Oilers navázali proti Seattlu na výborné výkony z posledních venkovních zápasů a v důležitém divizním souboji o 4 body dokázali zvítězit 5:2. Pro výběr Jay Woodcrofta se jednalo o čtvrté vítezství v řadě a nutno podotknout, že po velmi přesvědčivých výkonech. Skalp Seattlu je navíc velmi cenný i z toho důvodu, že předchozích sedm venkovních utkání dokázal Kraken uzmout ve svůj prospěch. Všechna čtyři po sobě jdoucí vítězství Edmontonu přišla proti soupeřům z Pacifické divize, což pomohlo Oilers vrátit se zpět do boje o první divizní příčku. V současné době ztrácí na vedoucí Vegas pouhých 5 bodů. Nejproduktivnějším hráčem Edmontonu byl v tomto utkání Zach Hyman s jedním gólem a dvěma asistencemi. Je sice pravdou, že branku, u které je zaknihováno Hymanovo jméno, si vstřelil hráč hostů sám, ale ani to nijak nesnižuje hráčův velký přínos. Mladý útočník Dylan Holloway si připsal svůj první vícebodový zápas v kariéře, když do statistik zapsal dvě přihrávky.
Dobrý výkon předvedl i přes lacinou druhou branku Jack Campbell, který si připsal pátou vychytanou výhru v řadě. V zápase kryl celkem 28 střel soupeře. Chtěl bych se ještě pozastavit právě u druhého gólu Seattlu, kdy puk po nijak tvrdé střele soupeře doslova prolétl Campbellovi lapačkou. V utkání bylo patrné, že s brankářovou výstrojí opravdu nebylo evidentně něco v pořádku a zdatnější pozorovatelé si jistě všimli, že zbytek zápasu odchytal Campbell s jinou rukavicí.
Kromě McDavidova nekompromisního gólu, kterým po zajímavém sólu a přesně umístěné střele vyrovnal na 1:1, byly ostatní branky Oilers dosaženy i s pořádnou porcí štěstí. Puky se konečně odrážely tam, kam měly a domácím tam napadalo skutečně téměř vše, na co sáhli. Ale jak se říká, štěstí přeje připraveným. Žádná z branek Oilers nepadla v početní výhodě, všechny hezky ve hře 5 na 5, přičemž se do střelecké listiny zapsalo 5 různých hráčů. Hráči Oilers si možná konečně uvědomili, že jen na hezké kombinační góly z přesilovek se vyhrávat nedá. Dnes chodili do prostorů, kde hra občas bolí, ale stálo to za to. Konečně jsem na výkonu svého týmu viděl velký kus bojovnosti, srdce a pořádnou touhu urvat výhru za každou cenu. Hlavně teď na této vlně co nejdéle vydržet. Nutno dodat, že příliš jistým dojmem nepůsobil ani brankář Krakenů Martin Jones. Jinak pro mě osobně asi nejpřekvapivější jednička letošní sezony. Vítězství má pro Oilers velkou váhu, neboť už od čtvrté minuty prohrávali 0:1, když se při vyloučení Cody Ceciho trefil Daniel Sprong. I když i toto tvrzení je poněkud zavádějící, protože tím, kdo si srazil puk za Campbellova záda, byl obránce Oilers Darnell Nurse. Bylo to letos vůbec poprvé, kdy ve vzájemných utkáních vsítil Kraken první branku zápasu.
