Po třech doslova infarktových výhrách, kdy Oilers otáčeli zápasy v posledních třetinách, vyrovnávali v posledních vteřinách nebo naopak do posledních vteřin trnuli o výsledek, přišla porážka na ledě Minnesoty. Možná by se dalo říct, že už tradiční, neboť ve „State of Hockey“ se nám dlouhodobě nedaří.
Přitom se utkání nevyvíjelo pro Olejáře vůbec zle a ještě v jeho polovině vedli svěřenci Jay Woodcrofta 2:1. Poté ovšem převážilo hru na stranu Wild několik negativních aspektů na straně Oilers a bylo vymalováno. Pokud bychom tyto aspekty měli vyjmenovat, tak bych vypíchl především znovu slabý výkon Jacka Campbella v brance, neobvykle impotentní přesilové hry a únava z náročného programu. Samozřejmě také slušný výkon domácích hokejistů, podpořený naopak parádním představením Marca Andre Fleuryho v jejich brance. Skóre zápasu otevíral německý snajpr Leon Draisaitl ze své kanceláře na levém kruhu pro vhazování. Asi bychom nebyli daleko od pravdy, kdybychom se domnívali, že minimálně 70 % ze svých 102 přesilovkových branek vstřelil Leon právě odsud. Tenhle gól navíc pro Draisaitla znamenal jubilejní 50. zářez v početní výhodě na kluzištích soupeřů.
Druhý gól Oilers přidal po krásné akci Draisaitla s McDavidem druhý jmenovaný. To ovšem bylo ze strany albertských hokejistů všechno. Na druhé straně patřil kromě Fleuryho k zásadním postavám vítězů útočník Kirill Kaprizov, který vstřelil jednu branky a na další dvě přihrál. „Samozřejmě chceme vyhrát každý zápas a myslím, že jsme začali i dnes dostatečně dobře na to, aby se nám to povedlo,“ řekl po utkání kapitán hostujícího celku Connor McDavid. „Když v polovině zápasu vedete, rádi byste z toho získali nějaké body. Ale jak jsem řekl, soupeř byl zkrátka lepší. Udělali jsme chyby, a oni nás donutili za ně zaplatit.“ Fleury si připsal klíčový zákrok večera v poslední třetině při přesilové hře Oilers. Trest si odpykával Nic Petan, který byl za katr poslán za hákování Mattiase Janmarka. Ryan Nugent-Hopkins dostal parádní přihrávku před branku a do odkryté klece zakončoval. Na poslední chvíli se puku do cesty postavila Fleuyryho pohotová vyrážečka. Do konce utkání zbývalo v té chvíli 8 minut a Oilers prohrávali o jednu branku. Zde se pravděpodobně lámal chleba. Utkání s Wild přineslo pro fanoušky Oilers ještě jeden důležitý, leč pro samotný zápas již nic neřešící moment – 3,7 vteřin před koncem řádné hrací doby vsítil svou premiérovou branku v NHL „homo novus“ v dresu Oilers Klim Kostin.
Edmonton nyní čeká série čtyř domácích utkání v řadě. „To bude hezké. Myslím, že minulý měsíc byl pro nás docela těžký. Měli jsme spoustu zápasů na venkovních stadionech, takže bude hezké vrátit se domů před naše fanoušky a doufejme, že společně vyhrajeme co nejvíce zápasů,“ řekl k nadcházejícímu návratu do Rogers Place obránce Cody Ceci. Prvním soupeřem budou pro Ceciho a jeho spoluhráče Montreal Canadiens. Derby dvou kanadských klubů jsou vždy přitažlivá a poutají na severu pochopitelně velkou pozornost. A to i bez ohledu na to, že současní Canadiens rozhodně nepatří k aspirantům postupu do play off. Objektivně musíme ale dodat, že zatím hraje Montreal nad očekávání. V našlapané Atlantické divizi drží průběžnou šestou příčku a na postup do vyřazovacích bojů resp. na druhou divokou kartu ztrácí aktuálně pouhé 2 body. Oproti Oilers získal jejich dnešní soupeř jen o jeden bod méně, ale zároveň odehrál o jedno utkání méně.
