No, byl to turbulentní týden. Začalo to Campbellem, pak nečekaná prohra v San Jose, naopak velmi přesvědčivá výhra v Seattlu a následně výměna trenérů. Pojďme si to trochu shrnout, ale popořadě. Campbella i San Jose již máme probrány, zastavme se nejdřív na chvilku u zápasu v Seattlu.
Oilers se Krakena nezalekli a byli s ním hotovi de facto již po první třetině.
Zach Hyman vstřelil čistý hattrick během 9 minut první třetiny a byl to jeho zápas. Všechny tři góly nebyly nijak jednoduché a padly po jeho důrazu a tahu na branku. Pro Hymana se jednalo o druhý hattrick v kariéře, ten první byl taktéž v dresu Edmontonu a také ve venkovním zápase, v loňské sezoně proti Nashvillu. Leon Draisaitl a právě Hyman jsou v týmu momentálně jediní, kdo má průměr bodu a více na zápas.
Dylan Holloway byl taktéž v zápase velmi aktivním a u důležitých věcí. Mimoto, že také vyfasoval tři menší tresty, tak vstřelil čtvrtý gól Edmontonu a svůj první v sezoně a nakonec se i popral s Vincem Dunnem. Škoda, že nezaznamenal asistenci, mohl mít hattrick Gordieho Howea. Kvalitní výkon předvedl i Stuart Skinner.
Kromě těchto individuálních výkonů bych rád poukázal také na jednu věc a sice, že Oilers v tomto zápasu hráli velmi obětavě a soupeře moc do akcí nepouštěli a Kraken nakonec vystřelili pouze 18x na branku. Bylo by předčasné říkat, že nyní už je všechno ve starých kolejích, protože cesta z bažin a močálů bude ještě dlouhá, ale alespoň něco a tentokrát se opravdu nedá jinak, než chválit.
Ještě se ale zastavím u toho, že Raphael Lavoie měl v zápase ice-time pouze 4:11, což je špatné. Zvláštní také proto, že Lavoie v předchozích zápasech vypadal dobře. Chtěl jsem napsat, že trenér je trenér, ale to už neplatí.
Ani výhra totiž nestačila k tomu, aby trenéři pokračovali a v době, kdy Woodcroft mluvil po zápase s novináři a neodpustil si i vtípky, tak byl již de facto propuštěný, protože podle toho, jak se na včerejší tiskové konferenci vyjadřovali ředitel týmu Jeff Jackson a Ken Holland, rozhodnutí o výměně trenéra již bylo hotové a výhra nad Seattlem už na to neměla vliv. Takže – Jay Woodcroft a Dave Manson byli vyhozeni. Kris Knoblauch s Paulem Coffeym dosazeni na jejich místa.
Nejdříve něco o nich a pak se dostaneme k okolnostem této výměny.
Kris Knoblauch je 45 letý Kanaďan z města Imperial ze Saskatchewanu. Byl draftován – a to je zajímavé vzhledem k našemu dnešnímu soupeři – New York Islanders v roce 1997 v 7. kole a 166 místě celkově. Coby hlavní trenér dnes tedy bude Knoblauch debutovat proti týmu, který ho draftoval, ale přesto si v NHL nikdy nezahrál. Jsou to prostě někdy příběhy… Místní hokej si Knoblauch ale zkusil, protože hrál necelé dvě sezony WHL za Edmonton Ice. Zde se potkal mimo jiné i s bývalým Olejářem Jarretem Stollem. Mezi lety 1999 – 2004 pak hrál za University of Alberta. Místní poměry tedy dobře zná.
V roce 2006 Knoblauch ukončil hráčskou kariéru a vrhl se na funkcionářskou. Pro nás je to zajímavé až od roku 2012, kdy nastoupil k Erie Otters v OHL. Zde tři sezony vedl mimo jiné jako hlavní trenér Connora McDavida, dvě sezony Connora Browna, který byl i kapitánem týmu a jednu sezonu Warrena Foegeleho. Mimo jiné pak třeba i Alexe DeBrincata nebo Dylana Stromea.
Mezi lety 2017 – 19 se Knoblauch poprvé podíval i do NHL, když byl asistentem trenéra Davea Hakstola ve Philadelphii. Od roku 2019 do včerejška byl trenérem farmy Rangers, Hartfordu Wolf Pack. Knoblauch vyhrál s týmem Kootenay Ice WHL a s Erie Otters OHL. V loňské sezoně se s Hartfordem dostal až do třetího kola AHL.
