Kdo čekal, že po rodeu s Calgary dozná finále Západní konference mezi Edmontonem a Coloradem zcela jiných kontur, musel se při sledování prvního zápasu velmi divit. Oilers jako by v sobě i nadále nesli odkaz dávných předchůdců z 80. let a boří veškeré mýty o tom, jak se v současnosti hraje play off v NHL. Že se nejde ke Stanley Cupu prostřílet? Že úspěch musí vycházet od špičkového gólmana a zajištěné obrany? Ale no tak! Na to se u nás v Edmontonu nehraje. Pochopitelně je otázkou, zda se tímto způsobem lze dostat až na samotný vrchol, ale to se možná již brzy dozvíme. Každopádně ani finále konference není málo.
Pravdou je, že první utkání s Avalanche našim barvám vítězství nepřineslo, ale způsob jakým se edmontonští borci dokázali vrátit do zápasu a jak donutili Makara a spol. strachovat se do posledních vteřin o výsledek – i to se počítá. Ostatně hodně podobné utkání otevíralo i předchozí sérii s Flames a dost možná tehdejší dorovnání stavu z 2:6 na 6:6 (i když se pak také nepodařilo dotáhnout zápas do vítězného konce) začalo pozvolný vnitřní rozklad našeho rivala z jihu Alberty. Ona asi nebude náhoda, že hráči Avalanche hovořili po divokém utkání dost podobně jako nedávno hokejisté Flames po své úvodní (a nakonec jediné) výhře 9:6. Posuďte sami: „Pro lidi to musel být skvělý zápas, ale asi to není v dlouhodobém hledisku cesta, která může vést k úspěchu. Víme, že musíme hrát mnohem bezpečněji,“ prohlásil na pozápasové tiskovce obránce Lavin Cale Makar.
Pro porovnání – útočník Calgary Flames Matthew Tkachuk po prvním utkání série mezi Oilers a Flames: „Měli jsme ohromné štěstí. Tohle vážně není recept na úspěch. Dneska jsme sice možná vyhráli, ale pokud budeme hrát takhle, moc dalších zápasů rozhodně nevyhrajeme.“ Ten chlapec to věděl zatraceně dobře! Podobnost čistě náhodná? I trenér Colorada Bednar si je vědom toho, že otevírat hru proti Oilers zavání sebevraždou: „Dopustili jsme se několika laciných chyb, které soupeř dokázal využít. Z toho se musíme do dalšího průběhu série poučit.“ Otázka je, zda se jim to podaří, protože si tuhle skutečnost moc dobře po prvním zápase uvědomoval i útočník Plamenů Blake Coleman: „Je potřeba, abychom se dali do kupy a vrátili se k naší hře, protože těch 9:6, to není náš styl.“ No a jak to celé dopadlo, již víme. Oilers ukázali svému favorizovanému soupeři, že mu postup do finále Stanley Cupu rozhodně nedarují zadarmo a že žádné průběžné skóre nepřinese na střídačku Avalanche pocit bezpečí. Vypadá to totiž, že Oilers verze 2022 se nikdy nevzdávají. Nikdy.
Mírný optimismus vzbuzuje v autorovi článku i fakt, že stejně jako celá série s Flames, tak i „otvírák“ finále konference ukázaly, že se po většinu času hraje dle edmontonských ofenzivních not. Calgary po dietní defenzivní podívané s Dallasem nedokázali McDavidovi a jeho spoluhráčům naordinovat další „probráněnou“ sérii. Naopak – nevědomky kývli na naší nabídku a rozpoutali s Oilers bláznivé střelecké dostihy, v kterých se s ofenzivní silou Naftařů nakonec nemohli měřit. První zápas s Coloradem naznačil, že i tentokrát soupeř pozvánku na střelecký koncert vyslyšel. No a když máte v týmu třeba Connora McDavida, nemuselo by se to vyplatit. Neudržitelný útočník Oilers je ústředním tématem i ve finále Západní konference. „Je neuvěřitelné, jak vede náš tým v play off. Přesně tohle chcete od lídra. Ale nevím, jestli je ještě nějaký jiný hráč, který je toho schopen,“ řekl na adresu svého kapitána útočník Oilers Ryan Nugent – Hopkins.