Dalším velkým tahákem pro edmontonské fanoušky bude kromě tradičního kanadského rivala také fakt, že budou moci v této sezoně poprvé a naposledy sledovat v akci nejčerstvější jedničku draftu Juraje Slafkovského. Košický rodák dosud v ikonickém modro-červeném dresu odehrál 18 utkání, v kterých si do statistik připsal 4 branky a 2 asistence. Možná nejvíce se ale do podvědomí fanoušků zatím zapsal něčím, co si asi ani on sám tak úplně nepřál. V listopadu totiž nebezpečným zákrokem odsoudil útočníka Detroitu Matta Luffa k pár měsícům bez hokeje. A jak k celé situaci vlastně došlo? Luff se snažil před střídačkou Montrealu nahodit skákající kotouč, který neměl zdaleka pod kontrolou. V tu chvíli vzal „spravedlnost do svých rukou“ Slafkovský, který o dvacet kilo lehčího útočníka Detroitu poslal nevybíravým nárazem zezadu přímo na hrazení. Hráč Detroitu přišel o zuby a odnesl si také několik stehů v obličeji. Následovala operace poraněného zápěstí. Rozhodčí okamžitě v zápase tento zákrok ohodnotil trestem 5 minut plus do konce utkání. Další reakce na sebe nenechala z ústředí NHL dlouho čekat a slovenský útočník obdržel jako přídavek flastr na 2 zápasy. „Byl to hodně špatný hit, takhle nikoho prostě trefit nemůžete. Když hráč padá hlavou na mantinel, je to děsivé a strašně nebezpečné,“ poznamenal k incidentu detroitský kapitán Dylan Larkin. „Takové souboje na ledě vidět zkrátka nechcete, protože většinou končí vážným zraněním,“ dodal k incidentu kouč Red Wings Derek Lalonde.
Co se samotné Slafkovského hry týče, tak většinu dosud odehraných zápasů trávil ve třetí nebo čtvrté formaci a jeho vstup do NHL je jistě mnohem pozvolnější, než většina fanoušků Habs očekávala. “Pořád si na všechno zvykám, ve velkém hokeji jsem pořád teprve měsíc,“ řekl ke svým počátečním výkonům sám slovenský mladík. Od listopadu však začal dostávat také šance v přesilovkách a v posledním zápase na ledě Calgary dokonce už po 13 vteřinách otevíral střelecký účet zápasu coby člen druhé útočné formace. Byl to blesk z čistého nebe. Juraj Slafkovský se po útočném výpadu parťáka Seana Monahana dostal k puku, elegantně se vyhnul vyjetému gólmanovi Jacobovi Markströmovi a ranou z mezikruží neomylně zamířil do odkryté branky. Takhle popsal bleskovou branku jedničky draftu web NHL.com. „Nikdy jsem ve svém prvním střídání ještě gól nedal, ani jsem si nepřipsal bod,“ usmíval se bezprostředně po utkání Juraj Slafkovský. „Byl to pro nás skvělý způsob, jak do utkání vstoupit. Jednoznačně nám to pomohlo.“ V případě Canadiens se navíc jednalo o vůbec nejrychlejší gól od 2. prosince 2010, kdy Brian Gionta udeřil po pouhých 11 sekundách hry. Slovenský útočník na ledě strávil v tomto utkání celkem 12 minut a 39 sekund, což je jeho nejvyšší vytížení z posledních tří zápasů. Teprve pošesté v sezoně se dostal přes metu 12 minut na utkání, ke gólu přidal i dvě střely na branku, jeden hit a plusový bod v hodnocení účasti na ledě. Zkrátka se zdá, že mimořádný talent slovenského hokeje konečně nachází svou roli i v nejlepší hokejové lize planety. „Když člověk nastupuje v prvních dvou útocích, na ledě má víc prostoru,“ vysvětloval Slafkovský. „Pečlivě jsem se na utkání chystal, abych trenérům splatil důvěru. Věřím, že se mi to povedlo.“
Montrealu proti Flames také skvěle zachytal Jake Allen, který za svá záda pustil pouze jedinou ze 46 střel hráčů Calgary. Dalších 23 střeleckých pokusů zblokovali jeho spoluhráči před ním! Dalším zajímavým momentem utkání mezi Flames a Canadiens byl návrat útočníka Seana Monahana do Calgary. „Do hry přichází v ten moment spousta emocí,“ přiznal po utkání sám Monahan. „Jakmile jsem vstoupil na led, byl jsem docela dost nervózní. Vlastně si nepamatuji, kdy jsem byl při hokejovém zápase více nervózní. Jsem strašně rád, že jsme tady vyhráli.“
Pár zajímavostí:
Oilers vstřelili 24 ze svých 82 gólů v této sezóně v početní výhodě. Pouze Tampa Bay Lightning a Colorado Avalanche mají vyšší procentuální podíl přesilovkových gólů.
Oilers inkasovali tři nebo více gólů v 19 z dosud odehraných 24 zápasů v této sezóně. Ani jednou se Edmontonu nepodařilo udržet čisté konto.
Connor McDavid má podíl na 43 gólech z celkových 82 branek svého týmu. V lize nenajdeme nikoho s výraznějším vlivem na gólovou potenci svého mužstva.
Leon Draisaitl nastřílel od sezony 2018/19 v NHL nejvíce přesilovkových gólů. Na druhém místě je český útočník David Pastrňák.
Canadiens disponují v letošní sezoně nejvíce výhrami o jednu branku ze všech klubů NHL. Hned 8 výher z celkových 12 bylo o jedinou branku.
Montreal má velkou bodovou produkci od svých mladých hráčů. Canadiens mají dokonce nejvíce nastřílených gólů od hráčů ve věku 23 let nebo mladších.
