Vítězstvím v San Jose se Oilers posunuli na druhou příčku v Pacifické divizi, která by jim v případě postupu do play off zajistila pro první kolo výhodu domácího prostředí. A jak vidno pod novým trenérem Woodcroftem by to byla výhoda poměrně značná, protože McDavid a spol. udělali v posledních týdnech z Rogers Place takřka nedobytnou tvrz.
Ve žraločí nádrži přitom byli po většinu utkání lepší domácí Sharks, kteří také po gólu Tomáše Hertla dlouho vedli 1:0. Oilers jako by byli ukolébáni stagnujícím tempem hry a také bylo znát, jak citelně svému týmu schází Leon Draisaitl. Německý snajpr si odnesl z první třetiny zápasu s Anaheimem nepříjemnou podlitinu. V úterý ráno si zabruslil, ale trenérský štáb se rozhodl, nechat ho v zápase se San Jose odpočívat. Sharks hráli past 1-3-1 ve středním pásmu, která ucpala vše, co se Oilers snažili směrem dopředu vymyslet. Osm minut před koncem třetí třetiny ovšem v oslabení zaúřadovala dvojice Hyman – Hopkins a druhý jmenovaný vyrovnal průběžné skóre na 1:1. Vítěznou branku vsítil v nastaveném čase Connor McDavid a tento gól doslova obletěl hokejový svět. Ne však kvůli kapitánovi Oilers, nýbrž kvůli fantastické přihrávce brankáře Mika Smithe.
Čtyřicetiletý veterán nejprve v nastavení lapačkou zlikvidoval šanci soupeře a poté parádním načasováním vyslal do brejku McDavida, pro kterého již nebylo velkým problémem překonat nešťastného Jamese Reimera v brance San Jose. „Viděl jsem, jak chytil puk do lapačky, a byl jsem jen vděčný, že tu jejich velkou šanci zastavil. Koutkem oka jsem pak sledoval, jak se rychle pohybuje směrem dopředu, takže jsem se snažil dostat co nejrychleji za jejich obranu. Mike musí být snad fanoušek curlingu nebo co, ukázal perfektní cit a skvěle mi přihrál,“ smál se McDavid po zápase.
K utkání se vyjádřil také hlavní trenér Jay Woodcroft – „Myslím si, že náš tým ukázal trochu odolnosti. Určitě to nebyla naše nejčistší hra, jakou bychom chtěli předvádět, ale i takové zápasy jsou. Důležitý je pro nás zisk dvou bodů. Úspěšné hledání způsobu, jak vyhrát důležitý zápas. Je to zásluha naší vytrvalosti a tvrdé práce všech našich hráčů.“ Zach Hyman se vrátil k fantastickému výkonu brankáře Mika Smithe: „Je to rozený lídr. I když zrovna nestojí v brance, je skvělým chlapem do kabiny. Na brankáře je docela otevřený a jde nám všem příkladem. Jeho pracovní morálka je na špičkové úrovni a jeho hra v poslední době zjevně mluví sama za sebe. Velmi se zlepšil. Je mi potěšením být mu nablízku a je to prostě skvělý chlap a skvělý spoluhráč.“
Tolik k utkání se San Jose a nyní se pojďme podívat na nejčerstvější novinky z tábora Oilers. Edmonton se v posledních dnech činí v podepisování mladých hráčů, kterým skončila sezona v univerzitních soutěžích. Po brankáři Ryanu Fantim klub v úterý večer oznámil, že uzavřel roční smlouvu s útočníkem Noahem Philpem. Smlouva je uzavřená na sezonu 2022/23, nyní by se měl třiadvacetiletý forvard stejně jako Fanti připojit k Bakersfiledu v AHL. 190 cm vysoký hráč dokáže být velmi silný na puku, a to jak v útočném, tak i v obranném pásmu. Philp disponuje také slušným hokejovým IQ a vynikající střelou. Letos byl intenzivně v dresu University of Alberta Golden Bears sledován generálním manažerem Oilers Kenem Hollandem, který osobně navštívil několik zápasů přímo v Clarke Drake aréně.