V první konfrontaci nejúspěšnějších celků Západu se o eliminaci McDavida měl starat především obránce Colorada Cale Makar. „Jestli se nemýlím, tak Connor udělal tři body, ne?“ reagoval na tohle téma Jay Woodcroft, kouč Oilers. Jasně tím naznačil, že i přesto, že na něj elitní bek Colorada hrál osobku, se dokázal kapitán Oilers prosadit. I tak ale nic není dokonalé, alespoň tedy v očích hlavního trenéra Edmontonu. „Connor udělal hodně dobrých věcí v útoku. Ale stejně jako celý tým musí být lepší v obraně. A jako náš lídr to dobře ví.“ McDavidova čísla zůstávají úchvatná, možná by se hodilo říct i naprosto nadpozemská. V úvodním utkání série s Avalanche vstřelil gól a přidal dvě asistence, celkově má ve 13 duelech play off těžko uvěřitelných 29 bodů (8+21). „Táhne tým na svých bedrech. I když nehrajeme na takové úrovni, vymýšlí věci, které nám pomáhají vrátit se k našemu ideálu,“ chválí svého slavného svěřence trenér Woodcroft. „Pořád si trochu myslím, že je to až nemožné, co předvádí. I když lidi si na to pomalu zvykají,“ okomentoval s úsměvem hru svého spoluhráče obránce Cody Ceci. Jak vidno, i některým parťákům z kabiny občas zůstává rozum stát nad tím, co je McDavid schopen na ledě předvádět.
Důležitým momentem úvodního duelu finále Západní konference byla uznaná branka Cale Makara, která padla z velmi sporné „ofsajdové“ pozice. Jednoznačně se jednalo o zlomový moment zápasu. Byl to gól na 2:3 13 vteřin před koncem úvodního dějství. Navíc chvíli po vyrovnání Oilers na 2:2. Následně v úvodu druhé periody vstřelili Avalanche z přesilové hry (kvůli chybně vybrané coach challenge) gól na 4:2. Právě tady se podle mého názoru zrodila výhra Avs. K postavení mimo hru zkrátka podle sudích nedošlo. Vysvětlení rozhodčích? Makar měl navázat kontakt s pukem v pásmu až poté, co byl Ničuškin se svoji hokejkou v pozici na protilehlé straně. „Mysleli jsme si, že je to správný tah napadnout tuto akci, ale nevyšlo to podle našich představ. Takové věci se stávají,“ řekl kouč Oilers Jay Woodcroft k poněkud kontroverznímu verdiktu mužů v pruhovaném. Celá situace by se tedy dala shrnout tak, že podle pravidel bylo rozhodnuto správně, nicméně donutila celý hokejový svět přemýšlet nad tím, co je to vlastně „kontrola puku“….
Radost z úspěšného startu do série pokazilo Coloradu zranění gólmana Darcyho Kuempera, jenž musel pro zranění v druhé třetině přepustit místo Pavlu Francouzovi. Zranění brankářské jedničky je nyní v Denveru a nejbližším okolí pochopitelně téma číslo jedna. „Uvidíme,“ zareagoval hlavní trenér Jared Bednar na dotaz, zda bude Kuemper k dispozici na druhý duel. „Zatím to nedokážu říct. Darcy měl během prvního utkání problémy, proto jsme museli udělat změnu.“ Jak je během vyřazovací části zvykem, klub detailní informace o povaze Kuemperova zranění neposkytl. Hovoří se pouze o potížích v horní části těla. „Jakmile jsme viděli, že se s Darcym něco děje, hned jsme Pavlovi řekli, aby se začal chystat. Bylo to v situaci, kdy jsme šli do přesilové hry, takže nebyl důvod cokoli uspěchat. Chtěli jsme, aby byl Pavel dobře připravený,“ vysvětlil Bednar.
Český reprezentant sice v utkání inkasoval tři branky, ale v určitých pasážích hry, když hráči Oilers utahovali pomyslnou smyčku kolem krku svého soupeře, předvedl několik těžkých zákroků a uhájil pro své mužstvo cennou výhru. Dohromady si připsal 18 úspěšných zákroků. Zatím v letošním play off v průměru dostává 3,59 gólu na zápas s úspěšností 88,9 procenta. „Pavel chytá po celou sezonu skvěle. Máme v něj velkou důvěru, je to výborný týmový hráč,“ prohlásil útočník Colorada Logan O’Connor. „Neustále se chce zlepšovat, pracuje na detailech. V trénincích odvádí skvělou práci. Víme, že když je v brance, nemusíme na naší hře nic měnit.“ Situaci v brankovišti Lavin pochopitelně detailně sonduje i trenérský štáb Naftařů. „Viděl jsem Francouze v mnoha zápasech AHL. Vím, jaký je to gólman. Lapačku drží v pravé ruce a v porovnání s Kuemperem je menší postavy,“ řekl na adresu Francouze Jay Woodcroft. „Do větších detailů bych ale nechtěl zabíhat. Soustředíme se sami na sebe.“ Uvidíme tedy, kdo se nakonec postaví do brankoviště Coloradu v druhém duelu. Osobně bych si vsadil spíše na Pavla Francouze.
