Po euforii, kdy tým pod novým trenérem vyhrál 5 zápasů za sebou, přišla v neděli šleha do hlavy v podobě debaklu s Minnesotou. Wild sice neměli na ledě viditelnou převahu, ale co tedy měli, tak jakousi lehkost, když se po ledě jakoby vznášeli a jejich akce se rodily jednoduše. Ostatně gólové akce jsou toho důkazem.
Ve 14 minutě Oilers prohrávali již 4:0. Ani jeden gól nepadl z bezprostřední blízkosti a vesměs měli hráči Wild poměrně dost času na zakončení. Zvláště Kevin Fiala vstřelil dva opravdu pěkné góly a vyhnal z branky Mikea Smithe. Na něj nelze asi úplně házet obdržené góly, protože jak říkám, hráči měli na zakončení dost času, ale nějaký podíl na brankách také má. Po výměně brankáře jsme ještě Kanem snížili a trochu se probudili.
Ve druhé třetině Oilers na Wild vlétli a bylo jasné, že v kabině něco většího proběhlo. A když se zdálo, že vše směřuje k dalšímu snížení, tak místo 4:2 to bylo 5:1, když po všední Dewarově střele od modré šla střela do tyčky, od ní do Koskinena a od něho do branky. Tento smolný gól rozhodl zápas v době, kdy Oilers přebrali na ledě otěže a mohlo to ještě dopadnout jakkoliv. Další gól na 6:1 byl čistý průstřel Koskinenovi mezi nohy. Tohle se rozhodně chytat mělo, ale v tuto chvíli už to bylo asi jedno. Jediným světlým momentem tak byl první gól v NHL pro Bensona. Ve třetí třetině už se evidentně jen dohrávalo, zmar ilustroval gól na 7:2 po Hymanově chybě na červené čáře. Hyman tento gól poté kompenzoval svým vstřeleným gólem snižujícím na konečných 7:3.
Co k tomu ještě dodat. Zápas blbec, kdy Minnesota byla neskutečně produktivní a Edmonton vypadal pomalý a chybující. Oba gólmani dostali blbé góly, ale tento zápas nám neprohráli primárně oni, i když také se úplně nevytáhli. Četl jsem diskuze na sociálních médiích, kde to tým schytal, ale já se musím týmu zastat…
Oilers hráli 8 zápasů během 13 dní, z toho třikrát hráli back-to-back zápasy. Nebo ještě jinak – 5 zápasů během 7 dní. To je obrovská zátěž a navíc, do toho se ještě vyměnili trenéři a tým měl vlivem nahuštěného programu pod novým trenérem jen jediný plnohodnotný trénink. To jsou prostě věci, které musí výkon ovlivnit, ač je tým skvělý jak chce. Navíc, nejsme nezničitelní a nejsme supermani. Jistě jste zaregistrovali předvčerejší prohru Toronta v Montrealu 5:2. Nejhorší tým ligy navíc vedl nad Torontem 5:0 už po dvou třetinách! Předtím Toronto dostalo 6:3 od St.Louis a ještě před tím prohrálo pouze dvakrát z posledních 10 zápasů. Nejlepší tým ligy Colorado prohrávalo 5:0 v Bostonu, který poslední dobou tedy rozhodně nezáří. Nakonec 5:1. Takže tak asi…
Dnešním zápasem v Tampě Edmonton začíná pětizápasový trip, který bude končit až 3. března zápasem v Chicagu. Mezi zápasy na tomto tripu jsou ale přecejen již nějaké pauzy a tak bude čas i na trénink a nějakou regeneraci po zběsilém tempu posledních dní. Tento trip bude těžkou zkouškou, protože začíná dnes na ledě Tampy, která je třetím nejlepším týmem Východu. V sobotu se Oilers přesouvají o kousek vedle do Sunrise, kde sehrají zápas s lídrem Východu Floridou a pak budou pokračovat do Caroliny. To vskutku nebude žádná procházka růžovým sadem.
Trenéři vedli včera v Tampě teprve druhý plnohodnotný trénink, který měli po svém nástupu na lavičku k dispozici. I to je další faktor. Že jsou tréninky pro chod týmu, jeho taktiku, souhru atd. důležité, to je snad jasné a trenér Woodcroft to po svém nástupu nemá nyní úplně jednoduché, protože vše je v hrozně rychlém tempu. Woodcroft po včerejším tréninku sám říkal: “Byl to náš druhý oficiální tréninkový den od chvíle, kdy jsme sem (s Davem Mansonem) přišli. Bylo dobré, že jsem mohl do praxe uvést věci, o kterých mluvím.“
Náš nejdéle sloužící hráč Ryan Nugent-Hopkins dnes nastoupí k jubilejnímu 700 zápasu v NHL.