Nebudu zde přepisovat tiskovou konferenci, protože si ji můžete pustit nebo přečíst na oficiálních stránkách klubu, zmíním jen to důležité. Ken Holland tedy nejdřív k tomu, jak došlo k výměně trenérů: „Včera (v sobotu) odpoledne jsme s Jeffem mluvili. Tým byl na cestě do Seattlu a já jsem se rozhodl, že roztočíme kola do pohybu. Nejdřív jsme museli získat souhlas od Rangers a vyjednat smlouvu. Museli jsme ho dostat z Hartfordu sem. Takže oficiálně jsem se rozhodl v sobotu během zápasu a když jsme se v sobotu v noci vrátili domů, tak jsem se rozhodl, že se ráno setkám s Jayem a Davem.“
Holland pak říká, že Knoblaucha sleduje již dlouho, už od dob, kdy Holland pracoval pro Detroit a Knoblauch byl tehdy jedním z hlavních kandidátů na post trenéra farmářského týmu v Grand Rapids. A proč k tomu došlo teď?: „Myslím, že bychom se mohli pustit do debaty, proč (k výměně trenéra) stačí 12 nebo 13 zápasů. Myslím, že pokud bychom počkali dalších 10 zápasů a nic by se nezměnilo, bylo by pravděpodobně již příliš pozdě, takže jsme spolu s Jeffem cítili, že je to něco, co musíme udělat.“
Ředitel Jackson ho doplňuje: „Přivést Krise bylo rozhodnutí, o kterém jsme si mysleli, že ho musíme udělat. Ačkoliv nemá zkušenosti být hlavním trenérem v NHL, tak za 12 let jako hlavní trenér vyhrál mistrovské tituly v jiných ligách, rozvíjel hráče v Americe. Ví, jak zaujmout hvězdné hráče, ale co je nejdůležitější, každému dá jeho roli a každý ví, jaká je jeho role a každý cítí zodpovědnost. To je věc, kterou jsem u Krise v průběhu let sledoval. Když byli v Erie, byl jsem velmi blízko týmu. Měl jsem spoustu klientů, nejen Connora McDavida. Viděl jsem, co dokáže, takže tohle všechno dohromady je to, proč tady dnes sedí Kris.“ Vazba nového trenéra na ředitele klubu je tedy zřejmá.
Dodám, že Jeff Jackson byl předtím znám hlavně ze své hráčské agentury, který zastupovala hráče, mimo jiné i McDavida, Browna, Debrincata a další.
Jackson a Holland na včerejší tiskovce
Co říká nový trenér Kris Knoblauch?: „Je to neuvěřitelná příležitost. Abych mohl trénovat Edmonton Oilers, tým se silnou hokejovou kulturou, historií a vášnivými fanoušky – být tady jako hlavní trenér je pro mě tak trochu sen. Pocházím odsud. Přišel jsem sem ze Saskatchewanu a hrál jsem tu juniorský hokej za Edmonton Ice a za University od Alberta Golden Bears a potkal jsem zde svou ženu. Mám tady spoustu přátel- ta příležitost, že jsem dostal příležitost být tady v Edmontonu s Oilers, je pro mě opravdu vzrušující.“
„Vidím velmi talentovaný tým, který podává průměrné výkony.“
Toto se mi líbí: „Právě teď hlavně chci, aby se Connor a všichni jen nadechli, uvolnili se a hráli hokej a našli v něm zase radost a hráli tak, jak umí. Protože si myslím, že právě teď je na ně vyvíjen moc velký tlak a oni to tak cítí. Toto je jen můj názor, co jsem viděl zpovzdálí, když jsem je sledoval na videu, ale až s těmi kluky budu mluvit, možná získám jiný pohled. Ale teď je to to, co právě vidím.“
V týmu zůstávají asistenti Glen Gulutzan i Mark Stuart a právě oni budou novému trenérovi nejvíc pomáhat.
Gulutzan bude v Edmontonu asistentem již pátého trenéra počínaje McLellanem!
