Oilers zahajují po jasném domácím vítězství nad Anaheimem Ducks 6:0 svůj poslední roadtrip letošní sezony. První zastávkou bude veledůležité utkání o druhé místo v Pacifické divizi a vlastně i o výhodu domácího prostředí v prvním kole play off na ledě Los Angeles Kings. A co víc, v Crypto.com Areně se vlastně může odehrát jakási generálka na úvodní část vyřazovacích bojů, protože je dost pravděpodobné, že by se Kings a Oilers mohli v prvním kole play off potkat. NHL zná zatím jednu již určenou sérii prvního kola a tou je, stejně jako tomu bylo před rokem, hit mezi Tampou Bay a Torontem. Do konce základní části se mezi těmito dvěma celky bude soupeřit už „jen“ o výhodu domácího ledu. V tomhle je současný systém NHL poněkud zvláštní a svým způsobem i nudný. Dvojice vzešlé z divizních soupeřů se poměrně často opakují a velké množství elitních týmů a favoritů na zisk Stanley Cupu musí z kola ven vlastně ještě dříve, než play off pořádně začne. Osobně bych byl pro zachování klasického konferenčního nasazení do play off systémem 1-8, 2-7, 3-6 a 4-5. Spravedlivé, ideální a léty prověřené.
Brankáři Oilers aktuálně drží sérii neprůstřelnosti, která trvá již 121 minut a 32 vteřin. Pro současný Edmonton se jedná o něco zcela ojedinělého, protože až do středečního utkání s Kings se svěřencům Jay Woodcrofta nepodařilo čistý štít udržet ani v jednom zápase letošní sezony. V zápase s Los Angeles vychytal nulu Stuart Skinner a potřeboval k ní úctyhodných 43 zásahů, proti Anaheimu se naopak nulou blýskl Jack Campbell, na něhož směřovalo 36 střeleckých pokusů hráčů Ducks. Pro Campbella šlo o jubilejní dvacáté vítězství v sezoně. Největší díl slávy si pro sebe uzmul ovšem německý snajpr Leon Draisaitl, který nasázel do sítě nebohých Kachen hattrick a zaokrouhlil tak letošní gólovou produkci na rovnou padesátku.
Vítezství nad Ducks znamenalo pro Edmonton potvrzení jistoty účasti v play off. Stalo se tak čtvrtou sezonu po sobě, a jak psal v minulém preview kolega Tomáš – važme si toho. My, co jsme s našimi Oilers zažili hubená léta a pravidelně se opakující pobyt v suterénu tabulky bez světla na konci tunelu, víme své. I přesto, že máme v kádru nejlepšího hokejistu vesmíru, neměli bychom to brát jako samozřejmost. Nedávno jsem četl, že současní Oilers jsou bezkonkurenčně nejzábavnějším týmem NHL. S tím se nedá než souhlasit a my buďme vděční za to, že noc co noc můžeme tyto krásné hokejové kousky sledovat a bavit se úspěchy našich barev. „Základní sezóna je o tom, dát si šanci zahrát si v play-off a dnes večer jsme si toto políčko odškrtli,“ řekl Connor McDavid po zápase s Ducks. Z jeho odpovědi je cítit, že Oilers vlastně „pouze“ splnili povinnost, kterou si sami vytýčili. Byly doby, kdy by se pouhý postup do play off považoval v Albertě za obrovský úspěch. Nyní je to o něčem jiném, postup mezi nejlepších 16 mužstev NHL je vnímám jako začátek cesty. A to je dobře. „Víme co je v sázce. Každou noc to vypadá, že v Pacifické divizi vyhrávají všechny týmy. Takže pro nás je to o získávání bodů a o tom, vybojovat si co nejlepší místo před play off, které chceme začínat doma,“ doplnil svého kapitána hlavní trenér Oilers Jay Woodcroft.
