Poslední výhra nad Ottawou Senators znamenala pro Edmonton posun na třetí místo Pacifické divize, když o jeden bodík přeskočil Seattle Kraken. Leon Draisaitl byl proti Ottawě nejlepším hráčem na ledě, což ostatně po utkání řekl i hlavní trenér Oilers Jay Woodcroft. Německý útočník dvakrát skóroval a počtvrté v kariéře překonal hranici 100 kanadských bodů. V posledních 15 zápasech nastřílel rodák z Kolína nad Rýnem stejný počet gólů a je tak na nejlepší cestě zaznamenat svou třetí sezonu v kariéře s 50 a více góly. Aktuálně jich má na svém kontě už 44 a je společně s Mikko Rantanenem třetím nejlepším střelcem soutěže za Connorem McDavidem (56 gólů) a za Davidem Pastrňákem (46 gólů). „Cítím se velmi šťastný,“ řekl po zápase novinářům Draisaitl. „Ale tohle je moje práce. Za tohle dostávám zaplaceno, ne? A nemohl bych to dělat bez nikoho z těch kluků, kteří tu jsou se mnou. Jsem si toho dobře vědom a velmi si vážím toho, že mě našli svými přihrávkami na těch správných místech.“
Na výhře nad hokejisty z hlavního města Kanady se opět výrazně podílel také Connor McDavid, jenž si připsal závěrečný gól do prázdné branky při power play soupeře a navrch ještě jednu přihrávku. Díky tomuto zápisu už jeho bodový zisk čítá 129 kanadských bodů, čímž překonal dosavadní nejlepší výkon v éře platových stropů. Ten měl v podobě 128 kanadských bodů na svědomí v sezoně 2018/19 ruský útočník Nikita Kučerov z Tampy Bay.
Oilers vyhráli 16 z posledních 26 zápasů a alespoň bod získali ve 21 z těchto 26 utkání. Konečně se Edmontonu začalo trochu dařit i na domácím ledě, kde v posledních 12 zápasech mají bilanci 7-1-4, což je od ledna nejlepší domácí úspěšnost mezi všemi kluby v NHL. V předchozím průběhu soutěže Olejářům body z domácího prostředí citelně chyběly a ve hře o play off se drželi především díky skvělým výsledkům z venkovních kluzišť. Oilers mají momentálně na postupových pozicích náskok 7 bodů před Nashvillem a 8 bodů před Calgary. Zatímco s Flames má Edmonton odehraný stejný počet utkání, Predátoři mají ještě 3 utkání k dobru. I přesto, že si myslím, že by Oilers už vyřazovací boje uniknout neměly a spíše by měli svěřenci Jay Woodcrofta cílit na čeření vod na špici divize i konference, občas je potřeba se mrknout i pod sebe v tabulce.
Rušný úsek 18 odehraných zápasů během uplynulých 35 dní s třemi tripy za kluby z Východní konference přesvědčil Jay Woodcrofta nechat své hráče mimo led, aby si odpočinuli, zotavili z drobných šrámů a v klidu se připravili na utkání s lídrem Centrální divize Dallasem. „Po konzultaci s ostatními trenéry jsme dospěli k názoru, že to bylo pro dnešek to nejlepší rozhodnutí,“ řekl Woodcroft. „Nešli jsme na led, ale to neznamená, že jsme se dnes zase o něco nezlepšili. Dnešek jsme brali jako den regenerace, abychom se pokusili doplnit zásobník energie, abychom byli připraveni hrát proti opravdu dobrému týmu, kterým Dallas Stars bezpochyby jsou.“
