Oilers měli ve čtvrtek odpoledne nepovinný trénink poté, co vyhráli 4:3 po penaltovém rozstřelu nad Los Angeles Kings. Jednalo se již o jejich osmé domácí vítězství v řadě a právě tato úspěšná šňůra zajišťuje momentálně svěřencům Jay Woodcrofta pevnější pozici na třetím místě Pacifické divize.
Connor McDavid si v utkání do statistik připsal jeden gól a jednu asistenci, díky kterým dosáhl na hranici 100 kanadských bodů. Je to jeho již pátá stobodová sezona v kariéře. Nyní má edmontonský kapitán na svém kontě 673 bodů (232 + 441) ve 474 zápasech. Leon Draisaitl vstřelil Kings jednu branku a přiblížil se tak ke své druhé 50ti gólové sezóně v kariéře. Prvním střelcem, kterému se v letošním ročníku podařilo pokořit hranici 50 gólů, se stal Auston Matthews z Toronta. Ten se v noci jednou brankou podílel na vysoké výhře Toronta nad Winnipegem 7:3. Pokud dá Leon Draisaitl branku i dnes, stane se prvním hráčem Oilers do doby Jimmyho Carsona, který vstřelí gól v šesti a více po sobě jdoucích zápasech. Carson zaznamenal sedm gólových zápasů v řadě mezi 23. listopadem a 4. prosincem v roce 1988.
Domácí šňůra vítězných zápasů pochopitelně těší i hlavního trenéra Oilers.„Přijde mi, že naši hráči cítí tu obrovskou energii, která na ně z domácích tribun dýchá,“ řekl Jay Woodcroft po čtvrtečním tréninku. „Je tady opravdu dobrá atmosféra, hrajeme před nejlepšími fanoušky na světě. V posledních dnech jsem prohlásil, že z této haly chceme udělat nedobytné místo, odkud se dva body budou odvážet jen velmi těžko. Chceme, aby naši soupeři věděli, že když vstoupí do této budovy, stojí proti nim celé město Edmonton.“ Pokud Oilers dovedou do vítězného konce i utkání s Blues, vyrovnají klubový rekord v počtu domácích výher v řadě z roku 2017.
Čtvrteční trénink byl nepovinný, protože Woodcroft a jeho trenérský tým pravidelně sledují energetické rezervy hráčů tak, aby byli schopní nejlépe určit, jak udržet jejich výkon a soustředěnost na nejvyšší možné úrovni. Tréninky označené „jako nepovinné“ slouží především k tomu, aby hráči dorazili na další klasický trénink plně připravení, a aby měli čistou hlavu k tomu vstřebat herní podrobnosti, které jim trenérský štáb připravil. „Myslím, že náš trenérský tým přistupuje k fyzické i psychické regeneraci hráčů s velkým důrazem,“ řekl Woodcroft. „Pokud se rozhodneme pro nepovinné tréninky, obvykle druhý den následuje klasická předzápasová tréninková jednotka. Pokud máme volno nebo pouze dobrovolný trénink, vždy našim hráčům říkám, aby se zaměřili na jednu konkrétní věc, na které chtějí pracovat ve vazbě na naší týmovou hru. Ne aby to bylo jen o bruslení a fyzické přípravě bez konkrétního cíle nebo zaměření“.
V úterý proběhla na Floridě schůzka generálních manažerů klubů NHL. Jednou ze zásadních otázek, která byla na tomto jednání diskutována, bylo navýšení platového stropu. Platový strop se v NHL naposledy zvedal o dva miliony dolarů před sezonou 2019/20. Od té doby byl kvůli ekonomickým dopadům pandemie koronaviru držel na stejné hodnotě. Od příští sezony by tak měl být platový strop navýšen o jeden milion dolarů na 82,5 milionu. K výraznějšímu navýšení by mělo dojít především po sezoně 2024/25, kdy hráči splatí majitelům klubů miliardovou půjčku, která sloužila vlastníkům klubů jako kompenzace za ušlé zisky, z kterých už hráči však svůj podíl obdrželi.
Pro Oilers se jistě jedná o dobrou zprávu, protože právě náš klub platový strop každoročně doslova olizuje. S tímto navýšením by měl mít generální manažer Ken Holland na léto k dispozici zhruba 8,8 milionu dolarů a to ještě v této částce není zahrnutý plat dlouhodobě zraněného obránce Oscara Klefboma, jehož gáže činí 4,1 milionu dolarů za sezonu. Celkem by tedy mohl mít Edmonton na léto k dispozici téměř 13 volných milionu dolarů. Nutno ovšem poznamenat, že hráčů, které bude nutné ze stávajícího kádru podepsat, bude také požehnaně. Z těch klíčových půjde hlavně o čtveřici Kane, Yamamoto, McLeod a Puljujärvi. Smlouvy po sezoně skončí také Archibaldovi, Brassardovi, Koskinenovi, Russellovi a Kulakovi. Uvidíme, jaký letní koktejl starý lišák Ken namíchá.