Pro fanoušky Edmontonu měl zápas s nejmladším klubem NHL ještě jednu přidanou hodnotu. A ne zrovna malou. Po 70 dní trvající absenci se do zápasového kolotoče vrátil útočník Evander Kane. Zranění utrpěl v utkání na ledě Tampy Bay 8. listopadu loňského roku. Doba Kaneovy nepřítomnosti v sestavě byla pro fanoušky nekonečně dlouhá, ovšem k povaze jeho zranění by se dalo říct, že spíše neuvěřitelně krátká. Původní prognózy lékařů hovořily o tom, že by se útočník měl vrátit do akce na přelomu února a března. Kane strávil v zápase na ledě celkem 17 minut a 9 vteřin a hned sedmkrát vystřelil na branku soupeře a stihl hráče Seattlu počastovat 5 hity. A jak viděl svůj výkon samotný hráč? „Myslím, že mít nějaká přehnaná očekávání by byla v této fázi chyba. Na druhou stranu to nebylo zase tak špatné. Tým hrál dobře. Získali jsme dva body proti opravdu dobrému soupeři a jsem rád, že jsem to zkusil a hra nevypadala zase tak zle. Rozhodně mám na čem stavět.“ Kane také přiznal, že kdyby se hrálo finále Stanley Cupu, šel by do akce už po pěti týdnech. Teď raději nechtěl nic uspěchat. V ruce ještě nemá úplnou sílu a pochybuje, že ji v této sezóně vůbec dosáhne. „Přinesl tomuhle týmu hodně dobrých věcí na ledě i mimo něj. Některých z nich si možná průměrný fanoušek ani nevšimne. Je to velký, fyzicky skvěle vybavený chlap. Chyběl nám,“ řekl už před utkáním kapitán týmu Connor McDavid.
Dejme nyní slovo hlavnímu kouči Jay Woodcroftovi. Nejdříve o gólech, které vstřelili Warren Foegele, Ryan McLeod a Derek Ryan: „Líbilo se mi především to, z jakých pozic a míst ty góly padly, všechny tři. Tři kluci, kteří možná nejsou naši nejlepší střelci, ale šli si tvrdě za svým a pomohli nám vyhrát zápas.“ Woodcroft se vyjádřil také na adresu Jesseho Puljujärviho: „Dnes večer nebyl v sestavě. Myslím, že náš tým hrál dobře a vyhrál těžký zápas. Tato rozhodnutí nejsou vůbec jednoduchá. Práce trenéra a trenérského štábu není jednoduchá, protože máme spoustu opravdu dobrých hráčů a dnes večer se Jesse zkrátka na soupisku nevešel. Mám z něj a jeho hry ale dobrý pocit a jsem si jist, že se brzy vrátí do sestavy.“ Naopak velmi pozitivní dojem má hlavní trenér z posledních vystoupení švédského obránce Philipa Broberga: „Při hodnocení jeho výkonu musím konstatovat, že byl vynikající. Myslím, že nám doslova roste před očima. Dnes v noci měl čtyři plusové body. Brání tak, jak chceme, aby bránil. Rychle vrací puky do hry, hraje odvážně, ale zároveň zodpovědně. Samozřejmě, že pořád tu a tam udělá chybu, ale to souvisí s nabýváním zkušeností a učením se hře v NHL. Moc si vážím jeho přístupu k práci. Myslím si, že bude minimálně dalších 15 let velmi dobrým obráncem pro NHL. Jsem opravdu vděčný, že je v našem týmu.“
Stejně jako kolega Tomáš, i já zde přidám pár aktuálních spekulací, které se rojí kolem Oilers. Agent Johna Klingberga potvrdil, že hráč v létě intenzivně jednal s Edmontonem a stál o to, aby mohl oblékat dres Oilers. Bohužel vše ztroskotalo na nedostatečném prostoru klubu pod platovým stropem. Věčná sláva Nurseho mamutímu kontraktu (pozn. redakce). Oilers údajně nabízejí k výměně Ryana, Foegeleho a především Jesse Puljujärviho. O posledně jmenovaného prý projevilo vážný zájem hned několik klubů. Jednání intenzivně probíhají. Jak bylo napsáno výše, Fin byl v posledním utkání zdravým náhradníkem, což tyto spekulace ještě posílilo.
Pojďme nyní k dnešnímu zápasu. Soupeř, který do Edmontonu zítra nad středoevropským ránem zavítá, patří k velmi atraktivním týmům. Nejen, že Blesky můžeme na ledě Rogers Place vídat každou sezonu pouze jednou, ale v posledních letech se klub ze slunné Floridy vyprofiloval mezi nejlepší mužstva NHL. Lightning v posledních třech sezonách hráli pokaždé finále Stanley Cupu. Po dvou vítězstvích v letech 2020 a 2021 byli v loňské sezoně nad jejich síly hokejisté Colorada Avalanche. Tampa ovšem nezažívá v posledních letech rozkvět pouze na ledě. Město samotné je jednou z nejrychleji rostoucích metropolí v USA. Počet obyvatel se za posledních 40 let více než zdvojnásobil. „Když jsem se do Tampy dostal poprvé, v centru bydlelo asi 800 lidí a 400 jich bylo ve vězení,” vzpomínal s nadsázkou pro server idnes.cz bývalý starosta Tampy Bob Buckhorn.
