Včera večer, potažmo pro nás dnes ráno se nehrál ve Winnipegu obyčejný přípravný zápas. Pro celou hokejovou komunitu ve Winnipegu to byl opravdu velký sváteční den, protože se za přítomnosti rodiny a před plnou arénou uctíval Dale Hawerchuk, který před dvěma lety předčasně zemřel na rakovinu. Také proto toto pozápasové review, abych se i já připojil k těm, kteří Hawerchukovi vzdávají hold.
Nejdřív ale k samotnému zápasu. Domácí Jets vyjeli na led za bouřlivé atmosféry v parádních retro dresech evokujících Hawerchukovu éru a na Oilers vlétli pěkně zhurta. První třetina byla de facto téměř zcela v jejich režii. První ale přesto skórovali Oilers zásluhou Tylera Bensona, který byl po zásluze odměněn gólem za svoji aktivitu nejen v tomto zápase, ale také ve svém posledním a předminulém zápase proti Calgary, kde byl nejaktivnějším střelcem na ledě.
Benson se mi v přípravě líbí a zatím si docela hlasitě říká o místo v prvním týmu. Také u něj už je načase, aby protrhl svoji kariéru v této organizaci, protože donekonečna se na něj asi už čekat nebude a může lehce dopadnout jako Cooper Marody, který se v létě pakoval do Philly. Ale dále. Zanedlouho na Bensonův gól reagoval domácí Perfetti a vyrovnal na 1:1.
Od druhé třetiny se hra vyrovnala a žádný gól nepadl. Třetí třetinu okořenila bitka Luka Esposita s domácím čerstvě sesazeným kapitánem Wheelerem. Duboisovi poté nebyl uznán gól, aby domácí chvilku poté přecejen skórovali a byl to znovu Perfetti. Jeho dva góly byly tento večer navíc speciální v tom, že uctívaná legenda Dale Hawerchuk nosil na dresu číslo 10 a Cole Perfetti byl vybrán na draftu v roce 2020 z 10. místa.
Oilers postupně přebírali otěže zápasu a třetí třetina byla už naopak spíše v jejich režii. Vyrovnávací gól byl opravdu lahůdkový. V přesilovce ho vstřelil zkoušený obránce Jason Demers po naprosto parádní přihrávce Dylana Hollowaye. Tohle byla od Hollowaye opravdu lahůdka…
Během prodloužení se mimochodem skvělým zákrokem zaskvěl Stuart Skinner a zápas tak šel až do nájezdů. Tam byl jako jediný exekutor úspěšný hostující Devin Shore, který svůj nájezd proměnil s mazáckou jistotou a tak Oilers vyhráli 3:2. Zmínit musím ještě pozoruhodný výkon Markuse Niemelainena, který zablokoval 5 střel a rozdal 5 hitů.
Jets – Oilers 2:3 po nájezdech.
17. Perfetti, 39 Perfetti – 15. Benson, 52. Demers, rozh. nájezd Shore.
A nyní k hvězdě večera, i když se na to vše už bohužel dívala z obláčku. Dale Hawerchuk ne byl, ale JE nejen největší legendou Winnipegu, ale také jednou z největších legend NHL. V historických tabulkách mu nyní s 1409 body patří 21. místo a až za ním jsou borci jako Jari Kurri, Luc Robitaille, Brett Hull nebo Guy Lafleur.
Hawerchuk byl poctěn bronzovou sochou, která stojí na rohu ulice Dale Hawerchuk Way.
Tato událost ve Winnipegu semkla místní komunitu, která je z fanouškovského hlediska jednou z nejlepších v lize. Výkonný ředitel klubu Mark Chipman k tomu řekl: “Když tyto věci připravujete, tak myšlenka, která se mi při tom neustále vracela je – ‚Kéž by tu byl‘. To je na tom ta obtížná část. Přál bych si, aby tu s námi mohl být a viděl všechnu tu lásku, kterou k němu místní komunita chová.“ Co k tomu dodat. Asi to, že také proto jsem se rozhodl věnovat Hawerchukovi vzpomínku, protože k němu chovám stejnou úctu jako oni a on si ji myslím bezesporu zaslouží.
Dale Hawerchuk byl Kanaďanem narozeným v Torontu. Je jedničkou draftu 1981, kdy si ho vybrali Winnipeg Jets. Čtvrtý byl jistý Ron Francis (Hartford) a osmý Grant Fuhr. Již ve své první sezóně 1981 Hawerchuk překonal stobodovou hranici bodování a vyhrál tak Calder Trophy. Od roku 1984 až do výměny do Buffala v roce 1990 byl kapitánem Jets. Jeho číslo 10 je také původními Jets vyřazeno z používání a jeho dres byl vyvěšen ke stropu arény, žel ne ve Winnipegu, ale v Arizoně, která nahradila původní Jets.
Hawerchuk skončil hráčskou kariéru v roce 1997 v dresu Philadelphie. Od roku 2005 se pak vrhnul i do trenérské práce a od roku 2010 prakticky až do konce byl trenérem týmu Barrie Colts v Ontario Hockey League. V Barrie měl Hawerchuk pod sebou několik let hned několik mladíků, kteří jsou v NHL nyní hvězdami, ať už Mark Scheifele, Aaron Ekblad nebo Andrew Mangiapane s Rasmusem Andressonem. Já jako Kladeňák musím zmínit i Jakea Dotchina, který hrál v Tampě a nyní hraje v Extralize za Kladno.
Nynější asi největší hvězda Jets Mark “Mel Gibson“ Scheifele na svého bývalého trenéra vzpomíná: “Byl to nejlepší trenér, jakého jsem kdy měl. Nemyslím, že je mnoho takových, jako byl on. Byl to chlap, který chtěl prostě jen učit kluky, bez ohledu na to, jestli byl někdo první nebo čtvrtý. Chtěl tě prostě naučit jak se zlepšit a co na ledě dělat a on nám to sám na ledě názorně ukazoval. Ať už to bylo o škole, nebo o tom když byl člověk doma, ať už to bylo cokoliv, vždycky mi dával lekce a učil mě. Měl jsem štěstí, že mi dával takové lekce každý den.“
Tolik Dale Hawerchuk, člen síní slávy celé provincie Manitoba, jakožto i Winnipegu a Buffala a nepochybuji, že jednou i Síně slávy samotné NHL. Takže ještě jednou i za mě a myslím, že píšu i za své kolegy – smekám před legendou!