Vynikající formou disponují aktuálně také v Los Angeles. Kings jsou momentálně v Pacifické divizi o bod druzí před Oilers. Ve svém posledním zápase zakončili Králové svůj trip po západním pobřeží výhrou 4:1 ve Vancouveru. Canucks sice po brance Brocka Boesera vedli 1:0, ale pak už se trefovali pouze hosté. V utkání se výrazně ukázala hloubka kádru Los Angeles, když hlavními postavami vítězů byli hráči takzvaného druhého sledu. Alex Iafallo zaznamenal 13. a 14. branku v sezoně, Arthur Kaliyev vstřelil svůj 12. gól a Blake Lizotte přispěl k výhře svou 11. brankou v sezoně. Skvěle se v brance Kings prezentuje nedávná posila z Columbusu Joonas Korpisalo. Finský brankář kryl 24 z 25 střeleckých pokusů Canucks. Od příchodu do Los Angeles odchytal odchovanec Jokeritu 8 zápasů s bilancí 5-2-1, s průměrem 1,75 branky na zápas a s úspěšností 93,7 %.Výhra nad Vancouverem mimo jiné znamenala i pro Kings oficiální potvrzení účasti v letošních vyřazovacích bojích. „Dobrý pocit,“ řekl po vítězném zápase Anže Kopitar.„Druhý rok v řadě budeme hrát play off. To je známka toho, že se tým ubírá správným směrem a líbí se nám, kde jsme, ale stále máme před sebou pět zápasů, takže se na ně musíme soustředit a ujistit se, že budeme před nejdůležitější fází sezony v dobré formě.„
Nadcházející zápas tak sebou nese náboj bitvy o druhou příčku v divizi s výhledem na možnost bojovat i o celkové prvenství v Západní konferenci. To zatím drží Vegas se ziskem 103 bodů. Čelo Západní konference je nyní velmi vyrovnané: Po Vegas totiž následují Kings se ziskem 100 bodů, Oilers mají 99 bodů, Stars 98 bodů, Wild 98 bodů a Colorado 96 bodů. Velmi zajímavě se situace vyvíjí také na opačném konci postupové osmičky, kde se do hry vrátili po posledních solidních výkonech Calgary Flames a vše nasvědčuje tomu, že si to s Winnipegem ve čtvrtek rozdají v přímém souboji o postup. Konec základní části bude tedy na Západě ještě velmi zajímavý, což je moc dobře.
Oilers mají za sebou svůj nejlepší měsíc v klubové historii. 12 výhrami, které během března nastřádali, vytvořili klubový rekord. Úspěšnost týmu se odrazila také na jednotlivcích. První hvězdou měsíce byl v NHL vyhlášen Connor McDavid a druhou příčku obsadil jeho spoluhráč Leon Draisaitl. Nováčkem měsíce března byl pak vedením soutěže vyhlášen brankář Oilers Stuart Skinner. Edmonton je prvním týmem od dob Pittsburghu Penguins ze sezony 1995/96, jenž má ve svém středu dva hráče, kteří dokázali nastřílet 50 a více gólů. Draisaitlovi zároveň schází 4 přesilovkové góly, aby vyrovnal absolutní rekord NHL, který v sezoně 1985/86 vytvořil Tim Kerr z Philadelphie Flyers. Jeho současných 30 branek z početní výhody je rekordem éry platových stropů. Zrovna včera jsme si na téma přesilovkových gólů a bodů vyměnili pár tweetů s expertem na NHL Matějem Hejdou (Magazín XHockey, Bomby v NHL) a oba jsme se shodli na tom, že v současnosti se bodové zisky z těchto herních situací poněkud devalvují. Tak aby bylo jasno – bod získaný v přesilové hře ani branka dosažená v přesilové hře nemá o nic menší hodnotu, než totožný zisk ze hry 5 na 5. Možná v podání současných Oilers vypadá využívání přesilových her jednodušší než čištění zubů, ale to penzum práce za tím? Jak zmínil v nedávném rozhovoru pro deník Sport Jaromír Jágr – dříve jste nacvičili přesilovku a mohli s ní být úspěšní dva měsíce, než jí ostatní týmy přečetly. V dnešní době, kdy se vše dá okamžitě zanalyzovat, musíte neustále reagovat na vývoj situace a hru v početní výhodě posouvat ke stále větší dokonalosti prakticky každým dalším tréninkem. A že se v play off výhody z přesilových her mažou, protože se jich hraje podstatně méně? Další zažité dogma, které se nezakládá na pravdě. Přesně jak napsal Matěj – v průměru na zápas je jich v play off ještě víc než v základní části. Jen se víc pouští některé zákroky. Oilers by tedy neměli o svou velkou zbraň ze základní části přijít ani v bojích o Stanley Cup.