Další zajímavou novinkou z tábora Oilers je podpis vstupní nováčkovské smlouvy s útočníkem Xavierem Bourgaultem. Šikovného útočníka draftovali Oilers na posledním výběru talentů v roce 2021 z celkové 22. pozice. Quebecký rodák je technicky nadstandardně vybaveným hráčem, navíc poměrně schopný bruslař. S pukem na hokejce dovede doslova zázraky. Důkazem budiž jeho letošní statistiky v QMJHL, kde si v dresu Shawinigan Cataractes ve 31 utkáních připsal do statistik 26 gólů a 25 přihrávek. Vzhledem k tomu, že se Bourgault narodil až v říjnu, absolvuje letos již svou čtvrtou sezonu v quebecké juniorce. Tato průprava by mu měla usnadnit následný přechod na úroveň dospělého hokeje. Díky podpisu nováčkovské smlouvy lze tušit, že od příští sezony se s ním napevno počítá na soupisku Bakersfieldu v AHL.
Rodák z provincie Quebec patří k hokejistům s menším vzrůstem. Zajímavostí je, že Bourgault je v klubové historii teprve pátým hokejistou, kterého Oilers zvolili na první příčce z QMJHL. Před ním to byli v roce 1979 Kevin Lowe, v roce 1988 Frankie Leroux, v roce 2001 Aleš Hemský a v roce 2003 Marc Pouliot.
Podle vyjádření oddělení skautingu Oilers jde o velmi dobrého útočníka s vynikajícím herním viděním a s dovednostmi na vysoké úrovni. Vedoucí amatérského skautingu Oilers Tyler Wright o něm v rámci draftu řekl: „Může hrát s elitními hráči a toto zjištění pro nás bylo velmi atraktivní. Jeho tréninková morálka je doslova bezchybná a udělal na nás dojem i mimo led. Rozhovor s ním byl velmi působivý.“
Bourgault, jehož matka provozuje vlastní kadeřnictví a otec pracuje v továrně na automobily Ford, dovede hrát jako většina juniorů na dvou pozicích v útoku. „Začínal jsem jako centr, ale posledních pár let hraji pravé křídlo. Považuji se za dobrého tvůrce hry a dokážu ze svých spoluhráčů dělat lepší hokejisty,“ prozradil mladík, který v říjnu oslavil devatenácté narozeniny. Ve svém starším článku, který jsem publikoval, když si Oilers Bourgaulta vybrali v loňském draftu, byla uvedena také hodnocení několika skautů. Myslím, že by nyní nebylo špatné si některé z nich připomenout:
Scott Wheeler z The Athletic:
Bourgaultova hra vás nebude zvedat ze sedadel, ale je velmi nebezpečným hráčem a to dokáže mnoha způsoby. Umí velmi dobře klamat tělem a brankáři do poslední chvíle netuší, kam vystřelí. Má skvělé útočné instinkty a před brankou soupeře se často mění v chladnokrevného zabijáka. Nebojí se hrát do těla, kde perfektním bruslařským postojem dokáže kompenzovat svou menší výšku a váhu. Charakterizoval bych ho jako nadprůměrného bruslaře, který je poměrně zodpovědným i směrem dozadu. Celkově ovšem defenziva rozhodně nepatří mezi jeho výkladní skříň.
Wheelerův kolega z The Athletic, Corey Pronman:
Bourgault vyniká skvělou kontrolou puku na čepeli své hole. Je sebevědomý, pokouší se elegantně zvládat obtížné herní situace a disponuje skvělými přihrávkami. Není to sice výjimečný bruslař, ale bude schopen bruslit na úrovni NHL a ukázal, že umí zvládat hru ve vysokém tempu. Nechtěl bych popsat Bourgaulta jako fyzického hráče nebo jako prvního chlapa do oslabení, ale dostatečně dobře dokáže vypomoci svému týmu i v obranném pásmu. V NHL má určitě na to, zakotvit mezi šesti nejlepšími útočníky svého klubu.
Brayden Olafson – skaut specializující se na QMJHL:
Jeho kombinace technických a silových schopností vede k tomu, že na ledové ploše bývá zpravidla vždy rozdílovým hráčem svého mužstva. Jeho silné stránky se individuálně projevují ve schopnosti být vysoce pohyblivý, a to jak při přenášení puku, tak při hledání příležitostí při hře bez kotouče. Jeho univerzálnost mu také přidává na hodnotě. Stejně jako mnoho jiných mladých hráčů je Bourgault zranitelný, pokud jde o jeho defenzivní hru, zejména o okamžitý efekt jeho zpětné kontroly. Ve své zralosti se osvědčil, ale má několik drobných nedostatků.