Dnes se bude měnit sestava, protože Ryan McLeod se přesouvá na křídlo k McDavidovi a Hyman se posune na pravou stranu. Tohle bude velmi zajímavé sledovat, protože – samozřejmě nadneseně – McLeod se McDavidovi v hodně věcech podobá. McLeod je chytrý a řeší věci hokejově a to by mohlo McDavidovi sedět, ať už McDavidovi nahrávači, tak McDavidovi střelci. A Hyman k nim jako defenzivní křídlo, na toto trio jsem zvědavý a rozhodně vypadá slibně. Yamamoto se po pár zápasech vrací zpět ke svému dvornímu centru Draisaitlovi, Kane zůstává na levém křídle. Apropos, Evander Kane za posledních 4 zápasy zaznamenal 3+2.
Devin Shore se vrací do sestavy do čtvrté formace vedle Tylera Bensona. Sceviour trénoval jako centr čtvrté formace, ale měl by stejně zůstat na tribuně společně s duem Turris – Perlini. Kyle Turris se vrací po zranění a včera již s týmem trénoval.
V brance je potvrzen start Mikea Smithe.
Devin Shore se v sobotu stal otcem svého novorozeného syna jménem Jamie John Shore. Devin Shore byl přítomen u porodu.
Včera oslavil své 26. narozeniny William Lagesson, který dostává na ledě čím dál více prostoru. Lagesson k tomu říká: “Je to dobrý pocit získat trochu více sebevědomí, více odpovědnosti a trochu více se dostat do rytmu.“ Lagesson bude i dnes hrát ve druhém páru vedle Codyho Ceciho. Evanovi Bouchardovi se poslední dobou moc nedařilo v obranné činnosti a udělal několik hloupých chyb, tak doufejme, že se zlepší. Bouchard zůstává v první dvojici s Nursem, Barrie ve třetí s Niemelainenem. Jako sedmý bek stále naskakuje Broberg.
Zraněni jsou stále Puljujarvi, Keith, Kassian a Russell.
Jak jsem již psal, jedním ze světlých, nebo spíše jediným světlým momentem zápasu s Minnesotou je první gól v lize pro Tylera Bensona. Ten je rodákem z Edmontonu a přítomni byli i jeho rodiče. Ale nyní sám Benson: “Je zvláštní mít na zápase své rodiče, vědět, že v tom davu byli a také je zvláštní hrát v mém rodném městě. Je to vzrušující a já jsem byl šťastný, že jsem to mohl získat. Od mého posledního gólu to byla už nějaká doba (29.5.2021 za Bakersfield) a připadlo mi, že to byl celý kalendářní rok. Bylo příjemné znovu zažít ten pocit, když jsem puk střílel do sítě. Doufám, že směrem dopředu budu moci v nějaké produkci pokračovat.“
Benson ještě pokračuje: “Každý den se snažím udělat co nejvíc práce a ukázat klukům, že jsem oddaný týmu a chci udělat cokoliv, abych týmu pomohl vyhrávat zápasy.“ Bensona mám rád, je to dříč, o tom není pochyb a hrozně mu fandím už několik let a přeju mu a nám také, aby se v týmu usadil a hlavně prosadil.
Na tréninku Edmontonu se objevil také jeden „zvěd“, když své bývalé kamarády přišel pozdravit Patty Maroon. Ten před 14 dny podepsal s Tampou novou smlouvu na další 2 roky s cap-hitem 1 mil.dolarů. Maroon v Tampě hraje prakticky jen ve čtvrté formaci a občas naskočí do přesilovky, ale hraje pro tým. Už nesbírá body jako v Edmontonu. Nejlepší Maroonovým výkonem byla sezóna 2016/17, kdy střílel góly jako na běžícím páse a nakonec skončil se skóre 27+15 s tím, že byl třetím nejlepším střelcem týmu po McDavidovi a Draisaitlovi.
Tuto sezónu si určitě velmi dobře pamatujete… Edmonton se v této sezóně dostal po dlouhých deseti letech do play off!!! Tehdy jsme skončili v semifinále konference na Anaheimu poté, co jsme prohráli čtvrtý i pátý zápas v prodloužení. Ten pátý jsme vyhrávali již 3:0 a to ještě v 57 minutě!!! Ducks ale třemi rychlými góly během chvilky vyrovnali a v prodloužení rozhodli. Šestý zápas Edmonton vyhrál naprosto přesvědčivě 7:1, ale poslední sedmý zápas vyhrál Anaheim těsně 2:1. V této sezóně jsme byli zase nadlouho nejblíž ke Stanley Cupu. Ze současného týmu u toho byli McDavid, Draisaitl, Nugent-Hopkins, Kassian, Puljujarvi, Russell a Klefbom. A také Jay Woodcroft, tehdy jako asistent trenéra McLellana.
Miláček edmontonských fans, velký srdcař Patrick Maroon byl v průběhu příštího ročníku vyměněn do New Jersey, prakticky za nic – znovu díky Chio! Jeho odchod jsem vlastně nikdy nepochopil, protože tenhle hráč se pro tým obětoval a bylo jedno, jestli hraje v první nebo čtvrté formaci. V Tampě to vědí… A také proto prodloužili smlouvu s tímto neúnavným hráčem a tmeličem kabiny o další dva roky. Maroon se po odchodu z Edmontonu nakonec stal i legendou.