Connor McDavid v současnosti vede bodování NHL se 146 kanadskými body a schází mu tak už pouze 4 body k pokoření magické hranice, kterou naposledy atakoval v sezoně 1995/96 Mario Lemieux. 3 body chybí Ryanu Nugentu – Hopkinsovi k tomu, aby se stal třetím stobodovým hráčem v kádru Oilers. Edmontonu zbývá do konce základní části odehrát ještě 5 zápasů. Věřme, že se jejich mety podaří oběma borcům překonat. Jde sice „pouze“ o osobní statistiky, které jsou v celkovém kolektivním pojetí hokeje vlastně nepodstatné, ale nedělá právě tohle sport tak krásným? Oproti tomu dnešní soupeř z Kalifornie disponuje naopak velmi vyrovnaným kádrem. Kings mohou nabídnout hned pět dvacetigólových střelců. Když jsem o pár odstavců výše psal o skvělé formě Oilers, tak velmi podobně jsou na tom také Kings, kteří mají z posledních 15 utkání bilanci 12-1-2. A hádejte, s kým přišla ona jediná prohra v normální hrací době? Dnešní zápas by tak měl nabídnout střet dvou aktuálně skvěle hrajících ofenzivních mužstev a jistě bude na co koukat. Uvidíme, zda u toho bude v dresu Edmontonu konečně i útočník Ryan McLeod, jehož návrat do sestavy po zranění se blíží. Jinak bude mít trenér Woodcroft k dispozici kompletní kádr. Kings budou postrádat Akila Thomase, Gabriela Vilardiho a Mikeyho Andersona.
Edmonton bude hned další večer po utkání s Kings čekat v Anaheimu odveta s tamními Ducks. Vzhledem k tomu, že preview k duelu s tímto soupeřem jsme publikovali o víkendu, přineseme k tomuto zápasu jen rychlé aktuální info prostřednictvím našich sociálních sítí a nebudeme vydávat na webu samostatný článek.
Na závěr svého preview bych se rád podíval na zoubek švédskému obránci Philipu Brobergovi. Především tomu, proč zatím nedokázal naplnit svůj očekávaný potenciál, kdy se mu přisuzovala budoucnost jednoho z elitních ofenzivních beků klubu. Inspiroval jsem se článkem, který na serveru Oilersnation publikoval Liam Horrobin. Broberg si letos prochází podobnými úskalími, kterým čelil ve svých začátcích v NHL jiný obránce Oilers Evan Bouchard. Jinými slovy – Švéd je do sestavy prvního mužstva nasazován mnohem častěji než dříve, ale přesto nedostává takový icetime, jaký by si nejspíše i on sám představoval. Bouchard ve své první sezoně v NHL odehrál pouhých 14 zápasů a to i přesto, že byl po většinu času stálým členem hlavního týmu Oilers. Nyní patří rodák z Oakville k elitním bekům Oilers a současně plní po odchodu Tysona Barrieho roli hlavní beka na přesilové hře. Nabízí se tedy otázka, zda si Oilers nepřipravují Broberga podobným způsobem.
Ken Holland má z minulých let pověst generálního manažera s neuvěřitelnou trpělivostí, co se vývoje mladých hráčů týče. Za všech okolností nechce zapracování benjamínků do kolotoče NHL uspěchat. Stačí se podívat na příklady Vincenta Desharnaise nebo Raphaela Lavoie, kterému se momentálně nebývale daří v AHL. Od 25. února, kdy Oilers prohráli s Columbusem 6:5, odehrál Broberg za Edmonton 9 zápasů s průměrným icetimem 9:01 minut.
Nejzásadnější změnou v defenzivním valu Oilers z poslední doby je příchod Mattiase Ekholma z Nashville Predators. Než se stal Ekholm členem Oilers, nastupoval Broberg většinu zápasů ve třetím obraném páru. I přesto, že příchod zkušeného krajana měl jistě na Broberga pozitivní vliv, tak zároveň ale touto změnou přišel o své stálé místo v sestavě. Ale abychom byli spravedliví, tak ani samotný hokejista neoplýval stoprocentní výkonností a nedával trenérům moc důvodů ho v sestavě na úkor někoho jiného ponechat. Sice pozitiva jeho hry většinou převažovala nad těmi negativními aspekty, nicméně Brobergova hra postrádala především důslednost na puku. Jinými slovy jeho ofenzivní přínos nebyl zdaleka takový, jaký se od tohoto hráče očekává. Slabá střela, mizerný pohyb s kotoučem na holi.
