Preview: Trip po Kalifornii začíná v San Jose

Máme po Vánocích a v tomto roce Oilers ještě sehrají tři zápasy a všechny pěkně v jediném státě, v Kalifornii. Takže zatímco v Edmontonu je teď přibližně stejné počasí jako tady u nás, čili pár stupňů nad nulou, tak v Kalifornii je kolem 20 stupňů, takže kluci se trošku prohřejí.

Nejdřív malé tradiční ohlédnutí za posledním zápasem s Rangers. Ti ukázali, že ne nadarmo vedou Východní konferenci. Rangers od začátku hráli výborný rychlý a kombinační hokej a za mě jsou určitě jedním z favoritů na zisk Stanley Cupu. Rangers po dve třetiny v zápase vedli, ale pouze s těsným náskokem, ale ve třetí třetině do toho Oilers vlétli a čtyřmi brankami v rozmezí necelých 7 minut zápas zcela otočili ve svůj prospěch. Rangers pak již jen zápas korigovali.

Velice dobrým výkonem se opět prezentovala dvojice Foegele – McLeod, která poslední dobou hraje opravdu parádní hokej. Oba vstřelili po gólu a oba si na ty góly navzájem nahráli. Zajímavé je, že oba hráli po boku Draisaitla, ale ten byl z této trojice paradoxně nejhorší a v podstatě jsem ho zaregistroval jen při dvou přesilovkách. Draisaitl mi stále nepřijde v úplně ideálním rozpoložení a zatím se moc nedaří k němu vhodné spoluhráče. Foegele s McLeodem by jimi mohli být, ale jak říkám, v posledním zápase se oba klidně obešli i bez něj. Snad se ale rozehrají a Leon dostane stejný nebo alespoň podobný servis, který poskytuje první formace. V tomto složení by to klapnout mohlo.

Myslím, že pochvalu zaslouží Connor Brown, který si evidentně dobře uvědomuje svoji situaci a snaží se. Brown byl i tentokrát v obrovské gólové šanci, ale ani tentokrát z toho nic nebylo a Brown tak opět vyšel bodově naprázdno. Momentálně v týmu není většího smolaře. Vynikající zápas odehráli oba brankáři Skinner s Quickem. Veterán Quick byl dlouho vynikající a držel Rangers nad vodou a tato prohra byla pro Quicka vůbec první v dresu Rangers v základní hrací době. Tento veterán letos opravdu podává mimořádné výkony a jeho podpis byl pro Rangers majstrštykem. A to prosím pěkně za pouhých 825 000 dolarů! Když tohle člověk vidí, tak prostě nechápe. Takovéhle podpisy ale my neumíme.

Na marodce je kromě Hollowaye ještě Sam Gagner, který je mimo hru z blíže nespecifikovaných důvodů. Gagner s týmem na tripu není, takže jeho start je vyloučen a údajně má být mimo ještě další 3 zápasy. Dle trenéra Knoblaucha ale nejde o dlouhodobé zranění. Dylan Holloway se zúčastnil včerejšího tréninku, takže tady situace vypadá lépe. Tripu se také neúčastní, ale po novém roce by jeho návrat prý neměl trvat moc dlouho.

Sestava bude na chlup stejná jako v posledním zápase:

Nugent-Hopkins – McDavid – Hyman

McLeod – Draisaitl – Foegele

Kane – Ryan – Janmark

Erne – Hamblin – Brown

Na tribuně dnes bude jediný hráč a sice Ben Gleason, který stále čeká na šanci.

Dnes je v brance Edmontonu již potvrzen Stuart Skinner. Poté se budou hrát dva zápasy za sebou a v jednom z nich jistě naskočí do hry Pickard.

Dylan Holloway se již brzy vrátí

Novinka – bývalý dlouholetý Olejář Ethan Bear, o kterém se poslední dobou psalo, že by se mohl po nějaké době opět vrátit do Edmontonu, nakonec Oilers naposílí a podepisuje novou smlouvu ve Washingtonu. Smlouva je dvouletá s roční gáží 2,065 mil.dol. Asi je to tak lepší, já osobně si nemyslím, že by byl Bearův návrat do Edmontonu pro tým nějak prospěšný. Prostoru tu dostal dost a nevyužil ho.

