Poslední venkovní zápas sezóny 2021/22 je tady. Edmonton nastoupí v Pittsburghu, a i když mají oba kluby již jisté play off, ještě se hraje o lepší umístění v tabulkách a o výhodnější soupeře v play off.
No výhodnější… Nejhorší je, když se začne spekulovat, protože že se dá vypadnout i se zrovna očividným outsiderem zrovna Edmonton v nedávných letech demonstroval docela jasně. Winnipeg, Chicago, Anaheim,… Ale zase kdo by chtěl letos nastoupit proti Coloradu, alespoň ve čtvrtfinále ne. A pak? Pak už může být tým v laufu a stát se může cokoliv. I v minulých letech jsme ostatně viděli několik vítězů Stanley Cupu, kteří postoupili do play off na poslední chvíli a byli outsidery, ať už to byli Los Angeles nebo St.Louis. Edmonton ale nebude za outsidera, protože od té doby, co skončil Dave Tippett a tým převzal Jay Woodcroft, díváme se na úplně jiný tým, který je všechno možné, ale rozhodně ne outsider.
Poslední zápas v Columbusu nevyšel úplně podle představ, ale nedělal bych z toho vědu. Kdo zápas viděl, tak ví, že Edmonton nebyl horším týmem a měl našlápnuto k výhře, ale hlavně ve třetí třetině se všechno tak nějak pokazilo. Na gól Blankenburga z 50 minuty už Edmonton odpovědět nedokázal a prohrál 2:5. Zápas provázelo hodně emocí a hlavně na konci druhé třetiny lítaly jiskry na obě strany. Vše nakonec vygradovalo po ukončení druhé třetiny, kdy nakonec Kassian ještě vyfasoval desetiminutový trest za napadení rozhodčího. Tento moment bude mít asi ještě dohru. Jinak výborně chytali oba brankáři Koskinen s Merzlinkinsem. Své o tom ví Zach Hyman: “Měli jsme spoustu šancí, jejich brankáři všechna čest.“
Skrumáž, ve které byli nejaktivnější McDavid s Kassianem a kolegové z Columbusu:
Jinak v zápase musím vyzdvihnout Mikko Koskinena, který za góly nemohl a naopak chytil několik tutovek a zachytal opravdu velmi dobře a odpověděl svému parťákovi Smithovi na jeho podařené výkony.
Musíme si přiznat, že našim gólmanům jsme nevěřili a opravdu jsme měli své důvody, ale oba nyní předvádí opravdu hodně dobré výkony a jsou nám oporou. Dokáží to ale v play off? Smithovi se loni vyčítalo, že proti Winnipegu nepodržel, hlavně ve čtvrtém zápase. Ale já mu to nikdy nevyčítal, protože vlastně nebylo co. To nemohoucnost týmu nás vyřadila, ne Mike Smith. Letos ano, tam jsem věřil v budoucnost týmu s někým jiným v brance, ale změna nepřišla a Smith s Koskinenem se chytli. Jestli jim to vydrží, kdo ví. Doufejme, nic jiného nám ostatně ani nezbývá.
Když už jsem u brankářů, tak třetí do party Stuart Skinner je nyní v laufu. Tři výhry během čtyř dní a jen dva obdržené góly. Úspěšnost zásahů .975 a průměr 0,67 a vyhlášení nejlepšího hráče týdne v AHL, to je nyní bilance Stuarta Skinnera. Bakersfield má již rovněž jisté play off a čekají ho již jen dva zápasy.
V posledních dvou proti Tucsonu a Stocktonu za Bakersfield nastoupil také 23 letý útočník Noah Philp. Tento Kanaďan nikdy neprošel draftem a před třemi lety se mihl na dva zápasy v dresu farmy Calgary Tucsonu, od té doby hrál jen za Univerzitu v Albertě. Loni kvůli zranění ale nenastoupil ani do jednoho zápasu a letos jen do osmi zápasů. V nich ale nastřílel 8 gólů a jeho reference přišly až před Kena Hollanda, který mu před 20 dny nabídl roční smlouvu na příští rok. Tak uvidíme, jestli Philp předvede něco většího, nebo je to jen univerzitní borec. Každopádně mě to zaujalo.