Co naopak Broberga zdobí, je jeho bruslení a poziční hra bez kotouče. Jakmile Švéd dospěje do bodu, kdy dokáže své silné stránky implementovat i pro hru s kotoučem, stane se obrovskou hrozbou pro soupeře. Dalo by se říci, že momentálně Broberg svůj talent sám omezuje tím, že s pukem hraje příliš jednoduše. Vzhledem k jeho věku a malým zkušenostem je to celkem pochopitelné, ale jak píše Horrobin – občas je zkrátka potřeba vypustit psa z vodítka. Dobré je, že jeho obrana jeden na jednoho je velmi kvalitní a Broberg svůj potenciál naznačuje pokaždé, když dostane šanci. Jeho obranné instinkty jsou dobré a právě v tomto mívají mladí obránci zpravidla rezervy.
Měli by se tedy fanoušci Oilers o vývoj Broberga bát? Horrobin si myslí, že tyto obavy nejsou vůbec na místě. Vše nasvědčuje tomu, že příští sezona by měla být pro mladého seveřana klíčová a v organizaci Oilers všichni pevně věří, že Broberg udělá další krok ve svém vývoji. Pro tuto chvíli je u něj důležitá především trpělivost, podobně jako tomu byla před pár lety u Evana Boucharda.
Zápas s Kings začíná ve středu od 4:30 SEČ. Přímým přenosem jej vysílá stanice NOVA Sport 1 a nezbývá než si přát, aby Jožo dostal volno.
P.S.: Vzhledem k tomu, že hrajeme dva zápasy za sebou a zítra psát preview nebudeme, tak k Jindrovu výbornému článku také něco připíšu… Na co chci totiž poukázat, to je Campbellův shutout ze zápasu s Anaheimem. Vy, co nás čtete pravidelně jistě víte, že jsem byl Campbellovým kritikem ještě dříve, než vůbec do Edmontonu přišel a v jeho angažmá jsem žádná pozitiva neviděl a nejspíš jsem se moc nesekl. Nicméně, stejně chci sám sebe trochu poupravit. Ze sportovního hlediska to opravdu není dobré a když si vezmeme v potaz výkony Stuarta Skinnera, pak nám musí být jasné, že z klubové kasy se po pět let asi trochu zbytečně bude odečítat 5 milionů, protože jedničku máme a coby dvojka může být k dispozici v podstatě kdokoliv. Nicméně Kena Hollanda z toho asi těžko vinit, protože i když třeba Woody to tušit mohl, Holland nemohl riskovat, že by Oilers vstoupili do nové sezóny s brankářem, který má v NHL odchytáno jen 14 zápasů a Skinnerův možná ani ne tak progres, jako plynulý přechod z AHL do NHL nemohl předvídat. Teď už tedy bycha honit zbytečně.
Na druhou stranu ale nemůžu opomíjet druhou stránku Campbellova angažmá. Myslím, že když opomenu jeho nejisté výkony, tak do kabiny zapadl výborně, evidentně ho všichni mají rádi a všichni mu přejí úspěch. Děkovačka po zápasu s Anaheimem byla přehlídkou sounáležitosti týmu:
A dokládají to i slova obou největších hvězd klubu. Nejdřív Leon Draisaitl: „Jo, je to nahoru, dolů. Je to tak skvělý kluk. Po celý rok, ať mu to šlo, nebo ne, tak byl jedním z nejlepších spoluhráčů, jaké jsem kdy měl. Vždy na sobě pracuje a doufejme, že se to obrátí v jeho prospěch. Někdy to trvá déle, když se dostanete do nového týmu, takže my mu věříme, že bude pro nás dobrým brankářem.“
A kapitán Connor McDavid: „Myslím, že „Soup“ předvedl opravdu skvělé zákroky, zvláště na začátku první třetiny. Tam jsme byli nedbalí, ale on byl dobrý a dal nám šanci. Jsem za něj šťastný, evidentně to byl pro něj rok nahoru a dolů. On tvrdě bojoval a když kluci viděli, že byl odměněn… tohle kluci milují.“
Tato slova dokazují, jak tým stojí na Campbellově straně a já když vidím Campbellův nepřetržitý entuziasmus, který z něj během sezóny pryští a to i přes nepřízeň osudu, kdy se mu nedařilo a někdy nehrál i několik zápasů za sebou, tak mu musím svým způsobem smeknout. Campbell totiž přese všechno stejně žil pro tým a to také není věc, kterou vám dá každý. Campbell to Oilers dává a proto i přes mojí skepsi doufám, že dojde na Draisaitlova slova, a že Cambell chytí formu, v Edmontonu se usadí a bude pro tým posilou a ne překážkou. A už pro jeho povahu mu to ze srdce přeju! Díky, Tomáš