V této sezoně sice stihl Philp odehrát v základní části pouhých 8 zápasů. V nich ovšem nastřílel hned 8 branek a celkově získal 11 kanadských bodů. Ve 4 zápasech play off pak vstřelil 3 góly a nasbíral celkem 10 kanadských bodů. Během své kariéry v kanadské univerzitní soutěži s názvem USports sehrál rodák z Alberty celkem 36 zápasů, v kterých nastřílel soupeřům 20 gólů a přidal 18 asistencí. V sezoně 2018/19 nastoupil ke dvěma utkáním v AHL za farmu Calgary Stockton Heat. Zmíněná kanadská univerzitní soutěž se sice kvalitativně se svými americkými sestrami ani zdaleka měřit nemůže, na druhou stranu nikdo nemůže mít o hráčích Golden Bears větší přehled než Oilers. Mohl by to být dobrý podpis. Roční smlouva nepředstavuje pro Hollanda vůbec žádné riziko.
Philp strávil čtyři roky ve WHL, kde oblékal dresy Kootenay Ice a Seattle Thunderbirds. Během své kariéry v kanadské juniorce ve 259 zápasech vstřelil 54 gólů a nasbíral 166 kanadských bodů. Draftován nikdy nebyl, přesto aktuálně zaujal několik dalších týmů NHL. Když nadešel ten správný čas, rozhodl se spojit své jméno právě s Oilers. „Mluvil jsem s několika týmy, Edmonton byl jedním z nich, začalo to již před play off,“ řekl Philp. „Ale chtěl jsem si počkat s rozhodnutím až na konec sezony.“ Noah jde ve stopách svého staršího bratra Luka. Ten podepsal smlouvu s Calgary Flames již v roce 2019. „Mluvil jsem o tom s Lukem. Řekl mi, že to pro mě bude pochopitelně největší skok v mé kariéře,“ svěřil se Philp o přínosu svého bratra. „Naučil se být profíkem a já jsem ho mohl při jeho vývoji sledovat a učit se od něj.“ Luke zatím dres Flames v NHL neoblékl, ale v AHL patří v dresu Stockton Heat k tahounům úspěšného mužstva.
Jak již bylo řečeno v úvodu, Oilers se aktuálně drží na druhé příčce Pacifické divize, na které o bod přeskočili svého dnešního soupeře z Los Angeles. O důležitosti dnešního mače tak není potřeba se nijak sáhodlouze rozepisovat. Kings svůj poslední zápas odehráli v pondělí, když na svém ledě podlehli lídrovi Pacifické divize Calgary Flames 2:3. Hlavním tahounem vítězného mužstva byl už tradičně Johnny Gaudreau, který v utkání zaznamenal 2 góly a 1 asistenci. Brankáři Kings Calu Petersonovi dal již svou 33. a 34. branku sezony. Na straně Los Angeles byl ústřední postavou forvard Adrian Kempe, který vstřelil oba góly domácích. Poprvé ve své kariéře tak překonal hranici 30 branek.
Oilers mají s Kings historickou bilanci 101 výher 85 porážek a 3 prohry v nastaveném čase. Z minulých dob remízových zápasů pak ještě 30 nerozhodných výsledků. Když se spolu oba soupeři utkali naposledy, Edmonton zvítězil díky 4 vstřeleným brankám ve třetí periodě. Jmenovitě se o ně postarali Ryan Nugent-Hopkins, Kailer Yamamoto, Zach Hyman a Evander Kane.