Grant McCagg z Recrutes měl na Bourgaulta tuto smíšenou recenzi:
Je velmi zručný, velmi chytrý, má dobrý tah na branku a skvělé hokejové myšlení. Je rychlý, ale znepokojuje mě, že prostě nevyhrává mnoho osobních soubojů. Je to silný mladý muž, takže to není tak, že potřebuje pouze přidat svaly, je to spíše záležitost psychiky. Není měkký, ale prostě nepracuje dost tvrdě. V play off byl hrozný. Občas spíše čekal, než pro něj vybojují jeho spoluhráči puk, s jeho fyzickou kondicí bych ho rád viděl, jak se o ten kotouč pere více. Existuje příliš mnoho obav o to, jak tvrdě bude pracovat, když se hra nebude vyvíjet podle jeho představ. Pozitivní pro mě naopak je, že letos opravdu velmi zlepšil své bruslení a ještě více na ledě prokazoval rozvoj svých silných stránek.
Nyní už ale přejděme k našemu dnešnímu soupeři. St. Louis Blues si ve středu připsali druhé vítězství v řadě, když zvítězili na ledě Vancouver Canucks 4:3. Blues díky dvěma bodům dokázali poskočit zpět na třetí místo v tabulce Centrální divize a nyní mají na svém kontě 83 bodů s bilancí 37-20-9. Na rozdíl od Východní konference, kde je o postupujících do play off již delší dobu prakticky rozhodnuto, budou bitvy na západní frontě ještě pořádně ostré. Poslední dvě postupová místa na tzv. „wild card“ nyní drží Nashville (82 bodů) a Dallas (79 bodů). Pouze o bod zpět jsou Vegas Golden Knights a 3 body na postup ztrácí aktuálně Winnipeg. O naději ještě bojuje i Vancouver (73 bodů), který ale poslední klíčové duely příliš nezvládá. Oilers zuby nehty drží třetí pozici v Pacifické divizi, která znamená klidné postupové místo bez ohledu na to, kolik bodů mají týmy z Centrální divize na pozici divokých karet. Když to zjednodušíme, tak nám stačí pod sebou udržet Vegas a na ostatní soupeře nemusíme brát zřetel.
Hokejisté Blues budou chtít dnes v Edmontonu přerušit domácím jejich úspěšnou sérii a Jay Woodcroft si uvědomuje, že jeho svěřence dnes rozhodně nečeká lehký soupeř. „St. Louis disponují vyrovnanou soupiskou a každá jejich řada může být pro naši obranu velmi nebezpečná. Stále musíme brát v potaz, že se jedná o nedávné vítěze Stanley cupu a tým, který je ošlehaný mnoha bitvami v play off. Budou pro nás další velkou zkouškou.“
Blues se s Oilers letos zatím potkali dvakrát. Oba duely se uskutečnily na ledě našeho dnešního soupeře a jednou se z výhry radovali domácí a jednou hosté z Alberty. Edmontonu se ovšem v domácím prostředí poslední dobou proti Bluesmanům příliš nedaří. Z posledních 13 utkání v Rogers Place dokázali vyhrát nad tímto soupeřem pouze čtyřikrát. Diváci by se dnes mohli dočkat brankových hodů, Oilers a Blues jsou totiž týmy, které od 10. března zařadili snovou gólovou rychlost. Olejáři od tohoto data dávají ve svých utkáních v průměru 4,7 branky na zápas (nejvíce z celé NHL), Blues průměrně 3,9 gólů (třetí příčka v NHL). Proti by však mohla být jiná zajímavá statistika, pro Edmonton už o poznání méně lichotivá. Od sezony 2008/09 totiž Olejáři proti St. Louis dávají v průměru pouze 2,12 gólů, což je méně než jakémukoliv jinému soupeři v lize. Naopak Blues mají od roku 2009 v utkáních s Edmontonem rozdíl ve skóre na hodnotě + 55, což je z jejich pohledu naopak nejvyšší rozdíl v porovnání s jinými soupeři.
Kanadské bodování klubu vede Jordan Kyrou, který v této sezóně nasbíral 62 kanadských bodů v 61 zápasech (22 + 40). V posledních 17 zápasech má na svém kontě 19 bodů (4 + 15), ale z gólu se neradoval už v 10 zápasech za sebou. Vladimir Tarasenko se stal pátým hráčem v historii Blues, který zaznamenal ve své kariéře 500 kanadských bodů, stalo se tak ve středu ve zmíněném utkání s Vancouverem. Tarasenko navíc vstřelil gól ve třech ze svých posledních čtyřech zápasů proti Oilers. Bývalý Olejář David Perron v březnu nastřílel 12 gólů ve 13 zápasech, což je nejvíce za jediný měsíc během jeho dosavadní kariéry.
Do dnešního utkání nezasáhnou na straně Oilers Kris Russell, Kyle Turris a Oscar Klefbom, St. Louis mají na marodce Toreyho Kruga, Tylera Bozaka a Scotta Perunoviche.
Utkání startuje v Rogers Place v sobotu ve 3:00 SEČ