Nejdřív si na rok zahrál ve svém rodném St.Louis, se kterým na poslední chvíli postoupil do play off a na konci zvedl poprvé nad hlavu Stanley Cup. Maroon poté přestoupil do Tampy a nejslavnější hokejový grál zvedl nad hlavu ještě dvakrát, celkem tedy třikrát po sobě se dvěma různými týmy. Toto se naposledy povedlo hráčům New Yorku Islanders , kteří získali čtyřikrát za sebou Stanley Cup v letech 1980 – 83. A od té doby ne tedy čtyřikrát, ale třikrát za sebou získal Stanley Cup jen jeden jediný hráč a to Patrick Maroon.
Dnes proti sobě nastoupí týmy v úplně jiném rozpoložení. Zatímco Oilers teď hráli jeden zápas za druhým, Bolts měli 7 dní pauzu. A vůbec v únoru odehráli pouze 4 zápasy. Čili budou jistě natěšení a hlavně odpočatí. To ví i Patrick Maroon: “Víme, že Edmonton teď hrál hodně hokeje, zatímco my jsme jen seděli.“ Na stránkách NHL.com dokonce v tom, že Edmonton hrál, zatímco Tampa stála vidí výhodu pro Edmonton. No, nevím jestli je to výhoda, kór když jdou zápasy takhle rychle po sobě…
Bolts jsou zatím na Východě na třetím místě se 70 body a to i přesto, že dva z jejich nejlepších hráčů vynechali dost zápasů. Nejproduktivnější hráč i nejlepší střelec loňské sezóny Braden Point letos vynechal 14 zápasů, Nikita Kučerov dokonce 35 zápasů. Kučerov vynechal loni celou loňskou základní část a naskočil až do play off a jeho zdravotní trable pokračují i letos, kdy musel na nějakou dobu absentovat již dvakrát. Poslední 3 zápasy ale už zase hrál a zaznamenal v nich 3 body a také 13 střel. Letos odehrál jen 14 zápasů, ale přesto v nich zaznamenal 7+13, což je prostě něco. Kučerov je prostě fantastický hráč, to ví každý a že Tampě hodně chybí, to také. Možná proto Bolts nyní nevedou ligu a také proto jsou asi i až na 19. místě ve využití přesilovek s průměrem 19.2%. Edmonton je na 4. místě s 26.4%. Před nimi je trio Toronto, St.Louis a Rangers. Toronto je první suverénně s 30.4%. Kde jsou ty časy, kdy jsme této statistice hodně dlouho vévodili.
Jisté znovuzrození letos prožívá Corey Perry, který ve 49 zápasech zaznamenal 13+13 a začal také dostávat více prostoru než jen ve čtvrté formaci, přesilovek nevyjímaje. Nejproduktivnějším hráčem je ale kapitán týmu, neúnavný Steven Stamkos s 55 body. Ten měl poslední dobou také velké problémy se zraněními, letos se mu ale vyhýbají a Stamkos hraje stabilně. V Tampě jsou letos dva Češi, obránci Rutta a Šustr. Ten je ale nyní na farmě v Syracuse.
Trenér Jon Cooper bude postrádat pouze obránce Bogosiana.
Edmonton je nyní na postupové 7. místě s 59 body, ale tabulka je na Západě hodně vyrovnaná a každá delší ztráta je hodně cítit. Od 5. do 9. místa je třeba rozdíl pouze 3 body. Na druhé Calgary ztrácí Edmonton pouze 7 bodů a stejný rozdíl bodů ztrácí na Edmonton zase dvanáctý Winnipeg.
Edmonton s Tampou se naposledy střetli v únoru 2020, čili před více než dvěma lety. Tehdy vyhrála Tampa, stejně jako 3 další předchozí zápasy. Poslední vzájemné střetnutí skončilo výhrou Tampy 3:1, jediný gól Edmontonu vstřelil Caleb Jones. Zajímavostí je, že první formace hrála ve složení Nugent-Hopkins – Draisaitl – Yamamoto a tito tři společně s Nursem a Smithem jsou jediní ze současného týmu, který dnes vyjede na led Tampy, kteří tehdy do posledního vzájemného střetnutí zasáhli.
Poslední výhra Edmontonu nad Tampou sahá až do roku 2018, kdy Oilers vyhráli na vlastním ledě 6:2. Connor McDavid tehdy vstřelil 4 góly a ještě přidal asistenci. Jako Kladeňák musím napsat i to, že v sestavě Tampy hrál v tomto zápase i Jake Dotchin, který hrál v prvním obranném páru s Victorem Hedmanem. Dotchin nyní nastupuje v dresu Rytířů Kladno. Jako sedmý bek hrál za Tampu Slater Koekkoek, nyní obránce Edmontonu, aktuálně ale mimo sestavu.
Dnešní zápas v Amalie Aréně v Tampě začíná v 1:30 SEČ.