Jasno tak úplně není ani mezi třemi tyčemi na druhé straně. Mike Smith inkasoval v prvním utkání 6 branek z 25 střel (zhruba 76 % úspěšnost), než přepustil své místo finskému obrovi Mikku Koskinenovi. Ten si připsal 20 úspěšných zásahů a hráči Lavin jej překonali pouze jednou. V brance působil poměrně dobrým, jistým dojmem. U Smithe může v jeho věku hrát nezanedbatelnou roli také únava, a to především psychická. Přeci jen nás dostal přes dvě těžké série a čas se zkrátka ošálit nedá. Jay Woodcroft slíbil, že během dneška mediím sdělí, který z jeho maskovaných mužů bude hájit branku Oilers ve druhém utkání finále konference. Je sice pravdou, že Smithovi se nevydařil úvodní zápas ani v jedné předchozí sérii a trenér ho pokaždé podržel. Smith se odměnil za důvěru a ve druhých utkáních předvedl pokaždé skvělé výkony. Po včerejším zápase jsme mohli vidět Smithovu touhu dostat se zpět do brankoviště. Vypadal šíleně, šíleně odhodlaně. Vypadal, jako by byl připraven jít a dokázat všem pochybovačům, že se mýlili. Za pravdu mu dávají i čísla. Z prvních zápasů jednotlivých sérií si Smith odnesl v letošním play off úspěšnost 81,4 %. A v druhých utkáních? Úctyhodných 95,7 %. No, nebude mít Jay Woodcroft lehkou volbu.
V letošním play off se z pohledu Oilers vyskytuje ještě jeden poměrně nezanedbatelný nešvar, na kterém by svěřenci Jay Woodcrofta měli zapracovat. Naftaři totiž až nezdravě často inkasují direkt od soupeře velmi záhy poté, co sami vstřelí branku. Pojďme si tento „trend“ trochu prostudovat. Začněme posledním utkáním v Denveru. Zach Hyman vyrovnává na 2:2 v čase 19:37, o 9 sekund později Cale Makar strhává vedení opět na stranu Avalanche. Ryan McLeod na začátku druhé třetiny sníží na 3:4 a Colorado opět o 99 sekund později odskočí na rozdíl 2 branek. Pojďme dále do minulosti. V pátém utkání v Calgary zvýšil Zach Hyman v čase 14:57 druhé třetiny na 3:2. O 15 sekund později skóroval Johnny Gaudreau a o dalších 16 sekund později přidal další branku Calle Jarnkrok. V prvním zápase v Calgary skóroval Evan Bouchard v čase 7:10, když snížil na 2:5 z pohledu Oilers. Matthew Tkachuk se trefil o 74 sekund později a získal pro svůj tým zpět čtyřgólový náskok. Na začátku třetí třetiny vyrovnal Kailer Yamamoto na 6:6, ale o 91 sekund později se trefil Rasmus Anderson a znovu získal pro Flames vedení.
A bohužel nekončíme. Ve třetím utkání prvního kola proti Kings skóroval Anze Kopitar 16 sekund poté, co Evander Kane zvyšoval náskok Oilers již na 5:0. Rychlá branka tehdy Králům vlila krev do žil a v této pasáži hry jich byl najednou plný led. V prvním zápase série s Los Angeles Kailer Yamamoto na začátku druhé třetiny vyrovnal na 2:2, ale Brendan Lemieux vrátil o 71 sekund později vedení opět na stranu Kings. Jak vidno, tohle nebude samo sebou a Oilers by měli tento „neblahý úkaz“ co nejdříve utnout. Po vítězné sérii nad Calgary se Leon Draisaitl zabýval právě touto edmontonskou anomálií. „Když vyrovnáme skóre, nebo půjdeme do vedení, musíme hru trochu více uklidnit a nevracet se k sobě s tím, že dostaneme gól,“ řekl Draisaitl. „Je to něco, co musíme změnit. To jsou opět věci, které se můžeme naučit.“ Otevírací duel s Coloradem ukázal, že se to zatím tak úplně hráčům Oilers nepodařilo.