Bear byl draftován Edmontonem v roce 2015 a mezi lety 2017 – 2021 odehrál za Oilers 132 zápasů. Ještě během svého působení v Edmontonu se potýkal i s rasismem na sociálních sítích kvůli svému indiánskému původu. Bear je původem Ochapowace, což je původní národ v Jižním Saskatchewanu.

V létě 2021 byl Bear vyměněn z Edmontonu do Caroliny za Warrena Foegeleho. Zajímavé je ještě to, že o rok později byl Bear vyměněn z Caroliny do Vancouveru společně s Lanem Pedersonem, který je letos pod smlouvou v Edmontonu a momentálně hraje v Bakersfieldu. Tito dva šli do Vancouveru za pouhé 5 kolo draftu.

A ještě jedna perlička, ale ta stojí za to! Bývalý dlouholetý brankář v NHL a Edmontonu Nikolaj Chabibulin ve svých 51 letech podepsal profesionální kontrakt v KHL v klubu Torpedo Nižnij Novgorod. No i když – v Rusku je vlastně možné všechno…

Chabibulin v NHL hrál 20 let mezi lety 1994 – 2014. V roce 2004 získal s Tampou Stanley Cup coby jejich jednička. Mezi lety 2009 – 2013 hrál 4 sezony v Edmontonu. Zde postupně přišel o místo jedničky s Devanem Dubnykem. Po odchodu z Edmontonu si ještě zachytal jednu sezonu v Chicagu, ale pouhé 4 zápasy, než ukončil kariéru. Nyní, po téměř 10 letech se Chabibulin vrací a bude působit v úloze trojky za Slovákem Adamem Húskou a Ivanem Kulbakovem. Oba tito brankáři to zkoušeli i za mořem, ale hráli prakticky v AHL. Húska si nakonec zahrál i v NHL za Rangers, ale pouze v jediném zápase, ve kterém navíc inkasoval 7 gólů. Mimochodem Húska nastupoval na farmě Rangers Hartfordu 3 roky pod naším současným trenérem Krisem Knoblauchem.

Není to ještě tak dávno, kdy Edmonton se San Jose okupovali dvě poslední pozice na samém ligovém dně, ale situace se postupně zlepšuje v obou klubech. San Jose jsou společně s Chicagem sice stále poslední, ale jejich 21 bodů už není tak hrozivých jako ze začátku, když Sharks dostávali desetigólové příděly. Nyní Edmonton se San Jose dělí pouze 10 bodů, což není zase tak moc. Oilers na 8. místo zaručující play off ztrácí 5 bodů, ale týmy na vyšších pozicích již statečně utíkají. Co na tom, že Oilers vyhráli 10 z posledních 13 zápasů. Důkaz vyrovnanosti ligy a toho, že každý bod je opravdu důležitý.

Sharks se dařilo hlavně na přelomu listopadu a prosince, kdy vyhráli 6 z 9 zápasů. Posledních 6 zápasů ovšem prohráli a inkasovali přitom 27 gólů!

Tým San Jose je pro mě záhadou. Nějak nedokážu rozluštit, jakým směrem se chtějí vydat. Postupným výprodejem hráčů v posledních sezonách, které obsahovali i hvězdné hráče jako Brent Burns nebo Erik Karlsson to vypadalo, že Sharks půjdou do kompletní přestavby. Jenže zatím to tak nevypadá. Tým byl zatím doplněn o hráče, o které nebyl jinde valný zájem. U toho všeho jsou i tři Češi a sice Jan Rutta, Filip Zadina a hlavně Tomáš Hertl se svojí více než 8 milionovou smlouvou až do roku 2030. Martin Kaut to zabalil ještě před sezonou a přemístil se raději domů do Pardubic. Tady to ovšem nechápu, je velký rozdíl mezi tím hrát NHL a Extraligu. Ale někteří hráči mají méně trpělivosti než jiní, kteří vytrvali a nakonec se v NHL usadili. Návrat zpět už totiž není jednoduchý a mnohdy dá se říci nemožný.

Pittsburgh prý není spokojený s Erikem Karlssonem a před pár dny avizoval, že je tento hvězdný bek opět k dispozici. No, radši nekomentovat, o Karlssonovi jsem napsal už stohy a za tím si stále stojím.