Ale zpět k hokeji. Blesky dnes v noci zvítězili na ledě Vancouveru Canucks 5:2, což znamenalo jejich pátou výhru v řadě a třetí venkovní na právě probíhajícím pětizápasovém tripu po stadionech soupeřů. Ústřední postavou vítězného týmu byl útočník Steven Stamkos, který nejen, že zaznamenal svůj 500. gól v kariéře, ale současně nastřílel do sítě Canucks rovnou hattrick. Tampa disponuje v posledních utkáních také vynikající defenzivní činností, když v předešlých třech zápasech povolila svým soupeřům vždy maximálně dvě vstřelené branky. Proti Canucks měl ovšem velkou zásluhu na nízkém počtu inkasovaných gólů zejména gólman Brian Elliot, který zastavil 37 z 39 střel Vancouveru. Blesky o své výhře rozhodli již v prvním dějství, které vyhráli přesvědčivě 4:0. A to byl poměr střel v této části zápasu 18:10 pro domácí Canucks.
Možná tou úplně nejlepší pozvánkou ke sledování zápasu mezi Oilers a Lightning je fakt, že Edmonton tahá šňůru čtyř vyhraných zápasů v řadě a Tampa dokonce pěti. Navíc se střetnou týmy s dvěma nejlepšími přesilovými hrami v soutěži (Oilers procento využití 30,7, Lightning 28,8). Přesilovky Oilers i Lightning z této sezony by se obě zařadily do Top 10 přesilových her všech dob (sledováno od sezony 1977/78). Oba kluby zároveň disponují drtivou útočnou silou. McDavid a spol. dosud nastříleli v soutěži 169 gólů, parta kolem Kučerova a Stamkose se 157 brankami příliš nezaostává.
V brance Blesků bude čelit útočným snahám Edmontonu Andrei Vasilevskiy. V současnosti pravděpodobně nejlepší brankář planety. Rodák z ruského Tyumenu zaznamenal při 396 utkáních v NHL 249 výher a pouhé jedno vychytané vítězství jej dělí od toho, aby se postavil po bok Kena Drydena. Tomu se totiž dosud jako jedinému brankáři v historii NHL podařilo vychytat 250 vítězství v prvních 400 utkáních kariéry.
Tampa patří letos k nejlepším „Východním“ týmům v konfrontaci s kluby ze Západní konference. Ze 17 letošních zápasů proti celkům Centrální a Pacifické divize zaznamenala 13 výher a pouhé 4 porážky při skóre 65:45. Pojďme na další zajímavosti, vázané na dnešní duel. Oilers mají v současné době hned 4 dvacetigólové střelce. McDavid (38 gólů), Draisaitl (26 gólů), Hyman (21 gólů) a Nugent-Hopkins (21 gólů). Tito hráči se postarali o 62,7 % všech branek svého týmu. Oproti tomu Lightning mají ve svém středu pouze jednoho hráče, který dal v letošním ročníku 20 a více gólů. Je jím Brayden Point s 25 brankami. Paradoxní je, že v prvních 19 zápasech jich Point stihl pouhých 6, zatímco v posledních 23 utkáních nasázel soupeřům 19 gólů. Jay Woodcroft dnes povede Oilers do 85. zápasu coby hlavní kouč. Edmonton dokázal dovést k 51 výhrám. Žádný jiný trenér v historii Oilers nedokázal z prvních 85 startů posbírat více vítězných zápasů.
Závěrem ještě dodejme, že za Oilers do dnešního utkání nezasáhnou kromě dlouhodobých marodů Mika Smithe a Oscara Klefboma také Ryan Murray a Kailer Yamamoto. Blesky nemohou počítat s využitím Nicka Perbixe, Rudolfse Balcerse a Brenta Seakbrooka.
Úvodní buly bude vhozeno v pátek ve 3:00 SEČ. Atraktivní zápas poněkud překvapivě nevysílá žádná tuzemská televizní stanice.
