Myslet si, že je momentálně v týmu Oilers všechno v pořádku, by bylo velmi naivní. Fanoušci i odborná hokejová veřejnost pasovali v předsezónních predikcích klub ze severní Alberty na žhavého aspiranta minimálně na zopakování loňského úspěchu v podobě postupu do finále Západní konference. Přes léto se podařilo generálnímu manažerovi Kenu Hollandovi vyřešit brankářský post, udržet v klubu střelce Kanea i progresivního beka Kulaka. Zdálo se, že tým potřeboval pouze ortopedicky jemné vyladění, aby mu nic nestálo v cestě za úspěchem. Nejlepší hráč světa v ideálním věku a na vrcholu formy, podobně hodnocený spoluhráč, nabrané zkušenosti z konečně dlouhého putování play off. Ovšem příznivec míní, hokejový Pán Bůh mění. Oilers momentálně patří výsledkově k průměru ligy a navíc současná forma má k ideálu daleko asi jako Katar k dodržování lidských práv.
Edmontonským hokejistům se zatím putování aglomerací New Yorku poněkud zajídá. Tedy minimálně po té hokejové stránce. Po porážce v Newarku od místních Devils 2:5 nekvetla pšenka svěřencům Jay Woodcrofta ani na Long Islandu. Brankář Ilja Sorokin a útočník Jean-Gabriel Pageau byli hlavními postavami při výhře Ostrovanů 3:0. Ruský brankář zlikvidoval v UBS Areně 49 střeleckých pokusů Naftařů a Pageau utkání rozhodl dvěma brankami ve druhé třetině, které vtěsnal do časového úseku 2 minut a 6 vteřin. První vstřelil dokonce ve vlastním oslabení.
„Myslím, že hlavním klíčem našeho neúspěchu, byl fakt, že jsme si nedokázali poradit s jejich skvělým brankářem,“ řekl po utkání hlavní trenér Edmontonu Jay Woodcroft. „Vypálit na někoho 49 střel, to je přesně to, co chcete od svého týmu vidět každý zápas. Nenašli jsme ovšem způsob, jak se jejich brankáři dostat pod kůži.„
Edmonton má nyní v sezóně vyrovnanou bilanci 10 výher a 10 porážek. V prvních deseti utkáních sezony měli Naftaři bilanci 7-3-0, naopak v posledních deseti zápasech vykazují zcela opačnou bilanci 3-7-0. „Na začátku sezóny jsme vyhrávali zápasy, které jsme si možná vyhrát ani nezasloužili, což podle mě není nikdy špatné, ale nakonec vás to dožene,“ řekl k současnému stavu kapitán Connor McDavid.
Proti Islanders se do branky po 4 zápasech a 13 dnech vrátila letní posila z Toronta Jack Campbell. V předchozím utkání s New Jersey jej na střídačce trefil sražený puk tak nešťastně, že mu zlomil nos. Rodák z Port Huron se dal naštěstí rychle do pořádku a mohl být na zápas i přes nepříjemné zranění připraven. „Viděl jsem Jacka předvádět v posledním týdnu velmi dobré výkony na tréninku. I přes své zranění toužil po návratu do branky a tak nebyl důvod mu dnes nedat šanci,“ rozpovídal se o svém brankáři trenér Woodcroft. „Jack nám dnes večer dal šanci vyhrát, když udělal pár dobrých zákroků, bohužel to nevyšlo.“ Sám Campbell doufá, že nejhorší má v novém působišti již za sebou. „Odpočinek mi poskytl čas vrátit se k tomu, abych byl zase sám sebou. Samozřejmě chci do branky a pomáhat klukům k výhrám. Ale momentálně pro mě bylo přínosnější snažit se, abych měl z chytání zase radost. Oprostit se od toho tlaku kolem,“ řekl ke své situaci samotný brankář. To, že Campbell nebyl v poslední době v psychické pohodě, bylo patrné na první pohled. „Daří se mi, když se cítím uvolněný a užívám si to. Ale je těžké být takový, pokud nejste psychicky správně nastavený. Jsem nadšený, že jsem dostal možnost se k tomu dopracovat a připravit se na chvíli, kdy mě trenér pošle znovu do akce. Klukům dlužím prvotřídní výkon,“ dodal závěrem Campbell.