Edmonton bude dnes proti Pittsburghu opět oslaben o dvojici Nurse – Puljujarvi. U Nurseho jde o zranění v dolní části těla, ale dle trenéra Woodcrofta nejde o nic vážného a určitě by neměl být ohrožen jeho start v play off. Nurse se léčí doma v Edmontonu, ale možná že do posledních dvou domácích zápasů již nezasáhne. Puljujarvi je nemocný, ale údajně nejde o covid a údajně by se měl k týmu připojit již při návratu do Edmontonu.
V brance dnes bude Mike Smith, který v dubnu ještě neprohrál a může si připsat svoji devátou výhru v řadě!
Ještě není vyřešený souboj o Maurice Richard Trophy mezi Matthewsem a Draisaitlem. Navrh má Matthews, který má 58 gólů, tedy 3 góly před Draisaitlem. Torontu už ale zbývá odehrát pouze poslední dva zápasy, kdežto Edmonton má ještě tři. Daleká je pro Draisaitla ale již cesta pro Art Ross Trophy, tam je nejblíže McDavid se 118 body, kterého asi může ohrozit jen 115 bodový Huberdeau. Florida má stejně zápasů jako Edmonton.
Asociace profesionálních hokejových novinářů (PHWA) nyní obdržela 32 nominací ze všech místních poboček, které nominovaly hráče na Bill Masterton Trophy, která se uděluje za oddanost hokeji. Edmontonská pobočka PHWA za Edmonton nominovala Krise Russella a zdůvodňuje to takto: “Nikdo v historii National Hockey League nezblokoval více střel, než obránce Edmontonu Kris Russell. Na začátku této sezóny zablokoval střelu číslo 1999 a převzal tím historické vedené v této kategorii a nyní zůstává jediným hráčem NHL, který kdy překonal 2000 zblokovaných střel.“ Zajímavostí je, že Russell se z oboustranného beka, kterého týmy často využívaly v přesilovkách a v ofenzivě přerodil v čistě defenzivního specialistu, a dopředu se vůbec nehrne. V posledních čtyřech zápasech ale Russell zaznamenal 2+2.
Kris Russell je jak je mu to vlastní opět skromný: “Vlastně jsem z toho trochu překvapený, ale samozřejmě je to pro mě obrovská čest. Je to něco, o čem hlasují média, takže si toho velmi vážím, ale myslím, že by to mohlo být mnoho lidí v této místnosti.“ Russell se letos docela pral se zraněními a nemocemi, ale vždy se dokázal vrátit. „Nebylo to tak, jak jsem chtěl, ale zase jsem se pak cítil dobře, takže všechna čest tréninkovému personálu. Cítím, že poslední úsek jsem hrál docela dobře, ale snažím se jen pomáhat týmu, kdekoli můžu.“ Leon Draisaitl má ze svého kamaráda z týmu radost a chválí ho: “Myslím, že Rusty je evidentně, jak my všichni víme, nejlepší válečník. Je šílené vědět, že se noc co noc dostává před tenhle malý gumový puk, který je docela dost těžký. Je těžké vyjádřit slovy, jak moc si ho vážíme. Samozřejmě ne vždy se to ukazuje na bodové tabuli a není to ten nejviditelnější chlap, ale udělal toho pro náš tým tolik… Moc si ho vážíme. Je fajn být jedním z jeho spoluhráčů“
S Russellovým hodnocením se samozřejmě nedá nic jiného než souhlasit a my budeme Krisovi držet palce! Bude mít ale silnou konkurenci. Já osobně vidím největší konkurenty třeba v Careym Priceovi, který se vrátil k hokeji po delším boji s psychickými i zdravotními problémy, dále v Zdeno Chárovi, který hraje za Islanders i ve věku 45 let, pak Andrewu Laddovi, který po dlouholetých zdravotních problémech letos v Arizoně chytil druhý dech a chuť k hokeji, nezapomínal bych ani na Jacka Eichela, který podstoupil složitou operaci krku a přesto se vrátil k hokeji ve velkém stylu. No a na závěr Ryana Getzlafa, který letos ukončil svoji kariéru, kterou odehrál celou v dresu Anaheimu.
Apropos Ryan Getzlaf. Ten už nebude dohrávat poslední dva venkovní zápasy Anaheimu a ukončil svoji bohatou kariéru doma v Anaheimu v zápase proti Los Angeles. Getzlafa přijel uctít i jeho dlouholetý spoluhráč a jiná ikona kalifornského klubu Teemu Selanne, který mu věnoval novou dunovku. Ještě že nebyly dvě, to nikdy nevede k ničemu dobrému… :o)
No, jdeme ke dnešku. Postupová matematika je na Západě ještě trochu zamotaná, na Východě už ale mající celkem pevné rozměry. Takže je to takhle: A na druhou minus B na druhou se rovná 3,14 plus 20% kurzu minus Pythagorova věta násobeno dvěma, děleno osou X mínus jedna rovná se celková rychlost Červeného Trpaslíka, což znamená, že vím všechno o vesmírném inženýrství. Naposledy dobré ráno, Listere!