Edmonton z posledních 14 utkání prohrál pouze dvakrát v základní hrací době při skóre 65:43. Connor McDavid proti Sharks prodloužil svou bodovou sérii na 14 zápasů, během které zaznamenal 27 kanadských bodů (12 + 15). Leon Draisaitl naopak ukončil sérii 352 odehraných zápasů v kuse poté, co vynechal proti Sharks svůj první zápas od 21. října 2017.
Kings v této sezoně příliš nezvládají první třetiny svých zápasů, jejich 46 dosažených gólů v úvodních dvacetiminutovkách je třetí nejmenší číslo v NHL. Los Angeles také velmi často hrají přesilové hry, celkem jich v této sezoně mají na svém kontě již 220, což je třetí nejvyšší počet v lize. Jejich proměňování je však v podání Králů poměrně smutná píseň. Pouze 16,8 % využití je pátým nejhorším ligovým počinem. Na vině je mimo jiné možná i chabý ofenzivní příspěvek obránců Králů, kteří v letošním ročníku dali pouze 18 branek, což je z celé NHL úplně nejhorší vizitka střeleckých schopností strážců modré čáry.
Oilers stále disponují minimální marodkou. Tam se momentálně nacházejí pouze Oscar Klefbom a Kyle Turris. Kings jsou na tom v otázce zdravotních indispozicí podstatně hůře. Mimo hru pro dnešek budou: Blake Lizotte, Andreas Athanasiou, Dustin Brown, Matt Roy, Drew Doughty, Mikey Anderson, Brendan Lemieux a Nathan Walker.
A nyní trocha nostalgie. Dnes je tomu přesně 6 let, co dali Oilers sbohem své staré hale Rexall Place. Tato stavba byla domovem těch nejslavnějších dynastií Oilers a svědkem úctyhodných tažení za Svatým hokejovým grálem. Olejáři zde sehráli 1558 duelů v NHL, kterým předcházelo ještě 221 zápasů ve WHA.
Posledním soupeřem, který do Rexall Place 7. dubna 2016 zavítal, byli Vancouver Canucks. Olejáři svého soka tehdy pokořili 6:2 a posvátné hokejové místo se tak dočkalo důstojné rozlučky. V poslední sezoně, kterou zde Edmonton sehrál, měli jeho hokejisté bilanci domácích utkání 19-20-2, do play off se v tomto ročníku nepodívali. Níže uvedené řádky jsem čerpal z oficiálního webu nhl.com, ale snad mi to pro tentokrát odpustíte. Ty sváteční chvíle bych asi lépe popsat nedokázal:
Závěrečnému a emotivními ceremoniálu, jenž po konci utkání trval dvě hodiny, přihlíželo v hale také zhruba 150 bývalých borců Oilers. Řada z nich přišla již na ranní recepci, prošla se šatnou Oilers a o poledni se představila při průvodu městem. Nejbouřlivějších ovací se v průběhu utkání dočkal Walter Gretzky, otec jednoho poměrně známého hokejisty, jehož ve třetí třetině ukázali nad nápisem: „Jednou Oiler, navždy Oiler. Z té chvíle měli snad všichni husí kůži. Po utkání led pokryl modrý koberec, na nějž ve smokinzích nastoupil edmontonský symfonický orchestr (výjimkou byl pouze perkusista v dresu Oilers). Uprostřed hřiště vznikl čtverec, na nějž bylo umístěno několik set židlí a na ně postupně dosedali bývalí i současní zástupci Oilers. Všem příchozím se pochopitelně dostávalo více než vřelého přivítání. Zhruba po půl hodině se za masivních ovací ukázal Connor McDavid, který měl v té době právě završenou svou premiérovou sezonu v nejslavnější hokejové lize planety. O chvíli později donutil diváky k čím dál většímu řevu Ryan Smyth, čímž začalo defilé nejzářivějších hvězd z galaxie Oilers 80. let. Mark Messier dorazil za ohlušujícího „Mooooose!“. A pak, těsně před devátou večer, konečně přišlo na řadu číslo 99. A samozřejmě s dresem v kalhotách, jak se sluší a patří.