Oilers měli v duelu s Ostrovany k dispozici celkem 5 přesilových her, ovšem ani jednu z nabídnutých početních výhod nedokázali využít. Naopak v jedné z nich dokonce inkasovali. Slovy kapitána Connora McDavida – jasný recept na prohru. „Hokej je hra chyb a my se snažíme udělat jich méně než soupeř a využít toho, když udělá chyby on. Dnes večer udělali Islanders spoustu chyb, které jsme ovšem nedokázali potrestat. To byl dnes hlavní rozdíl mezi oběma týmy,“ pokusil se najít důvody neúspěchu trenér Woodcroft.
Oilers zatím marně hledají svou tvář. Zdá se, že více než se čekalo, chybí persony Duncan Keith a Mike Smith. A to nejen svými výkony na ledě, ale především jejich přítomností v kabině, která aktuálně zjevně postrádá zkušeného lídra, jenž by celou situaci uklidnil. Stojím si za tím, že Edmonton nemá vůbec špatně poskládaný kádr. Bez diskuze – citelně chybí Evander Kane, který dával útočnému šiku hloubku, dokázal hrát tvrdě a vždy tak trochu sejmul část zodpovědnosti z McDavida a Draisiatla. Silně pod své možnosti hrají beci – zejména Kulak, Bouchard a poslední dobou i Barrie. I to je důvodem, proč byl do prvního týmu povolán mladý švédský bek Philip Broberg, mimo jiné osmička draftu z roku 2019. Ten by si měl dnes v MSG odbýt svou letošní zápasovou premiéru. Perfektní poziční hra, přesné pasy a zejména průniky podél mantinelů až před branku soupeře, to je jen několik hlavních atributů, které tohoto odchovance hokejového klubu z města Örebro zdobily v juniorském věku. Tehdy býval přirovnáván k nástupci Victora Hedmana a Edmonton věřil, že v něm získal klíčového obránce budoucnosti.
Ředitel evropského skautingu Göran Stubb o něm před draftem v roce 2019 prohlásil, že má ty nejlepší předpoklady k tomu, aby se stal hráčem do prvního obraného páru klubu NHL. I proto se Broberg stal teprve desátým švédským obráncem v historii, jenž byl nakonec vybrán na draftu NHL v první desítce. Zajímavostí je, že Philip hrál až do svých 12 let závodně také fotbal a florbal. Možná další důkaz toho, že dětem v jejich sportovním vývoji nesmírně pomáhá všestrannost, pramenící z více provozovaných sportů. Generální manažer Edmontonu Ken Holland si na vytáhlém Švédovi cení dalších vynikajících vlastností. Líbí se mu, že i přes svou velikou postavu je Broberg neuvěřitelně pohyblivý, rychlý a perfektně bruslí. A jak Philip Broberg charakterizoval po hokejové stránce sebe samotného při „velkém draftu“ v roce 2019? „Jsem obousměrný obránce, který dobře bruslí a rád posouvá puk do útočného pásma. Jsem velký, a proto musím jednoznačně zlepšit svou hru před brankou a v rozích kluziště. Tam musím být podstatně platnějším hráčem.“ Dnes můžeme posoudit, jak na sobě v tomhle směru Broberg za poslední dvě sezony zapracoval.
Ve svém prvním zámořském ročníku zvládl v loňském roce Broberg za první tým Oilers 23 zápasů s bilancí 1 branky, 2 asistencí a mínus 8 bodů v tabulce pravdy. 191 cm vysoký bek odehrál také 31 zápasů za záložní celek z Bakersfieldu v AHL, kde ve 31 utkáních posbíral 23 kanadských bodů za 4 branky a 19 přihrávek. Účast na ledě při inkasovaných a vstřelených brankách měl velmi slušných plus 14. Celkem 5 zápasů odehrál i ve vyřazovacích bojích – 1 za Oilers a 4 za Condors. Letos zatím díky zranění, které zásadním způsobem negativně ovlivnilo i jeho výkony v přípravném kempu, odehrál za Bakersfield jen 7 utkání s bilancí 2+2 a mínus 2. Jak bývá u obránců pravidlem – vyvíjí se pomaleji než útočníci a potřebují pro svůj růst od vedení klubu více času a trpělivosti. V tomto směru by v Edmontonu neměl být problém, protože generálním manažerem je starý lišák Ken Holland, který byl v Detroitu doslova proslulý tím, jak dlouho své mladé hráče „trápil“ po farmách. Každopádně lze se důvodně domnívat, že Brobergův čas by pomalu mohl v Edmontonu přicházet.