K tomu Kris Knoblauch: „Mým prvním zdrojem je samozřejmě trenérský tým. Stuey a Glen byli s týmem už nějakou dobu a ti jsou tady teď i se mnou. Už během letu jsme mluvili o tom, co který hráč potřebuje a jaký kdo je. Některé z těchto hráčů znám dobře ze sledování zápasů NHL a některé jsem i trénoval, takže mám svůj pohled na to, co který hráč týmu přináší. Od těchto kluků potřebuji získat ještě nějaké informace a pak musím poznat své hráče. Jsem si jistý, budou se mnou sdílet svoji frustraci a pár z nich asi bude váhat, jestli byla tato trenérská změna nezbytná. Myslím, že ve své kariéře trenéra jsem odvedl docela dobrou práci, když jsem se se svými hráči dal dohromady a pracoval na nich, aby se stali lepšími hráči. Takže toto bude velký krok. První krok.“
Jako asistent a trenér obránců bude nově působit Paul Coffey, kterého není asi potřeba moc představovat. Takže jen opravdu zběžně.
Paul Coffey, člen zlaté edmontonské party, čtyřnásobný vítěz Stanley Cupu (3 x Edmonton, 1 x Pittsburgh), trojnásobný držitel Norris Trophy. Jeden z nejlepších světových obránců všech dob. Kariéru končil v roce 2001 v dresu Bostonu. Mezi lety 2017 – 19 působil v Edmontonu jako trenér dovedností u obránců, několik let je poradcem majitele klubu Daryla A. Katze, od letošní sezony je jeho role oficiální, takže Coffey je jedním z vrchních představitelů klubu. Nyní bude působit i v roli trenéra obránců. Paul Coffey k tomu říká: „Z fleku vám řeknu, že jsem za to vůbec nelobboval. Jeff mi nedávno řekl – „Napadlo tě někdy trénovat?“, tak jsem řekl, že ne. Jsem velmi spokojený se svojí pozicí. Jsem spokojený se strategií a konverzací, kterou vedu s Darylem, Kennym atd., a tohle vzniklo včera odpoledne.“
„Většina z vás (na tiskovce) v této místnosti ví, že jsem s Oilers velmi svázán. Miluju Oilers. Všichni z nás (členové síně slávy) vyhráli v této organizaci poháry. Pořád to znamenalo moje „Ne“, ale udělám cokoliv, abych pomohl. Po rozhovoru s Krisem a získání pocitu z jeho osoby a pro jeho strategie jsem jen řekl: „Hele, jakkoliv mohu pomoci, udělám to“ a to mě dnes sem tedy přivedlo. Jsem asistent trenéra. Pracuji pro Krise. Pracuji pro Kena. Jeff je teď nade mnou. Trénoval jsem někdy v NHL? Ne. Rozumím hře? Ano. Rozumím hráčům? Ano. Udělám z nich lepší hráče? Ano. Můžu s nimi komunikovat? Absolutně a těším se na to.“
No, já mám z těchto slov Paula Coffeyho tedy velmi dobrý pocit. Je to srdcař a to teď potřebujeme!
Ke Coffeymu ještě Ken Holland: „Paul Coffey nahradí Davea Mansona, aby pracoval s našimi obránci. Je jasné, že Paul je nejlepším obráncem v historii franšízy Oilers. V organizaci působí již několik let. Paul sledoval každý zápas, má se všemi hráči vztah, zejména s našimi obránci a kolem našeho týmu se hodně pohyboval. Takže jak jsem řekl, zná tým a myslím si, že s Krisem může být opravdu přínosný.“
Coffey nahradí Davea Mansona, jehož vyhazov byl obvzláště bolestný, protože Manson před pár měsíci přišel o svoji ženu, která prohrála svůj boj s rakovinou. Znovu Ken Holland: „Toto bylo neuvěřitelně těžké. Bylo to emotivní. Budujete nějaké vztahy s lidmi, že? V srpnu jsem jel do Prince Albert (město v Saskatchewanu), protože manželka Mance a moje Cindy byly dobré přítelkyně. Takže kromě samotného rozhodnutí je tam ještě tento faktor, který mé rozhodnutí ztížil. Takže to je důvod, proč je dnešek tak neuvěřitelně těžký den.“ No, toto je opravdu velmi smutné a je mi Mansona moc líto. Ale co naděláme. :o(
Dave Manson neprožívá zrovna šťastné období
Trenéři se v Edmontonu mění poslední dobou hodně často.
Craig MacTavish stál na lavičce Oilers dlouhých 8 sezon mezi lety 2000 – 2009. Od té doby, tedy za posledních 14 let už máme jedenáctého trenéra!!! Po MacTavishovi Edmonton trénovali Pat Quinn, Tom Renney, Ralph Krueger, Dallas Eakins, Todd Nelson, Todd McLellan, Ken Hitchcock, Dave Tippett, Jay Woodcroft a nyní tedy nový trenér Kris Knoblauch.
