koskinen s covidem.
Z Bakersfieldu byli do Edmontonu povoláni Philip Broberg a Markus Niemelainen.
Trenér Woodcroft začal hned úřadovat. Hymana hned vrátil k McDavidovi – proto ho také kupovali že… Puljujarvi k nim. Kane k Draisaitlovi s Yamamotem. Foegele k Nugetu-Hopkinsovi a k nim na pravé křídlo Ryan. A Benson je také hned zpět!
Mimoto se do sestavy vrací Niemalainen, který nastoupí ve třetím páru s Barriem. Lagesson nahradí zraněného Keitha vedle Ceciho.
V brance bude Mike Smith.
Novinkou je podpis nové smlouvy s kapitánem Bakersfieldu Bradem Malonem. Ten podepsal roční dvoucestnou smlouvu. Malone nastoupil za Edmonton do 23 zápasů v letech 2017 – 2019, poté už hrál jen v Bakersfieldu a nyní dokonce jen pod smlouvou v AHL, nyní už je tedy zase plnohodnotným členem Oilers.
Náš dnešní soupeř New York Islanders mají o trochu lepší formu než Vegas a o dost lepší než Chicago, naposledy uštědřili šestku Vancouveru, ale jinak v poslední době poráželi spíš slabší týmy a s těmi teoreticky silnějšími prohrávali, takže ani oni by neměli být nepřekonatelným soupeřem… Islanders jsou každopádně také na nepostupovém místě, jenže ti na poslední postupové místo, které drží Boston ztrácí propastných 15 bodů, a to už je trochu hodně. To Edmonton na osmý Anaheim ztrácí 6 bodů, a to ještě jde.
Islanders mají na marodce pouze Palmieriho. Zajímavostí je, že jsou jediným týmem, který v NHL ještě nepřekročil stogólovou hranici, to vše za 40 zápasů, což je nejméně odehraných zápasů z celého pole. Islanders tedy dodnes vstřelili 99 gólů, což je o 44 méně než Edmonton a o 95 méně než Florida!!! Se 108 obdrženými góly jsou Isles ale zároveň druhým nejméně inkasujícím týmem po Carolině (106). Edmonton dosud obdržel 146 gólů.
S Islanders jsme se letos již jednou střetli a bylo to na Nový rok. Tehdy jsme prohráli 2:3 PP. V tomto zápase jsme vyslali na branku pouze 19 pokusů.
Mimo Edmonton – Také v Montrealu se dějí věci. Habs před pár dny vyhodili trenéra Dominique Ducharmea. Ten ve funkci vydržel rok, když téměř přesně před rokem nahradil taktéž vyhodivšího Clauda Juliena.
Novým trenérem Habs se stal slavný bývalý útočník Martin St.Louis. To je poměrně riskantní krok, a hlavně krok do neznáma. St.Louis měl totiž sice zářivou kariéru jako hráč, jako trenér je ale prakticky nepolíbený a hned do NHL jako hlavní kouč? No, nevím nevím. Ale v Montrealu je možné všechno. Ostatně Habs letos už vyhodili i generálního manažera Marca Bergevina, kterého nahradil Kent Hughes. Že ani Hughese neznáte? Z toho si nic nedělejte, toho nezná skoro nikdo, ani on neměl s profesionálním hokejem ve vyšší pozici žádné zkušenosti a poslední roky strávil jako hráčský agent a jako trenér mládeže v Bostonu. :o) Jo, tady se s tím nepárají.
Dnešní zápas v Rogers Aréně v Edmontonu začíná ve 3:00 SEČ.