Pojďme se nyní podívat do kuchyně našeho dnešního soupeře. Na pomoc jsem si již tradičně pozval svého kamaráda a velkého fanouška New York Rangers Davida Palána. David je mimo to také duchovním otcem a tvůrcem projektu Hokejové Kralupy. Pokud by měl někdo zájem podívat se, jak se to i v provinčním hokejovém klubu dá dělat na profesionální bázi, mrkněte na webovky hokejovekralupy.cz. Nyní tedy předávám štafetu Davidovi:
New York Rangers chtějí v letošní sezóně navázat na povedené poslední play-off, ve kterém došli nakonec dál, než mnozí předpokládali. Manhattanští fanoušci si na jaře mohli oživit vzpomínky 7 let nazpět, kdy si jejich tým zahrál poslední sérii finále Východní konference, v němž nakonec podlehl Tampě Bay v 7. zápase. Stejný soupeř nakonec zavřel cestu Newyorčanů do finále Stanley Cupu i v tomto roce, tentokrát to však stihl o utkání dříve. Rangers přitom měli skvěle našlápnuto, když zvládli obě dvě úvodní utkání série. I v nich však většina newyorských fandů musela připustit, že jejich tým doma dvakrát až příliš snadno porazil mužstvo, které jako by nebylo ve své kůži, či jako by si soupeře nejprve oťukávalo. Ve zbytku série pak opravdu Tampa přepnula na vyšší level a sérii nakonec po čtyřech výhrách v řadě zaslouženě ovládla.
Rangers jako by se s Tampou po sedmi letech potkali tak trochu symbolicky, opět na stejné cestě, jen každý v jiném směru. V roce 2015 tým z New Yorku pomalu opouštěl výsluní, přičemž floridský tým čekala ta nejlepší léta. Mohli bychom klidně říci, že se letos na jaře obě mužstva potkala na zpáteční cestě. Tampa s úspěchy v zádech, Rangers mladé mužstvo s očekávanou budoucností. Přestože ona poslední vzájemná série dopadla ještě vítězně pro Lightning.
Vývojový stav obou ér newyorského klubu v obou semifinálových ročnících reflektovali i brankáři, na které měli na Manhattanu vždy výborný čich. Před sedmi lety Henrik Lundqvist na sklonku kariéry, a letos Igor Šesťorkin na začátku dlouhé, a věřme i veleúspěšné cesty. V newyorské organizaci minimálně věří, že svého předchůdce trumfne v tom, co se švédskému „Králi“ nikdy nepodařilo, tedy dovést tým až na vrchol, k prvnímu Stanley Cupu od roku 1994.
Už v jarním play-off Igor Šesťorkin ukázal, že právě on je skutečně více než důstojným nástupcem Henrika Lundqvista, ačkoliv to s mladým brankářem v prvním kole s Penguins nevypadalo vůbec dobře. Rangers prohrávali 3:1 na zápasy poté, co ve 3. i 4. zápase v Pittsburghu ruského brankáře střídal Georgiev. Stejný muž, který si ve svém prvním zápase premiérového play-off v roli jasné jedničky připsal 79 zákroků, nezvládl tlak nepřátelského prostředí v PPG Paints Areně, kde v necelých 60 odchytaných minutách inkasoval 10 gólů. Tlak publika, který Rangers málem stál sérii, nicméně ruský brankář ho pro svůj další vývoj nesmírně potřeboval. Potřeboval nekomfortní pocit prožít, aby se s ním naučil pracovat. V 5. zápase poté doma pomohl 29 zákroky odvrátit první mečbol, zpátky do Pittsburghu se vrátil mentálně mnohem silnější a nakonec byl ústřední postavou nejen nevídaného obratu v oné sérii, ale i samotného postupu přes Hurricanes do finále východní konference. Tam už bohužel Lightning byli po dvou náročných sedmizápasových sériích nad síly jeho spoluhráčů.