Woody. Zajímavý člověk a trenér. Měl a mám ho rád. Přinesl toho do týmu spoustu a od dob Ralpha Kruegera a Dallase Eakinse, kteří se také pokoušeli o jakýsi progres po dlouhé době trenér, který přišel s novými postupy a byl závanem svěžího větru.
Jenže, vítr přestal foukat. Ani Woody nakonec nebyl úplně spasitelem. Někdo, hlavně můj největší oponent, říkejme mu třeba profesor Erich Fiedler z Vídně – může tvrdit, že Woody byl nejlepší trenér, že neudělal žádnou chybu, že za všechno může někdo jiný atd. Já tvrdím to, co jsem psal výše, ale zároveň i to, že Woody nebyl zdaleka bez chyb a ty jeho největší nás prostě nakonec dovedly tam, kde teď jsme…
Většinu už jsem toho napsal v minulých článcích, nejvíc toho je v Preview se San Jose.
Takže zde jen zkráceně.
Takže za prvé – za všechno může Nurse!
😀 Ne teď vážně… Woodyho chyby bych viděl takto:
1. Neustálá rotace sestavy, která naprosto neměla šanci se sehrát. Jestli stejné formace spolu vydržely max tři zápasy, tak je to hodně
2. Málo prostoru mladým hráčům
3. Protěžování hráčů bez formy a nulová reakce na jejich výkony
4. Dlouhodobě špatná defenziva celého týmu
Rozhodně nesouhlasím s tím, že předchozí dvě sezony byly růžové a najednou se Woody vyhazuje po „10 zápasech“. Loni i předloni jsme měli hrát o Stanley Cup, ale na víc, než kam jsme se dostali jsme prostě neměli!!! Hlavně vinou nedůsledné defenzivy. V tomto pak byl hodně vinen i Holland, který nebyl za celou dobu schopen přivést kvalitativně odpovídajícího brankáře, což bylo také znát. Nicméně říkat, že Woody byl spasitel a vyhodil se jen po 10 nepovedených zápasech je scestné. My chceme hrát o Stanley Cup a na víc tento tým prostě nemá a neměl. Ne s takovouto defenzivou.. Špatně toho bylo hodně i loni a jak řekl před pár dny Mattias Ekholm: „Loni jsme také chybovali, ale naše chyby nebyly tak vidět, protože naše produktivita je zakryla.“
Za mě Woody prostě ztratil kouzlo a body, které jsem popsal výše pro mě byly zásadní a jeho přítomnost jsem už neshledával jako žádoucí. Nový trenér, který umí pracovat s hráči a hlavně s mladými hráči by mohl být příslibem do budoucna. Jestli to dokáže zrovna Knoblauch, který je v NHL ne moc prověřený? Nevím… Stejně jako vy si říkáme, kde toho chlapa vlastně vyhrábli? Vím ale to, že čas McDavidovi a Draisaitlovi v našem klubu pomalu ale jistě ubíhá, a že se musí jednat teď a ne někdy…
Pak si rozhodně nemyslím, že za současnou situací mohou primárně naši brankáři. Ano, oba nejsou rozhodně žádní lumeni, ale co za tímhle cedníkem, kterému se říká obrana chcete dělat? Campbell to nakonec odnesl za všechny, ale chytal opravdu tak špatně, že kvůli němu jsme tam, kde jsme? Za to, kde jsme nemouhou brankáři. Mohou za to primárně sami hráči před nimi. Že máme smůlu v koncovce, o tom se hádat nebudu, to je fakt. Ale není to hlavní fakt. Smůla je, když prohrajete o gól po dobrém výkonu. Ne, když ve většině zápasů prohrajete o tři góly. To není smůla.
Další věcí je pak samozřejmě to, že za současnou situaci nikdo nevyvodil důsledky pro samotného Hollanda, který nedokázal za celou tu dlouhou dobu sehnat kvalitního brankáře. Dále neuměl postavit tým tak, aby měli trenéři možnost nějak flexibilně pracovat se soupiskou, což samozřejmě Woodymu ztížilo práci, o tom ani po tom. Těch věcí je pak víc a v Hollandově případě už bych se také opakoval, protože už jsem o tom napsal stohy. Evidentní ale je, že mu projde opravdu všechno.