Takže – na Západě má jistý postup do play off pět týmů – Colorado, Minnesota, Calgary, St.Louis a Edmonton. Los Angeles je postupu velmi blízko a může si postup zajistit již dnes, i když Kings dnes nehrají. Bude stačit, když Dallas vyhraje nad Vegas. Nashville s Dallasem jsou blízko k postupu z divokých karet a i tyto dva kluby si dnes mohou zajistit postup, když vyhrají. Takže pokud již zmiňovaný Dallas porazí Vegas v regulérní hrací době, Vegas se letos s play off poprvé v historii může rozloučit. Nashvillu stačí porazit Calgary v reg.hrací době, nebo se spoléhat opět na výsledek zápasu Dallasu s Vegas, kde Nashvillu bude stačit fandit opět Dallasu.
Nejen Los Angeles, Nashville a samotný Dallas ale můžou čekat na výsledek tohoto zápasu. Totiž, Edmonton si zajistí jisté druhé místo v divizi, pokud porazí Pittsburgh, ale pokud ne a Dallas porazí Vegas, pak sice Edmonton ještě nebude mít jisté druhé místo, zato ale již bude jisté, že v play off narazí na Los Angeles, jen se pozice obou klubů můžou v divizi ještě obrátit. Vliv na funkci rostlináře to už ale mít nebude.
Dnešní zápas mezi Dallasem a Vegas prostě bude hodně třeskutý a může ovlivnit hodně týmů! Ví to i kapitán Dallasu Jamie Benn: “Je to obrovské. To je přesně to, co jako hráč i jako tým chcete. Nespoléhat se na nikoho jiného, kdo udělá za vás práci. Máme šanci se dostat do play off a s tímto velkým vítězstvím, takže se o to pokusíme.“ To si uvědomuje samozřejmě i kapitán Vegas Mark Stone: “Stále tady jsme. Musíme tak přemýšlet. Musíme v úterý odehrát velký zápas, abychom naše šance udržely naživu.“ Zápas mezi Dallasem a Vegas začíná ve 2:30 SEČ.
Jsou to sice zatím jen teoretická čísla, ale vypadá to, že Edmonton s Los Angeles si nejspíše letos stejně budou souzeni a v přímém souboji se tak proti sobě postaví dlouholetí spolubojovníci a přátelé Todd McLellan a Jay Woodcroft, kteří spolu léta stáli bok po boku na lavičkách Detroitu, San Jose a Edmontonu. A půjde také o jednu znovu obnovenou sérii, která kdysi dávno zůstala u ledu. Edmonton a Los Angeles se spolu v play off naposledy utkali v sezóně 1991/92, tedy v sezóně, která byla poslední ze série postupů do play off od přijetí Edmontonu do NHL. Po této sezóně v klubu začal výprodej a generační obměna, která se ale nevydařila a tým to nestálo jen čtyři nepostupy do play off za sebou, ale také definitivní ústup ze slávy, který trvá prakticky až dodnes a lesk Oilers dodává prakticky jen duo McDavid – Draisaitl.
Sezóna 1991/92 tak byla první bez Messiera, Andersona, Fuhra nebo Smithe. Po této sezóně se rozloučil i Kevin Lowe. Zajímavé, že ačkoliv si tehdejší majitel Pocklington s prezidentem a gen.manažerem Glenem Satherem mysleli, že osa týmu je vyhořelá, celé toto jádro dokázalo ještě v roce 1994 vyhrát Stanley Cup v dresu Rangers a v jejich dresu bylo hned 7 hráčů, kteří byli u posledního Stanley Cupu Edmontonu včetně největších hvězd 80 let. V dresu Kings byla při posledním souboji Edmontonu s Los Angeles pětice Gretzky, Kurri, McSorley, Coffey a Huddy, jinak samozřejmě hvězdy Edmontonu, nyní už soupeři.