I letos zocelený šestadvacetiletý čerstvý držitel Vezinovy trofeje potvrzuje své kvality a nic nenasvědčuje tomu, že by měla být jeho pozice jedničky jakkoliv ohrožena. Po odchodu Georgieva do Colorada Rangers na pozici druhého brankáře angažovali ověřeného Jaroslava Haláka, ten však po šesti utkáních v brankovišti Jezdců zatím tým nedovedl k jedinému vítězství a na Manhattanu čelí velké kritice. Byl to právě on, kdo střežil klec Blueshirts v 5 ze 7 zápasů, v nichž Jezdci nezískali jediný bod. Šesťorkin už má oproti tomu na kontě po 15 kolech jednu vychytanou nulu proti Philadelphii, průměr 2,38 inkasovaného gólu na zápas, 91,7% úspěšných zákroků a bilanci 10-2-3.
Po Šesťorkinovi mají Rangers v sestavě jednu další výraznou osobnost, která má pro tým z Manhattanu s větší či menší trochou nadsázky podobný význam, jako McDavid pro Edmonton. Mluvíme o držiteli Norrisovy trofeje ze sezóny 2020/2021 Adamu Foxovi, který i přes menší vzrůst patří i letos k hlavním postavám celé sestavy. Čtyřiadvacetiletý obránce dostává ze všech hráčů Blueshirts nejvíce času na ledě (aktuálně v průměru téměř 25 minut za utkání) a důvěru splácí nejen zodpovědnou hrou dozadu, ale hlavně podporou ofenzivy. Newyorský rodák je definicí moderního obránce, který plně využívá své mrštnosti a hokejové inteligence. Aktuálně má Fox na kontě stejný počet bodů, jako prozatímní lídr týmového bodování a zároveň desetigólový král střelců Rangers Mika Zibanejad, a s 18 asistencemi nejlepší nahrávač týmu Artěmij Panarin. Všichni tři v dosud 21 odehraných zápasech nasbírali shodně 23 bodů. Konkrétně Fox za 6 branek a 17 asistencí, díky nimž mu aktuálně náleží třetí místo mezi obránci v celé lize, kde soupeří o druhou příčku s buffalským Rasmusem Dahlinem, s nímž společně ztrácí na obrozeného lídra obránců Erika Karlssona 7 bodů.
Karlsson ovšem výrazně nestíhá ve statistice +/-, kde je momentálně na 2 mínusových bodech, přestože z nevýrazného mužstva Sharks se jedná o ta lepší čísla. Adam Fox nicméně v tabulce pravdy vládne celé sestavě Rangers a po 21 kolech se drží na hodnotě +7, což jen podtrhuje jeho neuvěřitelný vliv na hru celé jeho formace a výsledky celého týmu. Pro porovnání nejlepší nahrávač týmu a zároveň jeden z nejzábavnějších mužů sestavy Artěmij Panarin aktuálně kotví na hodnotě -9 a z celého mužstva je v poměru účasti na ledě při vstřelených a inkasovaných brankách suverénně nejhorší.
Co ovšem demonstruje vliv Foxe na hru Rangers nejvíce, jsou body získané při hře 5 na 5. Pokud totiž odečteme všechny body získané v přesilových hrách, kterým dominují dvanáctibodoví Panarin se Zibanejadem, následuje osmibodový Kreider se sedmibodovou letní posilou z Caroliny Trocheckem, a až pak najdeme šestibodového Adama Foxe, přestože bývá hlavně on na modré čáře hlavním mozkem her v početní převaze, stává se právě Fox rázem lídrem celé produktivity Rangers. Při hře 5 na 5 nasbíral Fox v letošní sezóně 6 branek a 11 asistencí a se 17 body tak má coby obránce neuvěřitelný šestibodový náskok na jedenáctibodové útočníky Zibanejada (3+8) s Panarinem (4+7). 4. místo v bodování 5 na 5 pak patří českému desetibodovému forvardovi Filipu Chytilovi (4+6), který tak při hře za rovnovážného stavu na ledě ztrácí pouhý jeden bod na první místo týmového bodování. A i na tom má drobný podíl právě Adam Fox, který se nachomýtl k některým gólovým situacím útoku Lafrenière – Chytil – Kakko, od něhož se po výkonech předvedených v play-off očekává další krok kupředu. Letos však často mladá útočná trojice zvaná „Kid line“ hrála s urostlým talentem v zádech K’Andre Millerem, jenž v letošní sezóně zůstává trochu za očekáváním. Ve statistice +/- má 3 mínusové body a často byl při inkasovaných gólech na jeho pozici vidět bojovník Alexis Lafreniére, který se za něj situace marně pokoušel hasit. V posledních utkáních však mladý útok podporuje dvojice obránců Braden Schneider a Zac Jones. Především jednadvacetiletý kanadský obránce Schneider se zatím jeví jako ten správný díl do skládačky „Kid line,“ který jí do perfektního obrazu dosud chyběl.