A důležitým faktorem, který také musím zmínit, je trenér brankářů Dustin Schwartz, který se své práce drží jako klíště. Skoro to vypadá, jakoby Schwartz na Daryla Katze věděl nějakou špínu, protože jinak není možné, že se stále u toho svého korýtka nadále tak pevně drží. Ale i o něm jsem psal v minulém článku se San Jose.
No nic. Dnes poprvé hrajeme pod novým trenérem a bude to zatím jen seznamovačka. Zraněno je stále duo Janmark, Brown.
Sestava se bude měnit opět radikálně. Zajímalo by mě, kdo z pánů ji sestavoval. :o) Vypadá ale dobře. Obvzlášťě Nugeta s McDavidem v první formaci, kterým to spolu vždycky sluší.
Nugent-Hopkins – McDavid – Gagner
Kane – Draisaitl – Hyman
Holloway – McLeod – Foegele
Lavoie – Hamblin – Ryan
Obrana je stejná.
V brance opět nastoupí Skinner, což je asi logické, protože pro dnešní nový trenérský tým bude jistější volbou, než nasazení Pickarda. Skinner ale nastoupí již do sedmého z posledních 8 zápasů. V jeho případě není takové přetěžování asi moc dobré, viz minulost, ale dnes asi opravdu nebyla jiná volba po všech turbulentních krocích v týmu.
Islanders letos také nehrají dobře, i když mají o dost bodů více než Edmonton. Ale to má v podstatě skoro každý… Isles jsou ve Východní konferenci na třetím místě od konce a horší už je jen Ottawa a Columbus. Společně s Washingtonem pak s 32 góly nejhůře skórující tým Východu. A mají toho s Edmontonem spojeného celkem dost. Třeba to, že fanouškům Isles také dochází trpělivost a zde to dokonce dospělo až tak daleko, že v posledním prohraném domácím zápase s Washingtonem vyvolávali jméno trenéra Lanea Lamberta v souvislosti s vyhazovem. Takže i zde to není nijak růžové.
Lane Lambert je také poměrně nováčkem, protože hlavním trenérem je v NHL teprve druhou sezonu
Jo, letí to, Big Boss Lou Lamoriello letos začal u Islanders již šestou sezonu coby generální manažer a prezident hokejových operací a dá se říci, že jeho angažmá je vcelku úspěšné, protože Isles ze za tu dobu pouze jednou nepodívali do play off, v sezoně 2019/20 dokonce vypadli až v konferenčním finále s pozdějším vítězem Stanley Cupu Tampou.
Lamoriello dal před touto sezonou vale dlouholeté opoře Joshi Baileymu, který v klubu působil 15 sezon. 34 letý Bailey byl letos na PTO v Ottawě, ale zde neuspěl a zatím je bez angažmá. Zahraje si ještě vůbec někde? Jinak tým prakticky nikdo významný neposílil a je to v podstatě stejné jako loni. Brankáři Iljovi Sorokinovi loni jen tak tak unikla Vezina Trophy, protože chytal opravdu famózně a na něm Isles stavějí. Letos je zatím vynikající i veterán Semjon Varlamov, který má z 5 zápasů 5 výher a úspěšnost .940%. Skvělé! Sorokin má letos oproti Varlamovovi pouze .907%.
Dnes je potvrzen start Sorokina.
Týmovou produktivitu vede překvapivě obránce Noah Dobson s 12 body ve 13 zápasech. Anders Lee vstoupil do šesté sezony jako kapitán týmu, ale letos má zatím na kontě pouze 1+1, což je velká slabota.
Zraněn je pouze obránce Adam Pelech.
Kapitán Anders Lee asi není letos moc spokojen se svými výkony
Islanders budou letos teprve třetím týmem z Východu, který Oilers vyzve. V předchozích dvou zápasech to dopadlo špatně, protože Rangers vyhráli v Edmontonu hladce 3:0 a Philadelphia pak doma 4:1. Isles jsou na čtyřzápasovém tripu, který v Edmontonu začíná a poté pojedou ještě do Vancouveru, Seattlu a Calgary.
Zápas se hraje v Rogers Place v Edmontonu. V domácím svatostánku letos Oilers ještě ani jednou nevyhráli, protože jediná domácí výhra byla na stadionu kanadského fotbalu v Heritage Classic. Kdy si budou moci domácí fans konečně vychutnat domácí výhru?
Zápas začíná ve 2:30 SEČ a vysílá ho Nova Sport 1 a Voyo.
Pojďme kluci, Go Oilers Go!!!