Dallas je aktuálně na 6ti zápasovém tripu po stadionech soupeřů. Utkání v Edmontonu je pro Stars v rámci tohoto výjezdu páté v pořadí. Začátek venkovní série, který se odehrál v Buffalu, byl pro Stars jako z říše snů. Svému soupeři nadělili na jeho ledě desítku a po výhře 10:4 následoval dvojzápas v Seattlu proti tamním Krakenům. I v Climate Pledge Areně se Hvězdám dařilo a po první výhře 4:3 v prodloužení zvítězily i v odvetě, tentokrát 5:2. Nad jejich síly byl až o 24 hodin později Vancouver, který využil větší únavy svého soka a vyhrál 5:2. V tomto utkání se Dallasu navíc zranil útočník Mason Marchment, který byl nucen následně tým opustit a odjet zpět do Dallasu k lékařskému vyšetření. „Je těžké v tomto zběsilém tempu vyhrávat všechny zápasy. Čtvrtý zápas za sedm nocí s cestováním, které jsme absolvovali, to byla velká výzva,“ řekl po posledním utkání Stars hlavní trenér Peter DeBoer. „I tak si ale myslím, že naše hra může být i v tomto tempu mnohem lepší, než jsme předvedli proti Canucks.“
Dallasu momentálně kvůli tržné ráně na noze chybí jeden z klíčových hráčů mužstva Tyler Seguin, ale i přesto Stars během posledních 10 zápasů zaznamenali velmi dobrý výsledek s bilancí 7-2-1. Díky tomu si stále drží první příčku v Centrální divizi, a to i přesto, že momentálně předvádějí vynikající formu také Minnesota (7-0-3) a Colorado (6-3-1).
Pokud bychom měli z kádru Stars vybrat jednoho hráče, který je aktuálně skutečně „horkej“, tak je jím bezesporu finský obránce Miro Heiskanen. Ten v posledním utkání s Vancouverem zaznamenal gól a asistenci a momentálně si užívá nejproduktivnější úsek své kariéry s osmizápasovou bodovou sérií (3 góly a 11 asistencí), která se datuje od 1. března.
Nyní se pojďme mrknout na pár zajímavostí, pojících se k dnešnímu utkání. Connor McDavid bodoval ve 23 z posledních 24 domácích zápasů. Během této série si do statistik připsal 22 branek a 26 asistencí. V kalendářním roce 2023 dokonce bodoval ve všech 14 domácích zápasech (11 gólů a 17 asistencí). Draisaitl a McDavid byli prvními dvěma hráči, kteří v minulé sezóně dosáhli hranice 100 bodů. Po úterním utkání s Ottawou se teprve podruhé v historii NHL stalo, že stejní spoluhráči byli prvními dvěma hráči, kteří dosáhli 100 kanadských bodů ve dvou po sobě jdoucích sezónách. Jediným dalším takovým případem byl Phil Esposito a Bobby Orr z Bostonu Bruins v letech 1973-74 a 1974-75. Oba lídři Oilers se také blíží k milníku 300 vstřelených gólů. McDavid k dosažení této mety potřebuje pět gólů a Draisaitl dva. Nejproduktivnější hráč Dallasu Jason Robertson má v této sezóně na kontě už 39 gólů v 68 zápasech. K dosažení svého kariérního maxima mu nyní schází 2 branky. Celkově má na svém kontě v kariéře zatím 97 gólů ve 196 utkáních a vypadá to, že se stane teprve druhým hráčem v historii klubu, který si připíše 100 a více branek ve svých prvních 200 zápasech. Tím prvním byl ještě v dobách North Stars Dino Ciccarelli, který ve svých prvních 200 zápasech nasázel soupeřům 124 gólů. Ve své nováčkovské sezoně si skvěle v dresu Stars vede také forvard Wyatt Johnston, který už dokázal nastřílet 18 gólů a celkem získal 33 kanadských bodů v 68 zápasech. Jeho 18 gólů je druhé nejlepší číslo mezi všemi letošními nováčky v NHL.
Co se týká zraněných, tak Oilers mají kromě dlouhodobých marodů k dispozici kompletní sestavu, Dallasu budou scházet již zmínění útočníci Mason Marchment a Tyler Seguin a dále náhradní brankář Scott Wedgewood.