Proti Edmontonu se Rangers představí poprvé doma po čtyřzápasovém tripu po západním pobřeží Spojených států, z něhož přivezli celkem 5 bodů za výhry v Los Angeles a San José a prohru po prodloužení v Seattlu, přičemž sérii zakončili těsnou prohrou na ledě Anaheimu. Ta Rangers v tabulce nakonec posunula těsně „pod čáru“ a aktuálně tak ztrácí 1 bod na poslední postupovou divokou kartu drženou Carolinou Hurricanes. Proti Edmontonu tedy budou potřebovat stoprocentně bodovat, k čemuž bude nutné zlepšit hlavně střeleckou potenci. Po poměrně dobrém vstupu do sezóny, jíž Rangers začali výhrami 3:1 nad Lightning a 7:3 v Minnesotě a po prvních pěti kolech měli na kontě 7 bodů z 10 možných, totiž Blueshirts aktuálně neprožívají zrovna produktivní měsíc. I přes „ústřel“ na ledě Detroitu, kde Jezdci domácím Red Wings nasázeli 8 gólů, Rangers v listopadu z 11 utkání celkem sedmkrát nevstřelili více než 2 branky. Přesto díky fungující defenzivě podpořené spolehlivě chytajícím Šesťorkinem Rangers dokázali i ve 4 z těchto utkání bodovat. Proti Philadelphii jim k tomu dokonce stačila jediná branka vstřelená Chrisem Kreiderem až v prodloužení.
Na pevnou defenzivu stojící na Igoru Šesťorkinovi, jemuž i přes nízkou ofenzivní produktivitu spoluhráčů patří v počtu výher v celé lize (10) dělené 3. místo, tak budou Rangers proti Edmontonu nejvíce spoléhat. Kromě toho se jistě budou v domácí MSG snažit vybojovat co nejvíce faulů, aby měla úderná přesilovková formace v čele se zakončujícími střelci Panarinem, Zibanejadem a Kreiderem či Trocheckem možnost využít jednoho z nejslabších článků soupeře, kterým je hra v početní nevýhodě, v níž Edmonton inkasuje ve více než čtvrtině případů. Pokud navíc nedojde k rozdělení mladé a dravé útočné formace Lafrenière – Chytil – Kakko s obrannou dvojicí Schneider – Jones, můžeme se téměř s jistotou těšit na velice zajímavou ofenzivní podívanou z obou stran!
Jak kolega správně podotkl, dnes se spolu utkají týmy, které mají aktuálně svých starostí více než dost, týmy, které umí sehrát perfektně své přesilové hry, týmy, které budou dnes prahnout po bodech více než kdy jindy. Určitě se tedy máme na co těšit, a to o to více, že se hraje v rámci „Evropského utkání týdne“ ve více než příznivém čase od 19:00. Zápas bude přímým přenosem vysílat stanice NOVA Sport 1 a to i včetně studia NHL s nezničitelným Slávou Lenerem.
Pro úplnost ještě dodejme, že Edmontonu dnes nepomohou „pouze“ dlouhodobí marodi Mike Smith, Oscar Klefbom a Evander Kane, Rangers budou v kompletní sestavě. Do branky Jezdců se postaví Igor Šesťorkin, klec Naftařů bude hájit Jack Campbell.