Edmonton vyhrál v prvním kole 4:2 a nejvíce gólů z celého týmu – 4, vstřelil Paul Coffey, který se k LA připojil jen těsně před uzávěrkou přestupů z Pittsburghu, kde rok předtím získal další Stanley Cup do sbírky. Coffey, Gretzky a Robitaille měli v sérii s Edmontonem shodně po 7 bodech. Edmonton poté ještě vyřadil Vancouver 4:2, ale poté ztroskotal ve finále konference na Chicagu 0:4 a poté začala doba temna. Jen dodám, že tento rok vyhrál Stanley Cup Pittsburgh, jaká smůla pro Coffeyho.
Kdo si chce připomenout tuto sérii, tak zde:
Po dlouhých 30 letech – pokud k tomu opravdu dojde – se střetnou Edmonton s Los Angeles a bude u toho i pár pamětníků. Tři hráli na straně Edmontonu a jeden za Los Angeles, ale síly nyní budou srovnané 2 – 2. V dresu LA byl Luc Robitaille, nynější prezident Kings, v obraně Edmontonu bylo duo Lowe – Manson. Kevin Lowe je jedním z ředitelů společnosti Oilers Entertaiment Group a je v nejvyšším vedení klubu, Dave Manson je blízkým spolupracovníkem Jaye Woodcrofta a stěhoval se s ním z Bakersfieldu a nyní je v Edmontonu asistentem trenéra a trenérem přes obránce. No a ten čtvrtý je tehdejší brankář a legenda Oilers Bill Ranford, nyní ale stojící na druhé straně barikády.
Ranford je v Los Angeles trenérem brankářů již 16 let. A ještě jedno zajímavé jméno z pohledu současného fanouška bylo tehdy na soupisce Edmontonu, leč v play off si tento hráč nezahrál. Byl to Louie DeBrusk, otec střelce z Bostonu Jakea DeBruska a nynější expert a komentátor domácích zápasů Edmontonu, zde ho vídáme prakticky pravidelně. No, pokud tento souboj vyjde, moc se na něj těším. Ale pozor, to neznamená, že Los Angeles budou lehkým soustem, letos totiž hrají velmi dobře. Tolik návnada pro edmontonského fanouška…
Náš dnešní soupeř Pittsburgh by měl s největší pravděpodobností v play off nastoupit proti New Yorku Rangers, kteří jsou letos velmi silní, takže to bude ještě daleko větší ořech. V Pittsburghu navíc mají velký problém, protože před pár dny se jim zranila jednička týmu Tristan Jarry a vypadá to, že letos se již vrátit nestihne. Z farmy tak byl povolán cestovatel Louis Domingue a nyní všechno bude na Casey DeSmithovi. Ten si zatím vede ale dobře a Jarryho celkem slušně nahrazuje. Ale jestli to dokáže i s bříměm jménem play off, to je otázka.
Dnes proti Edmontonu se ale DeSmith postaví McDavidovi, Draisaitlovi nebo Kaneovi, takže to pro něj a i pro celý Pittsburgh může být zajímavá generálka. Kromě Jarryho je na marodce ještě bek Nathan Beaulieu.
Pittsburghu se poslední dobou velmi nedaří přesilovky, když za posledních 11 zápasů dokázali proměnit pouze 2 z nich, ALE je nejméně inkasujícím týmem z přesilovek v celé NHL. Sidney Crosby a Jevgenij Malkin letos vyrovnali Jaromíra Jágra ve vítězných gólech v historii Pens, všichni tři mají 78 gólů. Zápasy proti Pittsburghu jsou vždy zábavné i proto, že proti sobě nastupují nejspíš dva nejlepší hráči poslední doby Sidney Crosby a Connor McDavid. Edmontonský kapitán to v rozhovoru před dnešním zápase komentoval takto: „Vždycky se na tyhle zápasy těším. Je zábavné se otestovat na někom, jako je Sid.“
Edmonton se s Pittsburghem letos potkal již jednou a na domácím ledě vyhrál 5:2 a Zach Hyman vstřelil 2 góly. Defenziva Edmontonu byla v prvním zápase dost jiná než teď, Broberg s Niemelainenem jsou na farmě, Lagesson dokonce úplně pryč.
Edmontonu poté schází už jen dva poslední zápasy na domácím ledě se San Jose a Vancouverem, tedy s týmy, kterým letos play off zůstane zavřené.
Dnešní zápas se hraje v PPG Paints Aréně v Pittsburghu od 1:00 SEČ a mimo jiné ho vysílá i Nova Sport 1.