Na závěr mého dnešního preview bych se rád vrátil trochu do historie a povyprávěl o tom, jak se na přelomu tisíciletí stali Dallas Stars pro Edmonton doslova noční můrou. A přitom vše začalo vlastně jako ta nejkrásnější pohádka. Píše se rok 1997 – Dallas končí po základní části se ziskem 104 bodů na druhém místě Západní konference, kde se do poslední chvíle přetahoval o celkové prvenství s hvězdnými Colorado Avalanche. Oilers horko těžko uzmuli postup do vyřazovacích bojů a ze sedmého místa Západní konference jdou v prvním kole právě na Dallas. Podle expertů to měla být jedna z nejjasnějších a nejrychleji vyřízených sérií prvního kola. Lidé míní a Curtis Joseph mění, chtělo by se říci. Právě tehdejší brankářská jednička Oilers byla hlavní příčinou toho, že Edmonton ztropil prvotřídní senzaci a v sedmizápasovém maratonu vyřadil jednoho z největších favoritů na zisk Stanley Cupu. Tři zápasy série se rozhodovaly až v prodloužení, jeden dokonce až ve druhém nastaveném čase. Všechna prodloužení byla vítězná pro Oilers a to celou sérii rozhodlo. Joseph v některých chvílích svými akrobatickými zákroky přiváděl hokejisty Dallasu doslova k šílenství. Edmonton v dalším kole podlehl Coloradu 1:4 na zápasy, ale to už je zase jiný příběh.
Ono historické vyřazení Dallasu jakoby pitoreskně předznamenalo v souvislosti s tímto soupeřem velmi černou budoucnost pro Oilers. Je to až k neuvěření, ale od té doby se Olejáři v play off utkali s Dallasem mezi roky 1998 – 2003 pětkrát v řadě a pokaždé z toho byl postup Stars! Nevěříte? Je to těžké že? Ale bohužel je to skutečně tak. V roce 1998 Stars vyřadili Oilers ve druhém kole Západní konference 4:1 na zápasy. O kolo dříve opět Edmonton ze sedmé pozice setnul jednoho z největších favoritů té sezony Colorado Avalanche 4:3 na zápasy. Oilers v této sérii prohrávali už 1:3 a přesto dokázali vývoj otočit a postoupit. Dokud ovšem nenarazili na Dallas. V roce 1999 vyřadil Dallas Edmonton v prvním kole 4:0 na zápasy. Všechny duely Stars vyhráli rozdílem jedné branky. Poslední až ve třetím prodloužení. Pro zajímavost – byla to první sezona, kdy se na postu brankářské jedničky v Edmontonu objevil Švéd Tommy Salo a ten byl od té doby u každého vyřazení Oilers Dallasem v play off. Rodák ze Surahammaru se ve své kariéře díky tomu nikdy v NHL nepodíval dál než do prvního kola play off.
Pokračujme ale dál. V roce 2000 vyřadil Dallas Oilers v prvním kole 4:1 na zápasy. O rok později na sebe oba rivalové narazili znovu a dál šel opět tým z Texasu, tentokrát po výhře 4:2 na zápasy. V roce 2002 se ani Dallas ani Edmonton do play off neprobojovali a tak se spolu mohli opět konfrontovat až o rok později. Opět v prvním kole a znovu postup Stars 4:2 na zápasy. Nikdo mi nevymluví, že nejsou věci mezi nebem a zemí. Od té doby se spolu Stars a Oilers v play off nikdy nepotkali a tak ve vzduchu stále visí jakási nedokončená práce, kdy se Edmonton mocně touží svému sokovi pomstít a konečně zlomit roky trvající prokletí zvané „Dallas Stars“. A nikde není psáno, že by se tato možnost nemohla naskytnout už v letošních vyřazovacích bojích. Ale opravdu chceme dráždit hada bosou nohou a znovu jitřit staré rány? Možná by bylo lepší nechat kletbu dál žít svým vlastním životem…
Utkání mezi Oilers a Stars začíná v Rogers Place ve 2:00 SEČ a přímým přenosem jej nevysílá žádná tuzemská televizní stanice.