„Musíte myslet na vše, co jste tady zažili. Nejen na hokejové zápasy, ale na všechny další události, častokrát tak emotivní,“ líčil Mark Messier. „Tohle bude pro celý Edmonton mimořádná noc. Tak třeba moje zážitky: viděl jsem, jak se hala stavěla. Viděl jsem tu jako kluk ve WHA hrát Gordieho Howea i Bobbyho Hulla, splnil jsem si sen nastoupit zde v NHL; zde, v mém rodném městě. Jako dospívajícího kluka by mě to nikdy nenapadlo. Nejen pro fanoušky, ale pro každého, kdo kdykoli oblékl dres Oilers, pro všechny, kdo v jakékoli formě pracovali pro klub, je tohle památný večer. Je neuvěřitelné, jaké může mít budova charizma. Tahle si jej získala díky všemu mimořádnému, co se zde událo.“
Mark Messier se tehdy rozpovídal také o slavné dynastii Oilers z 80. let. O dynastii, která vládla NHL. Měli jsme nejen spoustu talentu, ale také cosi, co potřebuje k úspěchu každý tým: víru,“ řekl populární srdcař a duše tehdejších Oilers. „Musíte věřit, že můžete vyhrát. Víra vás pak provází v přípravě, při sbírání zkušeností, při střelbě gólů, při výhrách i porážkách, v horších i lepších časech. Prostoupí vás. Věříte, že TO můžete dokázat. A taky jsme měli nejlepšího lídra na světě, jímž byl Wayne. Pokaždé byl tím, kdy pracoval ze všech nejtvrději; jakkoli se na ledě bavil, byl to on, kdo si po tréninku přidával. Měli jsme v něm učitele i mentora, přestože jsme byli podobného věku. Naučili jsme se od něj hodně ohledně toho, jak vítězit.“
Gretzkého jméno zcela jednoznačně v této mysteriózní hale muselo rezonovat nejvíce ze všech: zaznamenal zde nejvíce gólů (316), asistencí (586) i bodů (902). Jeho číslo 99 bylo pod střechu halu pověšeno jako druhé v historii, 19 let poté, co se této pocty dočkalo číslo 3 Ala Hamiltona. Ve dvouletých intervalech pak přibylo pět dalších legend: Jari Kurri v roce 2001, po něm Grant Fuhr, Paul Coffey, Messier a naposledy v roce 2009 Glenn Anderson.
Messier si zde 13. října 1979 připsal svůj první gól z následných 694 v NHL – stalo se tak v úvodním duelu Oilers v této budově. Ještě mu nebylo ani 19 let, když v čase 57:36 překonal gólmana Detroit Red Wings Rogieho Vachona. O tři večery později tu Oilers slavili první vítězství a k triumfu 6:3 nad Quebec Nordiques přispěl třemi asistencemi mladík Gretzky.
První gól NHL zažila hala Rexall Place 13. října 1979 z hole útočníka Oilers Blaira MacDonalda. Tím posledním střelcem byl naopak ve středu v přesilovce forvard Leon Draisaitl.
Současnost Rexall Place už po odchodu Oilers tak růžová není. Budova se nyní používá zřídka a byla zbavena mnoha míst, která město prodalo nostalgickým fanouškům. Plány na renovaci haly selhaly a vykuchaná budova zůstává prázdná. Město zatím řeší, co bude s chátrajícím areálem dál. Edmontonská radnice platí asi 1,5 milionu dolarů ročně za údržbu a zabezpečení prázdné arény. Vše spěje k tomu, že město nakonec nechá budovu zbourat, a to i přes tlak komunitních skupin na její opětovné využití. Bohužel v posledních letech se i okolní čtvrt stává s mírnou nadsázkou „městem duchů“ a s Oilers jako by odsud v roce 2016 odešel i veškerý pulzující život…