Do dnešního zápasu nezasáhnou v dresu Oilers dlouhodobí marodi Oscar Klefbom, Mike Smith a Evander Kane. Dále jsou na marodce útočníci Ryan McLeod a Kailer Yamamoto. Montreal nebude moci do dnešního zápasu využít služeb Paula Byrona, Careyho Price, Jonathana Drouina a Brendana Gallaghera. Do branky Oilers by se měl vrátit Stuart Skinner, za Canadiens by měl opět nastoupit Jake Allen.
Na závěr svého preview bych se ještě rád zastavil u brankářů Oilers. Především u velké letní posily Jakea Campbella. Pokud bych napsal, že Campbell zatím nenaplňuje očekávání fanoušků ani managmentu Oilers, znělo by to příliš vágně a pokrytecky. Rodák z Port Huron zatím po 13 odchytaných utkáních disponuje hrůzostrašným průměrem inkasovaných branek 4,12 a procentuální (ne)úspěšností 87,2 %. S platem 5 milionů dolarů ročně a smlouvou na 5 let je to momentálně hodně moc těžká koule u nohy Kena Hollanda. Pokud nám jako velký problém připadal v předcházejících sezonách Mikko Koskinen se svým 4,5 milionovým kontraktem, tak tohle je vskutku ještě daleko jiný level. Jistě, stále jsme na začátku sezony. Je velký předpoklad, že se Campbell zlepší. Ale bude to stačit? Třicetiletý brankář totiž přicházel do týmu, který měl patřit k aspirantům na zisk Stanley Cupu jako poslední instance, která je nutná k úspěchu. Jako hvězda, jako spasitel. Nyní to ovšem vypadá, že Campbell by potřeboval spasit především sám sebe.
Nepomohla ani zápasová pauza, vyplněná tvrdým tréninkem a duševní očistou. Zápasy proti Rangers i proti Minnesotě byly z jeho strany opět podprůměrné. Možnou inspiraci k alespoň dočasnému řešení tohoto problému můžeme nalézt u našich divizních soupeřů z Los Angeles. Tam se vlastně dostali do obdobné prekérní situace. Projektovaná jednička Cal Petersen dostala v září 2021 na stůl lukrativní tříletou smlouvu na 15 milionů dolarů. Kings v něm spatřovali nástupce Jonathana Quicka a jasnou jedničku na pár dalších let. Petersen však očekávání vůbec nenaplňuje. Po 10 utkáních má procentuální úspěšnost ještě horší než Campbell – konkrétně 86,8 %. Jeho smlouva ke všemu obsahuje doložku o nevyměnitelnosti bez hráčova souhlasu. Kings se do toho ovšem vůbec nebáli říznout. Po šílené porážce od Seattlu 8:9 v prodloužení nejprve zrušili trénink na ledě, poté uspořádali soukromý mítink bez přítomnosti médií a nakonec poslali milého Petersena bez mrknutí oka na waiver.
Z něj si nákladného a špatného brankáře pochopitelně nikdo nestáhl a tak Petersen skončil na farmě. Situace, která se nevídá v NHL příliš často, ale za mě každopádně velmi prospěšný krok. Nikdo by neměl být více než tým. Hlavní trenér Kings a mimochodem bývalý lodivod Oilers Todd MacLellan se nechal slyšet, že se Petersen nestěhoval o patro níže na základě nějakého impulzivního rozhodnutí po jednom zpackaném zápase. Naopak prý šlo o krok, o kterém trenérský štáb Králů uvažoval několik týdnů.
A zde se nabízí paralela s naším Jackem Campbellem. Ač jsem já sám byl od začátku jeho velkým zastáncem, na rozdíl třeba od kolegy Tomáše, tak každopádně nyní už si myslím, že by se něco v jeho případě stát mělo. Odvelení na farmu podle střihu Los Angeles se mi v současné době jeví jako jediné správné řešení. Toho, že by nám Jacka s jeho aktuální fazónou někdo sebral na waiveru, se skutečně obávat asi nemusíme. Zápasová pauza a léčení psychiky evidentně nezabralo, tak co nyní zkusit nabrat naopak zápasovou jistotu a ztracené sebevědomí o patro níž v AHL. Buď jak buď, Calvin Pickard by dvojku za Skinnerem na pár týdnů zvládl bez problémů. Vždyť sám má za sebou přes 100 odchytaných zápasů v NHL a v sezoně 2016/17 dokonce zastával pozici jedničky v týmu Colorada Avalanche. Za pokus by to určitě stálo. Oilers potřebují Campbella v jeho loňské formě, jinak bude tento letní Hollandův tah vyhodnocen jako jeden z nejhorších podpisů v dějinách klubu.
Úvodní buly bude v Rogers Place vhozeno v 1:05 a přímým přenosem bude zápas vysílat stanice NOVA Sport 1.