Výprodej a obměna kádru se GM Mikeu Grierovi moc nepovedla, protože Sharks měli pomalu zaděláno na největší ostudu v historii ligy a Grier nakonec musel ještě sáhnout k improvizaci a přivést posilu v podobě obránce Calena Addisona. To odnesl další Čech Adam Raška, který se přestěhoval do Minnesoty, potažmo jejich farmy Iowy. Před měsícem v San Jose podepsal také Justin Bailey. Powerforvard, kterého loni podepsal Ken Holland v Edmontonu. Bailey si ale loni za Edmonton nezahrál ani v jediném zápase a celou sezonu odehrál výhradně v Bakersfieldu, kde měl ale velmi slušná čísla – 19+13. Bailey si v Edmontonu neškrtl, ale v San Jose nastupuje pravidelně. No nic, tady si hráči alespoň zahrají. :o)

Je možné, že v San Jose ještě nějaký výprodej nastane, protože se mluví o tom, že by tým měl opustit brankář Mackenzie Blackwood. Dokonce se v souvislosti s ním mluví i o Edmontonu.

Trenér David Quinn má momentálně velmi rozsáhlou marodku. Nejvýraznějším jménem je kapitán týmu Logan Couture, který utrpěl zranění ještě během kempu a do letošního ročníku ještě vůbec nezasáhl. Couture již bruslí a letos by se vrátit měl, ale zatím je to v nedohlednu.

Zraněni jsou dále obránci Benning, Emberson a nejnověji i MacDonald. Naopak Calen Addison se už včera v Los Angeles vrátil do akce a Ryan Carpenter se vrací dnes. Dále jsou na marodce útočníci Sturm, Givani Smith a Barabanov.

Brankář Mackenzie Blackwood onemocněl a kvůli tomu byl z farmy povolán mladý Švéd Magnus Chrona. Ten dosud v NHL odehrál pouhých 31 minut. Včera v LA chytal Fin Kaapo Kahkonen. Je to asi hodně velký risk, ale dnes poprvé od začátku zápasu nastoupí v NHL Magnus Chrona.

Samostatnou kapitolou, o které se chci zmínit, je letošní účinkování veterána Marca-Edouarda Vlasice. Ten je v San Jose již 18 sezonu, čili inventář a dá se říci klubová legenda. Jenže jeho ne právě přesvědčivé výkony a obrovská smlouva s ročním příjmem 7 mil.dol., které zbývají ještě 3 roky, to je prostě špatná kombinace a na trenéra i fanoušky jak rudý hadr na býka. Vlasic i kvůli tomu letos strávil téměř polovinu zápasů pouze na tribuně jako zdravý náhradník. Podívejte třeba na jeho zápasový výčet od poloviny listopadu – 4 x tribuna, 1 zápas, 4 x tribuna, 2 zápasy, 4 x tribuna, zápas, 1 x tribuna, zápas. Včera v LA byl opět na tribuně i přes rozsáhlou marodku.

Nehodné klubové legendy. Nicméně jasná demonstrace toho, k čemu jsou tyto superobří kontrakty. Většinou z nich nic dobrého nevzejde a končí to téměř pokaždé smutně. A smutné na tom je, že právě „díky“ těmto kontraktům se z legend stávají psanci.

Vlasic upadl v nemilost. Asi je jen otázkou času, kdy bude vykoupen ze smlouvy, protože je nepravděpodobné, že ho Mike Grier ještě udá do jiného klubu

Jak jsem již psal, Sharks měli hrůzostrašný vstup do sezony, kdy prohráli úvodních 11 zápasů. Poté ale dvakrát za sebou vyhráli a to bychom nebyli my, aby to nebylo jednou s námi. A tehdy to navíc bylo poté, co Sharks hned dvakrát za sebou inkasovali desítku od Vancouveru a Pittsburghu. Po těchto dvou zápasech to opravdu vypadalo na ručník a kdyby se dalo z ligy sestoupit, pak by Sharks byli jasným kandidátem. Jenže hned poté Sharks porazili 2:1 Philadelphii a poté Edmonton 3:2. Co naplat, že Oilers soupeře jasně přestříleli, ale i tak to v kontextu toho období byla ostuda.