Nyní si dovolím takovou malou vsuvku. Když se můj kolega Tomáš v minulém preview tak trochu „rozpovídal“ o svém osobním vztahu ke Coloradu Avalanche, řekli jsme si pak společně, že bych na tuto nit dnes navázal i já. O NHL jsem se začal zajímat detailněji někdy v roce 1995, pochopitelně to nemohlo začít jinak, než sbíráním kartiček. Kdo je tehdy nesbíral, ten jakoby nebyl. Žák základní školy neměl o jednotlivých týmech skoro žádný přehled a tak se vazby vytvářely pomocí sympatií ke klubovým barvám, logu, názvu a podobným druhotným aspektům. Já si zamiloval Nordiques s jejich iglů ve znaku a s bílými liliemi na dresech. Jména jako Fiset, Thibault, Deadmarsch, Sakic nebo Forsberg začala plnit mé první album s hokejovými kartičkami. Paradoxní je, že právě v té době se už tito borci chystali vkročit do nové sezony pod názvem Colorado Avalanche, což já ještě vůbec netušil. Má první „interakce“ s NHL byla prostřednictvím magazínu o NHL s názvem Sportissimo, který se vysílal každý čtvrtek na ČT 2 (cesta k ČT sport byla tehdy ještě hodně dlouhá) vždy po přímém přenosu předehrávky pátečního extraligového kola. Start byl v 19:30 a to se pro mě vždy zastavoval čas a svět okolo. Typická znělka – sekvence s Jágrem a Lindrosem, gól rychlíka Pavla Bureho, zákrok Martina Brodeura. Byl jsem v transu. Pořadem provázeli Robert Záruba a Jiří Hrdina. A právě hned v prvním díle nové sezony 1995/1996 byl komentovaný sestřih utkání Colorado Avalanche – Detroit Red Wings.
Konečně jsem pochopil, že jde vlastně o bývalé Nordiques a tak nějak přirozeně přešly mé sympatie na nový klub z Denveru. Líbilo se mi jejich logo, název, dresy a jména zůstala vlastně stejná jako na mých kartičkách Quebecu. A co tuhle mou první hokejovou lásku utnulo? Dva paradoxy – jednak jsem vždy tíhnul spíše k outsiderům, což Avalanche rozhodně ve své první sezoně po stěhování z Quebecu nesplňovali a druhou ranou osudu se stal příchod Patricka Roye. Já jsem toho brankáře tak strašně neměl rád. Jako by se tímto trejdem v „mém Quebecu“ rázem všechno změnilo. Už to zkrátka nebylo ono. V té památné sezoně dokráčela Lavina až k vítězství ve Stanley Cupu a já tehdy ve finále přál spíš Floridě. V mém srdci se zkrátka uvolnilo místo, které po letech do posledního místečka vyplnili Oilers. A tak to zůstane už navždy.
Zpět k blížícímu se druhému zápasu mezi Avs a Oilers. Jak už avizoval kolega Tomáš v minulém preview – Colorado se s Edmontonem v play off zatím utkali ve své historii dvakrát. V obou případech platilo, že tým, který získal první utkání, ovládl následně i celou sérii. Pokud by nyní Oilers ztratili i druhé utkání v Denveru, tak by už nebyla příliš velká naděje, že by se svěřencům Jay Woodcrofta mohlo podařit celou sérii otočit. Alespoň tedy statisticky. Colorado totiž zatím ve své historii vedlo v 19 případech 2:0 v sérii play off a hned 15 z těchto vedení přetavilo v postup. Pokud je naopak série po dvou utkáních vyrovnaná 1:1, tak z 20 případů pouze v 9 dokázaly Laviny v sérii posléze zvítězit.
Co se zranění týče, tak na straně Oilers jsou mimo hru jen dlouhodobí marodi Kyle Turris a Oscar Klefbom. V dresu Avalanche do dnešního utkání nezasáhnou Samuel Girard, Ryan Murray a s největší pravděpodobností ani Darcy Kuemper.
Zápas začíná v Ball Areně v pátek ve 2:05 SEČ. Přímým přenosem jej vysílá stanice NOVA Sport 1
